Co bylo před BUILDem? Ken’s Labyrinth!

Engine BUILD pohánějící legendární tituly jako Duke Nukem 3D, Blood či Shadow Warrior samozřejmě všichni důvěrně znáte.  Možná už ale nevíte, že za jeho vývojem stál v podstatě jediný člověk, jistý Ken Silverman. A BUILD pochopitelně nebyl jeho prvním projektem, jako každý jiný programátor musel Ken vybrousit své kodérské umění na něčem jednodušším.

A co může být jednoduššího, než klon Wolfensteina 3D. (To prosím píše neschopný jouda, který se, co se programování týče, v podstatě nikdy nevymanil z Hello World fáze...) Tím klonem je Ken's Labyrinth, sharewarová střílečka vydaná pod hlavičkou Epic Megagames v roce 1993.

kens-labyrinth-00

Osud planety Země je v tvých rukou! Šílení vědci z planety Zogar, vedeni zlým a odporným tvorem zvaným jednoduše Ken, pročesávají vesmír s cílem najít mimozemskou rasu, která jim zajistí hodnotnou zábavu. Vybrané jedince jednoho po druhém umísťují do ďábelsky komplikovaného labyrintu a testují jejich schopnosti. Pokud nešťastník selže, je shledán nehodným existence, a on i celá jeho rasa jsou rozloženi na molekuly a proměněni v uhlí!

Pod rouškou noci přilétli Zogariáni na planetu Zemi a pečlivě vybrali zástupce nejinteligentnější rasy, kterou zde našli. Takže teď mají tvého psa Sparkyho! Po důkladném výslechu Sparkyho emzáci zjistili, že psi, kromě toho, že jsou skvělými společníky a nejinteligentnějšími bytostmi ve vesmíru, už léta provádějí výzkum lidské rasy. Zděšeni schopnostmi čtyřnohých chlupatců uvěznili Zogariáni tvého kamaráda Sparkyho do labyrintu a rozhodli se své zvrácené experimenty raději provádět na (mnohem hloupějším) lidském páníčkovi. Tedy na tobě.

TY budeš pozorován, TY budeš souzen a TY rozhodneš, zda lidská rasa přežije vrtochy strašlivých Zogariánů! Dvacet šest  civilizací již selhalo a padlo, bude Země dvacátou sedmou?

Ano, vážené čtenářstvo, toto je příběh Kenova labyrintu. Programátor pasoval sám sebe do role hlavního zloducha, psa do role nevinné oběti a vás, nebohé hráče, do role pouhých laboratorních potkanů.

Ne snad, že bych chtěl Kenovi upírat zásluhy, ale má-li být Labyrint klonem Wolfensteina 3D, nezbývá než konstatovat, že střílení do nácků, ač méně propracované, zní mnohem zábavněji.

kens-labyrinth-01

Už úvodní animace vás důrazně upozorní, že to, co bude následovat, nebude vyloženě vysokorozpočtová hollywoodská produkce. "Welcome to Ken's Labyrinth" pronesené hlasem osmnáctiletého mutujícího programátora není zrovna pečetí kvality. Rotující fotografie jeho uhrovaté tváře taktéž ne. Ale což, nebudu si z něj dělat legraci, sám přece taky nevypadám zrovna jako Bruce Willis! (Až na tu proplešlou leb...)

Následující obrazovka nám dává na výběr ze tří epizod. Search for Sparky byla dostupná zdarma coby shareware, jak bylo v té době poměrně oblíbeným zvykem, za Sparky's Revenge a Find the Way Home už si Epic něco do kapsiček nasypat nechal.

Následuje obligátní volba obtížnosti. Vzhledem k věku hry a svým nevelkým schopnostem zkušeně volím easy, hard nechám větším frajerům.

A už to sviští po kluzišti! Před sebou mám cosi, co vypadá jako začátek první mise Wolfa3D, jen textury jsou o poznání barevnější a mou první zbraní není nůž, ale jakýsi flusač žvýkaček. Strop a podlaha jsou prosté textur, na pozadí hraje otřesná hudba, začínám tušit, že tohle nebude zrovna rock'n'roll. Ale zatínám pěsti, třeba mě hra překvapí!

kens-labyrinth-04

Hned v druhé místnosti visí na stěně mapa celého levelu. Zajímavá feature, kterou nutno ocenit plusovým bodíkem! Sestřeluji (žežvýkačkuji?) první dva netopýry a šinu si to chodbou dál, překvapen agresivním pavoukem. Už zase! Arachnofobie pitomá! Dvě žvýkačky naštěstí řeší problém a já si najednou uvědomuji, že pozůstatky protivníků jaksi neexistují, mrtvý emzák prostě zmizí. Patrně je schován pod vrstvou rychle tuhnoucí žvýkací gumy...

Dalších pár kroků a po straně na mě bliká automat s nápisem cold soda. Opatrně přistupuji a pln nedůvěry mačkám space. Vida, mohu si za drobné nakoupit jablko, něco hojivých lektvarů, žvýkačkovou bombu a další roztodivnosti. Interaktivní objekty, to Wolf neměl! (Nepočítám-li dveře.) A co víc, na konci chodby stojí dva ventilátory realizované pomocí rozanimovaných spritů.  Dokonce narážím na průhledné stěny - přesněji řečeno mříže, skrz které je vidět. Hra má v rukávu i další esa, např. díry v zemi, do kterých lze zahučet a při procesu tomto bídně zhynout. "Interaktivita prostřední na úrovni," zapisuji si do deníčku.

Motám se ještě chvíli po levelu, nacházím klíč, hrstku lékárniček a konečně východ. V úrovni druhé opět hned na začátku nalézám mapu a zjišťuji, že bludiště je tentokrát o poznání složitější, na prvního emzáka navíc zdá se žvýkačkový blaster jaksi nestačí. Však on v tom bude nějaký tríček...

kens-labyrinth-02

Tím bych popis hraní uzavřel, určitě už máte docela dobrou představu o tom, jak hra vypadá. V zásadě se to hraje úplně stejně jako Wolfík, jen tu máte víc blbůstek na rozptýlení, na druhou stranu je to celé takové méně zábavné a značně nevkusné. Autor je sice zdatný programátor, ale Sixtinskou kapli nikdy nevymaluje. Upřímně řečeno, bál bych se mu svěřit i liháč a dveře od WC, tak moc je to zlé. Hudba je nervydrásající a to ve všech špatných smyslech tohoto barvitého sousloví. Po půlce první úrovně jsem zbaběle šáhnul po ESC a skřípající MIDI nadobro zakázal. Zvuky zprostředkované povětšinou autorovými ústy jsou nasamplované skrz mikrofon pochybných kvalit, ale jejich nekonečnou smyčku bych poslouchal radši, než zmíněné MIDI.

Design úrovní je pochopitelně primitivní a nenápaditý, ono s placatým bludištěm se moc skotačit nedá. I tenWolf3D je dneska strašná řehole, pokud tedy na bloudění nejste vysazení. Já nejsem. Prostě se tak nějak plácáte po navzájem zaměnitelných chodbách a tu a tam narazíte na klíč či dveře, které onen klíč vyžadují. Flušete žvýkačky po emzácích, sbíráte předměty, až konečně dobloudíte k exitu a dáte si to celé znovu a ještě zamotaněji.

Pokud to celé ale berete jako techdemo, jde veškerá kritika stranou a nezbývá, než před autorem smeknout. Ve svých 18 letech neměl problém jednomužně nakódovat engine, který v mnohých ohledech překonává ten z Wolfensteina 3D. O pouhých pár let zamířil Ken Silverman podstatně výše a stvořil BUILD, který se bez problémů prosadil, a díky kterému vznikla řada výborných akčních řežeb. A nejde jen o velkou trojku Duke Nukem 3D, Shadow Warrior a Blood, jsou tu i další tituly - Witchaven, Powerslave nebo NAM. A samozřejmě Redneck Rampage.

A ani Ken's Labyrinth nezůstal bez odezvy, důkazem budiž existence moderních portů. Ty naleznete spolu s dalšími bonusy na oficiální stránce. Tamtéž stáhnete i plnou verzi - Kenův Labyrint byl totiž už v roce 1999 uvolněn coby freeware. Zájemci si mohou stáhnout i starší verze hry a první technologické demo rozesílané softwarovým společnostem k posouzení.

No a já snad abych zkusil Blake Stone, nebo co :)

kens-labyrinth-03

Komentáře k:
"Co bylo před BUILDem? Ken’s Labyrinth!"

  • StareHry napsal:

    toto som vydržal hrať asi tak 5 minút, ja som si vždy myslel že to má niečo spoločné s Commander Keenom :D

    skúš ešte strieľačku Nitemare 3D, tiež podobná somarinka

  • Vike napsal:

    Ano tak na tuto hru si dobře vzpomínám, byla totiž natolik infantilní a audiovizuálně odporná, že na ni prostě nelze zapomenout :-) A to jsem ji hrál myslím v roce 94, kdy jsem jakožto kovaný puboš byl divný i já sám, což také možná vysvětluje fakt, že jsem ji tenkrát dohrál do konce (jestli existuje pojem béčková herní klasika, tak Kenův labyrint musí být v učebnici). Nicméně tento příspěvek píši hlavně proto, že musím smeknout před tebou „Sledge“. Tvé články mě prostě připadnou čtivé, vtipné a tento je dalším z nich, pobavil jsem se a zavzpomínal, díky.
    P.S.: i tak si ale Kenův labyrint nezahraji, v mém věku by mě to už asi porazilo a to při vší úctě k autorovi a jeho BUILD enginu :-)