Castlevania: Dracula X – další zářez pro SNES

Pro SNES kromě Super Castlevania IV vyšel také Dracula X. (V některých regionech pojmenovaný Vampire Kiss.)

(Pozor, nepleťte si Dracula X a Dracula X Chronicles a Castlevania Chronicles - tři naprosto odlišné hry :))

Tenhle díl Castlevanie má poměrně zajímavou historii, pokud jde o jeho vývoj... Všechno to začalo u úplně odlišné Castlevanie a to konkrétně u Castlevania: Rondo of Blood. Rondo of Blood vyšel pro konzoli jménem PC Engine, která dle mého názoru nebyla tak známá a rozšířená jako jiné konzole, a to je důvod, proč je Rondo of Blood značně neznámou hrou.

Rondo of Blood obsahuje dvě vlastnosti, které stojí za zmínku. Za prvé na něj dějově navazuje Symphony of the Night (prakticky SOTN začíná finálním soubojem z Ronda). A za druhé, ačkoliv Rondo neobsahuje Metrodvania koncept, není to vyloženě lineární záležitost a využívá principu několika různých cest, jak celou hrou projít. Příklad - jdete chodbou a narazíte na jámu. Buď ji přeskočíte a pokračujete dál chodbou, nebo zahučíte do ní a celá hra pokračuje odlišnou cestou někde v podzemí. To ve výsledku vede k tomu, že objevíte jiná místa, jiné bossy a další level, který navazuje může být úplně jiný. Nebojte, cesty se nakonec vždycky zase v nějakém bodě spojí a není se čeho bát. Každopádně tohle pojetí motivovalo k tomu, aby hráč dohrál Rondo vícekrát.

Finální boj s Draculou

Společnost Konami, která za Rondem stojí, se rozhodla, že Rondo musí vyjít také pro SNES a začali na tom pracovat. Jenže to úplně neklaplo. Problém byla hlavně technologie. Rondo zkrátka bylo příliš komplexní a rozsáhlou záležitostí na to, aby to zvládla taková stará konzole jako SNES. Hromada věcí by se musela odstranit a přepracovat, aby to fungovalo.

A to je to, co se ve skutečnosti víceméně stalo. Konami si řeklo, že pro SNES raději vytvoří zcela nový díl Castlevanie. A tak vzali Rondo, vykuchali z něj hromadu obsahu jako grafiku, sprity, hudbu, příběh, monstra, některé bosse a spoustu dalšího... A puf, z toho vznikl Dracula X.

To bohužel vedlo k tomu, že tento titul nebyl ve své době přijat úplně kladně a lidé očekávali něco víc jako Rondo, ačkoliv z dnešního úhlu pohledu to znamená pouze více Catlevanií, více zábavy.

Příběh je tedy stejný jako v Rondu. Hlavním hrdinou je tentokrát Richter Belmont, a ten musí splnit ten stejný úkol jako jeho předci - najít a zabít Draculu. Navíc Dracula unesl Richerovu přítelkyni Annet a její mladší sestru Mariu. Jestli se vám podaří holky zachránit nebo umřou, záleží na způsobů, jakým Dracula X budete hrát a těch možností je více.

A ano, Dracula X má několik konců, přičemž jen jeden je tak zvaně good ending. A ano, pokud vás napadlo, že tvůrci vzali koncept několika cest z Ronda a dali ho sem, budete mít pravdu. V Dracula X je pár míst, kde si můžete zvolit, jak dále pokračovat. Systém není tak komplexní jako v Rondu, ale prostě se můžete vydat cestou A nebo cestou B.

Nechybí ani boss fight se smrtkou (ve tři ráno)

A když jsem psal pár míst, myslel jsem doslova pár - jsou totiž jen dvě. Celý Dracula X má pouhých sedm map, čímž je o něco kratší, než Super Castlevania IV, avšak obsahuje další dvě mapy, které navštívíte nebo ne - dle cesty, kterou zvolíte. Například ve třetím levelu (Stage 3) můžete pokračovat až k bossovi, po jehož zdolání pokračujete do Stage 4 nebo seskočíte do jedné prohlubně a octnete se v mapě Stage 4' (označena apostrofem).

V jedné mapě také najdete klíč. Když ho máte u sebe, nemůžete používat sekundární zbraně, protože tenhle klíček vyplní to jediné políčko v inventáři, které máte. Klíč také ztrácíte, pokud umřete. S tímto klíčem si později můžete odemknout pozoruhodnou mapu The Sunken City. Takže tolik asi k tomu, jak tu funguje volnější level design.

Dracula X je technologicky lepší, než Super Castlevania IV. Aby také ne, když vyšel o čtyři roky později. Každopádně má lepší, plynulejší a propracovanější animace a modernější efekty. Daleko lépe to také fungují schody... Schody, to je kámen úrazů ve většině Castlevanií. Tady však konečně na ně můžete vyskočit aniž byste propadl skrz nebo něco v tom smyslu.

To mi připomíná, že je tu ještě jedna pozoruhodná věc - Richter umí udělat black flip. Musíte držet útok a stisknout skok. Šikovná věc, která občas zachrání před nečekanými útoky.

The Sunken City

Zajímavé je také sbírání sekundárních zbraní. Primární je bič, jak bývá v Catlevaniích zvykem, zatímco sekundární bývají nože, lahvičky se svěcenou vodou, bumerangy, sekyrky a tak dále. Zatímco ve starších dílech sebrání nové zbraně nenávratně vymaže tu předchozí, což někdy naštve pokud novou seberete třeba omylem. V Dracula X vám ta předchozí vypadne na zem a vy máte ještě nějaký čas na to ji sebrat zpět, když si to rozmyslíte, přičemž zase upustíte tu novou.

Tento systém Dracula X zdědil z Rondo of Blood a byl natolik zajímavý, že se vyskytuje ve všech dalších budoucích dílech včetně Symphony of the Night.

Jak je tedy vidět, je Dracula X technologicky o pár kroků dál, než jiné díly. Nicméně v porovnání se starším SNES bráškou Super Castlevania IV je Dracula X obecně slabší. Ok, je to sice jen můj názor, ale Draculu X nezachrání ani lepší efekty, ani možnost dělat back flip, ani lepší systém výměny sekundárních zbraní. Obsahově je kratší, má méně pozoruhodných levelů, závěr tak trochu postrádá katarzi (prostě na konci Stage 7 je final boss - a toť vše... Poslední level vypadá stejně obyčejně jako ty předchozí a final boss není nijak výrazně odlišný od jiných boss fightů), a celkově je to v porovnání s jinými Castlevaniemi takové... méně povedenější.

Avšak navzdory tomu všemu je to pořád dobrá hra, stále se k ní rád vracím, vždy se u ní dobře bavím a navíc Super Castlevania IV je zkrátka tak výrazně skvělé dílo, že jen málokomu se podaří její kvalitě přiblížit. Koneckonců jsem o Dracula X vyplodil docela dost textu a to jsem ani neřekl polovinu toho, co jsem chtěl... To je celkem překvapivé u tak krátké hry, ale znamená to čistě to, že něco dělá dobře.