Xenonauts – mohla to být hezká hra…

Je jenom málo her, které se zapsaly do mé paměti tak jako X-COM: Enemy Unknown. Mám na mysli samozřejmě původní hru z roku 1994 od MicroProse. Z toho je patrné, že mé očekávání bylo na jednu stranu velmi optimistické, protože se autoři od začátku netajili tím, že Xenonauts má velmi věrně kopírovat X-COM. Zároveň mi ale celou dobu hlodalo v hlavě, jak jiné to bude. Já bych totiž rád hru, co se hraje přesně jako X-COM, akorát v novém kabátu.

Britské studio Goldhawk Interactive vybralo v roce 2012 na Kickstarteru 154 000 USD, což byl trojnásobek požadované částky. Už jenom tento fakt by mohl zaručovat jisté kvality Xenonauts.

V roce 1979 zaútočili na Zemi mimozemšťané a vy jakožto šéf organizace na záchranu lidstva máte povinnost se jim postavit. K dispozici máte ty nejlepší z nejlepších vojáků, vědců a inženýrů. Po vzoru X-COMu začínáte na taktické mapě, kde si umístíte svou první základnu a rovnou se můžete vrhnout do vylepšování. Ubikace, laboratoře, dílny, hangáry a další potřebné místnosti jsou již postavené a stačí tedy začít s mikromanagementem základny. Strašně nerad to říkám, ale už tady skalní fanoušek X-COMu narazí na první zklamání. V Xenonauts vlastně žádný mikromanagement není. Nenakupujete zbraně ani munici, nestaráte se o kapacity skladů, neprodáváte kořist z misí. Tohle všechno je fuč.

Ale dobře, k nějakému zjednodušení asi dojít muselo, aby byla hra i na dnešní poměry zábavná. No, pro mne byla správa základen vždycky jedna z nejzábavnějších činností, která hře dodávala komplexnost. Tak dobře, mám postavenou základnu, vybavenou výsadkovou loď a jsem připraven se pustit do první mise. První UFO na radaru tak hurá na něj!

Xenonauts má hezky vyřešené real-time vzdušné souboje, kde můžete každou stíhačku ovládat a hrát velmi takticky. K dispozici je naštěstí i autopilot, který může souboj zahrát za vás. Je zajímavé, že i když vám autopilot tvrdí, že máte 0% šanci na vítězství tak i v takovém případě můžete UFO sestřelit když ručně a chytře ovládáte svou letku.

Samotný boj na zemi sestává z prohledání okolí, nalezení havarované emzácké lodi a vymýcení veškerého odporu. Čert vem fakt, že ti nejelitnější vojáci z celého světa netrefí na 30 metrů dveře 2x2 metry a nedohodí granátem ani 20 metrů. Nikdo není dokonalý. Díky tomu, že si své jednotky vybavujete vždy pouze na základně, tak naštěstí odpadá vybavování každého jednoho vojáka před úplně každou mísí, což byla ve starém X-COMu vážně otrava. Tady bych chtěl vyzdvihnout další hezký aspekt hry. Podle toho kam UFO dopadne vám mohou pomáhat NPC jako policie (při boji ve městě), ozbrojení farmáři (na venkově) nebo armáda (poblíž vojenské základny). Ne, že by snad měli nějaký výraznější vliv na to, jestli bude bitva úplná zívačka nebo ne, ale slouží jako dobré pohyblivé terče pro emzáky a herní svět tak působí jakoby žil svým vlastním životem.

Tak první misi mám za sebou, emzáci jsou zlikvidováni a už slyším bouchat šampaňské. Vědci se vrhají na novou kořist v podobě mimozemských technologií a ostatků jejich původních majitelů a inženýři se pouštějí do výroby nového typu stíhaček.

Ach ta proklatá nostalgie!

Po pár sestřelených ufech už ale začínám mít nemilý pocit, že se mi mise na zemi opakují a na tom stejném místě jsem po několikáté. Druhy nepřátel se také neustále opakují, jenom ti tužší mají jinou barvu. V celé hře je tedy asi 8 různých nepřátel (to je méně než ve starém X-COMu!). Nové druhy místností na základně nepřibývají, takže zapomeňte třeba na takovou PSI laboratoř a ani nic podobného. Je hrozně fajn, že si můžu ve své základně stavět protileteckou obranu, až na to, že se mi za celou hru (přes 80 hodin hraní) nestalo, že by na mne jakékoli UFO zaútočilo. Teror mise, které byly vždy v X-COMu velmi tuhé, jsou zde taky. Ovšem jsou to stejné mise jako jakékoli jiné s těmi samými emzáky, jenom mají lepší vybaveni nebo jinou barvu. Trochu bída, ne?

Nově vyzkoumané zbraně jsou úplně stejné jako ty předchozí. Já si nedělám legraci! Tak jak máte například ze začátku klasickou pistoli, tak máte poté laserovou, plazmovou a gauss pistoli. Úplně stejně je to pak třeba s brokovnicí, útočnou puškou atp.

Nemůžu nekomentovat, jak nelogické jsou některé herní mechanizmy. Máte výsadkový vrtulník, který je upravenou verzí CH-47 Chinook. Hra vám vysvětlí, že je tomuto typu vrtulníku omezena nosnost na 12 vojáků kvůli přídavným palivovým nádržím pro delší dolet. Ok, to chápu. Ale jak je tedy možné, že můžu místo 12 vojáků naložit vojáků jenom 8 a k tomu přidat obrněný transportér? Snad mi nechcete tvrdit, že transportér váží stejně jako 4 vojáci. Vzdušné souboje jsou podle mne skvělý nápad, ale proč se může jedna letka skládat pouze ze tří letadel? V každém vzdušném souboji je to tedy souboj maximálně 1-3 proti 1-3 a nejde s tím absolutně nic dělat. Když tedy narazíte na letku tří nabušených UFO, a chcete na ně poslat celou svou flotilu, máte smůlu. Dokonce když je vaše letka ve vzduchu, tak ji nemůžete rozdělit a poslat třeba jenom jedno poškozené letadlo na základnu a s ostatními pokračovat. Za zmínku ještě stojí, že výroba jedné laserové pušky trvá 10 dnů, zatímco vyrobit jednu novou stíhačku zabere 13 dnů při stejném počtu inženýrů.

Poslední mise celé hry, je pak už jenom utvrzení v zoufalém nedostatku jakékoli invence.

Když jsem hrál poslední misi, tak jsem si celou dobu říkal, že teď snad přijde nějaké vyvrcholení na které budu vzpomínat stejně dlouho jako když jsem v X-COMu poprvé použil "ďábelský odpalovač". Něco, co jsem ještě neviděl. V Xenonauts je finální bitva úplně stejná jako jakákoli jiná mise na emzácké pozemní základně. Já bych dokonce řekl, že byla jednodušší než dobývat sestřelené UFO. Trochu bída, ne?

Mohla to být hezká hra, ale my jsme řekli: "Ne!"

Velmi mne mrzí, jak špatně se s hrou autoři popasovali. Jestli byla ušita horkou jehlou, nebo si ji takto opravdu představovali, to nevím. Je ale obrovská škoda, že Xenonauts působí nedodělaně. Má výborně našlápnuto, ale zoufale mu chybí obsah. Je v něm několik výborných nápadů jako vzdušné souboje, policejní štíty pro vojáky nebo zjednodušené vybavování vojáků na základně. To vše ale nestačí a naprosto to přebíjí nedostatky, které jsem zde popisoval. Stejně mám ale pocit, že této hře stačilo celkem málo na to, aby bylo skvělá.

Mne vlastně ani tak neštve, že hra nesplnila mé očekávání. Mne štve ten promarněný potenciál. Nakonec je Xenonauts jenom neúplný klon starého X-COMu.

Ač velmi nerad, Xenonauts můžu s klidným svědomím doporučit snad jenom zapáleným fandům do isometrických tahových strategií, kteří neznají starý X-COM a nemůžou jej tedy s ničím srovnávat. Pokud i tak ale trpíte nostalgií, sáhněte raději po OpenXCOM, který sice neobsahuje některé dobré featury z Xenonauts, budete mít ale pocit z opravdu komplexního hardcore zážitku, kterého se v Xenonauts nedočkáte.

Xenonauts je tedy poněkud lajdácky zpracovaný klon starého X-COMu. Nemůžu mu zapřít pár hezkých nápadů, ale celkově Xenonauts zoufale chybí obsah a odvaha vybočit ze stínu své předlohy.