Je možné, že jste o tomhle prapodivném spin-offu nikdy neslyšeli, ale v roce 1993 pro konzoli SEGA Mega Drive / Genesis vyšla hra jménem Sonic Spinball. Sega tehdy pracovala na třetím díle série, ale vývoj se trochu zkomplikoval a bylo jasné, že potrvá déle než se předpokládalo. Protože se management bál, že to nestihnou do Vánoc, chtěli mít nějaký jiný produkt, který by mohli prodávat, takže vytvořili nové oddělení, co dostalo za úkol vytvořit rychle nějakou hru. Sonic Spinball byl hotov během devíti měsíců a to úplně od nuly. Pozoruhodné!
Celá hra je v podstatě postavena na myšlence zkombinovat mechanickou hru Pinball a Sonica, což není tak zvláštní, protože i původní Sonic hry obsahovaly určité prvky pinballu, jako jsou různé pružinky a odrážedla a tak dále. Koneckonců Sonic skoulený do klubíčka je doslova kulička, že jo...
Hra má dokonce i příběh. Odehrává se na planetě Mobius, kterou Dr. Robotnik přepadl a rozhodl se ji celou zotročit. Postavil si pevnost na jedné sopce uprostřed moře a od tam vede své operace. Sonic s Tailsem ji musí infiltrovat a zničit.
Hra obsahuje pouze čtyři levely: Toxic Caves, Lava Powerhouse, The Machine a Showdown. Všechny vytváří i jakýsi příběh, protože Toxic Caves je nejnižší část ostrova, odkud z Robotnikovy pevnosti tečou do moře různé splašky. Lava Powerhouse je část, kde Robotnik získává z lávy energii a pohon pro celou pevnost. The Machine je místo, kde předělává faunu z planety Mobius na svoje roboty, kteří mu slouží. Horní část ostrova v Showdown je pak loď Robotnika, která se může kdykoliv v případě krize vznést k obloze jakožto únikový modul.
Hra v době vydání neměla moc velký úspěch a není divu, protože ve výsledku není... povedená. Zdá se, že se na ni podepsal uspěchaný vývoj.
Prvním a asi největším problémem je, že hráči často neví, co v téhle hře mají dělat. Není úplně jasné, co je vaším úkolem a co se po vás chce. Spousta lidí tedy bloudila v prvním levelu a po chvíli to vzdali. To se stalo mně, kdy jsem to hrál jako malý kluk a to stejné jsem slyšel od celé řady jiných hráčů. Dokonce když si vyhledáte video na YT, kde někdo hraje další levely, než je ten prví, lidé tam komentují stylem: "Cože, ta hra má i jiné levely, než ten první??" a tak dále. Sem tam se zdá, že se z toho stal jakýsi internetový meme. Aspoň v komunitě fandů Sonica.
Těch problémů je ale víc. Hra je celkově dost podivně pomalá a má málo FPS. Je možné, že americká verze je malinko rychlejší díky NTSC, ale stejně je to nepříjemné. Kvůli tomu se hra také dost podivně ovládá, není tak úplně plynulá, responzivní a často budete mít pocit, že nad ježkem nemáte žádnou kontrolu. A to je špatné, protože Sonic Spinball je jedna z těch her, které opravdu silně potřebují mít responzivní a plynulé ovládání.
To ještě v kombinaci s dost nepřehledným a frustrujícím level designem, kdy je potřeba plnit série velice specifických úkolů a najít určitý počet smaragdů chaosu, vás prostě moc nepotěší.
Na spoustu místech je také nutné ovládat flippery. To jsou takové ty dvě páčky dole, kterými v pinballu odrážíte kuličku. V téhle hře je jich celá řada a mají zvláštní ovládání. Ježek Sonic se typicky ovládá tlačítky A, B a C, kdy všechny tři fungují jakožto skok. Je tedy jedno, které budete používat. Ovšem když se dostanete do blízkosti flipperů, ovládání se přepne do flipper módu, kdy A ovládá levou páčku, B pravou a C obě zároveň. Je to podivné, ale dá se na to zvyknout.
Bohužel flipper nikdy neodrazí Sonica tak, jak byste chtěli. Chcete se třeba trefit přesně do támhle toho otvoru. Buď ho vystřelíte příliš hodně nebo příliš málo a netrefíte se. Nebo se trefíte, ale stejně nakonec minete, protože Sonic během letu ztratí momentum. Někdy vám potrvá třeba sto padesát pokusů, než se dostanete tam, kam chcete.
Mnohem zábavnější jsou bonusové levely, kde si můžete zahrát takový mini-pinball. Kuličkou musíte ničit různé objekty - to je váš hlavní úkol. Docela hezký detail je, že v odrazu na skle vidíte Sonica, jak ten pinballový stůl ovládá a jeho oči sledují kuličku. Na hru, která vznikla během devíti měsíců je to hezký vizuální efekt.
Hra má velice zajímavou grafiku, která se ani vzdáleně svým stylem nepodobá původním hrám se Sonicem, nýbrž si jde vlastní cestou. Existoval seriál jménem Adventures of Sonic the Hedgehog, který v ČR na Primě běžel pod názvem "Dobrodružství Ježka Sonica" a celá tahle hra je dělaná hodně ve stylu onoho seriálu. Nejspíše je v tom ze strany Segy i jistý marketingový záměr.
Docela zajímavá je hudba, která je asi největší klad celé hry. Je originální, chytlavá a dává celé hře překvapivě trochu temnější atmosféru. Podle některých zdrojů to skladatel Howard Drossin celé složil za dvě hodiny. Howard Drossin navíc ani nevěděl, jak vlastně funguje a jak se používá zvukový čip pro Genesis a na pracovním pohovoru lhal, že jo, aby onu pozici dostal. Pak to nějak ale zvládl dát dohromady. Ty vole, ta hra měla fakt šílený vývoj! :D
Takže tohle byl Sonic Spinball. Můžu tuhle hru doporučit? No, ne... Na tohle fakt nebudete mít nervy, věřte mi! Je to ale pořád zajímavé dílko v rámci herní historie a už jen proto si zasloužilo mou pozornost ve formě tohohle článku :) Hra se také dočkala několika portů - asi o rok později vyšla pro Master System a Game Gear. V rámci různých pozdějších Sonic a Genesis kolekcí se dostala také na PC, Xbox 360 a PlayStation 3. Myslím, že se dá koupit i na Steamu v rámci Sonic Origins verze.
Nejnovější komentáře