O Star Trek Online z hvězdné lodi USS Tiberius

Kapitánův deník, hvězdné datum 63593.9.
Konečně! Po letech strádání a stesku se konečně mohu alespoň v náznaku podívat domů! Abyste mě pochopili: nevím, kde se stala chyba nebo kdo za tím stojí, ale já, kapitán Sledge T. Hewer, sem nepatřím. Patrně došlo k nějakému druhu dimenzionálního přesunu a já se ocitl na planetě, která vzdáleně připomíná Zemi z počátku 21. století. Už to by slabším jedincům stačilo k otevření bran šílenství, ale co je nejhorší: má realita, realita 25 století, tu existuje… a nevím, jestli mi tohle vůbec někdo může uvěřit… jako jakási zábavná show, určená především pro nevyzrálé jedince povětšinou neschopné navázat vztah s opačným pohlavím. Star Trek tomu říkají. Star Trek!

Přes veškerou mou snahu jsem nebyl schopen navázat kontakt s nikým z mé reality, pravděpodobně jsem nadobro odsouzen k přežívání v tomto špinavém a zvráceném světě. Z mé mizérie mě dokáže vytrhnout jen sledování uvedené Star Trek show, která se tu naštěstí těší slušné oblibě a čítá celou řadu dobrodružství. Světlem na konci tunelu jsou mi tzv. počítačové hry, patetický předchůdce našich holografických simulátorů. V porovnání s holopalubou jsou počítačové hry jen ubohým šidítkem, ale pochopte, jsou tím jediným, co mě, kapitána Sledge T. Hewera z hvězdné lodi USS Tiberius, drží při smyslech!

A nyní je tu opravdová záchrana pro mou ztrápenou mysl. Nová hra, které mi dovolí alespoň na chvíli zapomenout všechna má strádání. Star Trek Online! Rozhodl jsem se zprostředkovat mé první dojmy i Vám, krásou 25. století nepoznamenaným!

Star Trek Online

Instalace na mou vědeckou konzoli s parametry Intel Pentium Dual-Core E5300, 2GB RAM a ATi Radeon HD4670 proběhla bezproblémově a před samotným spuštěním hry následovalo stažení několika stovek patchů. Což je vzhledem k tomu, že hra je jen pár týdnů po vydání, fascinující, jak by řekl jeden můj starý přítel.

Ještě předtím, než vkročíte do nebezpečných vakuí vesmíru, čeká vás tvorba postavy. Trvalo mi téměř hodinu, než jsem podle fotografie vymodeloval sobě podobného avatara, a výsledek je poměrně věrný. Neviděl jsem hru, která by vám poskytla podobně mocný nástroj. Upřímně řečeno, větší svobodu v tvorbě avatara by vám poskytl jedině Photoshop. Kromě velikosti boule na kalhotech můžete nastavit téměř cokoliv. Potěší možnost zvolit si jako oblečení uniformu z Next Generation filmů. V porovnání s ostatními nabídnutými vzory sice vypadá jako teplákovka, ovšem tepláky tak nějak ke Star Treku stejně patří.

Po tvorbě postavy a několika dalších menších nastaveních váš čeká tutorial ve formě jednoduché mise. Proběhnete se po federační vesmírné základně, pokecáte s několika oficíry, odpravíte pár Borgů, nasednete do lodi, odpravíte pár dalších Borgů a je hotovo. Už během této první hodinky je nutné přiznat kredit grafikům, protože Star Trek Online, v rozporu s několika staršími screenshoty, vypadá dobře. Nejsem sice zvyklý na soudobé standardy, protože hraju především starší kusy, ale grafika je prostě parádní.

Co je trochu horší, je odezva. Vesmírné souboje jsou v pořádku, loď se chová tak, jak byste od mnohatunové vesmírné lodi očekávali, ale first-person situace jsou o poznání horší. Váš avatar se chová trochu gumově a na stisk kláves reaguje se zpožděním. Je to možná realistické, protože přechod ze stoje do chůze je opravdu záležitostí několika úkonů, ale dobrému pocitu z ovládání to nepřispívá. Ona vteřina, ve které si hra uvědomí, že jste stiskli klávesu a začne postupně uvádět avatara z klidu do akce, spolehlivě brání vžití se do hry. První mise na planetě mě díky tomu nenadchla a těšil jsem se zpět do vesmíru.

Co je ještě horší, je neuchopitelný pocit, že s měřítkem není něco v pořádku. Lodě i další vesmírné objekty se chovají dobře, ale stejně máte neustále pocit, že místo obrovských hvězdných lodí ovládáte RC modely. Nevím, co s tím, ale vím, že např. ve Star Trek: Bridge Commander jsem tento problém neměl. A v nastavení grafiky to není, hraju na 3/4 detaily, chyba je někde hlouběji v enginu hry.

I přesto jsou ale vesmírné souboje parádní zábava. Nejde jen o to, kdo má větší „pistolku“, je nutné manévrovat, nastavovat nepříteli tu část lodě, která má aktuálně nejsilnější štíty a zároveň jemu mířit tam, kde má štíty nejslabší. Z každého sestřeleného nepřítele vypadne pár drobností, které se dají zpeněžit nebo použít k vylepšení vlastní lodě. Stejně tak získáváte předměty ve first-person misích. O vylepšování a vybavování lodi vám toho bohužel zatím moc neřeknu, kromě disruptorů získaných v prvním boji jsem zatím neměl příležitost cokoliv měnit.

Pokud jsem to dobře pochopil, RPG systém je reprezentován především vašimi důstojníky. Každý důstojník má jiné vlastnosti a tyto vlastnosti se následně promítají do celé vaší lodi. Hned první části hry si volíte svého prvního důstojníka. Já, kapitán Sledge T. Hewer, jsem pochopitelně sáhnul po vědeckém důstojníkovi rasy vulkánské.

Po 4-5 hodinách hraní můžu svědomitě prohlásit, že Star trek Online je, alespoň teď, na začátku, chytlavá a zajímavá hra. Trekkies budou samozřejmě ztraceni už u prvních tónů Star Trek theme v menu. Interface hry je trochu chaos a 4 hodiny jsou k jeho pochopení málo, stejně tak je to málo k proniknutí do RPG systému. Ale nebojte se, dnes mám v plánu další dávku zachraňování alfa kvadrantu!