RPG Deník: Driscollův manuál na přežití aneb zápisky z nečekaně zelené planety (12. část)

Když se stíny dají do pohybu

Chladný vzduch proudící z nitra skály páchne vlhkostí, mokrým kamenem a zatuchlinou. Vytáhnu pochodeň a vstoupím dovnitř. Téměř okamžitě mě pohltí šero. Světlo plamene tančí po mokrých stěnách a vytváří podivné stíny.

Ze stropu neustále odkapává voda. Každá kapka dopadne na kámen s tichým cinknutím a její ozvěna se ztrácí v labyrintu chodeb. Harriet něco pronese, ale mezi kapáním vody a duněním vzdálené podzemní řeky zachytím jen několik nesrozumitelných slov. Vedení družiny přebírá Drirr. Ve tmě se pohybuje s jistotou, kterou mu mohu jen závidět, a nám ostatním nezbývá než následovat jeho siluetu v mihotavém světle pochodní.

Jeskyně jižně od Kounosu je velmi členitá přírodní jeskyně. Rozkládá se v pěti patrech, která jsou rozdělena do mnoha jednotlivých komor. Přechod z jedné komory do druhé je možný pouze přes patro nad ní nebo pod ní.

Sestupuji hluboko na jih. Na konci chodby mě čeká zamčená truhla, jejíž zámek už dávno zažil lepší časy. Chvíli odolává, ale nakonec povolí. Uvnitř nacházím tři pochodně, protijed, tyrkysový léčivý lektvar, dva červené lektvary, drahokam a zlato. Na úvod slušná kořist.

Pokračuji severovýchodní chodbou až k prvnímu propadlišti. Lano mám po ruce, takže sestup zvládám bez potíží. Po dopadu na nižší úroveň se tma ještě zahušťuje a chlad se zařezává pod kůži. Vzduch je tu mrtvý, těžký a zcela nehybný.

Po sérii propadlišť se přede mnou rozevře rozlehlá síň, vyplněná krystaly. Zastavím se a na chvíli jen mlčky pozoruji prostor. Stěny pulzují zelenými odlesky. Krystaly pohlcují světlo pochodní a rozkládají ho do nespočtu jemných paprsků, které tančí po celém sále.

Jeskyně působí jako místo z nějakého snu. Dokonce i kapající voda zní jinak, jemněji, téměř melodicky. Procházím mezi krystalickými útvary a objevuji čtyři velké drahokamy, ukryté v hromadách, které připomínají dávno zapomenuté odpadky. Jejich lesk se odráží v temnotě a zdá se, že pulzují vlastním životem.

***

Výňatek z archivních poznámek Dr. Rainera Hofstedta, Ostrov osvícení

(zapsáno v osobním deníku Dr. Hofstedta)

Tyto poznámky vznikly během systematického procházení fragmentárních archivních záznamů, cestopisů a biologických kompilací uchovávaných v knihovně Ostrova osvícení. Výběr materiálů byl záměrně veden s ohledem na oblasti, do kterých se podle dostupných informací aktuálně nebo v blízké budoucnosti přesouvá moje bývalá družina.

Většina materiálu je značně nesourodá, často duplicitní a místy si přímo odporující. Tento záznam proto nepředstavuje přímé pozorování, ale pokus o konsolidaci dostupných informací doplněný o vlastní metodické poznámky v rámci osobního deníku.

Předmět: Souhrnná analýza dravé formy života KRITAH

Identifikace a původ

Kritah je drobná živočišná forma života vyskytující se především na Maini a v poušti Umajo. Nejvyšší koncentrace jedinců je podle dochovaných terénních hlášení a regionálních záznamů zaznamenána v jeskynním systému známém jako Kritah Cave, ležícím jižně od Kounosu.

Je třeba poznamenat, že většina dostupných popisů pochází z nepřímých svědectví, často zapsaných v podmínkách stresu, špatné viditelnosti a obecně snížené ochoty pozorovatele zůstat na místě. Přesto se tyto zdroje v jednom bodě překvapivě shodují: tvor působí na první pohled nenápadně, až bezvýznamně, což je přesně ten detail, který bývá následně interpretován jako "místní špatné znamení".

(poznámka v osobním deníku: zdejší učenci trvají na tom, že "pověra" je jen neúplně katalogizovaný empirický jev. Znepokojivě často jim to vychází.)

Tělesná morfologie a chování

Kritah disponuje nízkou, kompaktní tělesnou stavbou připomínající malého čtyřnohého predátora s robustnější hlavou a krátkými končetinami. Zbarvení je převážně zemitě šedá, což odpovídá prostředí, ve kterém se nejčastěji vyskytuje.

Záznamy se shodují, že jeho postoj je permanentně přikrčený, s výrazem i pohybovým chováním indikujícím okamžitou připravenost ke změně směru pohybu. V případě kontaktu dochází k charakteristickému vzpřímení na zadní končetiny, které pravděpodobně slouží jak k zastrašení, tak k optimalizaci dosahu předních končetin.

Biomechanicky se jedná o efektivní, avšak esteticky nepříliš elegantní řešení přechodu mezi lokomocí a útokem. Z dostupných popisů vyplývá, že tvor preferuje krátké výpady na velmi malou vzdálenost, po nichž se okamžitě vrací do pohybu. Vše nasvědčuje oportunistickému způsobu získávání potravy, případně mrchožroutskému chování.

Zajímavým, byť obtížně vysvětlitelným rysem chování je silná preference lesklých a reflexních objektů. Kritah vykazuje tendenci tyto předměty sbírat nebo přesouvat do blízkosti svých hnízdních prostor, podobně jako je tomu u pozemské straky. Funkce tohoto chování není jasná; může se jednat o formu vizuální stimulace, orientační bod v prostředí jeskyní, nebo prostý vedlejší produkt oportunistického sběru.

Fyziologie a bojový profil

Fyzická síla jedince je nízká, avšak kompenzovaná vysokou pohyblivostí a výraznou reaktivitou. V terénních záznamech je Kritah konzistentně popisován spíše jako obtěžující prvek prostředí než jako skutečně smrtící predátor.

Jeho nebezpečnost však významně roste v situacích, kde dochází k výskytu většího počtu jedinců nebo v uzavřených prostorách s omezenými možnostmi ústupu. V těchto podmínkách se projevuje jeho schopnost koordinovaného tlaku a opakovaných krátkých útoků.

Popisovaný útočný vzorec lze rekonstruovat následovně: rychlé přiblížení, vzpřímení na zadní končetiny, prudký výpad a okamžité stažení zpět do pohybu. Nejedná se o sofistikovanou predaci, ale o vysoce účinný mechanismus přežití v omezeném prostoru.

Taktická doporučení

Navzdory své velikosti by Kritah neměl být podceňován. V jeskynních systémech a dalších uzavřených lokalitách je nutné počítat s opakovanými kontakty a pravděpodobným výskytem více jedinců současně.

Doporučení vyplývající z kompilace dostupných záznamů:

• udržovat soudržnou formaci a minimalizovat rozptýlení skupiny,
• eliminovat jedince před dosažením kontaktní vzdálenosti,
• nepodléhat dojmu neškodnosti, který tento druh konzistentně vyvolává.

Závěr

Kritah je drobná, avšak z hlediska interakce s člověkem nepříjemně efektivní dravá forma života. Jeho význam není dán fyzickou silou, ale vytrvalostí, rychlostí a schopností narušovat pohyb v prostředí, které si jinak nárokuje jako své teritorium.

Charakteristické vzpřímení na zadní končetiny při útoku zůstává jedním z mála konzistentních znaků napříč všemi dostupnými zdroji, a zároveň spolehlivým indikátorem, že další interpretace situace by měla být provedena s maximální pozorností.

***

Meč, který požírá světlo

Vracím se zpět, ale další propadliště mě místo návratu stáhne ještě hlouběji. V jedné z chodeb na nás nečekaně zaútočí několik Kritahů. Jejich syčení se rozléhá po stěnách a na okamžik mám dojem, že nás obklopují ze všech stran, že jich je mnohem víc, než ve skutečnosti vidím.

Z dálky by mohly působit téměř nevinně, ale to se rychle rozpadne, jakmile se na nás řítí tucet Kritahů. V očích jim plane vztek i zvláštní, zvrácená fascinace vším třpytivým. V tu chvíli už není prostor pro vtipy, jen pro přežití.

"No to mě podrž! Vesmír mě pošle na cizí planetu a já tu teď bojuju s přerostlou kleptomanskou lasičkou. Do linie!" zařval jsem do tmy a zvedl štít tak prudce, až mi v rameni luplo. "Siobhan vlevo, Drirre se mnou dopředu! Nenechte je projít k zadní řadě!"

"Siobhan, ten u mě!" procedil jsem skrz zuby a pokusil se toho malého bastarda setřást.

Siobhan se ani neohlédla. Jediným plynulým pohybem svého těžkého meče rozpůlila Kritaha, který se na ni sápal, a zkoumavě se podívala mým směrem. "Máš ho tam," zahlásila suše, jako by mi právě oznamovala, že mi na botě přistál motýl.

"Díky za info," odsekl jsem a konečně zvíře odkopl. "Siro, pravou stranu!"

Vzduch rázem ochladl o dobrých dvacet stupňů. Bílý mráz se rozlétl po zemi a zasáhl čtveřici Kritahů, kteří se zrovna pokoušeli obklíčit Drirra. Dva Kritahové v plném běhu uklouzli, převrátili se přes sebe a s komickým zapištěním narazili do skály.

"Beru střed!" zahučel Drirr. Jeho kopí se mihlo vzduchem v neuvěřitelně rychlém oblouku. Dva zmrzlí Kritahové se rozlétli na kusy a třetí, který se ho pokusil překvapit zezadu, skončil nabodnutý na čepeli. Drirr bojoval s precizností chirurga, ale i na něj jich bylo moc.

A pak se to stalo. Jeden z těch malých zmetků proskočil naší obranou a řítil se přímo na Mellthase. Oči mu svítily, když uviděl lesklý amulet na mágově krku. V dlani mu vzplál oranžový plamen. Ohnivá koule zasáhla Kritaha přímo do hrudi a odhodila ho dobrých pět metrů dozadu. Pach spálené kůže zaplnil už tak zatuchlý vzduch jeskyně.

"Harriet!" zakřičel jsem, když mě další Kritah škrábl na paži.

Měkké světlo se přelilo přes naše řady a bolest v poškrábané paži okamžitě povolila. "Musíme je trochu zredukovat," řekla klidně, jako by nešlo o boj v temné díře plné zubatých zlodějů, ale o rutinní ošetření odřeného kolene.

Situace začínala být zoufalá. Jejich rychlost a neústupnost nám dávaly zabrat. Každý krok vpřed znamenal riskovat kousnutí nebo škrábnutí, každý krok vzad znamenal nechat jim prostor pro další obchvat.

"Drirre, Siobhan, stlačte je k sobě!" zavelel jsem.

Drirr se Siobhan zabrali, bok po boku začali ty potvory tlačit do středu jeskyně. Já jim kryl záda a odrážel ty, kteří se pokusili proklouznout.

A pak se ozvalo něco, co bych od těhle potvor nečekal. Zaječení plné hrůzy. Dva z nich se otočili na patách a zmizeli ve tmě. Další se k nim okamžitě připojili.

"Utíkají!" zvolala Sira úlevně.

"Nechte je běžet," vydýchával jsem se, opřený o meč.

S úlevou jsem sledoval, jak mizí ve stínech. Byli to jen Kritahové, malí, slabí zlodějíčci, kteří by prchli při první známce opravdového odporu. Ale devět najednou? To už byla solidní hrozba.

Podíval jsem se na Drirra, který si s klidem čistil kopí o mrtvolu jednoho z Kritahů. "Příště to berem oklikou."

Po krátkém boji se konečně vrací ticho. Mezi zbytky a odpadky nacházím trochu jídla a zlata. Bez zastavení pokračuji dál spletí tunelů, znovu a znovu obtěžován Kritahy, kteří jako by se tu objevovali bez konce.

V další hromadě odpadků nacházím zlato. Jen o chvíli později mě čeká truhla, která mi doslova vyrazí dech. Uvnitř leží Meč stínů; zbraň, která tu rozhodně nepůsobí jako náhodná kořist.

I ve světle pochodně působí nepřirozeně. Jako by pohltil veškeré světlo kolem sebe a zanechal jen chladnou, prázdnou temnotu. Prokletá čepel. Jen se na něj dívám a cítím, jak se mi stahuje hrdlo. Je to lákavá nabídka, to se musí nechat. Jednoduše držíš tenhle kus chladné oceli a tvůj úder má sílu pětaadvacet bodů poškození, to není málo.

Ta cena je však krutá. Meč sebere padesát bodů z odolnosti, třicet ze života a další třicet ze schopnosti páčení zámků. Přesto je jasné, že Drirr s tímto mečem získá úplně jinou úroveň síly. S Mečem stínů a Iskai dýkou na ocase se jeho útoky vyšplhají na jednatřicet bodů poškození. A to není vše, druhá ruka s velkým Iskai štítem mu konečně umožní přežít i střety, které by ho dřív zlomily. Čtyři útoky v jednom tahu… až 124 bodů poškození v ideálním scénáři. Čísla, která se nedají ignorovat.

Tahle nabídka se nedá odmítnout. Odkládám obouruční kopí a beru do ruky prokletý meč. Truhla se mezitím mění v malou skládku pokladů; fialový lektvar, modrý léčivý lektvar, tři červené lektvary, sedm pochodní, lano, stříbrný řetízek, náhrdelník se zlatem, velká dýka, nůž Iskai, další modrý lektvar, Ledový prsten, šípy a zlato. Ledový prsten přidává patnáct bodů života a přidává kouzlo Zmrzlá štěpina. Pro Siru bude perfektní volba. Ale tohle není triumf. Spíš směna, která nechává hořkou pachuť. A v hlavě se mi stále vrací otázka, jestli jsem nezaplatil příliš.

Po návratu do vyšších pater pokračuji v průzkumu. V jedné z truhel objevím Světelnou hůl. Její záře okamžitě zažene část všudypřítomné temnoty a cesta se stává o něco příjemnější. V dalších zákoutích nacházím celkem dost jídla a nějaké zlato. Jeskyně jako by neustále odměňovala každého, kdo je ochotný riskovat zlomený vaz při lezení mezi jednotlivými úrovněmi.

O chvíli později otevírám další zamčenou truhlu. Drahokam, osm červených lektvarů, jídlo a zlato. Slušný obsah. Nedaleko na mě čeká další skrýš; čtyři zelené léčivé lektvary, tři červené, fialový lektvar a další zlato, jako by si tu někdo dělal zásoby na konec světa.

Jak postupuji hlouběji, chodby se stále více větví. Některé končí slepě, jiné vedou do nových pater podzemí. V jedné z odlehlých komor narazím na zamčenou truhlu ukrývající přilbu Lughova dlaň. Kov je sice pokrytý prachem, ale stále vypadá pevně a spolehlivě. Navíc přidá body do štěstí. Beru. V další truhle je zlato. Nic převratného, ale po všech těch výstupech a sestupech si nestěžuji.

V nejnižším patře vstupuji do rozlehlé jeskynní síně, kde je podlaha doslova porostlá podivnými rostlinami. Ze stropu neustále kape voda a vzduch je těžký, nasáklý zvláštní nasládlou vůní, která tu visí jako neviditelný závoj.

Nejsem si teď zcela jistý, ale mám dojem, že tyto byliny dokážou zahnat různé neduhy. V rámci herní série Amber, na kterou hra technicky navazuje, sloužily bylinky k léčení negativních stavů

Postupně sbírám osmnáct bylin. Netuším, k čemu slouží, ale rozhodně je tu nenechám ležet. O něco později, na konci jedné z chodeb v horním patře, otevírám další truhlu. Uvnitř nacházím Ohnivý prsten a zásoby jídla.

O kus dál objevím Křišťálovou vrhací sekeru, několik loučí, Červený meč, protijed a stříbrný prsten. Pomalu začínám nabývat dojmu, že tohle místo neslouží jako jeskyně, ale jako zapomenutý sklad výzbroje celé malé armády.

Pro úspěšné dokončení hry není návštěva jeskyně nutná. Jedná se o čistě vedlejší úkol. I když je navigace v jeskyni komplikovaná, úsilí se vyplatí. Některé předměty využijete až do konce hry.

Druhá vrhací sekera se hodí pro Harriet. Postupně se dostávám do vyšších pater jeskyně. V jedné z truhel nacházím dvě pochodně, druhý Ohnivý prsten, zásoby jídla a zlato. Nedaleký průchod už směřuje ven, k útesům poblíž Belovena.

Otikrova škola přesně mířených ran

Jeskyni nechávám za sebou. Batoh je plný drahokamů a kořisti, která už teď příjemně tíží ramena. Výprava se vyplatila přesně tak, jak jsem předpokládal. Další kroky vedou do Belovena, kde většinu proměním na zlato. Až se měšec pořádně naplní, vrátím se do Kounosu za Garaddem. Je nejvyšší čas, aby mě naučil pár skutečných kritických zásahů.

Přišla chvíle posunout naše dovednosti na vyšší úroveň. Garadd je bojový trenér, který žije v Kounosu. Každý den mezi 08:00 a 09:00 se zdržuje v obecním hostinci. Je jediným trenérem v Albionu, který dokáže trénovat dovednost "Kritické zásahy". Ostatní návštěvníci hostince ho přzdívají Otikro.

"Kritický zásah není o rychlosti. Je o přesnosti," prohlásí Otikro a položí na stůl úzký dřevěný terč. Jeho povrch je pokrytý tolika zářezy, že připomíná palubu staré rybářské lodi. "Nejde o sílu. Jde o to trefit správné místo ve správný okamžik. Soupeř by měl zjistit, že je v problému až ve chvíli, kdy už je pozdě."

"To zní překvapivě hrozivě na něco, čemu říkáš výuka," poznamenám a protočím zbraň v ruce. "Takže žádné velkolepé výpady? Žádné hrdinské pózy? Začínám být zklamaný."

Otikro si mě změří pohledem člověka, který už za svůj život viděl příliš mnoho sebevědomých dobrodruhů. "Ne. Budeš mířit na slabá místa. Když to zvládneš, ušetříš si v budoucnu spoustu námahy."

Siobhan se opře o stěnu a založí ruce na prsou. "Přeloženo do normální řeči: přestaňte máchat zbraněmi jako banda splašených dřevorubců."

"Překvapivě výstižné," zamumlá Drirr. "U Iskaiů tomu říkáme efektivita."

Harriet si přehodí sekeru z jedné ruky do druhé. "A co čeká mě? Nějaké osvícení, nebo jen další várka mozolů?"

"Ty budeš trénovat hod sekerou," odpoví Otikro. "Přesnost na dálku. Odhad vzdálenosti. Správný okamžik, kdy zbraň pustit z ruky."

Harriet se okamžitě usměje. "To už zní jako něco, co stojí za námahu."

Otikro ukáže na terč opřený o dřevěný kůl. "Nemysli na sílu. Soustřeď se na směr a rytmus. Sekera není kámen, který prostě hodíš. Musíš ji vést."

Harriet přikývne, několikrát protočí zbraň v dlani a vrhne ji vpřed. Čepel se zakousne do středu terče s uspokojivým zaduněním.

Siobhan se krátce zasměje. "Začínám ji mít ráda."

"Sekera na dálku je záludná zbraň," poznamená Drirr. "Když ji ovládneš, protivníci tě rychle přestanou podceňovat."

Otikro se spokojeně přesune k Siobhan a Drirrovi. "Vy dva už základy máte. Zaměříme se na boj zblízka a kritické zásahy. Žádné okázalé manévry. Jen čistá přesnost. Chci, abyste dokázali zasáhnout slabé místo dřív, než si soupeř uvědomí, že jste hrozba."

Siobhan se pousměje. "Konečně někdo, kdo chápe, že nejsem potulný herec."

Drirr zaujme bojový postoj a sevře zbraň. "V boji na blízko je to jednoduché. Buď zasáhneš první, nebo někdo zasáhne tebe."

"Přesně tak," přikývne Otikro. "A proto budeme pilovat kritické zásahy. Nestačí udeřit tvrdě. Musíte udeřit správně. Až skončíme, budete připravení na mnohem horší věci, než jaké nabízí poušť Umajo.

Siobhan jsem dotáhl na úplné maximum v boji na blízko a přihodil jí dva body do kritických zásahů, zbytek přijde později. Už teď z ní cítím jistotu bojovníka, který se v těsné řeži neztratí a udeří přesně tam, kde to bolí nejvíc. Drirr mezitím z tréninku vytěžil naprosté maximum v kritických zásazích.

Je z něj přesný a nebezpečný protivník. Žádné zbytečné výpady, jen čistá efektivita. Harriet jsem posunul v boji na dálku a přidal jí jeden bod do kritických zásahů. Drží si odstup, ale když už vystřelí, má to pořádnou váhu.

Sira má kritické zásahy už na maximu a v boji na dálku si drží jistotu, která se nedá přehlédnout. Je vidět, že když se dostane do tempa, trefuje přesně to, co má. U Toma ale ještě zbývá kus práce. Chci ho dotlačit o pět bodů výš v kritických zásazích, jenže to nebude levná záležitost. Skoro pět tisíc zlata zmizí v tréninku, než se vůbec začne blížit svému maximu.

No a Mellthas si z jeskyní odnáší víc než jen kořist, konečně má dost zkušeností, aby se naučil kouzlo Démonní exodus. A upřímně… tohle nebude žádná drobná změna. Jakmile ho začne používat naplno, bude kolem něj pekelně veselo.

Takže, kde vzít zlato? Zamířím rovnou do cechu mágů Dji-Kas v Jirinaar, kde léčitelka Rejira daruje proslulé modré léčivé lektvary.

Místní pouliční obchodník Rabir mi za jeden sice nabízel 18,3 zlatých, ale dobře vím, že v pouštním městě Umajo-Kenta za stejný flakon dostanu 21,6 zlatých. Obchod je obchod a zákony trhu platí i tady.

Po krátké době mám naloženo přesně dvě stě lahviček léčivého elixíru a vyrážím do rozpálené krajiny vstříc slušnému zisku. Máme k dispozici Rainerovu skvěle zpracovanou mapu Umaja se všemi záchytnými body, takže můžeme bez obav vyrazit.

V místním krámku se smíšeným zbožím vyskládám na pult všechny léčivé lahvičky a odcházím s měšcem těžším o 4320 zlaťáků. Jen o pár domů dál navštívím brusiče diamantů, kterému prodám zbylé drahokamy i několik šperků, které nám dosud jen zabíraly místo v inventáři.

Se zajištěným financováním naší další cesty se vydám zpět za Otikrem. Nastal čas využít nově nabyté bohatství k něčemu užitečnějšímu než jen k jeho hromadění. Siobhan, Harriet i Tom mají před sebou ještě kus výcviku a já hodlám zaplatit každou lekci, která je posune zase o krok dál.

Velké množství zlata představuje překvapivě značnou zátěž. Musíte proto pečlivě hospodařit s místem v inventáři a průběžně zvažovat, zda se vyplatí nosit zlato, nebo část majetku uložit do cenných předmětů jako uchovatele hodnoty. Některé zbraně a vybavení mají vysokou hodnotu, přitom váží podstatně méně. Lze je výhodně nakoupit, bezpečně uložit - třeba do truhly v Jirinaar a později prodat obchodníkům, například Riolee v Belovenu, za lepší cenu. Vyplatí se věnovat čas sledováním a zapisováním cen u jednotlivých obchodníků. Rozdíly mohou být překvapivě velké. Kdykoli pak potřebujete hotovost, jednoduše je směníte zpět za zlato.

Otikro je mezitím bez nadsázky nejbohatším trenérem na celé planetě. Za pouhých pár hodin u něj mizí z našich měšců téměř deset tisíc zlatých a on ani nemrkne. Každá lekce, každý posun v dovednostech Siobhan, Harriet i Toma něco stojí, ale výsledky jsou znát. Když konečně odcházím, mám pocit, že jsme sice výrazně lehčí, ale o to silnější v tom, co nás čeká dál.

Siobhan se po návštěvě Otikra stává nejmocnějším bojovníkem v celé hře. Jako přirozená válečnice má už v základu poškození 4, což se vyrovná i ocasní zbrani Iskai. S vytrénovaným kritickým zásahem na úrovni 9/9 se z ní ale stává skutečná mašina na boj. V přímém střetu si dokáže poradit prakticky s kýmkoliv a zanechává za sebou jen velmi málo soupeřů, kteří by jí dokázali vzdorovat. Hned jak najdu obouručák "Gaze of Kamulos", tak si tahle kráska namaže všechny na chleba.

***

Výňatek z archivních poznámek Dr. Rainera Hofstedta, Ostrov osvícení

(zapsáno v osobním deníku Dr. Hofstedta)

Tyto poznámky vznikly během systematického procházení fragmentárních archivních záznamů, cestopisů a biologických kompilací uchovávaných v knihovně Ostrova osvícení. Výběr materiálů byl záměrně veden s ohledem na oblasti, do kterých se podle dostupných informací aktuálně nebo v blízké budoucnosti přesouvá moje bývalá družina.

Většina materiálu je značně nesourodá, často duplicitní a místy si přímo odporující. Tento záznam proto nepředstavuje přímé pozorování, ale pokus o konsolidaci dostupných informací doplněný o vlastní metodické poznámky v rámci osobního deníku.

Předmět: Souhrnná analýza dravé formy života BROGG

Identifikace a původ

Brogg představuje další z velmi nebezpečných velkých suchozemských forem života, zaznamenaných na Albionu. Jeho výskyt byl potvrzen v několika odlišných biotopech. Od horských oblastí až po rozsáhlé jeskynní systémy. Navzdory značné velikosti se dokáže pohybovat i v členitém terénu, což z něj činí hrozbu prakticky v jakémkoli prostředí.

Tento tvor po sobě zanechává zcela nepřehlédnutelné stopy. Vyvrácené balvany, rozrytá půda, polámané stromy a otisky masivních tlap představují spolehlivé indikátory jeho nedávné přítomnosti. Většina terénních pozorování se shoduje v tom, že jde o tvora mimořádně agresivního, jenž své teritorium hájí bez jakýchkoliv známek zdrženlivosti.

Tělesná morfologie a chování

Dospělý jedinec disponuje mimořádně robustní tělesnou stavbou. Kostra je masivní a svalstvo, zejména v oblasti ramen, hrudníku a předních končetin, vykazuje extrémní stupeň rozvoje. Tato anatomie naznačuje evoluční specializaci na fyzickou dominanci a boj na krátkou vzdálenost. Povrch těla pokrývá silná vrstva hrubé kůže vyztužené zrohovatělými útvary. Ta poskytuje účinnou ochranu před přirozenými nepřáteli i běžnými zbraněmi. Hlava je široká, s mohutnými čelistmi schopnými vyvinout značný skusový tlak. Výrazné tesáky slouží nejen k usmrcení kořisti, ale také jako nástroj zastrašování.

Přestože jeho vzhled může vyvolávat dojem neohrabanosti, pozorování potvrzují opak. Brogg se za běžných okolností pohybuje pomalu a těžkopádně, avšak při identifikaci potenciální hrozby nebo kořisti dokáže během několika okamžiků přejít do prudkého útoku. Tato schopnost bývá častou příčinou podcenění nebezpečí ze strany nezkušených dobrodruhů. Chování je převážně teritoriální. Jedinec reaguje agresivně na jakékoliv narušení svého prostoru a jen zřídka ustupuje. Na rozdíl od oportunistických predátorů nevyhodnocuje riziko střetu příliš dlouho a často volí okamžitou konfrontaci.

Fyziologie a bojový profil

Přestože je Brogg znám především svou mimořádnou fyzickou silou, novější pozorování potvrzují, že jeho nebezpečnost se zdaleka neomezuje pouze na boj zblízka. Opakovaně byly zaznamenány případy, kdy jedinci využívali jako zbraň velké kameny vrhané na značnou vzdálenost. Tyto projektily bývají často pokryty neznámým toxickým sekretem, což naznačuje existenci specializovaných žláz nebo cílenou schopnost využívat jedovaté látky z okolního prostředí.

Tento poznatek významně mění dosavadní hodnocení bojových schopností druhu. Brogga již nelze považovat za čistě kontaktního predátora; jeho bojový profil je vhodnější klasifikovat jako hybridní, kombinující dálkové i kontaktní formy útoku.

• Po odhalení cíle na střední vzdálenost Brogg zpravidla zahajuje střet vrhem kamenů. Vzhledem k jejich značné hmotnosti představuje nebezpečí již samotný náraz. Přítomnost toxického povlaku navíc zvyšuje pravděpodobnost následných komplikací, neboť i zdánlivě lehké poranění může vést k oslabení organismu, ztrátě koordinace či postupné paralýze.
• Pokud cíl přežije počáteční ostřelování nebo se dostane mimo účinný dosah projektilů, Brogg bez váhání přechází k přímé konfrontaci. Tato změna bývá velmi rychlá a často zaskočí protivníky, kteří mylně předpokládají, že získali bezpečný odstup.
• V boji zblízka spoléhá především na mohutné drápy, sílu předních končetin a značnou tělesnou hmotnost. Jediný zásah dokáže způsobit rozsáhlá tržná poranění, zlomeniny nebo okamžité vyřazení protivníka z boje.

Taktická doporučení

Udržování vzdálenosti již nelze považovat za spolehlivou obrannou strategii. Brogg představuje významnou hrozbu v každé fázi střetu a jeho schopnost kombinovat různé způsoby útoku výrazně zvyšuje šanci na úspěšný lov. Výbava každé výpravy by měla zahrnovat dostatečné zásoby antidot a prostředků pro okamžité ošetření otevřených ran. Riziko otravy nelze podceňovat ani při zdánlivě drobném zásahu.

• Sira; použít Zmrzlou lavinu na celou skupinu, zmrzlý Brogg se stane snadným cílem a nepředstavuje hrozbu.​

Závěr

Brogg je živoucí ztělesnění syrové fyzické síly. Nepoužívá lest, neukrývá se ve stínech a nespoléhá na složité strategie. Jeho metodou je přímá a nekompromisní dominance.

Poznámka na okraj:
Pokud uslyšíte v jeskyni dunivé kroky a následně ucítíte chvění pod nohama, není to geologický jev. A pokud si nejste jisti, zda je to Brogg, brzy získáte odpověď. Obvykle velmi osobním způsobem.

***

Ještě než se naplno ponořím do rozpáleného světa Umajo, rozhodnu se využít jedné z výhod, které nám tento kraj nabízí. S celou družinou se vrátím na Ostrov Osvícení, kde navštívíme místní meditační místa. V tichu přerušovaném jen šuměním větru a vzdáleným příbojem si každý z nás dopřeje chvíli soustředění a vnitřního klidu.

Místní květiny jsem vytěžil na maximum. Z každé jsem získal třicet bodů příslušné vlastnosti a rozdělil je mezi členy družiny tak, aby z nich měli co největší užitek. Není to sice tak okázalé jako nový meč nebo drahá zbroj, ale zkušenosti a poznání získané během meditace mají často větší cenu než hromada zlata.

A před cestou do nehostinných pustin Umajo se každá výhoda počítá.