Indiana Jones: The Greatest Adventures
Většině hráčů šedá kůra mozková na dotazy “Indiana Jones” a “staré hry” vyplivne hru “Indiana Jones and The Fate of Atlantis”. Jak by taky ne, vždyť jde o nejlepší adventuru ve známém vesmíru! Ano, někteří myslitelé to označují za klišé a stokrát opakovanou lež, jež pravdou se stala, ale jak by řekl Indiana: “Uh-huh.” Tak.
Byla by ovšem škoda zapomenout na další povedenou hru s Indym v hlavní roli. Indiana Jones: The Greatest Adventures je arkádová hopsačka vydaná pro SNES. Samozřejmě není nutné pořizovat si konzoli, stačí emulátor a trocha čarování s googlem, než se dostanete ke správné ROMce. Samozřejmě stahujte jen v případě, že máte doma originální cartridge! ;)
Hra je lehce inspirována původní filmovou trilogií. Např. v první úrovni vás bude jeskyní pronásledovat obrovitý kámen, ne nepodobný tomu z Raiders of the Lost Ark. K eliminaci nepřátel, vesměs nácků, máte k dispozici především pěsti, bič a pistoli, tedy obvyklý Indyho trojboj. Kromě z boku viděných 2D úrovní vás čekají i pseudo 3D specialitky, jako např. sjíždění zasněženého svahu na nafukovacím raftu jako vystřižené z Temple of Doom.
Jedno video lepší tisíce slov, mrkněte tedy na gameplay prvního levelu. V závěru jsem to schválně trochu pokaňkal, kvůli death animačce.
Micro Men – sir Clive Sinclair, ZX Spectrum, Acorn …
O starých hrách, starých počítačích a o historii výpočetní techniky vůbec se moc filmů netočí. Pár dokumentů o Atari, pětidílná série “Rise of the Video Game” aka “”I, VIDEOGAME” na Discovery Channel, televizní snímek “Pirates of Silicon Valley“. Napadá vás něco dalšího? Samozřejmě kromě nového docudrama z produkce BBC – Micro Men.
Počátek osmdesátých let. Videoherní konzole jsou několik let na trhu a na scénu nastupuje další důležitý milník – domácí počítač (mikropočítač). Výrobci jeden za druhým chrlí na nenasycený trh své 8bitové stroje. Na americkém trhu řádí Atari, Apple a Commodore, zatímco leaderem v Evropě se stávají počítače společnosti Sinclair Research, čelící konkurenci ze strany firem Acorn, Commodore a Amstrad.
Micro Men dokumentuje počátek, vzestup a pád britského počítačového impéria. První hektické pokusy výrobců dostat na trh co možná nejrychleji funkční počítač. Rozhodnutí sira Sinclaira vyrobit počítač, který půjde prodávat pod magickou hranicí 100 liber. Vzestup celého odvětví generujícího obrovské zisky. A po několika letech splasknutí bubliny a pád.
Po filmové stránce jde o slušné a poctivé řemeslo, přesně tak, jak se na kvalitní televizní produkci sluší a patří (něco, o čem si Česká Televize může nechat zdát). V roli šéfa Acornu potěší skvělý Martin Freeman. Samotného Sinclaira hraje mě neznámý Alexander Armstrong, jediný výraznější rušivý element. Ne snad kvůli herecké impotenci, ale kvůli příšernému namaskování. Sebevypjatější scénu dřív nebo později potopí jeho příšerná gumová pleš. Prostě na ní nejde nezírat! Atmosféře filmu rozhodně pomáhá kombinování filmových záběrů a archivních materiálů. Zvlášť televizní reklamy na ZX jsou i po letech prostě cool.
“We could have been the Brittish IBM…..now look at us!”
Micro Men je příjemný malý film o fascinující době. Příjemně doslovná tečka na závěr filmu vás svede k přemýšlení “co by, kdyby”. Co kdyby Sinclair nebyl posedlý vývojem osobního elektrického vozítka a Acorn neměl tu smůlu, že skončil s plným skladem neprodejných strojů? Co kdyby nakonec spojili své síly a dokázali odolávat konkurenci, která se na ně ve formě IBM PC valila ze zámoří?
Moje první Amiga!
Včera jsem si poprvé ve svém životě sáhl na Amigu. Báječný to pocit! Po letech poctivého studia starých čísel časopisu SCORE, pouštění videí na youtube a nesmělého oťukávání WinUAE jsem zainvestoval hříšný peníz do skutečného železa.
Mé zraky padly na stroj Amiga 600. Ač v několika článcích na síti Amiga pro začátečníky nedoporučovaná, líbí se mi její malé rozměry a vůbec.. celá A600 je na první pohled tak nějak víc kůl. Je v docela slušném stavu, nezažloutlá, zespod sice chybí malý obdélníkový deklík, ale na cestě jsou kompletní “plasty” pro A600, které problém vyřeší.
Příslušenství standardní: lehce vykvedlaný joystick, myš a krabice plná disket. Bohužel, jak se během poctivého pětihodinového zkoušení ukázalo, většina disket podlehla zubu času a odevzdala svá data do studnice zapomnění.
Z toho mála, co ještě funguje, se vylouply hry Project X, North & South, nějaké debilní německé Bingo a hromádka disketových časopisů Guru a Ami.
Nyní tedy stojím před prvním problémem (resp. výzvou, jak je dnes moderní říkat). Jak snadno a jednoduše přenést postahované image na diskety, aby tyto byly čitelné v Amize? Z mého krátkého sondování vyplývá, že nejjednodušší bude sériový kabel propojující Amigu a PC a použití Amiga Explorer software. A to protože FDD řadič v PC si s formátem Amiga disket neporadí. Pokud to snad čte někdo, kdo se v Amigách vyzná: je to tak? :)
Hned, co vyřeším základní problém s přenosem dat, vrhnu se do shánění nové ROMky s Kickstartem 3.1 (což je něco jako BIOS). V mé A600 je totiž Kickstart prapůvodní (37.299), který neumí pracovat s diskovým řadičem. A pevný disk tedy rozhodně chci! Resp. redukci na CompactFlash karty jako disk se chovající.
Jak to tak počítám, pár tisícovek ještě Amiga spolyká. Nevadí, jednou jsem magor, tak ať to stojí za to! :)
P.S. Pokud se tu pohybuje nějaký amigista, uvítám jakékoliv rady, postřehy a korekce nesmyslů, kterých se zajisté jako laik dopouštím! (Vy všichni ostatní nabírejte plnými hrstmi perly mé moudrosti! :))
Screenshot ze staré hry
staré hry
Vesměs o starých hrách
