Broken Sword – na stopě templářskému řádu

Broken Sword, celým jménem Broken Sword: The Shadow of the Templars, je point and click adventura z roku 1996. Ve své době sklidila nemalý úspěch a tuším, že v časopise Score jí dokonce věnovali až šestistránkovou recenzi (nebo kolik těch stránek bylo). Též se dočkala několika dalších pokračování.

O co, že v téhle hře jde? Vše začíná v Paříži, kde americký turista George Stobbart sedí v kavárně venku na zahrádce a relaxuje. Během popíjení zahlédne muže s kufříkem, jak vejde dovnitř a objedná si kávu. Není na něm nic zvláštního, jen je trochu nervózní a neustále pokukuje po svých hodinkách. Najednou, kde se vzal tu se vzal, klaun! Klaun vejde do kavárny, rychle popadne kufřík a na jeho místo pohodí akordeon. Následně se dá na útěk.

Než si kdokoliv všimne, že je něco v nepořádku, akordeon exploduje a výbuch zničí celou kavárnu. George přežije jen díky tomu, že na něj spadne slunečník. Avšak muž, který do kavárny přinesl kufřík, a který koukal po hodinkách, výbuch nepřežil. Jak to vypadá, Klaun ho okradl a zavraždil.

Broken Sword – na stopě templářskému řádu

George je sice jen turista, ne detektiv, ale rozhodne se začít tuhle vraždu vyšetřovat na vlastní pěst. Chce přijít na to, kdo je onen tajemný klaun, co bylo v kufříku a proč k vraždě vlastně došlo. Během toho potká novinářku Nicole Collard a společně začnou spolupracovat.

Vyšetřování je zavede do daleké historie, kde musí odhalit tajemství řádu templářských rytířů a francouzského krále Filipa IV. To vás donutí nejen projít celou řadu zajímavých míst v Paříži, kde se odehrává většina hry, ale také navštívíte Irsko, Sýrii, Španělsko a nakonec Skotsko.

To by bylo k příběhu. Příběh je každopádně hodně zajímavý, propracovaný, zamotaný a se spoustou nečekaných zvratů. To je jasné, protože jinak bychom si o téhle adventuře nepovídali i o dvacet šest let později.

Dobové recenze do velké míry chválily vizuální stránku, protože hra vypadá skoro jako nějaký animovaný film. Animace jsou obecně velice detailní a propracované. Například v jiných hrách při sebrání nějakého předmětu postava jen tak mávne rukou, aby to vypadalo, že něco bere, ale je to jen tak na oko. V Broken Sword kliknete na daný předmět, George k němu dojde, vezme jej do ruky, rozepne si bundu, pomalu ho nastrká dovnitř a bundu si ještě na závěr frajersky zapne.

Celkově je produkční kvalita Broken Sword na hodně vysoké úrovni, včetně různých detailů, kdy vejdete do baru v Irsku a chlápek tam hraje na housle. Jsou tu i vizuálně zajímavé momenty, jako když jedna postava zalévá trávník a jak voda stříká kolem, vytváří to duhu. Rovnou sem hodím třeba screenshot.

Broken Sword – na stopě templářskému řádu

Celá hra graficky zestárla dobře a dobře se na ni kouká i dnes, ačkoliv... na dnešních herních monitorech je malinko rozplizlá. Ale kromě toho nemám co vytknout.

Nejvýraznějším rysem téhle adventury bylo, že přinesla trochu jiné herní prvky, než bylo v tehdejší době zvykem. Především je to převážně ukecaná adventura a různé adventurní problémy, na které narazíte, budete řešit spíše tím, že si promluvíte s hromadou různých postav, než, že byste museli zkombinovat desítky předmětů s jinými.

Též se vyskytují různé... jak to nazvat... akční situace, kde musíte rychle jednat. Například jste v nebezpečí a hrozí vám smrt, protože někdo na vás míří bouchačkou a chce vás zabít. Obvykle je úkolem rychle na něco někde kliknout nebo prostě něco udělat. Broken Sword má těchto akčních sekvencí docela dost, což je opět, na svou dobu, trochu nezvyklé.

O jedné takové akční sekvenci se mezi hráči mluví do dnes. A ano, mluvím o scéně s kozlem, kde musíte rychle udělat pár konkrétních pohybů, abyste se kozla zbavili.

Broken Sword – na stopě templářskému řádu

Osobně bych proti těmhle akčním sekvencím nic neměl, ale člověk mnohdy bez nějakého návodu nemá moc šanci přijít na to, co má vlastně udělat a co se po něm chce. Během těchto situací často také zmizí kurzor myši, což vytváří dojem, že je to nějaká animace, do které nemáte zasahovat a jen sledovat, co se bude dít. Kurzor se obvykle objeví až na poslední chvíli a vy si ani nemusíte všimnout, že teď hru zase ovládáte vy.

Mimochodem, hra běží na engine Virtual Theatre, podobně jako Lure of the Temptress a Beneath a Steel Sky, který umožňoval tvůrcům naprogramovat postavy tak, aby se mohly volně pohybovat. Zatímco v jiných adventurách jen NPCéčka stojí na místě, zde mohou chodit sem a tam. Podle mého názoru to původně nebyl dobrý nápad. Například v Lure of the Temptress to byla strašná otrava, protože jste pořád museli hledat různé postavy v celém městě. V Beneath a Steel Sky byl jejich pohyb značně omezen, ale pořád to nebylo ještě ideální.

V Broken Sword se tvůrci rozhodli využít tenhle systém naprosto minimálně a obvykle jen tak, že postava chodí pouze v rámci jedné lokace. Hlídač v muzeu obchází exponáty. Turista v Sýrii pendluje od jednoho stánku k druhému. A tak dále. Jak se říká, méně je více a zde to určitě platí, protože to stále navozuje jistý pocit živosti světa kolem, ale zároveň to hráče neotravuje.

Broken Sword – na stopě templářskému řádu

Za zmínku také stojí dabing. Protože se většina hry odehrává v Paříži, mají všechny postavy silný francouzský přízvuk a vyslovují různá anglická slova nesprávně. Později v Irsku zase všichni mají silný irský přízvuk, v Sýrii arabský a tak podobně. George je Američan, čili má pochopitelně americký přízvuk. V jednom francouzském hotelu také můžete potkat jednu paní z Británie, která má typický britský přízvuk. Tvůrci si opravdu dali tu práci a sehnali herce takovým způsobem, aby postavy zněly co nejvíce autenticky. Tady opravdu dva palce nahoru, tohle se fakticky povedlo.

Ještě jedna věc, kterou musím ocenit je humor. Není to vyloženě vtipná adventura, protože koneckonců vyšetřujete vraždy, že jo. Ale některé situace a rozhovory mě fakt dostaly. Navíc pokaždé, když Broken Sword rozehraji znovu, připadá mi o něco vtipnější, než posledně. Nevím, čím to je.

Broken Sword – na stopě templářskému řádu

Kdybych měl hře vyčíst nějaké slabší stránky, tak dodám, že zmíněný humor hru paradoxně trochu zabíjí. Nebo to řeknu jinak... Protože se hra stále nese v jakémsi veselém a humorném duchu, občas vznikají silně nerealistické situace a různé nelogičnosti. Kdybych měl jmenovat konkrétní moment, kdy jsem si říkal: „To je přece úplný nesmysl! To by v reálu přece nefungovalo!“, musel bych spoilerovat, takže mi nezbývá než jen konstatovat, že tam takové situace prostě občas jsou.

Na závěr říkám, že Broken Sword je prostě úžasná a nadčasová adventura. Animace vypadají dobře do dnešních dnů, dabing je na hodně vysoké úrovni, příběh vás dovede vtáhnout a humor pobaví. Jsem i rád, že je to možná jedna z prvních adventur, která se rozhodla žánr mírně zjednodušit a omezit frustraci, kdy máte tisíce předmětů, desítky lokací a jste naprosto ztraceni. Bravo!

Autor: Pollux

Přidej komentář (přihlášení / registrace)

(Komentáře s více jak 2 odkazy musí počkat na schválení.)

Podpořit na STARTOVAČI

12 patronů přispívá částkou 1360 Kč měsíčně

Podpořit finančním příspěvkem »
Podpořit nákupem na e-shopu »
Retro podložka pod myš GEROJSRetro podložka pod myš GEROJS 236 Kč
Shadow bazar, retro herní džungle