Historie počítačových her I.

Člověk by hádal, že kořeny něčeho z dnešního pohledu tak uchopitelného, jako je počítačová hra, půjdou bez problémů vystopovat, a že určení první počítačové hry / videohry nebude problém. Hned zkraje ale jeden nastává – co to vlastně je počítačová hra / videohra? Termín "počítačová" nám dává jasné hranice a definovat počítač nebude problém, ale...

Historie počítačových her I.

 

Pojem "videohra" už je trochu obecnější. Pokud si jí definujeme jako elektronickou nebo počítačovou hru provozovanou pomocí manipulace s obrazy na video displeji nebo televizní obrazovce, dostáváme se někam k roku 1960. Pokud ovšem slevíme a video displej či TV nahradíme jakýmkoliv elektronickým zobrazovacím zařízením, můžeme ještě o téměř dvacet let hlouběji do minulosti.

Je tu ovšem ještě další problém – vesměs všechny následující "hry" nebyly vytvořeny primárně k hraní, ale sloužily jako technologické demonstrace. Videohry, které byly už od prvního řádku kódu určeny k tomu, aby je někdo skutečně hrál, se objevují až koncem šedesátých let.

Následující výčet je tedy spíše seznamem kandidátů na první videohru. O výherci ať si každý rozhodne sám :)

1940 – 1948 – Cathode Ray Tube Amusement Device ("Zábavné CRT zařízení"? Ano, tohle by dnes přes marketingové oddělení opravdu neprošlo :)

Pokud nad naší definicí videohry hodně přimhouříme oči, je Cathode Ray Tube Amusement Device (dále CRTAD :) pravděpoboně první zdokumentovanou videohrou. Je inspirována displeji radarů z druhé světové války, hráč pomocí tlačítek ovládá trajektorii světlených stop a smyslem hry je stopou (střelou) zasáhnout cíle na obrazovce.

CRTAD je dílem fyziků Thomase T. Goldsmitha Jr. a Estle Ray Manna, jejichž specializací byly katodové trubice (CRT). Propojením katodové trubice, osciloskopu a ovládacích prvků pro kontrolu úhlu a trajektorie světelných stop byli schopni navrhnout hru, která simulovala sestřelování cílů pomocí raket. Cíle samotné nebyly vzhledem ke schopnostem zařízení zobrazeny přímo, ale byly nakresleny patrně na fólii (nedohledatelné :), která se připevnila na zobrazovací zařízení. Podobný princip byl později použit u konzole Magnavox Odyssey.

Oba pánové si nechali roku 1947 CRTAD patentovat a následující rok tento vůbec první patent na elektronickou hru obdrželi. Především kvůli vysoké ceně komponent nebyl CRTAD nikdy vypuštěn coby komerční produkt. Pokud známo, v tuto chvíli neexistuje funkční model zařízení.

1951 – NIMROD

V roce 1951 byl při příležitosti "Festival of Britain" představem digitální počítač Ferranti NIMROD. Šlo o první počítač navržený speciálně pro počítačovou hru. Tento stroj se spotřebou krásných 6 kilowattů a frekvencí procesoru 10kHz uměl, jak už název napovídá, jedinou hru – NIM. Původem pravděpodobně v Číně, NIM je jednoduchá logická hra pro dva hráče spočívající v odebírání prvků z několika (typicky tří) množin. V každém tahu může hráč odebrat libovolné množství prvků (miniálně jeden) z jedné množiny. Vítězem je ten hráč, který odebere poslední prvek.

Jako "grafický" výstup byl použit panel se žárovkami. NIMROD tedy není mnohými považován za skutečnou videohru, protože nepoužívá zobrazovací zařízení typu TV / monitor apod. Ale to se zase dostáváme k problematické definici videohry. O něco později byl NIMROD s velkým úspěchem vystaven i v Berlíně.

Historie počítačových her I.

 

1952 – OXO

Dalším průkopníkem na poli videoher je OXO – "Noughts and Crosses". Jde o počítačové zpracování hry Tic-Tac-Toe (neplést s nesmírně talentovanou a populární německou dívčí kapelou konce devadesátých let! :). Hra byla naprogramována Alexandrem S. Douglasem na Univerzitě Cambridge pro počítač EDSAC (Electronic Delay Storage Automatic Calculator). Pro zajímavost – rok předtím pánové Miller a Wheeler použili EDSAC k určení prvního 79ti číselného prvočísla. To je srandy, co?

Ovládání hry bylo zajištěno pomocí otočného číselníku známého ze starých telefonů. Jako grafický výstup byl použit CRT displej s rozlišením 35 x 16 pixelu. Díky těmto parametrům OXO téměř beze zbytku splňuje definici videohry. S jednou vyjímkou – opět nešlo o hru tvořenou kvůli zábavě, ale šlo o část práce na téma interakce člověka a počítače.

 

1958 – Tennis for two

A zde pozor! Tennis for two je první hra vytvořená pouze pro zábavu! Konečně. Návštěvníci Brookhavenské národní laboratoře si mohli tenisem ukrátit dlouhou chvíli a trochu se během čekání pobavit, což byl hlavní záměr tvůrce hry, fyzika Williama Higinbothama.

Jak je vidět na videu, hra je viděná z boku, ne seshora, jako např. u pozdějšího PONGu. Svislá čára uprostřed reprezentuje síť, dále je na obrazovce osciloskopu světelný bod zobrazující míček a.. to je všechno. Žádné znázornění hráče. Ovládání je realizováno pomocí dvojice jednoduchých joysticků. I když hra vypadá velmi primitivně, měla poměrně zajímavé vlastnosti – např. chování míčku bylo ovliněno několika parametry, jako jsou gravitace, rychlost větru, úhel a místo odpalu apod.

S definicí videohry se Tennis for two opět trochu rozchází. Základem byl sice počítač, ale jako zobrazovací jednotka byl použit osciloskop, nikoliv video displej nebo TV.

 

1961 – Spacewar!

Roku 1961 měl do budov MIT (Massachusetts Institute of Technology) dorazit zbrusu nový počítač, DEC PDP-1. Skupina zdejších ajťáků tedy začala hloubat nad nejvhodnější ukázkou schopností nového stroje. Poté, co se dozvěděli, že součástí počítače bude i CRT displej, bylo rozhodnuto – interaktivní hra. O něco později se dohodli na konkrétní podobě, byla jí simulace boje vesmírných lodí. Po 200 hodinách práce bylo hotovo.

Koncept Spacewar je známý dodnes. Dvě raketky se snaží sestřelit jedna druhou, což jim stěžuje obtížné manévrování v gravitačním poli hvězdy. Každá loď má omezené množství nábojů a paliva. Jako poslední záchranná brzda pro ohroženou raketku může být použit skok do hyperprostoru, což znamená, že raketka zmizí z obrazovky a následně se objeví na náhodném místě.

Ze hry se okamžitě stal velký hit a brzy byla upravena i pro jiné počítače, než PDP-1 (především PDP-10 a PDP-11). Hra byla také ideální k diagnostice hardwaru a CRT displeje. Výrobce ji tedy začal nejen pro testování používat, ale také ji distribuoval s novými s PDP-1 počítači.

 

Ze všech uvedených má nejblíže k dnešnímu pojetí počítačové hry právě Spacewar. Jeho koncept přetrval dodnes a základní kámen hry, to jest "letový model" raketky, evidentně inspiroval pozdější (a velmi slavný) titul Asteroids. Ovšem bylo by nespravedlivé opomíjet jeho předchůdce, každý z nich přišel s něčím novým a bezesporu průkopnickým. A takový NIM například jsem i já proháněl na CPC464. Hned poté, co jsem si ho naprogramoval, samozřejmě :)

PS.: A pokud nebudu úplně línej, bude článek o dějinách počítačových her i pokračovat. Stay tuned!

Komentáře k:
"Historie počítačových her I."

  • Marcel od Zvonu napsal:

    Kókej se Mi Sledge ozvat kvůli tomu ATARI, až bude čas tak se mu juknem po letech na zoubek a dáme to dokupy. Tato nabídka platí stále. Marcel od Zvonu , a nebuď línej a tenhle skvělej začátek doveď po pár pokračováních, do Finále. Neměl si si začít, teď to budeš muset dopsat!!, HE. STarec Marcel od Zvonu.

  • d. napsal:

    Prosím, hledám jednu hru z vidoautomatu. /kolem bylo autem se dostat přes nějaké úrovně. Zajimavostí bylo se dostat přes nekonečný vlak, kde se dali nastřílet životy. neznáte ji někdo?

  • Filip napsal:

    já se zas snažim vyrobit hru need for speed acer no ale pravě nevim jak :(

  • […] počítačovou hru. Alespoň v tom smyslu, v jakém hry chápeme dnes. Ano, byla tu hrstka předchůdců, pokaždé tu ovšem bylo nějaké ale – Tennis for two měl nezvyklé zobrazovací […]

Článek je staršího data, možnost vložení komentáře byla automaticky vypnuta.