Víkend, Star Trek, Amiga

Další víkend se rozplynul v ledové mlze pondělního rána. Ovšem tento, na rozdíl od víkendů jiných, nepadl zbytečně a nebude zapomenut! Jaké fascinující kratochvíle se během oněch 48 udály?

SOBOTA – AMIGA

Instalaci 4GB Compact Flash karty na místo pevného disku a ClassicWB pro ECS 68000 Amigy jsem zvládl už v pátek, pořád tu ale byla spousta nevyřešených otázek. Jako např. proč nefunguje DOPUS, proč nefunguje DPaintIV, proč nefunguje spousta dalších aplikací a proč mám z celého systému takový zvláštní pocit. Podobný, jako když si sednete k 3 roky nereinstalovaným Win98 a čekáte, čím vás překvapí a kdy spadnou do BSOD.

Naštěstí se mi dalším amatérským laborováním podařilo systém zlehka odstřelit, tzn. dostat do stavu, kdy odmítl nabootovat. Než řešit, co jsem kde zjančil, přišlo mi jednodušší CF kartu opět vyjmout, vrazit do PC a přes WinUAE provést novou instalaci. Tentokrát jsem ovšem zvolil jiný postup. ClassicWB při instalaci žádá Workbech disketu verze 3.0 nebo 3.1. Pokud vložíte WB3.0, instalátor si na jí jen “šáhne” a dál pokračuje v instalaci z vlastních zdrojů. Pokud vložíte WB3.1, máte možnost provést jakýsi kompletní upgrade, pro který potřebujete všech 6 instalačních disket. A zde byl zakopaný pes. V případě prvním, pátečním, jsem zvolil upgrade. Takto nainstalovaný systém sice běží perfektně pod emulátorem, ovšem na skutečné A600 vyvádí výše uvedené psí kusy. Pokud upgrade NEZVOLÍTE, je vše v nejlepším pořádku i na skutečné Amize. Hooray!

Bohužel se mi nepodařilo rozchodit PCMCIA redukci s Pretec CF kartou. Zkoušel jsem vše možné, patrně je chyba v kartě samotné. Při přenosu souborů jsem tedy stále odkázán na pomalý sériový port a Amiga Explorer. Ani tato překážka mi ovšem nezabránila přenést do Amigy mou starou 100MB sbírku hudby v MODech, kterou jsou do omrzení proháněl v Cubic Playeru na svých 386kách. Ve chvíli, kdy ostatní byli v transu ze svých pentií a formátu MP3! :)

NEDĚLE – STAR TREK ONLINE

K STO jsem si sedl i v sobotu, ale po hodince mě to nějak přestalo bavit, částečně i kvůli polofunkční amize, kterou jsem prostě stůj co stůj chtěl dotáhnout do ideálního stavu. V neděli jsem ovšem warpoval o poznání poctivěji. A čím dál více se utvrzuji, že STO je na jednu stranu hra mimořádně báječná, na druhou stranu hra mimořádně debilní.

Vesmír je báječný. I když mi z počátku nesedělo měřítko a měl jsem pocit, že místo olbřímích lodí ovládám RC modely, postupem času jsem to přestal vnímat a nyní si vychutnávám každičký souboj, od slabých NPC v misích, po PVP ve válečných zónách. Užívám si akce v otevřených instancích, kdy desítky federačních lodí společně letí vstříc přesile nepřátelských lodí! Objevil jsem aukce a vybavil U.S.S. Tiberius tak, jak se na loď pojmenovanou podle admirála Jamese T. Kirka sluší a patří. Žel, pomalu se smiřuji s permanentím návratem mé první kocábky do doků. Už jen polovina levelu mě totiž dělí od korábu nového, který si, jak doufám, upravím k obrazu svému. Nic nepřekoná ladné tvary U.S.S. Enterprise 1701-A!

Pozemní mise jsou debilní. Tečka. Po grafické stránce značně zaostávají za vesmírnou částí, po stránce náplně jsou ještě chudší. Většinou musíte najít NĚCO, vzápětí jste instruováni podobných NĚCO najít ještě pět. V čemž vám budou bránit NPC a kreténský design levelů. Z nudy vás občas vytrhne autistické chování vašeho away týmu, který nemá problém naběhnout do ohně, zůstat v něm stát a po deseti vteřinách rožnění v něm zemřít. Samozřejmě kromě těch členů, kteří se zasekli za rohem v předchozí místnosti. Vaše postava není schopná delšího běhu, po každém krátkém sprintu si musí také krátce odpočinout. Patrně proto autoři do hry zakomponovali libůstky typu dlouhá-chodba-se-stále-stejnou-hnusnou-texturou. V ideálním případě dlouhá-chodba-se-stále-stejnou-hnusnou-texturou, kterou musíte proběhnout TAM a zase ZPÁTKY. A mohl bych pokračovat dál. Například tím, že away mise prostě nemají ten “star trek feel”. Občas to zachrání charaktery jako Kirayoshi O’Brien nebo Miral Paris, které fandům ST zabrnkají na struny nostalgie.

Možná sem se nechal trochu unést, ale away mise v současném stavu jsou prostě nuda, kterou musíte přetrpět, aby vás hra pustila zpět do vesmíru.

NEDĚLE VEČER- STAR TREK VOYAGER

A aby byl výčet kompletní, nemohu zapomenout na večerní siestu se ST: Voyager. Kdysi jsem viděl několik dílů této série na ČT a nevím, jestli za to mohl mizerný dabing, nebo snad mladická nerozvážnost, ale zařadil jsem si jí do kolonky “nekoukatelné”. Jako ostatně celý Star Trek. S věkem jsem ovšem zmoudřel a ke Star Treku si nakonec našel cestu. I tak sem se Voyageru trochu obával. Zvláštní námět, nesympatická posádka a kapitánka s účesem dle kedlubny? Ale jděte!

Přiznávám, spetl jsem se! Jsem někde v půlce druhé série a i když jsem si k posádce nenašel cestu tak rychle, jako v případě The Next Generation a Deep Space 9, nakonec se tam, myslím, dostanu.

Líbí se mi, jak TNG, DS9 i VOY pracují s “cameo prvkem”. Stačí Montgromery Scott támhle, Thomas Riker tuhle a Reginald Barclay onde a série se krásně spojí v jeden velký a uvěřitelný celek. Smutné je, že pouhých několik sérií (tzn. něco přes sto dílů ;)) mě dělí od konce! Resp. jsem se ještě nerozhodl, jestli dám šanci Star Trek: Enterprise. Ale asi ano, dám…

Amiga 600 – Jak začátečník bojuje!

Únor 11, 2010 by Sledgehewer · 7 Comments
Rubrika: Amiga hry / hardware 

Je tomu téměř měsíc, co jsem si pořídil svou první Amigu. V tuto chvíli jsem o další tři tisíce chudší a o zážitky bohatší!

Pokud se snad ocitnete v podobné situaci, jako já, tzn. budete pokukovat po své první Amize, radím vám dobře: nejdříve studujte, poté kupujte a hlavně: pečlivě vybírejte! Rovnou se pokuste zakoupit stroj vybavený, ať nemusíte každou prkotinku dokupovat zvlášť.

Řeším přenos dat

Amiga má sice disketovku používající 3.5″ DD diskety, ale bohužel v takovém formátu, že ho PC nepřečte. Přenos dat tedy musíte pořešit jinak. Nejsnadnější, ale bohužel zároveň nejpomalejší, je použití sériového laplinku a programu Amiga Explorer. Výhodou je, že na straně Amigy není potřeba nic. Nevýhoda je, že vaše moderní PC pravděpodobně nedisponuje sériovým portem. Nezbývá než povolat do služby nějakého stařešinu.

Instaluju pevný disk

Má Amiga byla vybavena nejstarším a nejhorším možným “švábem” (Kickstart 37.299). Ten si mimojiné neporadí s pevným diskem, což se dá (prý) ošetřit dodatečnou instalací ovladačů, ale na bootování z disku prostě zapomeňte. Ale mě se pochopitelně z diskety věčně bootovat nechtělo.

Takže první investice obnášela nového švába, který si s diskem poradí. Naštěstí je tu internetový obchod vesalia.de, který má tyhle broučky v nabídce. Pak už jen stačilo vyrvat šváb původní, ohnout mu nedopatřením pár nožiček (jsem šikula) a nacpat do patice šváb nový. A hle, Amiga 600 je připravena pojmout pevný disk.

S myšlenkou instalace klasického 2.5″ pevného disku jsem se rozloučil hned. Laborování se starými PC ukazuje, že starým diskům se prostě nedá věřit a do budoucna bude lepší vše řešit pomocí redukce z IDE na CompactFlash.

Instalujeme disk – nezáživné, klidně přeskočte :)

Vyrábějí se jak 3.5″, tak 2.5″, pro Amigu je vhodná 2.5″. Také je dobré se podívat, jaký IDE konektor redukce má. Buď stejný, jak normální pevný disk (male), tzn. k propojení je třeba použít kablík. Nebo má redukce IDE konektor stejný jako IDE kabel (female), tzn. jí nacpeme přímo na konektor na desce. Praktické a šikovné.

Může se vám, jako mě, stát, že si sice pořídíte redukci s druhým typem konektoru (female), ale i přes použití větší síly vám nejde na konektor na desce nacpat. Je to tím, že redukce má jeden z pinů zaslepený, na desce je samozřejmě pinů plný počet. Stačí propíchnout dirku špendlíkem a udělat tak pinu cestu. (Apoň já jsem to tak udělal a zatím všechno funguje ;)

Pak už stačí jen někde splašit Workbench Install disketu a spustit HDToolbox. Kdo kdy pracoval s fdiskem, zorientuje se poměrně rychle. Nezapomeňte vytvářené partition nastavit “bootable”, ať pak další hodinu neřešíte, proč vám to hergot nebootuje! :) Poslední část je snadná jak facka – nainstalovat “operační systém” Workbench, což je mimochodem jednodušší, než instalace Windows.

Připojuju Amigu k monitoru

Další objednaná drobnost bylo rozšíření A603, které přidá Amize 1MB chipram a možnost pozdějšího rozšíření o scandoubler. Scandoubler je taková šikovná a kurevsky drahá věcička, díky které připojíte Amigu k normálnímu monitoru.

To jsem vám ještě neřekl? Připojení Amigy k monitoru je trochu problém. Amiga sice výstup na monitor má, ale na svůj speciální. Jenže kdo má dneska na stole místo na starou CRT krabici. Nehledě na peklo, které si při koukání do takového monitoru prožijí vaše oči. Dále tu máme kombinaci stará TV + anténní výstup, což si škrtněte hned. Tím se dostáváme ke kompozitnímu výstupu. Ten můžeme použít s moderní TV a světe div se, dá se na to koukat. Tedy pokud chcete jen hrát hry.

Řekněme, že na scandoubler prostě nejsou peníze. Alternativou je použití převodníku z kompozitního signálu na VGA. Taková krabička se dá pořídit za 500,- Kč, když máte štěstí. Podobně se chovají i externí TV tunery, např. ty od Averu. Kvalita nic moc, obraz je nestálý a vyblitý, ale pokud nejsou drobné, nic lepšího nevymyslíte.

Takže to máme:
1) chipram, 2) Kickstart, 3) composite -> VGA převodník, 4) CF IDE redukce, 5) CF karta.

A zkouším WHDload!

A dostáváme se k tomu podstatnému, hraní her! Drtivá většina her na Amigu byla dodávána ve formě bootovatelných disket bez možnosti instalace na disk. Pak přišlo pár chytrých hlav, které vymysleli vyfikundaci umožňující dostat hru z disket na disk a v této podobě jí hrát. WHDload. Problém je, že celá tahle legrace je trošku náročná na paměť, takže ani po rozšíření na 2MB chipram si toho na A600 moc nezahrajete. Standardně se totiž celá hra musí natáhnout do paměti. Jde to sice vypnout, ale to má za následek další roztodivné problémy. Aspoň mohu-li soudit z toho mála, co jsem zatím zkoušel.

Ale proč plakat, jednou jste si vybrali tuhle tak trochu “speciální” Amigu, tak teď bojujte! :) Pár her se mi podařilo rozjet, např. Lotus nebo Outrun běží. Co nejdříve zkusím další!

A co mě čeká dál?

K výše uvedeným problémům s pamětí mě čeká zoufalé shánění PCMCIA SRAM karty s kapacitou aspoň 2MB. Amiga jí totiž umí využít jako tzv. fastram. Scandoubler je zatím z říše snů. CF-PCMCIA redukce je už doma, stačí jen sehnat paměťovku a přenos dat z PC na Amigu bude nikoliv opruz, ale chuťovka.

Tak, tolik mé nově nabyté znalosti a moudrosti. Amigistům se za nepřesnosti omlouvám! ;) Ale už se do toho pomalu dostávám!

A toto je mé doupě:
staré hry, staré počítače, amiga

Moje první Amiga!

Leden 13, 2010 by Sledgehewer · 10 Comments
Rubrika: Amiga hry / hardware 

Včera jsem si poprvé ve svém životě sáhl na Amigu. Báječný to pocit! Po letech poctivého studia starých čísel časopisu SCORE, pouštění videí na youtube a nesmělého oťukávání WinUAE jsem zainvestoval hříšný peníz do skutečného železa.

Mé zraky padly na stroj Amiga 600. Ač v několika článcích na síti Amiga pro začátečníky nedoporučovaná, líbí se mi její malé rozměry a vůbec.. celá A600 je na první pohled tak nějak víc kůl. Je v docela slušném stavu, nezažloutlá, zespod sice chybí malý obdélníkový deklík, ale na cestě jsou kompletní “plasty” pro A600, které problém vyřeší.

Příslušenství standardní: lehce vykvedlaný joystick, myš a krabice plná disket. Bohužel, jak se během poctivého pětihodinového zkoušení ukázalo, většina disket podlehla zubu času a odevzdala svá data do studnice zapomnění.

Z toho mála, co ještě funguje, se vylouply hry Project X, North & South, nějaké debilní německé Bingo a hromádka disketových časopisů Guru a Ami.

Nyní tedy stojím před prvním problémem (resp. výzvou, jak je dnes moderní říkat). Jak snadno a jednoduše přenést postahované image na diskety, aby tyto byly čitelné v Amize? Z mého krátkého sondování vyplývá, že nejjednodušší bude sériový kabel propojující Amigu a PC a použití Amiga Explorer software. A to protože FDD řadič v PC si s formátem Amiga disket neporadí. Pokud to snad čte někdo, kdo se v Amigách vyzná: je to tak? :)

Hned, co vyřeším základní problém s přenosem dat, vrhnu se do shánění nové ROMky s Kickstartem 3.1 (což je něco jako BIOS). V mé A600 je totiž Kickstart prapůvodní (37.299), který neumí pracovat s diskovým řadičem. A pevný disk tedy rozhodně chci! Resp. redukci na CompactFlash karty jako disk se chovající.

Jak to tak počítám, pár tisícovek ještě Amiga spolyká. Nevadí, jednou jsem magor, tak ať to stojí za to! :)

P.S. Pokud se tu pohybuje nějaký amigista, uvítám jakékoliv rady, postřehy a korekce nesmyslů, kterých se zajisté jako laik dopouštím! (Vy všichni ostatní nabírejte plnými hrstmi perly mé moudrosti! :))