Alone in the Dark: noc oživlých polygonů!

Alone in the Dark je jedna z prvních her, kterou jsem nahrál pevný disk svého prvního PC. Na rozdíl od takové Legend of Kyrandie, kterou jsou od té doby prošel nesčetněkrát, jsem se v AitD nikdy nedostal příliš daleko. Důvod je nasnadě - hra je to tuhá jak stoletá brahmína.

alone-in-the-dark_01

Smrt číhá v každém temném koutě a od slepých konců nejste nikdy dostatečně daleko. Naštěstí pro nás neschopné, návod je nyní vzdálený dvě tři kliknutí myší a podvodnému projití hrou nic nebrání.

Už po pár krocích v úvodní lokaci mě překvapilo, že tento prastarý (1992) průkopník survival hororů dokáže pořád pěkně vylekat. Že se mi na půdu skrze padací dveře bude dobývat zombie, to jsem si pamatoval, ale na bubáka za oknem jsem dočista zapomněl. Když za patřičných zvukových efektů a hudebního doprovodu podivná ptákověc roztříštila okno, přiznávám, trochu ve mě hrklo! A rozhodně ne naposled...

alone-in-the-dark_02

I se srabáckým (a excelentním!) návodem v ruce, který často předem odhalil, co mě čeká, jsem si vychutnával pochmurnou atmosféru strašidelného domu, ve kterém jsem v kůži detektiva Edwarda Carnbyho zápolil s pekelnou šlamastikou. Chapadla, duchové, smrtelné pasti, voodoo kulty, krvelační piráti, deštníky ve vaně a další hororové chuťovky.

Původně jsem byl najatý vnučkou předchozího majitele domu, Emily Hartwoodovou, abych na půdě našel nějaké blbé staré piáno, ale jen zavrzala první parketa za vchodovými dveřmi, bylo jasné, že jsem v průseru temnějším než temném. Uznávám, podivná sebevražda Edwarda Carnbyho, výše zmíněného majitele domu, mi mohla mnohé napovědět.

Teď trčím v domě, který se mě pokouší zabít, s minimem nábojů a jistotou, že každý další krok může být krokem posledním. Ale já už se ven nějak dostanu!

Hergot, pohnul se ten závěs, nebo ne...

alone-in-the-dark_03

Všeobecné pohodě nepomáhají ani knihy a zápisky, které počas hraní objevíte. Je to samá temná magie, lidské oběti, obřadní dýky, guláše z lidského masa, nebo dokonce instantní smrt. Alone in the Dark se s vámi nemaže. Bez okolků přiznávám, že kvůli všudypřítomné smrti bych bez návodu hrou s největší pravděpodobností nikdy neprošel.

alone-in-the-dark_20 alone-in-the-dark_05

Nicméně AitD tento prvek ani v nejmenším nevyčítám - bez nepřátel a neustálého strachu o krk by hra nefungovala a z nervy drásajícího survival hororu by se proměnila v překvapivě krátkou adventuru s povětšinou přísně logickými hádankami. Jedině takhle je to správě, pěkně pomalu, opatrně, s revolverem v ruce a s posledními dvěma náboji v komorách.

alone-in-the-dark_08 alone-in-the-dark_07

Příběh je znamenitý, horor funguje, co víc si přát? Snad jen technické zpracování, které prošlo zkouškou času... Ale ne, není to tak hrozné.

Grafika je ucházející - na 2D kreslená pozadí se kouká pořád dobře a jednoduché polygonové 3D modely kupodivu nevypadají nikterak odpudivě. Spousta raných 3D her z půlky devadesátých let je na tom z dnešního pohledu podstatně hůř. Kombinace kreslených backgroundů a jednoduchých 3D postav zestárla důstojněji. Hudba je snesitelná, motiv hrající při setkání se s nebezpečím umí pořád rozpumpovat krev. Zvuky jsou dokonce výtečné. Vrzání dveří, odpudivé skřeky, hromy, chrčení zombií, to vše parádně dokresluje ponurou atmosféru prokletého místa.

alone-in-the-dark_09 alone-in-the-dark_14 alone-in-the-dark_15

Snad jen to ovládání nemuselo být tak krkolomné. Už jen základní akce, jako jsou boj, střelba, skákání, průzkum objektů. Vše probíhá prostřednictvím menu, ve kterém navolíte, kterou akci chcete provést, a následně jí aktivujete mezerníkem. Moc nechápu, proč hra pro tyto základní úkony nepoužívá samostatné klávesy. Nebo běh. Ten je docela zásadní a na mnoha místech hry se bez něj neobejdete. Abyste ovšem přešli do běhu, musíte dvakrát po sobě stisknout šipku vpřed. A to v intervalu, jehož délka závisí na rychlosti PC, na kterém je hra spuštěna. Nastavíte-li si DOSBox na příliš velký počet cyklů, budete muset druhý stisk tasit rychlostí chřestýše. Otravné je také míření. V zásadě jen odhadujete, kam střílíte a pokud se vám v průběhu manévrování před nepřítelem změní úhel kamery, jste většinou v řiti. V kombinaci se skromným přídělem nábojů jde o smrtelnou kombinaci. Doslova. Naštěstí soubojů není příliš, takže nejde o deal breaker.

A omezení inventáře na určitý počet předmětů je vlastně zbytečné, stačí vyhazovat přečtené knížky a prázdné krabice a problémy se nekonají.

Ale přimhouřím-li oko nad ovládáním, projít si Alone in the Dark se rozhodně vyplatilo a vám bych doporučil to samé. Pokud ovšem chcete věřit člověku, co hraje hry s návodem, že ;)

P.S. Nechci spoilovat, ale konec tedy mohl být trochu epičtější... A to bludiště si autoři klidně mohli odpustit!

P.P.S. Všimněte si, že jsem v celém článku ani jednou nevytasil Resident Evil... herdek!

alone-in-the-dark_21 alone-in-the-dark_22 alone-in-the-dark_23 alone-in-the-dark_24 alone-in-the-dark_25alone-in-the-dark_30 alone-in-the-dark_32 alone-in-the-dark_37

Komentáře k:
"Alone in the Dark: noc oživlých polygonů!"

  • Krank napsal:

    Tady tyhle hry typu Alone in the dark serie, Resident Evil, Silent Hill, Dino Crisis atd… jsou uz pro nas opravdu strasne tezke. Proto je doporucuji hrat v emulatoru PSX, ktery umi ukladat hru kdekoliv, coz umoznuje doplnit si herni vzdelani a dohrat tyhle stare pecky v unosne dobe bez pouziti navodu a hlavne bez mrsknuti joypadu o televizi. Ke hrani dalsich pecek podobneho stylu jako Cold Fear, Ectatica (nebo jak se to psalo) nebo malo znama ale skvela Dark Earth na PC, doporuju utilitku JoyToKey, ktera umi namapovat klavesy nebo mys na jakykoliv joypad, coz umoznuje hrat stare vytecne hry s pohodlim PS4.
    Hlavne ten Resident Evil 1 je fakt pocta dohrat…

  • Krank napsal:

    Jeste bych zminil skvelou pecku Bioforge, ktera ma ale tak silene ovladani, ze bez manualu (gog verze) a bez namapovani klaves na joypad (alespon 12 tlacitek) to nejsem schopny hrat. Mimochodem je to skoro kazda obrazovka zakys, proto pokud ma pro me nekdo nejake rady tak sem s nima…
    Jestli nekdo mate jeste nejaky dobry typ na tento typ her na budu rad…

  • mazar1234 napsal:

    Bioforge som hral a aj dohral este davno ked to bola novinka na trhu :-) cisto na klavesnici samozrejme vtedy.
    Mal som aj nejaky navod z niektoreho CZ/SK casopisu inac by som to asi nedal.
    Dodnes si pamatam sampel „Tonfa gun is overheating“

    Tam hlavne treba savovat stale a viem som niektore boje odrbaval strielanim do steny a naslednym hladanim správneho uhlu pre odrazenie strely aby zasiahla nepriatela co bol niekde mimo :-).

    Inac to celkom islo, okrem jedneho momentu, ked bolo nutne niekde v casovom limite utiect opred bombou ci stihnut deaktivovat bombu alebo nieco take s bombou. Ked som to hral prvy krat tak sa mi to v pohode podarilo, ale potom neskor som to rozohral znovu a ani po milione loadingov som to nedokazal urobit a hru som potom uz opatovne ani nedohral ani som ju uz odvtedy nikdy neskusal hrat.

    • Krank napsal:

      Ja jsem vysel teprve z vezeni a dostal jsem se na chodbu kde chodi velky robot a uz tam nevim co mam delat :). Ale do navodu se nepodivam :) Tam se potom i strili jo? To jsem zvedav jak nekoho trefim (ta dosbox emulace neni na starsim komplu nic moc rychla).

  • Jardasu napsal:

    Alone in the Dark jsem asi nikdy nehrál, ale tenhle článek mě tak nakopl, že si určitě v brzké době musím najít čas a nervy na zahrání Ečstatica. V dětství mě to hodně fascinovalo, ale nikdy jsem to nedokázal moc hrát a daleko se nedostal. Je čas jí dát další šanci.

Článek je staršího data, možnost vložení komentáře byla automaticky vypnuta.