Fallout 1, část desátá – Boneyard

Střelný prach zažraný v kůži i oblečení, ruce rozpíchané od aplikace stimpacků, vlasy vypadávající v důsledku nadměrné konzumace Nuka-Coly. Byla to dlouhá cesta, ale něco mi naznačuje, že se již blížíme k cíli.

Oblast zvaná Boneyard je posledním místem, které dle věrného Pip-Boye zbývá navštívit. A tak tu stojím, úplně sám, jen já a má lesklá zbroj. Jako obvykle v podobných případech pokynu na pozdrav stráži u brány, ruce od těla tak, aby na ně bylo opravdu dobře vidět, a pronáším bodré "přeji nejskvělejší odpoledne, drazí paňácové, kde by si tu potulný kejklíř mohl svlažit rty hltem dobré pramenité vody"? A už se sypou odpovědi a základní popis neprozkoumaného místa.

Hlavní část oblasti, osadu Adytum, má pod palcem starosta Jon Zimmerman, prý dobrák od kosti. O pořádek se starají odvážní Regulátoři, kteří s vypětím všech sil odrážejí útoky podlého gangu jménem Blades. Což zní přesně jako problém pro pana Hodného!

Starosta mi líčí srdceryvnou historku o tom, jak Blades unášejí a zabíjejí místní děti, konkrétně Jasona, Zimmermana mladšího. Neváhám a slavnostně před všemi přítomnými slibuji, že se vydám na sever a sídlo těch zmijí vypálím do základů. Byť už je ta ochrana hodných slabších proti zlým silnějším trochu klišé. Ovšem ještě předtím, než se vrhnu do akce, oťukávám zbytek osady.

Místní bláznivý chemik Miles, který vyrábí střelivo a prodává ho dál obchodníkům, jinak by Adytum nemělo za co nakupovat potraviny, mě prosí o vysprávku hydroponické farmy. Funkční hydroponie by pomohla závislost na vrtkavém obchodu alespoň trochu zmírnit. Neváhám a slavnostně před všemi přítomnými slibuji, že potřebné součástky seženu. Vetešník a prospektor Sammael mi prozrazuje, že pod nedalekým svatostánkem Dětí katedrály se dle legend nachází starý Vault, ze kterého na povrchu vylézají hnusné a znetvořené ohyzdnosti. Stopu si poctivě zapisuji do deníku spolu s informací, že v okolí řádí Deathclawové.

Ve zbytku osady nenacházím nic moc zajímavého, vydávám se tedy do sídla Blades. Už už mačkám spoušť a startuji svou oblíbenou kratochvíli, tedy výrobu sekané s příchutí olova, když tu náhle jasnozřivé podezření uklidňuje mou akce-chtivou mysl, a já se raději zapojuji do konverzace s Razor, vůdkyní gangu.

A dobře jsem udělal! Tuhle Žiletka totiž říká, že jsou to Regulátoři, kdo umučil Zimmermanova syna! A co víc - má důkaz, holodisk se záznamem rádiové komunikace. Po dalším sběru informací se dozvídám, že celá situace je úplně jiná, než se jevilo na začátku - Regulátoři jsou ve skutečnosti krvežíznivým gangem a Blades jsou toliko vyděděnci snažící se přežít. A zatímco Zimmerman starší je jen loutka, jeho syn Jásoň se snažil situaci řešit. A za to byl bestiálně umučen, kterýžto čin byl poté svalen na Blades. Hnus.

Neváhám a slavnostně před všemi přítomnými slibuji, že problém s Regulátory pomohu vyřešit. Prvním krokem je vyzbrojení Blades, protože vyrazit s klacky proti brokovnicím je sice spektakulárně statečné, ale zároveň i nebetyčně hloupé. Naštěstí je nedaleko skupinka, která si říká Gun Runners, a která se na výrobu a prodej zbraní specializuje. Má to ovšem háček, mezi sídly Blades a Gun Runners je nebezpečná zóna zamořená Deathclawy.

Ale to pro mou jednomužnou trestnou výpravu není velký problém. Se stimpacky v pohotovostní poloze vrhám se do uragánu ostrých drápů a špičatých zubů a vynořuji se živ, byť pošramocen. Ťafky jsem od těch potvor schytal solidní, ale na druhou stranu mi to sype dost expů, a to je docela férová směna. Ve sklepení jednoho z domů potkávám trochu tužší flákotu, samici sedící na vejcích, ale i to zvládám s bravurou a jen středně velkým hnědým poplachem. Ve finiši rozjařeně rozkopávám zbylá vejce a hle, je tu další level!

Volím perk bonus rate of fire, díky kterému můžu z rychlopalné jednoručky vystřelit 2x za kolo i s mířením, a zbytek bodů cpu do small guns rozhodnut, že to s tou upilovanou .223 prostě dohraju.

Dorazil jsem k základně Gun Runners obehnané šlemovým příkopem. Bez keců mě pouští dovnitř, nakupuji tedy od zakrslíka Zacka střelivo a veliteli oznamuji, že jsem po cestě zadupal do země Deathclawy i s vejci. Jak jsem čekal, jeho vděk je tak velký, že bez rozmýšlení slibuje zbraně pro Blades. Razor z toho pochopitelně měla obrovskou radost, neváhali jsme tedy ani minutu a vydali se výbušně konverzovat.

Co vám budu povídat, byla z toho spousta mrtvých na obou stranách, včetně několika nevinných čumilů, odnesl to i starosta Zimmerman. Regulátoři zhynuli do posledního. Holt postapokalyptická Californie je hnusné místo k životu! Ale má to i světlé stránky - copak to má mrtvola asi v kapsičkách? Mrtví prd ví a i pan Hodný potřebuje tu a tam utratit pár zlatek za kořalku. Vděk místních obyvatel sice zahřeje u srdce, ale etanol je etanol.

Milesovi jsem předal náhradní díly, které jsem vyprospektoroval z kapes obchodníka zesnulého v zóně Deathclawů (příčina smrti - náhlý nedostatek jater, jakožto i dalších vnitřních orgánů). Hydroponické farmy tímto hydroponují a mě byl za odměnu vylepšen Power Armor, stačilo zaběhnout do knihovny v Hubu pro chytré magazíny.

Jsem mocnější než kdy předtím, plný radiace a adrenalinu, nastal čas vydat se na jih a nakopat Dětem Katedrály jejich pobožné zadnice!

(Zpětně jsem zjistil, že jsem měl věnovat průzkumu Boneyardu víc času, úplně jsem totiž minul frakci Followers of the Apocalypse. Nu což, možná někdy v budoucnu.)