SEGA Game Gear

Nastal čas unudit vás k smrti dalšími detailními popisy mé skromné sbírky! A čím lepším začít, než konzolí značky SEGA (pozn. pro vědoucí - jakákoliv souvislost s lítým bojem o Saturn je neúmyslná a čistě náhodná ;) Vylovme tedy zpoza gauče hrst tužkových baterek, oprašme poškrabaný displej a vložme cartridge. Dámy a pánové, SEGA Game Gear!

SEGA Game Gear je de facto zmenšenou verzí stolní konzole Master System. Jde první přenosnou konzoli od Segy a zároveň odpověď na konkurenční Nintendo Game Boy. Bohužel jde o odpověď nedomyšlenou, předimenzovanou a rozporuplnou.

Na první pohled Game Gear v porovnání s Game Boyem nevypadá špatně. Máme tu barevný a podsvícený displej (Game Boy má černobílý nepodsvícený), lepší ergonomii a díky technické podobnosti s Master Systemem také celou řadu rychle portovatelných her. Jenže, jak ostatně Nintendo dokazuje zas a znovu, technologicky vyspělejší nemusí znamenat úspěšnější.

SEGA Game Gear

Prvním klackem, který se ve sprintů přenosných konzolí zapletl Game Gearu pod nohy, byla cena. Game Gear byl skoro 2x tak drahý, jako Game Boy. Dále je tu nechvalně proslulá výdrž na baterie, parametr, který výrobci okázale ignorují i dnes, ať už jde o konzole, nebo telefony. Zatímco nenáročný GameBoy si s čtveřicí obyčejných tužkových baterií dokázal spokojeně vrnět až 14 hodin, GameGear vysál šest baterií za slabé 3 až 4 hodinky. Navíc byl, a nejen díky bateriím, o dost větší, o kapesní konzoli hovořit vlastně nelze. Což ve výsledku znamená, že  ve dvou u přenosných konzolí velmi podstatných parametrech, tzn. rozměrech a výdrži, GameGear zoufale prohrál.

Dále tu je šlendrián, se kterým byly konzole GameGear vyráběny. I když se mouchy v pozdějších revizích podařilo jakžtakž vychytat, první vyráběné kusy měly s kvalitou výroby vyloženě potíže. Dnes, po více než 20 letech, je šetření na nesprávných místech krásně vidět - zašedlé displeje bez kontrastu a barev, vynechávající nebo zcela vypadávající zvuk, nekonečné řady mrtvých kusů. Většina problémů je způsobena, a to není zrovna překvapení, nekvalitními kondenzátory. Ano, 20 let je dost, ale kondíky odcházely u GG mnohem dříve a  jednoduše příliš brzo. Naštěstí pro šikovného bastlíře není problém uchopiti nažhavený železný hrot a prokleté součástky nahradit novými.

Jak konzole samotné odcházejí, objevuje se další problém. Na čem si zahrát původní GameGear hry? Zatímco cartridge na GameBoy můžete použít např. v novějším GBC/GBA, popř. si je pomocí adaptéru zahrát na konzolích Super Nintendo nebo dokonce Gamecube, hry pro Game Gear nelze provozovat na žádném jiném systému. Jednoduše neexistuje redukce, která by vám umožnila zapojit do akce Master System nebo Mega Drive.

Paradoxně opačná redukce k sehnání je. Jmenuje se Master Gear a umožňuje připojit Master System cartridge ke konzoli Game Gear. A proč že to nejde opačně? Game Gear byl o fous technologicky napřed, především podporoval barevnou paletu o 4096 barvách, oproti 32 barvám u Master Systemu. Logicky tedy nebyl problém do široké palety GameGearu napasovat těch pár barev, které zvládl Master System. Opačný směr už je ovšem oříšek.

Fajn, řeknete si, takže máme konzoli, která má mizerný displej, vynechávající zvuk a žere baterky. Tak jí holt připojíme na adaptér a propojíme s TV. Není to sice přenosné, ale je k hraní. Jenže chyba lávky, Game Gear nemá TV či video výstup. Ano, existuje bastl, který propojení s TV umožní, ale něco mi říká, že ona výměna kondíků bude oproti realizaci TV výstupu ještě procházkou růžovým sadem.

SEGA Game Gear

Je to vlastně docela smutný příběh. Duel GameBoy vs GameGear SEGA prohrála tehdy a u mě jako retrohráče ho prohrává i nyní. Chci-li si zahrát Tetris, stačí nahodit GameBoy a za pár vteřin už kostičky lítají vzduchem. Chci-li si zahrát ježka Sonica, musím doufat, že kondíky ještě nevybouchly úplně, zoufale lovit úhel, po kterým je na displeji aspoň něco málo vidět a doufat, že mi nezačne vynechávat zvuk (což se konkrétně na mém kusu po delším hraní prostě stává).

Faktem ale je, že i přes všechny problémy byl GameGear chrabrým počinem. I když byl převálcován GameBoyem, dokázal se mu statečně a vlastně relativně úspěšně postavit. Což je něco, co se např. Atari s jejich Lynxem nepodařilo. Lynx byl sice levnější a na baterie vydržel déle, ale na rozdíl od Segy neměl zdaleka takovou základnu kvalitních her.

Navíc trh přenosných konzolí byl v podstatě ještě nezmapovaný a celá řada chyb, které GameGear a Lynx nasekali (výdrž, rozměry), se pravděpodobně předpovídat nedala.

Pro úplnost dodejme, že SEGA se do rozbouřených vod přenosných konzolí vydala ještě jednou s konzolí SEGA Nomad. Podobně jako byl Game Gear v podstatě přenosnou verzí Master Systemu, tak Nomad byl přenosná SEGA Mega Drive. A to doslova - Nomad používá stejné cartridge, jako jeho větší stolní bratříček. Podle mě je to nápad naprosto geniální - zakoupením jednoho jediného přístroje je rázem celá vaše sbírka originálních her s vámi kdykoliv, kdy potřebujete. Žel, rozměry a špatná výdrž na baterie, tedy to samé, co táhlo ke dnu Game Gear, zabránili Nomadu ve větším úspěchu.

A na závěr ještě zajímavost - existují moderní verze Nomáda: RetroGen, resp. GenMobile. Bohužel jsem neměl v ruce ani jednu, těžko soudit, jak jsou na tom s kvalitou a kompatibilitou.

Komentáře k:
"SEGA Game Gear"

  • Robotron3 napsal:

    Sme meli toho casu doma Atari Lynx a to vypada dost podobne jako Game Gear. Obrovsky vsechno okolo a pidi obrazovcicka :)

  • tarq napsal:

    Pěkná hračka i článek.
    Ale k té výdrži GameBoye – kousek, který se mi někdy před 15 lety dostal do rukou, na tom taky nebyl moc dobře. Na baterky od nás ze samoobsluhy a se zvukem naplno (jinak podle mě nemá Maria smysl hrát) nevydržel o moc déle než jedno krátké odpoledne.

  • joe napsal:

    … clanok dobry, ist na trh v casoch jednoducheho, ciernobieleho game boya s drahsim, vykonnejsim, farebnym, vacsim, narocnym na baterku handheldom bola samozrejme samovrazda, nezdravy monopol nintenda prerusilo az PSP.
    … mam rad atari lynx, skvely hardver, a najlepsia /hratelnost/ verzia Shadow of the beast, potencial herne nekonecny, chcem vam vsak ukazat unikatne riesenie konzoly TurboGrafx a handheldu TurboExpress, pouzivali jeden a ten isty herny kartridze /skor „navstivenka“ alebo platobna karta/ – 5 rokov pred podobnym konceptom SEGA Nomad.

    http://www.gurujoe.sk/2011/01/pc-engine.html

Článek je staršího data, možnost vložení komentáře byla automaticky vypnuta.