Tohle "dohráno" berte trochu s rezervou, prokousat se ke konci automobilové simulace Street Rod není úkol na dlouhé večery. S trochou cviku a štěstí se to dá pohodlně sfouknout za hodinku. Ale přátelé, ta hodinka je výtečná! Tak jsem se chtěl podělit :)
To jsem takhle navečer našel zmínku o Street Rodu na DosGameClub, hra totiž byla tématem aktuálního podcastu. Ještě jsem neměl čas si to poslechnout, ale jinak jsem nelenil, zapátral jsem na disku ve složce upirátěných herních pokladů a jal se točit volanty rozličných amerických bouráků let dávno minulých. Po pár minutách bylo jasné, že se probojuju až do finiše, hra mě nemusela nijak zvlášť přemlouvat. Prvních pár vylepšení, první vyhrané auto, a háček je pevně zaseknut.
Ďábelsky jednoduchý koncept hry bezpochyby znáte, ale jen pro pořádek: Street Rod se odehrává v americkém městečku v roce 1963. Místní omladina se pod rouškou tmy vydává závodit na křivolaké silnice, a to za volanty votuněných vozů. V sázce je vše důležité: peníze, auto, dobrá pověst. Princip je prostý jak televizní rosnička: koupíte auto, vytuníte ho co peněženka dovolí a vydáte se závodit. Buďto o drobné, nebo vsadíte rovnou kočár. Vyhrajete-li, soupeřův vůz vám zůstává, takže něco prodáte, něco bytelně vytuníte, a tak pořád dokolečka, až se vaší nebeské káře může postavit málokdo. Oním málokdo je The King, král silnic, který vlastní černou Corvettu, jejímž základním příslušenstvím je kromě výkonného pohonu též sličná děva. A vy pochopitelně chcete obojí, tedy Corvettu i zmíněnou děvu (a peníze a dobrou pověst...)
Kouzlo hry tkví v lehkosti, s jakou je celý ten proces nakupování a vylepšování podán. Triviálnější už to být nemůže a kupodivu to vůbec není na škodu. Jasně, automechanik z povolání se nudou ukouše a možná i ufacepalmuje, ale mně ta výměna hrstky komponent bohatě stačí. Větší motor, lepší karburátory, závodní převodovka, nové gumy, vyštelovat na rysku a frčíme! Kam? No přeci dělat machry před místní bistro, kde se sjíždějí podobně postižení, a kde se domlouvají motoristické půtky dvojího druhu - drag race a klasický závod.
A tady přichází jediné místo hry, kde nám mezi dobře šlapající ozubená kolesa vlítl nějaký ten písek. Jízdní model. Ono se to nakonec nějak naučíte, protože trať je relativně snadná a pokaždé stejná, ale pocity blaženosti z rychlosti se jaksi nedostavují, spíš se to podobá vertigu při nečekané dietní chybě, kdy v polomdlobách blouzníte na míse a doufáte, že to do finiše, ať je jím cokoli, nějak doklepete.
Ale nejsem tu od toho, abych si stěžoval! Tedy pomádu do vlasů (v mém případě ten spíš rozleštit po lebce), sluneční brýle na nos, to aby vás neoslnil půlnoční měsíc, a plyn až na podlahu! Zkušenosti tomu chtěly, že jsem se k rychlému vozu, tedy běžné Corvettě, prozávodil po první čtvrthodince. Jednou jsem oddělal převodovku, jednou mě čapli policajti, ale jinak pohoda jazz... tedy vlastně rock'n'roll. Jenže The King nemůže závodit jen tak s každým jelimanem, takže následoval nezbytný grind, tzn. vyhrávání závodů. Dobrou půl hodinku trvalo, než byl King spokojen a svolil k drag race, kterou jsem neomylně prošustroval, takže následovalo co? Ano, další grind! Druhou příležitost už jsem si ovšem proklouznout mezi prsty nenechal a drag zručně vyhrál. V následném závodě jsem úskočně černou Corvettu vyblokoval hnedle na startu, čímž bylo dosaženo náskoku, se kterým už ten šupák nemohl dělat vůbec nic.
A konec! To je vlastně druhá slabší stránka hry - ve chvíli, kdy černou Corvettu vyhrajete, hra končí, plody svého vítězství si tedy nevychutnáte a opájení se vlastní výjimečností se nekoná. Velká škoda. Chtěl by to nějaký "free roam" mód, ve kterém se s ultimátním lapačem dam lehkých mravů vydáte do ulic. Bohužel vás čeká jen fádní high score tabulka.
No a finální slabina je individuální - Street Rod je hra z roku 1989, navíc vyvíjená v Polsku (nenechte se zmást labelem California Dreams), a audiovizuální stránka tomu odpovídá. Klasické 320x200 v 16 barvách a PC speaker. Berte, nebo nechejte být. Pro mě osobně má tahle EGA fáze herní PC historie specifické kouzlo, kterému tu a tam rád podlehnu, ale denně bych to konzumovat nechtěl ;) A je mi jasné, že pro mladší ročníky bude ten skřípot ve spojení s barevnou nouzí nepřekousnutelný.
A dál? Povzbuzen úspěchy a zklamán náhlým koncem jsem hnedle odpálil Street Rod 2, abych po deseti minutách opět seznal, že ta věc je prostě úplně a dokonale nehratelná. Obtížnost narostla násobně a oba nové závody, Mulholland Drive a Aqueduct Race, jsou sebevražedné jízdy smrti. S prvním pomalým vozem se jakžtakž dá zvládnout akvadukt, ale jakmile se protuníte k 125 mph a výše, je vše ztraceno. Škoda, nové vozy vypadají mimořádně lákavě a upgrade hudby z PC speakeru na AdLib potěšil. Nezbývá než vyhlížet nějaký remake...
Btw. jestli snad někdo neví - všechny díly série Street Rod jsou zdarma a legálně ke stažení na https://www.streetrodonline.com/downloads/, a to včetně verzí pro Amigu a C64. K dispozici je též SE verze jedničky, která má novou sadu vozů.
No vidíš. a já nechtěl psát o SR článek protože před třema rokama jsi napsal celkem pěnkej článek včetně zmínky o SR2, ktery mělo fakt krutou obtížnost. Nakonec jsem to taky dohrál. Sice jenom na Tytrubce, ale konec jsem viděl :-)
Clanku o SR neni nikdy dost. Jsem rad, ze se v nasi komunite objevuje pravidelne nebo vic a vic. Ja tady mam o SR jeden dil serialu krabice, cestne misto a highlight v clanku o palubkach ze starych dosovek a na Instagramu jsem jen za posledni pul rok delal 2 prispevky s nejakymi texty jen o SR.
Tak to zas jako jo, ale já bych napsal asi něco podobnyho, co Sledge v roce 17. Tak jsem to nechal plavat. Jinak SR fakt není nikdy dost. A o to smutnější je, že na to nikdo dávno nepřišel. Hra má přes 30 let a nemá nástupce. O uchylnostech některých pokusů ze série NFS se nebudu vůbec bavit.
Jeden takovej „jako nástupce“ by tu i byl, žel to není moc dobrá hra – https://store.steampowered.com/app/327010/Motorama/?l=czech
Nejaky pokusy tu byly nebo jsou, ale neni to to pravy vorechovy..
http://www.streetrod3.com/
https://www.freelancer.com/u/pecamardelli/portfolio/street-rod-remake-8417152?w=f&ngsw-bypass=
Kdyz se podivam na gameplay ukazku toho druhyho projektu (linku), tak je to fajn, ale chybi tomu ta jiskra, kterou originalni SR mel. I kdyz jsi jezdil s pomalyma herkama, tak na ty silnici slo o rychlost, rizika a nebezpeci. Tady ten feeling vubec neni. Pripomina to spis pomalej rozjezd autem z Mafie, akorat na nejaky trase z NFS.
Jako jo, občas je nějakej pokus, ale je to slabej odvar. Tyhle kusy znám, ale nějak to nemá tu atmosféru. I ta hudba jenom na blbym spíkru je prostě tak super klasickej rocknroll, že si k tomuto typu hry nedovedu představit nic jinyho. A těch pár blbinek, co tam je a tvoří atmosferu hry. Holka na bruslích s burgrem, spící pumpař, co se po chvilce probere a benál je pak za dvojnásob. Proč tyto blbinky dnes nikoho nenapadnou? Já nechci dokonalej simulátor auta z 60 let. Já chci skrz hru si nechat vyprávět příběh o cápkovi na konci střední, kterej má rád auto, závodění, holky a RnR.
Mě se tam od začátku líbila nutnost povolit a vyšroubovat šrouby než vůbec mohl člověk započít s tuningem. Jak říkáš ďábel se skrývá v detailech.
BTW. Jízdní model z Mafie 1 není vůbec od věci, ten by tomu slušel + stylizovaná grafika typu pinup girl a koupím to v early accessu.
S tou Mafii jsem to mozna trochu prehnal. Na tom videu mi to prislo moc pomaly, ale pak jsem si uvedomil, ze i ve SR 1 jezdis na zacatku pomalu..
To teda! Jízdní model Mafie jedničky dodnes považuji za nejlepší průsečík mezi simulací a zábavou!
V Mafii se mi to libi a sedi to tam.. ale u SR..
A jak moc jsi pojezdil s prototypy? Nebo novějšími auty? Rusové mají třeba báječně zpracované Shelby GT500 – včetně nových zvuků a jízdních vlastností, a to by se mi líbilo, mít takový jízdní model v SR…
Zvlastni, nemohu odpovedet na tvuj prispevek ze vcerejska, tak to musim hodit sem.
„A jak moc jsi pojezdil s prototypy? Nebo novějšími auty? Rusové mají třeba báječně zpracované Shelby GT500 – včetně nových zvuků a jízdních vlastností, a to by se mi líbilo, mít takový jízdní model v SR…“
K jakym autum nebo hram se presne tohle vztahuje? Jaci Rusove? Jaka novejsi auta?
„vyštelovat na rysku“ znamená seřídit předstih zapalování (a s každým závodem se to trochu rozhodí)
Jinak StreetRod existuje i jako karetní hra a je to stejně jednoduchý, přímočarý a chytlavý jako hra na PC (bavilo to dokonce i mojí ženu :-D )
Diky za vysvetlivku. Presne takovy postrehy bych chtel k vecem, ktery se mi libi a nerozumim jim.. Kdyz jsem psal clanek o palubkach, tak jsem na zacatku pouzil screen ze SR, kde bylo auto s dmychadlem. Abych prisel na tenhle pojem, prtz jsem to chtel popsat spravne, tak jsem musel najit nejakou bakalarku a precist si o mototech :D
A to pak máš eště dmychadla mechanicky, čili kompresor a turbodmychadlo, což je vlastně pneumaticky.
Dava to v ty hre smysl? Cim vic rozhozena, tim nizsi maximalni rychlost? A deje se to, ze bezi motor nebo kdyz davas autu kotel? Kdyby tyhle retro hry nekdo rozebral z tohohle hlediska..
Někde jsem četl, že to mělo být tak, že dolů pod rysku to má větší tah „vocpodu“ a víc to zrychluje, čili na drag race nastavení. A naopak. Čím víc na druhou stranu od rysky, tím větší tah na druhé straně otáček. Takže road race. Ale nakonec od toho upustili. Důvod neznám. Snad to byl opruz po každym závodě jezdit štelovat do garáže. A asi nikoho nenapadlo tuto fičuru naprogramovat na parkplac před bistrem.
To by byl docela dobrý fórek, rychlý tuning před jízdou, podle druhu závodu. Píšu si a až jednou zbohatnu a zaplatím si tým na tvorbu neoficiálního remaku / duchovního nástupce, tohle prosadím! :))
To by bylo trošku zvláštní regulování, co já vím, malý předstih znamená malou účinnost spalování a velký pro změnu detonační spalování :)
Výkon a točivý moment v otáčkách se ovlivňoval spíš charakteristikou vačkového hřídele, kdy „tupější“ vačka zajišťovala víc výkonu v nízkých otáčkách (tzv. „vozejková“, tuněná chalupáři a přivěsáři:) a „ostřejší“, kdy v nízkých otáčkách to bylo mdlý a probudilo se to až nahoře.
Zisk z ostré vačky byl ve výsledku větší, ale souvisela s tím hromada dalších úprav pro provoz ve vysokých otáčkách – kompresní poměr, tvar sacího potrubí, preciznější vyvážení klikového hřídele atd.
Myslím, že to byl původní záměr, ovlivnit tím charakteristiku motoru. Nakonec z toho zbyl jen opruz to po závodě kontrolovat. Už je to dlouho, co jsem to zkoušel, ale vždycky jsem skončil u červené rysky.
Předstih zapalování není stálá veličina, ale pro každý režim motoru (studený, teplý a malá zátěž, teplý a velká zatěž atp.) existuje jedna jediná optimální hodnota. Dnes to řídící jednotka nastaví elektronicky dle pořeby, dřív když auta byla ještě zázrak strojírenství (nikoliv stroj s vyšším výpočetním výkonem než měly kosmické lodě Apollo) se to nastavilo mechanicky na optimální hodnotu pro režim motoru ve kterém se předpokládalo, že bude trávit nejvíc času. A protože to bylo nastavené mechanicky, mělo to tendenci se vibracemi motoru časem rozhodit (což se asi tvůrci StreetRodu rozhodli implementovat).
Tak to je jasny, já psal původní myšlenku tvůrců. A Tys to vlastně na konci svojeho příspěvku připomněl. S realitou to má společnyho jenom málo, ale je fajn, že tam je aspoň něco. Stejně tak je fajn moct udělat engine swap. Mrzela mě vlastnost hry, kdy ti přiřazovala protihráče jenom podle max. rychlosti auta. Neřešila, co je pod kapotou. Takže když jsi na Chevroletu 2dr serval nárazníky, srazil střechu, vrazil do toho manuální čtyřkvalt a na ten šestiválec namontoval tři dvoukomorovy karburátory, tak to sice jelo možná 110 mil za hodinu, ale hodilo to proti tobě Biffa, kterej měl pod kapotou ševroletí osmiválcovej small block se čtyřkomorovym karbecem, kterej jel sice stejně rychle, ale na dragu ti ukázal záda a tys neměl ani šanci. Což mě docela mrzelo. Pak nemělo smysl montovat hlavu na tyto tři karburátory.
Nj, jenze ty muzes do toho Chevroletu 2dr dat GM V-8, 327 cu. in., zavodni prevodovku a ostatni k tomu, a mas rychlost 128 mph, s cimz s prstem v nose vyhrajes celou hru. Takhle to delam ja.
No to jo, mně šlo o tu možnost využít šestiválec se třema karburátorama. A tato kombinace nemá smysl.
Tak „stelovat“ motor po kazdym zavode „musis“ stejne :D Ale tohle by bylo uz o neco komplexnejsi a mozna slozitejsi nez zbytek featur. Tezko rict, kdo z dnesnich hracu tu rysku posouva, ale umim si predstavit, ze tenkrat to asi nedelalo moc beznych hracu, co myslite? To vlastne neni ani nikde napsany nebo vysvetleny, co?
Teda v manualu to stelovani samozrejme je..
Tuhle věc sem „za mlada“ miloval… krásný auta a za mě jedny z nejhezčích interiérů vozů :)
Ja taky. A miluju dodnes. Kdyz vidim jen ten screen z intra, tak slysim hudbu a citim strasnou nostalgii (i kdyz mam hru prave ted nainstalovanou a mohu ji kdykoliv zapnout).
Ano nostalgie, na své první 386 jsem dostal předinstalovanou verzi i češtinou. Budu muset popátrat zda se tato počeštěná verze ještě někde vyskytuje.
Tohle mě nikdy nějak extra nebavilo. Ještě mám někde vytištěný návod na 468 Olivetti nebo možná nějaké bezejmenné 386, už nevím a jehličkové tiskárně Epson. Myslím, že to bylo v nějakém tom programu pro DOS s cheaty a návody. Scorpions Cheater nebo tak nějak.