Napájení je sice "na ráně", za mě proti tomu  mluví množství procesorů, které vím, že tak bylo provozováno. Ty procesory to dávaly dlouhý roky. Může to ale být třeba tak, že zdroj na desce při zapnutí-vypnutí do procesoru pustí na chvilku vyšší napětí. No ve chvíli, kdy jseš cca 18% nad nominálním i bez toho to vypadá jako celkem fatální záležitost...

jinak ty zdroje se nechají většinou upravit, aby dávaly 3V a pak je všechno v tolerancích.

Co hořelo spolehlivě, když do takové desky někdo nacpal K6tku. To byla rychlá smrt.

Tlakem to nezničíš, by ti spíš ulítaly držáčky na patici...

Před pár týdny jsem dal konečně celé PC dokupy. Mezitím se na Win3x.org shodou okolností objevil další jumper manuál dokumentující nastavení jumperu JP1 pro volbu napětí, nad kterým jsme zde předtím dumali. Odtud je jasné, že další pozice jumperu jsou pro nastavení ještě vyšších napětí než 3,3 V. Tím tedy odpadlo měření multimetrem ze zadní strany socketu...

Osadil jsem MMX 200 MHz, nasadil na něj festovní chladič ze socketu A, a stroj běžel jak víno. Pln radosti jsem tedy záležitost považoval za dokončenou. Po týdnu jsem se však k PC vrátil... a bylo úplně mrtvé. Nehodilo POST, speaker ani nepípnul. Bylo mi jasné, že se něco stalo s procesorem. Vrátil jsem zpět Pentium 120, a PC opět naběhl zcela v pořádku. MMX tedy vydrželo sotva pár dní...

Je to však celé dost podivné. Do posledního vypnutí s MMX PC normálně běžel... Měl jsem ho tehdy zapnutý jen na test několik málo minut, a pohyboval se jen v BIOSu. Několik dní jsem na něj nesáhl, a najednou z něj byla mrtvola. Buď se musel procesor odpálit těšně před vypnutím, nebo po zapnutí... Anebo mě ještě napadlo, jestli se nemohl poškodit mechanicky, a to příliš velkým tlakem ze strany chladiče. Nechal jsem tam originální sponu pro A/370 socket a přišlo mi, že je to uchycené dost na sílu. Nenapadlo mě ale, že by to mohlo dopadnout takto.

Nuž, poučen pro příště, teď sháním classic Pentium 200 MHz doufajíc, že tentokrát už nedojde k žádným problémům. Kdybyste někdo měli náhodou P200 na prodej, určitě se ozvěte.

@w.x. Desku měnit nechci, původní cíl byl vyšperkovat tuto mou originální a toho se držím. :)

Ja osobne by som sa ale na to vykaslal a daval tam len Pentium classic. Alebo zohnal inu dosku. Socket 7 dosky, regulerne, aj znackove, niesu zas tak drahe. 

Inak co sa tyka vykonu, tak Pentium 166 MMX v hrach, dava priblizne taky vykon ako Pentium 200 classic. Vyhoda MMX bude hlavne pod windows 98, v niektorych aplikaciach, tam moze byt rozdiel znacny.

edit: Co sa tyka AT zdroja, tiez riesim podobnu vec, hned v inej teme mas AT to ATX konektor. Tak pozri. To prerobenie tlacitka je ale pre mna problem, z tych schem neviem precotat nic, v tom som antitalent. :) Cize stale neviem ako spravit to tlacitko, co sa tam aj akurat niekto pytal. https://www.high-voltage.cz/forum/pc-hardware-obecne/atx-zdroj-ako-nahrada-za-at-zdroj/

Stále jsem nesehnal AT zdroj za lidské peníze, takže projekt stojí na místě. Ale mezitím jen tak pro zajímavost... Podařilo se mi pomocí této stránky dohledat, že desku prodávalo hned několik výrobců pod různým značením:

• MP-586ITX
• FKI Voyageur
• San-Li SL-586V
• Acorp 586VX
• Fong Kai SL-586V

Hlavně pod názvem SL-586V se dá k desce dohledat spousta diskuzí a nových věcí, včetně akurátnějšího jumper manuálu:

http://www.win3x.org/uh19/motherboard/show/2487

Konfigurace napěťových pinů je ale úplně stejná jako v tom předchozím. Je evidentní, že split rail napětí deska neumí.

OK, přemluvil jsi mě. Pentium MMX 200 je na cestě. Dám na to nějaký festovnější chladič a snad to bude v cajku.

Jakmile seženu zdroj a chvíli času, dám se do experimentování. Budu pak informovat o výsledcích. Fakt se těším, jaká zezadu na tom socketu naměřím napětí v závislosti na změně JP1...

Všem zatím díky za rady!

Pamatuji si doby "upgradů" počítačů s deskama Socket5. Vzal se MMX procesor s taktem aspoň 200MHz a prostě se tam drbnul. O kus vyšší napětí vydrží, navíc kusy 200MHz+ jinak interpretují násobič. Takže z 1,5x ti udělá 3,5x a ze 2x udělá 6. A jede to. Dokonce mi to takhle šlape v duální desce. Kdo nevěří, tomu to můžu zadokumentovat.

Mmch. Byly i desky, co byly socket 7 a neměly oddělený napájení jádra. Prostě natvrdo 3,3V. A jelo to taky. Prostě jen dáš větší chladič.... :-) 

 Mmch2. Rozdíl mezi S5 a S7 byl hlavně v tom, jaké uměly základní kmitočty (S5 do 66MHz) a násobitele (S5 jen 1,5x a 2x). Jinak ty desky byly cca stejné. Dokonce jsem kdysi provozoval socket 5 desku s MMX na 262MHz, když jsem z ní vytrhl krystal FSB a dal tam místo 66MHz 75MHz. A bylo to. Vyšší napětí jádra tehdy té 233MHz pomohlo výš :-))

PS: Připadá mi to jako marketingová sprosťárna, když někteří tehdejší výrobci produkovali "Socket 7" desky, bez podpory split rail napětí... Pokud to dobře chápu, primární odlišností Socketu 7 od Socketu 5 měla být právě podpora rozdělených napětí. Nojo, šetřilo se v každé době. :/

U přinejmenším singlů bylo napětí CPU jednak STD (standardní 3,3V), druhak VRE (zvýšené až 3,5V) - proč nevím (možná některá CPU konkurence vyžadovala?), ale mám to tak na Asusce s taky singl planem a viděl jsem to i u jiných desek.

To OD je fajn, ale jak píšeš - asi by vyšla laciněji další deska s podporou MMX, než tohle CPU s regulátorem. Já ho navíc ani nikde v nabídkách neregistroval (v tuzemsku).

Možnosti jsou přesně jak říkáš, stejné pocity jsem měl i já včera, když jsem to zkoumal. :D To značení je opravdu tragické. Nejkomičtěji na mě působí to, že pro J9, J10, J13 a J14 jsou přímo na desce vysvětlující tabulky, ale pro zbytek jumperů už ne. Ale co se týče těch dvou tabulek co na ní jsou (násobič a frekvence), údaje v nich se shodují s těmi v manuálu.

Jak píše @MilasPce, je vidět, že není osezen jeden ze dvou obvodů 2951, do tohoto už moc nevidím, tak jsem vděčný za každý postřeh. Znamená to tedy, že je deska single plan? V tom případě mi pak uniká smysl JP1, snad jedině, že by v této revizi sloužil k nastavení ještě vyšších napětí než 3,3 V (uf, snad ne)?

Tady je vícero fotek, ať to tu nespamuju obrázky: https://photos.app.goo.gl/5cJduXFUjSzUsLFV6

@MilasPce

Díky za tip, o těch čtvercových pájecích políčkách jsem nevěděl. Jak se k tomu dostanu, zkusím na desku mrknout zezadu.

Pentium Overdrive je taky možnost, ale to se nedá za rozumné peníze sehnat, taková investice v případě této (téměř noname) desky mi už přijde dost zbytečná.