Mad Max: co zahrát před návštěvou kina?

Novinka Mad Max: Fury Road bere kina útokem a zatím sbírá hodnocení přímo epická. Předpokládám, že i vy už žmouláte v ruce lístek a nejpozději o víkendu se na nového Cáklýho Maxe vydáte. A samozřejmě ještě předtím zkouknete legendární dvojku, tedy Mad Max 2: The Road Warrior.

Chtělo by to ovšem i herní přípravu. Nebudu do vás tlačit obligátní Fallout nebo Wasteland, ač se přímo nabízí, ale podíváme se na zoubek trochu zapadlejším titulům.

Mad Max (1990, NES)

Mad Max pro Nintendo Entertainment System byla ještě donedávna jediná hra s oficiální Mad Max licencí. Jde o jednoduchou akční řežbu viděnou shora, ve které ovládáte Maxův The Pursuit Special, známý též jako V8 Interceptor. Proháníte se postapokalyptickou pustinou, bojujete se silničními gangy a snažíte se mít za každých okolností v nádrži aspoň pár kapek benzínu.

mad-max-01

Ač pojmenována jednoduše Mad Max, hra se zjevně inspirovala druhým filmem série. Docela se divím, že ono The Road Warrior není nikde přilípnuto. Přeci jen jde o název, pod kterým byla dvojka původně uvedena v USA.

mad-max-02

S omezenou zásobou paliva se proháníte po mapě a vrháním dynamitu likvidujete nepřátelské vehikly, strážní věže a překážky. Můžete narazit na základny nepřátel, ve kterých je možné doplnit zásoby, a dále na servisní stanice, kde můžete nasbírané zboží směnit. Cílem je nasbírat dostatek prostředků na nákup vstupenky do Arény, ve které se ve stylu demoličního derby utkáte o postup do další úrovně.

mad-max-06

Grafika i zvuky jsou snesitelné, hudba je na tom o něco hůře. V intru a předělech mezi úrovněmi ještě nevadí, ale v pasážích na základnách nepřátel by hrát nemusela. Co mě vyloženě drásalo je ovládání. Když vidím auto v pohledu shora, okamžitě přepnu na "mód Micromachines", kdy vozy ovládáte vždy z pohledu řidiče. Tedy jedete-li dolu a chcete zabočit vlevo, mačkáte vpravo. Takhle napsané to sice vypadá jako pakárna, ale všichni víme, že to funguje. V Šíleném Maxovi ale Interceptor vždy následuje směrovou šipku. V akčních pasážích, kdy ovládáte Maxe samotného, je to ok, ale při řízení vozu mě to nesedí.

mad-max-07

S filmem hru těsně spojuje několik doprovodných obrázků a podoba samotného V8 Interceptoru, který je, až na ten azurově modrý lak, vyveden poměrně věrně. Žel, tísnivá postapo atmosféra tak úplně zachycena nebyla. Mad Max pro NES není nic světoborného, ale ani nic strašlivého. Taková normální, průměrná hra.

The Last V8 (1985, Amstrad CPC, 8bit Atari, C64, C128)

Co má The Last V8 společného s Mad Maxem, ptáte se? V první řadě je to zasazení do postapokalyptického světa, v řadě druhé nekompromisní postapo vůz pro drsňáky, no a v řadě třetí název, který se inspiroval prvním filmem.

"She's the last of the V8s."

Je několik let po třetí světové válce, nastal čas opustit bezpečí základny a zjistit, co se stalo s okolním světem. Ve speciálně upraveném voze, přezdívaném Last V8, jste se vydali do nehostinného okolí a zjistili, že vše je ztraceno. Nezbývá než vrátit se co nejrychleji zpět domů.

lastv8-01

Podobně jako Mad Max, The Last V8 je hra viděná shora. Opět ovládáte automobil, nicméně akci by pohledal, veškerá výzva spočívá v dosažení základny v těsném časovém limitu. Soupeřit tedy budete především s ovládáním, které je jednoduše strašlivé. Auto na vaše povely reaguje velmi vláčně, je křehké, každé ťuknutí vás tedy stojí život, a navíc - ovládací schéma je celé nějak na palici. V zásadě funguje podobně, jako u Mad Maxe, ale přibyl ještě jeden faktor, a tím je rychlost - čím déle držíte šipku ve směru, kterým se vůz pohybuje, tím vyšší bude jeho rychlost. Výsledek je naprostá a frustrující hovadina.

Grafika je na poměry osmibitů ucházející, ovšem herní plocha zabírá jen přibližně třetinu obrazovky, zbylé dvě třetiny patří ilustraci s několika aktivními prvky, jako jsou tachometr, otáčkoměr nebo časový odpočet. Jestli ale v něčem The Last V8 exceluje, tak je to hudba, kterou složil samotný Rob Hubbard.

lastv8-03

Verdikt? K poslechu výtečné, ale k hraní to moc není. Budiž ponaučením, že do světa zničeného jadernou válkou se auto ze skla a dřevotřísky vyloženě nehodí.

Tak. Mad Maxe dvojku jsem viděl včera, obě uvedené hry jsem zapařil, čas nasoukat se do kožené bundy s ustřiženým rukávem a vyrazit na Fury Road! Snad to opravdu bude taková pecka, jak se šušká.