UFO Enemy Unknown

Rok 1999. Celá západní civilizace blbne kvůli Y2K, kdekdo straší totální apokalypsou, ale nikdo z nich doopravdy netuší, jak blízko je pravdě. Zatímco programátoři řeší záplaty na 20 let staré účetní programy a investigativní žurnalisté se dramaticky opájejí představami o vynulovaných bankovních kontech, nefungujících navigačních systémech a útočících mikrovlnkách, šmejd z vesmíru si brousí zuby na planetu Zemi. A zatímco svět vzrušeně diskutuje o nejdůležitějších událostech roku 1999, jako jsou přijetí eura západoevropskými státy, situace v Čečensku, jaderná havárie v Tokaimuře a vstup Česka do NATO, mají polotajné jednotky X-COM plné ruce práce.

X-COM byl založen na na základě tajného setkání zástupců nejmocnějších států planety. Bylo rozhodnuto zřídit vojenskou organizaci, která by za pomoci nejmodernějších pozemských technologií a velkorysého financování byla schopna odvrátit emzáckou hrozbu. V lednu roku 1999 je postavena první základna a byl započat výzkum nalezených mimozemských artefaktů. Ač na začátku vypadaly vyhlídky na úspěch zoufale, první sestřely nepřátelských plavidel nás utvrdily v tom, že tu šance je. Byl to důkaz, že i přes obrovskou technologickou vyspělost emzáků pořád hrajeme stejnou hru na stejném hřišti, rozdíl je jen v lize. Brzy jsme byli schopni některé jednodušší technologie kopírovat a vylepšovat tak naše vlastní vybavení.

I přes obrovskou snahu situaci pokud možno utajit se nedalo zabránit šíření paniky. Samotné akce emzáků tento stav podporovaly – byly hlášeny četné únosy obyvatel, pokusy na zemědělských zvířatech a dokonce nájezdy na hlavní města. Svým dílem přispěla i organizace X-COM – ve chvílích finanční nouze si vypomáhala prodejem mimozemských artefaktů na černém trhu. Na konci roku 1999 téměř každý obyvatel planety věděl, že jsme ve válce. Ve válce, kterou prohráváme. A šance na obrat jsou pramalé.

Ovšem štěstí nám přálo. Naši vědci dokázali kopírovat mimozemské technologie s čím dál větší úspěšností a inženýři jejich poznatky aplikovali velmi efektivně. Brzy jsme vybavili vojáky výzbrojí, díky které byli schopni i v početně malé jednotce bleskurychle obsazovat mimozemské základny a velká plavidla. Naše základny zvládaly odrážet bitevní lodě pomocí automatické plazmové a fůzní obrany. A nakonec – naše původní stíhací letadla byla nahrazena stroji s neuvěřitelnými možnostmi. Stihače třídy Avenger se staly naší hlavní zbraní v boji s mimozemským terorem.

Takto vyzbrojeni, pustili jsme se do zajímání živých emzáků. Od řadových vojáků jsme se nedozvěděli nic než detaily o jejich anatomii, ale vyšší hodnosti nám postupně vyzradili hlavní body mimozemských plánů*. Nebyli jsme pro ně víc, než farma plná potravy. Byli jsme plodina, kterou tu kdysi zasadili a teď přiletěli sklízet. Co nepředpokládali je, že se jim plevel pokusí nakopat prdel.

(*bylo rozhodnuto, že v tomto případě je mučení adekvátním prostředkem k získání informací)

Postupem času jsme se od velitelů bitevních lodí dozvěděli o základně na Marsu, ze které emzáci koordinují své útoky. Situace tedy byla jasná – základnu v Cydonii musíme zničit. Jediná naděje byla v rychlém a překvapivém úderu. Pokud by se útok nepovedl, naše znalosti o Cydonii by byly vyzrazeny a naděje na opakování akce nulové. Byla sestavena elitní jednotka vojáků podpořená těžkou technikou, která se vydala na sebevražednou misi do nitra emzácké základny. Po těžkém boji a velkých ztrátách se vojáci probojovali až hlavnímu řídícímu centru. Zde byl umístěn "mozek", centrální počítač řídící funkce veškeré základny a z velké části ovládající i samotné emzácké společenství. Po jeho zničení došlo k selhání základních provozních funkcí základny a k jejímu výbuchu. Hrstka vojáků se stihla vrátit do transportéru a opustit planetu těsně před explozí. Emzáci byli po několika letech těžkých bojů zastaveni, nepřítel byl definitivně poražen.

Toto období bylo později označeno jako "První cizácká válka".

První proto, že slova o definitivní porážce se ukázala jako tragicky nepravdivá....

CML