Ohřev kávy Pentiem 75MHz

Mějme v plechovém hrnku se stylovým retro motivem 200ml kávy pokojové teploty, tedy cca 22°C. Za jak dlouho (jestli vůbec) dojde ohřátí lahodného nápoje na příjemných 42°C, je-li topným tělesem procesor Intel Pentium 75MHz a výpočetní úlohou Quake 1 demo?

Hot Cofee mod. You are doing it wrong,

"A to je věda, kamaráde!" jak pravil Arnold J. Rimmer při svém honu na Kvejgáry. Teoretický výpočet, o který jsem se nepostaral já, ale nejvýkonnější mozky Discordu, praví, že při zanedbání ztrát vlivem prostředí potrvá proces cca 34 minut. V nedokonalé realitě by to tedy mělo být o něco déle, procesor pravděpodobně nebude po celou dobu topit na výrobcem deklarovaných maximálních 8W, a nějaké teplo odevzdá zvolený chladič, tedy retro hrnek - plecháč, svému okolí.

Přistupme tedy k pokusu a zatopme testovací sestavě pod kotlem. A jelikož já už výsledky vím, mohu rovnou zabědovat: "Ó, odhady, jak trýznivě pomýlené hodnoty nabídli jste publiku v optimistické touze definovat realitu prostými počty." Celé odpoledne v háji a co z toho?! ;)

Ne, nešálí vás zrak, hrnek, na kterém je pokus prováděn, má skutečně motiv vzhůru nohama. Inu, omyl, stane se. Výrobce tvrdí, že se to stalo při přepravě ;) Teploměr byl umístěn tak, aby měřil přibližně v polovině vzdálenosti dno / hladina. Topnou jednotkou je Intel Pentium 75MHz SY005 v desce MB-586VX7, grafikou jest ATi Rage XL (to jen pro úplnost) a přitápíme Quakem jedničkou v softwarovém módu v rozlišení 640x480, aby se nám procesor náhodou neflákal.

A jak můžete vidět na grafu níže, ohřát hrnek o 20°C na pekelných 42°C se ukázalo jako téměř nemožné. Pentium 75MHz jednoduše nemá dostatečný tepelný výkon, aby dokázalo rozumným tempem 200ml tekutiny ohřívat. Již při hodnotě cca 34.7°C se přírůstek v rámci tříminutových intervalů smrskl na 0.1°C, hrnek se jednoduše vlivem pokojové teploty ochlazoval příliš rychle.

Stáhnout v PDF

Než abych pokus zcela odpískal, pomohl jsem si při dosažení 35.1°C drobnými zlepšováky - hrnek jsem zatížil, čímž jsem možná trochu zlepšil kontakt s CPU, a zároveň zakryl, čímž jsem snížil rychlost odpařování chladícího média, tedy kalné vody, protože jsem hrnek před vlitím vody neumyl. Prase. Také jsem zavřel dveře do ložnice, abych omezil průvan. Tento bod, říkejme mu PK jako příjezd kavalerie, je na grafu označen, a efekt je jasně patrný. Bohužel neměl dlouhého trvání a po cca 5°C jsme se dostali tam, kde jsme byli, k přírůstkům téměř mizivým, tzn. 0.1°C co 3 minuty. Po uběhnutí tří hodin a dosažení teploty 41.1°C jsem přestal data zaznamenávat, jelikož přírůstky byly s danou výbavou obtížně měřitelné.

Příjezd kavalerie

Po čtyřech hodinách běhu a za teploty 41.5°C bylo dosaženo rovnováhy, kdy se hrnek stejně rychle zahříval jako ochlazoval. Ani po hodině dalšího běhu se teplota nehnula výše. Po pěti hodinách ohřívání nezbývá než konstatovat, že stanovené teploty 42°C za aktuálních podmínek dosáhnout nelze.

Závěr měření: Ohřívat kávu na procesoru Intel Pentium 75MHz je čirá zhovadilost, a kdo se o to pokusí, zasloužil by vyhnat na mráz. Ale někdo to udělat musel, jelikož proces poznání potřebuje nejen objevné průlomy, ale i slepé cesty. Dostanete-li se přeci jen do situace, kdy roztopené CPU bude jedinou možností, jak si ohřát nápoj, sáhněte po něčem žhavějším. Cyrix to jistí, ale už takové Pentium 200MHz má TDP téměř 16W, tedy dvojnásobek Pentia 75MHz.