Emulace, nebo železo?
Osobně jsem s rozšiřující se sbírkou starého železa dal vale většině emulátorů, kromě případů, kdy mi tyto ulehčí některé úkony (jako je např. instalace Workbench na Amigu). Hraní se ovšem téměř výhradně děje na skutečných konzolích a počítačích. Co mě k tomu vede?
Předně je to fakt, že hraní opravdu starých her potřebuje tu správnou náladu. Po hodině běhání ve světě World of Warcraft, Star Trek Online nebo libovolné moderní singleplayer hře, nejde jen tak naběhnout do nebezpečných ulic Streets of Rage. Kulturní šok je příliš silný.
Ovšem obřadní desetiminutovka, během které konzoli připravíte k akci, zapojíte potřebné kabely, naladíte obraz na TV a najdete ovladač, který funguje, vás na hraní připraví a do nálady dostane dokonale. V případě, že jde o starý počítač, se z desetiminutovky kolikrát stane půl hodina meditace nad tématem PROČ TO KURVA ZASE NEFUNGUJE! Ale to k tomu prostě patří…
Další kámen úrazu u emulátoru spatřuji na straně snadno dostupných kompilací stovek her. Ne, nešplouchá mi na kajak. Jen mám slabou vůli, což se v tomto případě projevuje tak, že ke kompilaci přistupuji jak ke švédskému stolu a ochutnávám a ochutnávám. A nic se nevychutnám a nezahraju pořádně. Naproti tomu např. k oblíbené SEGA MEGA DRIVE jsem za rok nasbíral jen něco málo přes dvacet her, většinou po jedné. Všechny staré hry tedy dostanou patřičnou péči a potřebný čas.
Pochopitelně, ne všichni máme místo na sbírku starých konzolí a starých počítačů. Nemluvě o tom, že to strašně leze do peněz. Ale jestli máte nějakou srdcovku, stroj, na kterém jste začínali, můžu jen doporučit: kašlete na emulaci a pořiďte si real stuff!
Otázka do diskuze: Preferujete emulaci, nebo železo?
Hodně dlouho pro mne emulace byla jasnou volbou jak by jasně řekl nějaký sympatický chlapec či dívka z reklamy, ale poslední dobou si čím dál tím více pohrávám s myšlenkou si vzít nějakého toho syrotu do opatrovnictví k teplu domácího krbu a těšit se z originálního požitku ze hry. Nakročeno je, takže teď se již jen dokopnout… a sehnat také TV, ehm.
Citace: „Jen mám slabou vůli, což se v tomto případě projevuje tak, že ke kompilaci přistupuji jak ke švédskému stolu a ochutnávám a ochutnávám.“
Chci jen dodat Ámen chlape :) To je pravda. Když měl člověk za pár kazet pařil je do zemdlení a věděl o každém koutku i pixelu v dané hře. Ale když je k dispozici emulátor a s ním stovky, spíše tisíce her, tak člověk hru neprojede jak by měl a dokonce třeba nedohraje. Zvědavost alá jak bude vypadat ta další hra ho k tomu ani nenutí.
Můj názor je, že pro většinu „normálních“ nostalgiků je nejlepší netbook- mám ASUS 1000 HD, a když zapnu emulátor, tak mi připadá, že je to absolutní BOMBA
A hrát Albion, nebo jiné hry v rozlišení 320×200 na 19 palcovém monitoru je příšernost….