Amstrad CPC 464: diskotéka, část třetí – je to fajn fajnový!

Sice mám obludně unavující rýmičku, na jejíž vyléčení nestačily ani všechny díly Červeného Trpaslíka, ale přesto jsem mobilizoval zbytky sil, abych se pochlubil - díky Clousovi mám konečně ládovač dat pro Amstrad CPC 464!

cpc-464-3-02

Jde o IBM TkinkPad 600E s procesorem Pentium II / 366 MHz. Na plánovaná XPčka tak tak, ale Windows 2000 na tom běží poměrně rozumně. Škoda jen, že posledních několik verzí programu CPCDiskXP, který potřebuju pro zápis souborů na diskety, na Win2k nefunguje.

Zatím je mi to ovšem putna, starší v2.0 spolehlivě zapsala vše, co jsem chtěl. Ve vzácné chvilce mezi smrkáním a kýcháním jsem zalovil mezi známějšími kusy a otestoval Golden Axe. Je to příšerné! :) Hudba sedí, grafika vypadá na poměry osmibitů lákavě, ale po stránce herní je to stejně zábavné, jako beznadějné hledání posledního suchého místa na kapesníku. Divná detekce kolizí, trhaná animace, přehnaně silní nepřátelé, kteří vás nutí do komických hopkavých útoků atd. PC tuhle hru umí líp.

cpc-464-3-01

Ještě k tomu notebooku - ono to vůbec vypadá na prima přístroj. Před instalací Win2000 jsem na dodaných Win98 vyzkoušel několik her pro DOS a nebylo to zlé. Emulace Sound Blasteru funguje, a to bez jakýchkoliv ovladačů, Duke3D, Wolf3D i Doom zvučeli bez problémů. Displej ukazuje hezky, 320x200 interpoluje koukatelně (textový mód je na tom o chlup hůř) a dokonce umí interpolaci vypnout, tzn. zobrazí originální rozlišení uprostřed.

Není to sice vyloženě retro mašina, ale na staré DOSovky by vůbec nemusel být špatný. Ještě to pořádně prozkoumám a podám zprávu.

Nyní mě omluvte, čeká mě souboj. Já versus litr čaje se zázvorem. Sázim na zázvor, je to hnus.

Komentáře k:
"Amstrad CPC 464: diskotéka, část třetí – je to fajn fajnový!"

Článek je staršího data, možnost vložení komentáře byla automaticky vypnuta.