Při svých víkendových toulkách po městě občas narazím na něco, co prostě doma nemáme, a kolikrát si říkám, že je to škoda neposdílet. Proto jsem se rozhodl, že tentokráte nebudu za lenocha, a pokusím se vám přiblížit můj den v ulicích Londýna a plánované zastávky v Meltdownu, jednoho ze několika Londýnských e-sports barů. Den jako obvykle započal výšlapem do Camdenu na místní market, který je prostě parádní a vřele ho všem návštěvníkům Londýna doporučuji. Je to jeden z mála komerčních… celý článek »
Poslední roky se sbírka příliš nerozrůstá. Sen o vlastním bydlení se totiž stále ještě nerozplynul a tak jdou volné koruny spíše na spoření než na retroherní radovánky :) Což ovšem neznamená, že by mé police zely prázdnotou! Naštěstí se tu a tam nějaká ta výhodná koupě namane, popř. štědrý dárce řekne finální sbohem léty nastřádanému harampádí. Níže si můžete prohlédnout těch pár kousků, které se mi podařilo nahamounit za poslední týdny až měsíce. Na cestě je ještě jeden poklad, po… celý článek »
V souvislosti s právě probíhající soutěží jsem si po delší době střihl Dooma dvojku (trochu lenivě na střední obtížnost hurt me plenty). A napadlo mě, že bych dále mohl dohnat doomové resty, které mě tíží. Jedničku jsem nedohrál ani nepamatuju a její čtvrtou epizodu Thy Flesh Consumed jsem dost možná nedohrál nikdy. To samé platí o datadiscích TNT: Evilution a The Plutonia Experiment. Vím na 100%, že jsem je hrál, ale kam až jsem se dostal, to už je mi… celý článek »
Slíbil jsem další kreativní soutěž a tady je! Tentokrát se nebudeme věnovat programování, ale osedláme editory úrovní pro hru Doom 2 a stvoříme díla, jejichž smělosti se vyrovná jedině jejich velkolepost. Soutěžní úkol Vytvořit úroveň pro Doom 2. Podmínky jsou dvě: vytvořený level musí být gzDoom-kompatibilní a výchozím IWADdem je tedy doom2.wad. (Doplnit vlastní grafiku a zvuky samozřejmě můžete.) A musí jít o nové dílo! Kdo zašle úroveň, která se již roky potuluje internetem, bude odhalen a zostuzen. Soukromé zásoby,… celý článek »
Stojím uprostřed prostranství před Katedrálou a pozoruji mumlající somráky. Palec na spoušti se tetelí radostí v očekávání velkých bitev příštích, pod helmou energozbroje se do nekončených šíří rozlévá pomstychtivý úsměv. Má cesta je téměř u konce. Téměř. I have come here to chew bubblegum and kick ass… …and I’m all out of bubblegum. Katedrála se tyčí jižně od Boneyardu, kousek, jen co by brahminím mozkem dohodil. Chamraď stojící před hlavní bránou nemá cenu řešit, je to banda pobudů, pošuků a… celý článek »
Tohle je vlastně skoro podvod. První Kyrandii znám téměř zpaměti, v jejím dohrání tedy pochopitelně dávno není žádná výzva. Proč tedy hraji něco, co mám již stokrát projito? (Projito od slova projít, nejde o Babicovu lokální alternativu k jistému oblíbenému kubánskému koktejlu, ve kterém je máta nahrazena dostupnějšími surovinami, tedy prejtem.) Protože si nemůžu si pomoct! Legend of Kyrandia je první adventura, kterou jsem hrál, má retro-virgule v tomto případě vibruje mimořádně silně, a tak je čas od času nezbytné… celý článek »
Projížděl jsem zase jednou křížem krážem podivuhodné kouty internetu a narazil na text o 3dfx kartách provozovaných v počítačích s AMD K6. V textu bylo uvedeno to, na co už jsem byl několikrát upozorněn, a totiž že Voodoočka a K6ky jsou mimořádně vhodná kombinace, jelikož drivery od 3dfx umí využívat pokročilé funkce 3DNow! Zalovil jsem tedy ve své krabici mocného Voodoo a vylovil Voodoo 3 3000 AGP, které jsem onehdy vyšmelil s TheMrkocourem za ZX Spectrum. Kvalita obrazu je oproti… celý článek »
Střelný prach zažraný v kůži i oblečení, ruce rozpíchané od aplikace stimpacků, vlasy vypadávající v důsledku nadměrné konzumace Nuka-Coly. Byla to dlouhá cesta, ale něco mi naznačuje, že se již blížíme k cíli. Oblast zvaná Boneyard je posledním místem, které dle věrného Pip-Boye zbývá navštívit. A tak tu stojím, úplně sám, jen já a má lesklá zbroj. Jako obvykle v podobných případech pokynu na pozdrav stráži u brány, ruce od těla tak, aby na ně bylo opravdu dobře vidět, a… celý článek »
Ale tak samozřejmě, že hráli. To je skoro jako ptát se vás, jestli jste gramotní! Správná otázka by měla spíše znít: kdy jste hráli Fate of Atlantis naposledy? Já, pokud se nemýlím, jsem naposledy protančil do ztracené Atlantidy přibližně před dvěma třemi lety. Je tedy nejvyšší čas rozjet hru znovu a možná zvolit nějakou neprobádanou cestu. Vždy jsem volil putování se sličnou zrzkou Sophií, takže tentokrát bych to mohl odvážně zkusit sólo. Jen já a můj mozek bič. Alright, Jones…… celý článek »
Nejnovější komentáře