Hrom do svině, 10!

Rozličná herní výročí jsou vděčným tématem k sepisování článků, ono je to takové skoro zadarmo. Nikdo nečeká bůhvíjak zajímavý obsah, stačí pár screenshotů, autorova osobní vzpomínka, závěrečný povzdech nad současným stavem věcí a hle, generátor návštěvnosti je na světě.

Tak tedy: U všech vyteklých soudkových baterií!

"To to uteklo. / Pane Bože, to to uteklo. / Je to možný? / Tobě už je nevím kolik let. / To to uteklo. / Hrom do svině to to uteklo. / Proto polejeme jazyk hned." - Záviš, kníže pornofolku

Deset let, dvacet kil a nepočítaně vlasů (*) tomu je, co jsem zamával svému svéráznému blogu na bloguje.cz a spustil vlastní, WordPressem poháněný web. Nejen, že jsem chtěl své vlastní hřiště, ale nastupoval jsem tehdy do nového zaměstnání v internetové agentuře a zkušenosti s tvorbou webu na moderním CMS se vyloženě hodily.

(* deset let plus, dvacet kilo plus, nepočítaně vlasů samozřejmě mínus)

Deset let, dvacet kil a nepočítaně vlasů tomu je, co se tu zjevil první článek. Z pohledu současného obsahu dost netypický, jde o povídkový slovní průjem, formu, kterou jsem využil jen několikrát, nepříliš si jist svými literárními schopnostmi.

Co dalšího se za těch deset let změnilo? Tak například sbírání starých her, konzolí a počítačů už není zdaleka tak laciný koníček, jako tehdy. Ceny vylétly násobně, někdy dokonce řádově, v mnoha případech atakují částky dokonale neslučitelné s mou finanční realitou. Nu což, sbírka už se sice příliš nerozrůstá, ale zdravý základ se podařil a zpětně jsem vlastně ani nelhal, když jsem přítelkyni, která se mezitím stala mou ženou, tvrdil, že nejde o vyhazování peněz, ale o prozíravou investici :)

Vzrostly také nároky na řádné uskladnění sbírky, konkrétně časopisů a krabicových her. Ne snad, že by starý papír začal samovolně podléhat zkáze, ale roční dítě s pastelkou v ruce je ještě ničivějším elementem, než výše zmíněná vyteklá baterie. (A taky je podstatně hlučnější.)

Co se obsahu webu týče, proběhlo několik vln změn a hledání se, kdy byl relativně hodnotný obsah velmi brzy nahrazen krátkými magazínovými štěky, aby se nakonec ustálil na současné a myslím docela vyhovující formě, kdy jsou novinky a štěky odděleny od obsáhlejších a tematických článků. Co se bohužel nepodařilo je zlanařit další duše, které by dlouhodobě přispívali svými texty, i když krátkodobě se řada autorů přeci jen přidala. Ale chápu, zadarmo nikdo psát nebude a sláva z toho též nekouká :) Co se naopak daří je výběr drobných na provoz jak high-voltage.cz, tak přidružených projektů (retropolis.cz a doshaven.eu). Docela dobře funguje fórum, stejně dobře se daří i rozličné soutěže.

Budoucnost? S největší pravděpodobností pohodlím čpící status quo. Pořád mě baví zahrát si tu a tam starou hru, popř. se pustit do experimentu se starým hardware, a pořád mě baví o tom pár řádků sepsat. Pořád mě těší dny, kdy návštěvnost vystřelí nad průměrnou hodnotu (cca 200 UIP denně), pořád mě těší komentáře pod články.

Možná bych chtěl výhledově zkusit generovat nějaký videoobsah, je to ostatně prudce moderní, ale teď na to není klid, resp. místo. Nicméně cena nemovitostí v Praze mě beztak žene zpět do náruče rodných Karlových Varů, možná se mi na západě podaří sehnat byt natolik prostorný (a levný), abych mohl na nějakou komoru pověsit ceduli "nevstupovat" a prohlásit jí za pracovnu / herní kutloch :)

Tak tedy díky všem, kdo na high-voltage.cz tu a tam zavítáte, dvojité díky všem, kdo připojíte komentář či příspěvek na fóru, a maximální díky těm, kdo se k tvorbě obsahu byť třeba jen jednou přidáte. Pozvedněme společně sklenku dobré whisky a připijme si na dalších deset let! :)

Btw. mrzí mě, že nemám žádné obrázky z původní verze webu, dochovalo se díky Lisově článku jen "logo". Wayback Machine také nic kloudného nearchivuje. Pamatuji si jen, že jsem používal téma iNove.

P.S. Poprosil bych DJ z oldgames.sk, pokud si to přečte, aby na stránce Odkazy změnil zatiaľ mladý na něco vhodnějšího :))