Virtua Racing – závodní nářez pro Mega Drive

Když se tak podívám do své skromné sbírky závodních titulů pro konzoli SEGA Mega Drive, nacházím hry jako Lotus Turbo Challenge, Outrun nebo Road Rash. V žádném případě nejde o špatné kousky, jsou to ale klasické 2D záležitosti, které se více či méně snaží navodit dojem plynulé jízdy posouváním rozličných spritů po obrazovce. V zásadě to funguje, ale ten pravý rock'n'roll to prostě není. Podívám-li se do své skromné sbírky lépe, nalézám ještě hru Newman/Haas IndyCar featuring Nigel Mansell, která na to jde poněkud sofistikovaněji, a oku lačnému po efektech sporadicky předhodí nějaký ten polygon. Toť vše. Herní konzole SEGA Mega Drive je sice legendou, ale na skutečnou 3D grafiku prostě neměla dost síly. A nebo že by....?

Je tu jeden závodní titul, který skutečné 3D na konzoli MegaDrive rozhýbal. Epická věc jménem Virtua Racing. Čím to, že se to ostatním nepodařilo? Popíjeli snad programátoři této hry nějakou magickou kávu z nejvzdálenějších koutů galaxie a dokázali díky tomu v totálním transu po týdnech beze spánku naťukat kód tak čistý a svěží, že je proti němu třířádkové "hello world" odporným mastodontem plným zbytečné omáčky? Nikoliv. To si jen SEGA pomohla stejným trikem, jako Nintendo u hry Star Fox.

Virtua Racing – závodní nářez pro Mega Drive

Cartridge, budiž jí křemík lehký, totiž není jen obyčejným paměťovým médiem. Při troše kreativity a s rozumnou konzolí můžete na cartridge samotnou propašovat čip, který se například dokáže postarat o složité 3D výpočty. Tak Nintendo díky čipu SuperFX (a SuperFX2) obohatilo knihovnu her pro SNES o takové pecky, jako zmíněný Star Fox nebo Doom. SEGA na tuto špinavou hru odpověděla vlastním kouskem křemíku - SVP. Sega Virtua Processor byl bohužel použit v jednom jediném případě, a to právě u závodní hry Virtua Racing, které ale perfektně demonstruje, čeho byl tento švábík schopný.

Virtua Racing je skutečnou 3D hrou, takže se neopírá o sprity, ale o ladné polygony. A nejen, že je polygonů slušné množství, oni se také docela slušně hýbou. Naprosto plynulá grafika je by voko někde na úrovni PC klasiky Stunts a dokonale navozuje pocit smrtící rychlosti, kdy jedna jediná chybka znamená nevyhnutelný náraz do svodidel. Pokud si dobře vzpomínám, aby se Stunts hýbali podobným způsobem, musel ve vašem PC tlouct minimálně procesor 386DX/40, na slabších strojích bylo nutné obětovat buď detaily, nebo framerate. Mimochodem: aby SVP při všem tom snažení příliš nezahřál, je vybaven heatsinkem. Takové je to monstrum! ;) Jediná výtka směrem ke grafice míří k trochu nevýrazným barvám. Jeden by řekl, že jsou trochu vyblinklé (ovšem bez kousků mrkve...)

Po herní stránce jde o klasickou formulovou okruhovku - k dispozici je jeden zběsile rychlý vůz a trojice tratí odstupňovaná podle obtížnosti. Trať první je široká jako.. jako... jako nějaká hodně široká věc. A místy ještě o chlup širší. Trať druhá nás citelně odkazuje do patřičných mezí a trať třetí definitivně navozuje úzkost. K tomu máme ještě na výběr mezi automatickou a manuální převodovkou. Pokud by to snad někomu nestačilo, může si vybrat mezi dalšími třemi stupni obtížnosti v hlavním v menu - čím lehčí, tím pomaleji protivníci jezdí. Bonbónkem na závodním dortu s vzorem šachovnice budiž splitscreen pro dva hráče. Zde opět ukazuje Sega Virtua Processor  svou sílu, protože ani při dvojitém zobrazení nedhochází k poklesu výkonu, hra je pořád tak zběsile rychlá, jako v singlu!

Vedle těchto základních prvků jsou tu ještě roztomilé detaily, jako např. pokus o model poškození. Formuli sice nemůžete zdemolovat úplně, při větších srážkách ovšem tu a tam uletí nějaký ten nepodstatný kousek. Čím méně kousků na voze, tím menší je maximální rychlost. Naštěstí je tu pit stop, kde vám auto za pár vteřin opraví. Když se vám nějaký závod mimořádně povede, můžete si do zblbnutí promítat jeho replay. Nesmí chybět ani highscore tabulka s nejlepšími časy.

Pokud hledáte ultimátní závodní simulátor pro svůj Mega Drive, nehledejte dále. Nic lepšího, než je Virtua Racing, vám konzole nenabídne. Jste-li (ne)šťastnými majiteli 32X nástavce, je tu ještě o něco pohlednější verze Virtua Racing Deluxe, popř. rozšířená konverze pro Saturn. Lepší už je jen původní a dle všeho naprosto famózní automatová verze, na kterou ale asi jen tak nenarazíte (leda by se někdy objevila v ArcadeHry aréně...).

Nyní mě omluvte, zatím jsem zvládl vyhrát jen první okruh. Ať to sviští! 

Komentáře k:
"Virtua Racing – závodní nářez pro Mega Drive"

  • bludr napsal:

    MD verzi jsem nehrál, ale v Praze v Laser Game býval originální automat, tuším že v twin verzi. Byl opravdu parádní, jen nastaven na dost vysokou obtížnost ;).

    • nut napsal:

      Čoveče v Laser Game v Praze jsem byl mnohokrát (asi ne tolikrát, co ty, ale vždycky, když jsem jel do hlavního města, tak jsem se stavil) a Virtua Race si nepamatuju. Jo, Daytonu pro 4 hráče jsme mastili, to byl nářez – v dobách kdy nebyl internet a udělat lanku byla laborace na dlouhou dobu kvůli coaxial kabelům …

  • Duffcz napsal:

    Joo ten automat je s volantem, že ? Tuším, že s tím kdysi kolotočáři jezdili a my se s klukama rvali, kdo to bude hrát :D

  • Vejce napsal:

    V Brně byla herna u hlavního nádraží a ten automat tam byl taky. Byl jsem na něm neporazitelnej. Hnedka bych se svezl znova, kdyby se to někde objevilo :-)