Před několika málo okamžiky jsem dožvýkal chutnou a výživnou knihu Hrát fér: Vzestup, pád a budoucnost Blizzard Entertainment, což je překlad anglického originálu Play Nice: The Rise, Fall, and Future of Blizzard Entertainment. Obsah stojí na desítkách rozhovorů s bývalými i současnými zaměstnanci studia Blizzard a stručně by se dal shrnout slovy "kterak se Blizzard z bahna vynořil a pak se do něj zase ponořil..." aneb "od plodného tvůrčího chaosu ke zkostnatělému korporátu".
Nebudu si tady hrát na recenzi, na to jsem v kontextu knižních děl nedostatečně fundovaný, ale vezmete-li zavděk mému doporučení, pak radím - kupujte a čtěte. A to i v případě, že vás Blizzard samotný nijak extra nebere. Je to totiž (a bohužel) stále tentýž příběh vyprávěn znovu a znovu. Začíná nadšením a vizí, pokračuje tvrdou prací a úspěchem, a končí chamtivostí, vyčerpáním, prázdnem... Jen v případě Blizzardu je ten hup extra citelný, protože jejich úspěch byl enormní, stejně jako je, aspoň v mých očích, enormní i současná bída.
Znalý čtenář samozřejmě už od první stránky tuší, jaká story se před jeho zrakem odehraje. Musím ale říct, že některé naivní a romantické představy jsem si na základě textu poopravil. Především ty, které se týkaly samotných začátků studia, které nikdy nebylo tak úplně nezávislé, i když si v určitém období užívalo poměrně velkou tvůrčí autonomii. Jeho střídajícím se majitelům tehdy stačilo jedno - rozumný a pravidelný zisk. A ten Blizzard (původně Silicon & Synapse / Chaos Studios) generoval.
Stejně tak se smířlivěji dívám na některé z aktérů moderní historie - např. Bobby Kotick, kterému se u nás přátelsky přezdívá "Kokotick", nevypadá na takového čerta, kterým je obecně malován. Klaďas to tedy také není, ale do jisté míry dokážu jeho "orientaci na zisk" akceptovat. Rozhodně nebyl jediným strůjcem pádu.
Poctivě jsou rozebrány relativně nedávné průsery a PR katastrofy, jako jsou komicky nepovedené oznámení mobilní rubačky Diablo Immortal či zpackaný Warcraft III Reforged (a také politováníhodné jednání s Blitzchungem). Fascinující je doplněný kontext - hlasy rozumu v Blizzardu dobře věděly, do jaké zdi se v plné rychlosti řítí, ale jiní se ve vidině nekonečného růstu rozhodli tyto hlasy (případně i tu zeď) ignorovat. To si pak člověk pod vousy zabrblá jediné: "Dobře vám tak."
Příběh Blizzardu je odvyprávěn svižně a plynule, bez extra zaměření na nějaké konkrétní období, čímž chci říct, že pokud vás zajímá výhradně raná historie studia, řekněme do vydání Warcraft III, asi vám bude líto, že text pro vás brzy končí. Jenže realita je neúprosná, na cca 370 stran obsahu nacpete jen konečné množství textu, byť je papír vytěžen doslova až po samý okraj. (Ale žádný strach, směrem k vazbě text trochu dýchá, není to jak některé paperbacky z devadesátek, kde vám lepidlo vazby utopilo konce slov :) A jelikož text končí cca rokem 2024, nelze dlouho přešlapovat na místě. Pochopitelně v ideálním světě by byl rozsah knihy dvojnásobný a prošpikovaný rozhovory s pamětníky, ale buďme rádi za to, co máme.
Mimochodem - zaznamenal jsem negativní ohlasy na kvalitu papíru a obálky, ale nemůžu se s nimi ztotožnit. Obálce by nějaká luxusnější úprava sice skutečně prospěla, ale jinak je to prostě klasická brož. Spíš mě mrzí absence doprovodných materiálů, jako jsou ilustrace, obrázky z her, fotografie. Jedinou fotografií v knize je podobenka autora, novináře Jasona Schreiera, ale ruku na srdce, radši bych koukal třeba na Jainu Proudmoore :) Pochválit naopak musím překlad i korektury, čímž nechci říct, že je text bez chyby, ale ač jsem na to obecně docela citlivý a případná hrubka či neumělý překlad mě rozhodí, projížděl jsem textem jako horký nůž máslem.
Takže ještě jednou opakuji - kupujte a čtěte, je to dobré!
Btw. v budoucnost nevěřím. Smiřme se s tím, že se žádný "starý dobrý Blizzard" nevrátí. Spíše sledujme odpadlíky, kteří poté, co je Activision Blizzard spálil na popel, povstali ve svých malých studiích a snaží se vrátit k tomu, co je bavilo kdysi - předtím, než je semlely korporátní cíle a tlak na nekonečný růst.
P.S. To je strašný jak jsem ukecanej, původně to měla být šortka... se omlouvám :) A varuju vás, že teď se pustím do Not All Fairy Tales Have Happy Endings: The Rise and Fall of Sierra On-Line a taky něco sepíšu ;)
Já jsem si to koupil jako audiobook před pár měsíci a sjel jsem to hned 2x po sobě aby mi nic neuniklo. No musím říct že pro fanoušky Blizzardu a jejich tvorby je to studnice detailů která pomůže vykreslit historii produkce atd. Ovšem celkově je to za mě hrozně depresivní, od počátku Blizzardu až po prodej Microsoftu. Takřka duši drtící korporátní praktiky které vždy zvítězily nad kreativitou a upřímností lidí kteří obětovali všechno aby mohli pro Blizzard tvořit a být součástí jejich universa. Osobně jsem super fanouškem od dob Blackthorne, Lost Vikings, Warcraft II, Diablo, WoW a samozřejmě Starcraft.
Pořád jsem doufal v nějaké vykoupení, happyend nebo uznání pro všechny kteří to za Blizzard dokázali. No a na konci knihy jsem se dočkal? Nebo snad ne, a bylo to ještě horší než jsem čekal? No tak to si to jděte přečíst sami, spoilovat to nebudu :D Každopádně vřele doporučuji.
Pánové, kolik místa je věnováno StarCraftu?
To se blbě specifikuje, ono to nejde po hrách, je to prostě „časosběr“ fungování firmy, takže to dost skáče podle toho, na jakých hrách se zrovna dělalo, co se rušilo, co se táhlo… Pokud ti jde o nějaké konkrétní perličky ohledně Starcraftu, tak se jich myslím nedočkáš.