To jsem Vám zase jednou čmuchal po aukru. Patrně po výplatě, jak je mým zvykem. Tzn. v euforii z dostatku peněz jsem plánoval nakoupit spoustu šrotu, abych do konce měsíce plakal nad stavem účtu. Spíše omylem než záměrem jsem rozklikl sekci Nintendo DS, obvykle totiž lovím ve vodách mnohem hlubších a o pár let zatuchlejších.

A co jsem nezmerčil, Nintendo DS za 700 v českých, s cenou „kup teď“. Zhodnocení pro a proti proběhlo poměrně bleskově. PROTI: na mě moc nový, nic o tom nevim, s fotek poznám kulový, je to podezřelý. PRO: ale co, blbejch 700, holt se nepude jednou na pivo. Trocha rizika, 2-3 kliknutí a už jsem čekal na balíček.

Neuběhl týden a nevábně vyhlížející krabice volala po rozbalení. Naprostá absence příslušenství mě nepřekvapila, tu jsem čekal. Absenci nabíječky jsem popravdě nečekal. A nejvíc mě překvapil stupeň zasyflenosti, kterým mé nové Nintendo DS vládlo.

Kdybych chtěl něco zasrat tímto způsobem záměrně, potřeboval bych odhadem litr jahodového sirupu a prach seškrabaný z několika CPU chladičů. Nejhůře vypadal dotykový displej, hmota rozpatlaná po něm ze všeho nejvíc připomínala směs banánu a horké čokolády.

Vrhnul jsem se tedy do čištění, abych posléze zjistil, že na mnoha místech vrstva humusu nahrazovala původní lak. No co, mám ve sbírce i horší věci, než poškrábané DSko.

Nintendo DS

Nabíječka. Po marném šmejdění po českých e-shopech a aukru jsem musel přiznat porážku. Nabíječku na původní NDS neměl v nabídce nikdo. Univerzální adaptér za několik (hodně) stovek jsem nechtěl. Nezbylo než povolat tajné agenty a jejich kontakty, kteří pod vidinou přízně Jejího Veličenstva Plzně objednali nabíječku z ebay.

Zde jen malé zamyšlení. Nabíječka cestovala z dalekých Španěl. Její cena v přepočtu vyšla na 80Kč, cena celé zásilky na cca 160Kč. Poštovné si tedy každý dokáže spočítat sám. Je to přibližně stejně, jako poštovné např. z Brna do Hradce Králové. A pak, že Česká Pošta nemá evropskou úroveň!

Takže konzoli máme, nabíječku máme, zbývá nějaká ta mocná superkarta. Volba padla na DSTT, především kvůli ceně. Opět se projevil můj talent pro elektronický obchod, koupě karty z aukra mi zabrala téměř dva měsíce. Po uskutečnění obchodu jsem od prodávajícího dostal krásný komentář děkující za rychlost a spokojeně čekal na zásilku. Týden. Nic. Tři týdny. Nic. Po měsíci tedy sedám k emailu a píšu lehce nabroušený dopis zakončený dotazem, zda mi karta vůbec někdy přijde. Prodávající se omlouvá, hledá chybu, a nakonec zjistí, že…. jsem zapoměl zaplatit. Jsem hovado, přiznávám.

No, ale po krásných 3 měsících je mé Nintendo DS provozuschopné a já mohu objevovat úplně novou dimenzi retrogamingu (Doom pro DS, Commander Keen pro DS, Lemmings pro DS, paráda! :)

P.S. Jednu věc nechápu. Proč je proboha původní NDS tak strašně, ale opravdu příšerně ODPORNÉ? Nebo si snad v Nintendu mysleli, že design a lá odpadkový kontejner prostě pofrčí?