Osmibitové rozjímání s Amstrad CPC 464

Po chvilce laborování s emulátorem strojů Amstrad CPC jsem dostal chuť po letech zapojit svůj první počítač a zahrát si zase tak nějak pěkně postaru. První problém zněl: "Kdybych byl přes 20 let starý osmibit, kam bych se v tomhle bordelu schoval?". Jediná možná odpověď je samozřejmě "Číhal bych pod postelí a pilně lapal prach."

Počítač byl tedy úspěšně nalezen a následovalo nutné zlo v podobě očíštění od bordelu. Což o to, centimetrový nános prachu je poměrně pochopitelný, ale žvejkačka přilepená na monitoru? Tuší někdo, jak se tam mohla dostat?

Osmibitové rozjímání s Amstrad CPC 464

Pro začátek letmé seznámení se strojem. Amstrad CPC je série osmibitových počítačů vyráběných v letech 1984 – 1990. První model, CPC 464, byl uveden na trh coby přímý konkurent ZX Spectrum a Commodore C64. Dobrým marketingovým tahem se ukázala all-in-one koncepce těchto počítačů – Amstrad CPC byl dodáván jak s monitorem, tak s vestaveným kazeťákem a v pozdějších modelech s vestavěnou disketovou mechanikou. V Evropě byl CPC poměrně úspěšný, dle současného stavu fan-webů se mu enormě dařilo ve Francii. Německá distribuce byla zajištěna společností Schneider, která CPC prodávala pod svojí značkou. A to je případ i mého exempláře (jehož přesné stáří jsem bohužel nezjistil) – Schneider CPC 464. Jediný rozdíl je v tom, že německé verze CPC 464 neměly barevné klávesy, použité byly jen černé a šedé.

A jedeme dál. Po zapnutí stroj bez problémů naskočil, krátký prográmek v Locomotive Basicu opsaný z manuálu se bez problémů spustil a vyvstala otázka, kde sehnat kazety se software. Bohužel, to málo, co jsem měl, jsem poztrácel a k originálním kazetám se člověk nedostane ani na aukru.

Naštěstí je tu mocný Google, který mi po chvilce bádání nabídl web http://www.amstradeus.com/, kde je možné nalézt vedle vyčerpávajících informací o CPC také hry uložené v MP3 souborech. Jak totiž modří tuší, data na kazetě jsou uložena coby prachsprostý zvukový záznam, který může být bez problémů uchován coby MP3 song.

A někde tady začíná jedno krásné sobotní odpoledne :)

Zakoupil jsem si tedy běžný kazetový adaptér, který se často používá např. se staršími autorádii. Vypadá jako klasická kazeta + má kabel s 3.5mm jack konektorem. Stačí připojit k libovolnému zdroji audio signálu, zapnout kazeťák a světe div se, hraje to.

Postahoval jsem tedy z výše zmíněných stránek několik MP3-her, propojil výstup zvukové karty "velkého PC" s adaptérem a.... nic. Jaktože nic? Protože dnes mám, přátelé, VELKÝ DUŠEVNÍ ÚTLUM. Následují důkazy:

První demenční bod:

Vše je propojeno, kazeťák puštěn, zbývá vyťukat příkaz na započnutí nahrávání a pustit MP3. Lovím tedy v paměti dávno zapomenuté, za chvíli se přeci jenom šedá kůra ozve a já datlím do CPC příkaz LOAD". Enter, pouštím MP3, ozývá se tak známé "pípání" a nahrávání začíná. Jenže co to, chyba! "Read error b". Tu si dobře pamatuju z poškozených kazet. Hýbám tedy trochu s hlasitostí a zkouším to znovu. Vypadá to nadějně, dostávám se dál, až... chyba. "Memory full". Tak tu si tedy nepamatuju. Následující půlhodina je vyplněna dalším hýbáním s hlasitostí, dokonce se pokouším měnit nastavení ekvalizéru, co kdyby... Pořád nic. Pln rezignace vypínám stroj a smiřuju se s faktem, že ten adaptér je prostě k ničemu a tude cesta nevede.

Ale ejhle. Při usrkávání z hrnku plného dobrého černého čaje mi svítá. Vždyť LOAD" jsem používal vždycky, když jsem chtěl nahrát z kazety program v BASICU, abych ho mohl následně editovat! Byl tam ještě jeden, jak jen to bylo... RUN" !!! Zapínám tedy CPC znovu, pouštím MP3, ťukám RUN" a hurá, důvěrně známá úvodní obrazovka hry Bruce Lee se načítá!

S pocitem vítězství pohodlně usedám do židle a čekám, až se data nahrajou. A tím se dostáváme k druhému demenčnímu bodu!

Druhý demenční bod:

Skončí nahrávání z kazety, a nic. Hra se nespustila. Ani druhý pokus nepomáhá, předpokládám tedy, že tahle MP3 je prostě vadná a stahuju Harrier Attack. Ten se spouští, jsem nadšen. Jenže jak tak stahuju další hry, situace je většinou podobná, jako s Bruce Leem. Nejde mi to do hlavy, přece nebude každá druhá MP3 špatná, to nemá logiku, určitě nejsem první, kdo to stahuje.

Opět tedy podezřívám adaptér a opět se smiřuju s tím, že je to prostě krám. Protože napodruhé mi nejde nahrát ani ten Harrier Attack. Nakonec mi ale opět svítá a beru to jako důkaz, že dnes opravdu nejsem v kondici a neměl bych se pouštět do ničeho složitějšího.

V čem byla chyba? Jak tak nahrávám hru do CPC, tzn. pouštím jí v počítači z MP3 souboru, krátím se čas kecáním po ICQ. A samozřejmě, na každou příchozí zprávu mám nastavený pazvuk. Takže v momentě, kdy mi někdo napsal, nahrávání se potento, protože jestli něčemu CPC 464 nerozumí, tak je to "uh oh" zvuk z ICQ.

Prostě blb :)

Ale od té chvíle již vše běží jako po másle, a kdybych nemusel do hospody, sedim u toho do rána :)

Pár ilustračních fotek:

Manuál, žel bohu v němčině, kterou nevládnu.

Osmibitové rozjímání s Amstrad CPC 464

Zmíněný adaptér, který bylo nutné rozebrat, protože kabel tak, jak byl instalován od výrobce, v kazeťáku překážel. Stačilo protáhnout ho ven jiným otvorem a voila, kazeta sedí.

Osmibitové rozjímání s Amstrad CPC 464

A toto zbylo ze starého joysticku, který byl u čínské kopie Atari 2600. Páku jsem v zápalu boje v Enduru utrhl, ale nakonec posloužil i tenhle pahýl :)

Osmibitové rozjímání s Amstrad CPC 464

A tady pár fotek z her :)

Osmibitové rozjímání s Amstrad CPC 464
Osmibitové rozjímání s Amstrad CPC 464
Osmibitové rozjímání s Amstrad CPC 464
Osmibitové rozjímání s Amstrad CPC 464
Osmibitové rozjímání s Amstrad CPC 464
Osmibitové rozjímání s Amstrad CPC 464
Osmibitové rozjímání s Amstrad CPC 464
Osmibitové rozjímání s Amstrad CPC 464

Komentáře k:
"Osmibitové rozjímání s Amstrad CPC 464"

  • brkerez napsal:

    Wow, zavan davny minulosti – byl sem vlastníkem Schneideru 464, skvelej stroj, ani bych neveril, ze si hlasku „Read error b“ budu jeste pamatovat :)

    Mit ho ted u sebe a mit kazetu s parbou Elevator Action tak do rana mam o zabavu postarano :)

    dik za pripomenuti !

  • Marcel od Zvonu napsal:

    No uvidíš Sledge tu srandu, až začnem křísit ATARI STROJE, ale dám to nahromadu i s Literaturou a budu na Tebe netrpělivě čekat, Tož kdy, HE?! Huž se těším, Starec Marcel od Zvonu.Jinak parádní dobrodružo, které si úspěšně vydejchal a utrh od huby kamarádům poznámky o radosti ,,z neštěstí Druhejch,,. No i tak si potěšil zajímavým Matchem, Díky a těškámeme se na další, he.Ahojky…

  • F6 napsal:

    Pekny clanek. Posilam odkaz asi na jedine ceske stranky o CPC :) Amstradistu u nas moc nebylo, skoda.

  • Sledgehewer napsal:

    @F6
    Pěkné, vítám zpět mezi živými – „Po šesti letech se stránky dočkaly updatu. “ ;)
    Asi nebylo, i já jsem se k CPC464 dostal skoro omylem :)

  • Venca napsal:

    eště mám doma někde joystick k atárku. Sice to neni origoš, ale mám ho ve skříni, plně funkční (snad) a hlavě se mi tam válí snad 20 let :D

  • Venca napsal:

    V podstatě vlastně vubec nevim co to je za joyák. Jediný co sem na něm našel za nápisy, je Quickjoy S.122 nebo tak nějak. A mejd in čajna. Kdyby měl někdo zájem, ať klidně kontaktuje. Vypadá v pořádku, jesi je funkčí nevim, a nemám to kde zkusit :)

  • Falcon napsal:

    Já mám svoje první CPC 6128 pořád celkem funkční, jen interní 3″ mechanika vypověděla službu. Dodnes jsem se nerozhodnul, jestli se jí snažit vyměnit nebo zachránit nebo zlikvidovat a zkusit implantovat 3,5″ která tam podle některých návodů jde.

  • nut napsal:

    Tomu se říká odhodlanost! CPC jsem nikdy ani neviděl, ale podle těch obrázků byla grafika někde mezi C64 a ZX spectrem. The Last V8 a nasamplovaný hlas si pamatuju.

  • […] Pamatujete na 2D hopsačku Bruce Lee? Já moc dobře, jde o jednu z mála her pro osmibity, kterou jsou dohrál, a to dokonce nikoliv v emulátoru, ale na skutečném železe, tedy v mém případě Amstradu CPC464. […]

  • […] jsem k němu pořádně sedl cca před pěti lety (ježišmarjá!), od té doby stroj odpočíval ve sklepě. Naštěstí pořád funguje na […]

Článek je staršího data, možnost vložení komentáře byla automaticky vypnuta.