Pařanská romance 2, QUAKE

Po předchozí pařanské romanci tu máme další retro chuťovku od Nenyho sepsanou v květnu roku 1997. Taky jste toužili po "3D kartě" S3 Virge? Já ano. To jsem tehdy ještě nevěděl, co je to za bazmek. A marně vzpomínám, jaký přesně stroj jsem to tehdy měl já. Hmm, 1997, bylo mi 14 let, takže hádám pořád ta 486DX2/66MHz? Jak já těm Pentiákům záviděl! :) P.S. Neštvěte mě a seškrabte podobná díla ze svých zpuchřelých harddisků také. Já vím, že tam jsou! Není třeba se stydět! ;) - Sledge


Pařanská romance 2, QUAKE

"Po obědě, který byl nic moc jako obvykle jsem si šel sednout k mému PC, které mám vybavené jak nejlépe můžu. Moje PC je Intel Pentium 200Mhz s nejnovější technologií MMX, deska s taky nejnovějšími čipy typu HX, 32EDO RAM, disk mám jenom 1,6GB Western Digital, ale zato je super rychlý. FDD 3,5. Grafická karta je 3-D, chtěl jsem ji, protože dnes skoro všechny hry jsou ve 3-D. Karta je s čipem S3 Virge a 4MB EDO RAM. Samozřejmě zvuková karta a CD-ROM 10x což sice není nejnovější model, ale hry stále vyžadují pouze 4x speed.
Tato mechanika byla vyhlášena za nejlepší mechaniku kterou testovali v Levelu a nejen tam. Monitor mám 17-cti palcový do rozlišení 1600x1280 který je dobrý, ale musí se sedět docela daleko, než např. u 14 nebo 15, protože od něj bolej oči (to už dneska nikdo nezná v roce 2011, oči bolely tenkrát z klasické obrazovky docela dost, pamatujete na ty skleněné tmavé filtry ? pozn. Autor).

Pařanská romance 2, QUAKE

Tak sedím u PC a nevím co mám dělat, jen tak koukám co bych „hodil“. Najednou na disku D: vidím knihovnu Quake a tak mě napadlo, že bych si ho mohl zahrát. Spouštím „kvejka“. Nejdříve nabíhá do rozlišení 320x200, ale za chvíli se přepne do mého nastavení 800x600, 1024x768 je taky sice hezký, ale menu ve hře je hrozně malý. Hra mi jde až do 1280x1024 a to už se menu nedá vůbec přečíst. Mě prostě stačí 800x600 nebo 640x480, což je pro mě skoro to samé.

Dávám „NEW GAME“ a již vrčí disk a hele hra už naběhla. Vybírám si Normal mód hry, což je asi nejlepší pro dobrý zahrání. Zapínám si konzoli a píšu si kód na nějakou úroveň, kterou neznám. Level už naběhl a já koukám kolem sebe. Nikde nikdo. V ruce mám jen obyčejnou brokovnici. Jdu nějakou klikatou chodbou. Jdu pomalu a opatrně, kdyby tam někdo byl, tak bych střílel samozřejmě první. Taková tmavá chodba. Už vidím světlo, je nalevo. Přibližuju se, ale to světlo jde z větší chodby. Tak se přece nebudu bát a vběhnu tam, ale …

To už na mě běží nějakej voják a pes a tak pálím na psa který je nebezpečný protože na mě skáče a trhá mi kusy masa z těla. Stačila jedna rána a „čokl je v prdeli“, teď je tu ten voják, uběhlo pár vteřin od okamžiku co jsem sem přiběhnul, uhýbám vojákovi a střílím. Dostal jednu ránu ale nic, jenom to s ním pěkně hodilo a chytil se za nos, že by mu tekla červená“ ? :-) Další rána a padá na zem. Vezmu náboje, ty jsou nejdůležitější na přežití. Z této větší chodby vedou dva východy někam pryč. Jeden do nějaké další chodby, která vede hned do leva a druhý na nějaký mostík přes nějakou vodu nebo co to je. Vydám se přes ten most a koukám co je to za vodu, sklouznula mi noha.

Sakra,… vždyť je to kyselina ! Mám poleptanou nohu. Utíkám někam dál, nevnímám okolí. Najedou slyším výstřely a otáčím se kolem své osy. Na tomto náměstíčku, kam jsem doběhl jsou na stranách nějaké nadchody a odtamtud na mě střílejí zase ty zombiemani nebo co je zač. Ještě že neumí tak střílet a dá se jim vyhýbat. Skolil jsem jednoho a za chvíli i toho druhého. Je to tu pěkně hnusný. Na konci tohoto prostoru je vchod do nějaké tmavé chodby. Vcházím, ale zde se nám to nějak rozdvojuje. Cesty vedou někam po schodech nahoru, tak se vydám těmi pravými schody. Je tu strašná tma, nic nevidím. Je to děs. Ha ! Támhle je klíč do dalších dveří. Ještě že je osvětlen jinak bych ho nenašel. Otáčím se protože slyším nějaké kroky. Naproti, přes… stojí tam zombie a střílím na mě.

Vyndavám brokovnici, protože nic jinýho nemám. Střílím poprvé, podruhé, potřetí, no konečně teď padl. Taky mě zasáhl a je to dost ošklivý. Mám břicho celé od krve. Nemůžu se na to podívat, nebo by se mi udělalo špatně. Jdu odsud pryč, přes most do „první“ místnosti která má ty dva východy. Nyní se vydávám tím druhým východem. Chodba zahýbá hned do leva. Běží na mě nějaký voják se zbraní, kterou jsem v životě neviděl. Uhýbám mu, ale je strašně rychlý. Našil jsem do něj už tři rány a nic. Ale snad ta čtvrtá,…. Je na zemi, uff. Vyteklo z něj plno krve, fuj to je ale hnus, ty střeva a jiný vnitřnosti, blee.

Jdu dál. Najednou jsem v nějaké velké místnosti, která má uprostřed nějakou další kyselinu, která je ale hodně dole, takže není hned vidět. Na druhém konci této místnosti jsou tyhle vojáci. Myslím ty se zbraněmi které jsem ještě nikdy neviděl. Je jich tak moc a moc. Bojím se a tak se schovávám do výklenku ve zdi. Vybíhám znova, ale jsou tak rychlý, že pálí dřív než já. Utíkám zpět do výklenku. Jsem celý od krve. Nemůžu tu tak stát, musím jít a zabít je. Opět vybíhám a střílím. Oni však se svými „lejsry“ nebo co to mají za zbraně. Je jich tam snad pět, PĚT, 5 !! To je hrozný, dostávám jeden zásah za druhým. Teď jsem dostal do břicha plnou ránu a mám břicho úplně roztrhaný. Padám na zem a dívám se jak krvácím.

Je mi z toho špatně, to břicho !! Musím se odtud dostat pryč, někam do bezpečí, Už na mě nestřílejí. Musím pryč, PRYČ ! Ztrácím vědomí, už jsem hodně vykrvácel. Nesmím, říkám si NESMÍM usnout. Já nesmím usnout ! Stále si to opakuji. Já přece neusnu, nesmím us…

Neny"

Komentáře k:
"Pařanská romance 2, QUAKE"

  • Yeaaah napsal:

    S3 Virge nebyla 3D, ne? A nebo se pletu? :)

    • Sledge napsal:

      S3 Virge umí celou řadu 3D fíčur (z wiki: bilinear filtering, Z-depth fogging), problém je, že má tak mizernej výkon, že softwarový renderování je rychlejší, než hardwarový. Ergo v 3D je karta naprosto a dokonale k ničemu :)

  • Neny napsal:

    no joo Voodo to nebylo :-)

Článek je staršího data, možnost vložení komentáře byla automaticky vypnuta.