ForumPC: Retro PC sestavyCOMPAtibility and Quality (Deskpro EN SFF 6350 "Smolík")

Chápu, že to bude znít jako rouhání - v době upgradů a honby za co nejvyšším výkonem tvrdit, že "potřebuju něco pomalejšího, o dost pomalejšího", ale je to tak.

Namlsán zdejší výkladní skříní dosových lahůdek, které jsem zatím neokusil, lákán Sledgovými statěmi o tenkých klientech (sorry, zas tak moc pomalýho nic nepotřebuju) a nakonec definitivně zlomen Killianovým zátiším s lampou a myší (hlasuju pro něj na nominaci na build roku 2020), rozhodl jsem se rozmnožit bordel u svého psacího stolu o další nepotřebnou, ale o to víc chtěnou x86 "obludu", jak láskyplně pojmenovává moje hardwarové vybavení má drahá polovička.

Místa v tom bordelu už opravdu nebylo nazbyt, každá píď prostoru beznadějně zaplněná něčím, co sice vůbec nepotřebuju a nepoužívám, ale báječně to lapá vrstvy prachu, překáží a zálibně poslouchá moje letité sliby "příští tejden už si tady udělám pořádek!". Příští tejden trvá zatím nějakých 10, 15 let co vím a vrstva prachu utěšeně narůstá...

Tenkouš (©Sledge) by byl rozměrově fajn, vešel by za monitor, kde je ještě poslední nezastavěná parcelka, ale hw je pevně dán, prd o tom vím a zachtělo se mi zavzpomínat si nostalgicky u první značky, která mi kdysi přišla pod ruku: Compaq - než jej sežral Hjulitpakrd.

Původní Deskpro 2000 ve full formátu by se mi na stůl pod monitor vešlo náramně - psaní na klávesnici, položené na kolenou je ale překvapivě nekomfortní, myší na opěradle se taky blbě roluje a tak tato možnost byla po zralé úvaze zavržena, dvouřadé klávesnice jsem totiž nikde neobjevil a širší by k Deskpru nevešla.

Naštěstí jsem evidentně nebyl sám, kdo kdy požadoval relativně výkonné, prostorově však nenáročné řešení: a tak se inženýři v Compaqu zadumali, dali hlavy dohromady a světlo světa spatřilo tehdy před 20 lety Deskpro EN SFF (small form format), ten pravý kandidát pro mě.

Nezastírám, že jsem na něj narazil náhodou v hromadě jiného balastu na jednom inzertním serveru - dvě rozmazané fotografie (zepředu a na nálepku W2000 z boku) spolu s lakonickým popiskem "neznámý stav, není kabel" nedávaly záminku k přílišnému optimismu, ale sympatická cenovka 300,- Kč a víra v kvalitní práci někdejšího amerického elektronického obra (jehož motto znělo COMPAtibility and Quality) nedávaly jinou možnost, než zachránit nebohý kus historie ze spárů sběrného dvora.

Poštovné se vyšplhalo na jednonásobek kupní ceny, tady se ještě kovem nešetřilo a tak ač formátem pizza box, váhou téměř 10 kg šampion těžké váhy. Deskpro EN SFF se vyrábělo několik let a v několika revizích - od Celeronů po Pentia III a v čipsetech 440BX, 810, 815 nebo 820. Na mne z losovacího osudí vypadlo Pentium II 350 MHz, 256 (zjevný upgrade) MB SDRAM, 6,4 GB WD a obligátní 3decelerátor ATI Rage Pro Turbo 4MB SGRAM (lze rozšířit o 4 MB paměti do slotu - ale kdo z vás na to má?:). Audio zajišťuje ESS AudioDrive (1869F), síťařinu Intel 10/100 Mbit. O přesun dat se stará standardní 3,5" disketa Citizen a 24x rychlostní CD-ROM slim Compaq (ta má samostatný nestandardní port na desce i kabel, pohledově zmenšený IDE ATA, asi by šla vyměnit za slimku DVD-ROM s ATA konektorem, ale na potvoru má vysouvací tlačítko na čele v nestandardní pozici). Rozšíření obstará riser s 1 PCI a 1 PCI/ISA (vyber si) sloty.I/O obstarávají 2xCOM, 1xLPT, 2xUSB, VGA, MIC, LINE OUT a 2x PS/2. CPU ve slotu 1 je chlazené pasivně - velký hliníkový ježek je ovíván proudem vzduchu, nasávaným ventilátorem na zdroji - ten je custom provedení, zapojení vodičů i konektor sám nejsou standardizované (nezapomínejte - COMPAtibility:) Zato je ventilátor ve zdroji teplotně řízený, tichý a ani po letech nevrčí.

BIOS už je celý ve flash ROM čipu a nikoliv na HDD, jak bývalo zvykem, ačkoliv speciální FAT12 partition na disku si pro uložení setupu a dignostických nástrojů vytvořit můžete - jeden ze softpaqů je na to určený, vytvoříte jím 3 diskety s nástroji.

Zpracování vůbec je silná stránka značky Compaq - až na 2 šroubky u pantu zdroje jde celý stroj rozebrat i složit bez použití nářadí. Důmyslný systém západek se ovládá pouze prsty, nic se nekroutí, nepraská a dokonce ani zohýbané dvacetileté datové kabely, o něž jsem měl obavy, nejeví známky poškození či polámání. Předimenzovaný VRM je osazený kvalitními kondenzátory Nichicon, FETy jsou na chladiči.

Půvabný je hw zámek na krytu case - v BIOSu si nastavíte zamknutí, na šasi se vysune kolík, zabraňující sejmutí krytu (ten nemá šrouby, pouze dvě plastové packy z boku u čela, ty je třeba zmáčknout a potáhnout kryt k sobě a nahoru, čemuž právě vysunutý kolík brání) a zlosyn, dělající si zálusk na vaše sdramky nebo CPU má utrum. Nesmíte ovšem zapomenout heslo do BIOSu, jinak jste v pytli taky - na odemknutí v případě selhání (vaší paměti nebo hardwaru) se v Compaqu dodával spešl "klíč".

Celý stroj jsem rozebral, vyfoukal vzduchem a poté otřel od prachu vlhkou prachovkou. Poté nechal pořádně vyschnout, vyfotil pro sebe i pro vás a poskládal. Pak přípojka k síti, zmáčknout tlačítko a "dobrý holub se vrátil" - jen krapet hubenější, pravda.
Vše perfektně funkční, všechna čest - po pár hodinách hrabání se na ftp compaqu, pardon - hp, jsem vyhrabal příslušné softpaqy pro svůj typ, abych mohl nahrát poslední BIOS, detekující HDD nad 64 GB. Ten původní má totiž pro moje bubínky po těch letech už přece jen poněkud iritující projev motorku, proto byl vystřídán větším a mladším bráškou s kultivovanějším projevem.
Zatím instalovány Win98SE, čekáme na klávesnici a myšku s kompačím logem, ať je rodinka zase pohromadě - viď, Sledgi?!
Foto z progresu budu přidávat postupně, v plánu je i nějaký ten upgrade pro náročnější software - ještě, že jsem tu 3dfx V3 2000 PCI nenacpal na Aukro. Ale moc se rozšoupávat nemůžu, 90W zdroj má svoje limity.
Smolda se vejde pod monitor, klávesnice zůstane na stole i s myší a prach získá další objekt, na který může utěšeně usedat:) A já? No, já si snad konečně zahraju něco z toho, o čem tu tak nadšeně už celé roky píšete:)