Bylo nebylo, zjevily se procesory Intel Pentium a s nimi se otevřela další dimenze desktopového výkonu pro obyčejný lid. Žel lid ještě obyčejnější, tedy chudší, seděl u svých 486tek, bez šance na kompletní a finačně náročný upgrade. Tu přispěchali alternativní výrobci a tam, kde Intel skončil na 100MHz (486DX4), pokračovali dále až k 133MHz. Nabídli tak majitelům starších PC sestav možnost levného a solidního upgrade.
AMD to dokonce marketingově dotáhlo až tak daleko, že svůj procesor Am5x86/133MHz, což je stále jen glorifikovaná 486ka, označovalo dovětkem P75. To mělo naznačit, že se jejich 486-class CPU plus mínus vyrovná Pentiu tikajícímu na 75Hz. Odvážné tvrzení, které mimochodem bylo prapočátkem nechvalně proslulého PR ratingu.
Rozhodl jsem se tedy výkon obou procesorů srovnat. V jednom rohu ringu pohopkává solidně nakonfigurovaná 486ka, v rohu protějším protahuje svalstvo Pentium 75 ve velmi pofidérní desce s VXPro+ chipsetem. (Pracuju s tím, co mám.) Výsledky by tedy teoreticky měly hrát do karet 486ce, ale jak ukazují čísla níže, Pentium je většinou jinde.
Všechny testy byly provedeny pod DOSem. V první řadě proto, že je to jednodušší, v řadě druhé proto, že pro Win9x sestavy je beztak vhodné mířit výše, aspoň k 200MHz. Abych eliminoval riziko zkreslení výsledků chováním grafické karty, otestoval jsem vše s trojicí různých modelů, přičemž Diamond Stealth 2000 (S3 VirgeDX) jsem nakonec vyřadil, jeho výsledky byly v zásadě totožné s ATi Rage XL. Přidal jsem výsledek přetaktování Am5x86 na 150MHz (50MHz FSB). Duke3D nemá time demo, zanesl jsem FPS hodnotu úvodní scény poté, co se dění uklidnilo.
Am5x86 133 MHz vs Intel Pentium 75 MHz
| 486/133 (33) | 486/150 (50) | Pentium 75 | ||
| Speedsys | 49,75 | 56,23 | 55,56 | body |
| Symantec SysInfo | 286 | 324 | 237,3 | body |
| Hwinfo Dhrystones | 66298 | 75949 | 57142 | body |
| Hwinfo FP index | 63251 | 71479 | 65659 | body |
| STB LightSpeed | ||||
| 3Dbench 1.0c | 68,6 | 83,4 | 75,5 | fps |
| Chris‘s 3D (640x480) | 13,6 | 16,4 | 19,8 | fps |
| PC Player (320x200) | 18,5 | 22,3 | 22,3 | fps |
| Doom (max details) | 45 | 54 | 45 | fps |
| Wolfenstein 3D | 102 | 117 | 107 | fps |
| Duke Nukem 3D | 40 | 49 | 44 | fps |
| Quake (320x200) | 10,3 | 15,9 | 21 | fps |
| Ati Rage XL | ||||
| 3Dbench 1.0c | 69,1 | 90,3 | 73,8 | fps |
| Chris‘s 3D (640x480) | 12,9 | 16,8 | 19,3 | fps |
| PC Player (320x200) | 18,5 | 23 | 21,9 | fps |
| Doom (max details) | 48 | 58 | 42 | fps |
| Wolfenstein 3D | 104 | 129 | 98 | fps |
| Duke Nukem 3D | 34 | 44 | 35 | fps |
| Quake (320x200) | 13,2 | 16 | 20,6 | fps |
Jak je vidět, v několika vyloženě syntetických testech 486ka/133 dokonce penťáka porazí. Předpokládám, že na něčem podobném v AMD založili onen rating a následné marketingové zaříkání. Jak ale dojde na testy s grafikou, tzn. testy, které lépe reflektují výkon celého systému, vítězí Pentium. V testech herních je to plichta. Samozřejmě jen do okamžiku, než dojde na Quake, to se pak 486ka poroučí.
Chudák 486ka docela ožije až přetaktovaná na 150MHz (50MHz FSB), to se pak může Pentiu na poloviční frekvenci směle postavit, nicméně v Quakovi je pochopitelně marná pořád. Doom si na 486ce zdánlivě lebedí, ale nesmíme zapomínat, na jakých frekvencích se pohybujeme - Pentium ten samý framerate zvládá taktované podstatně níže.
Závěr? V některých speciálně vybraných syntetických testech může být výkon Am5x86/133 MHz skutečně na úrovni Pentia 75 MHz, to samé se může týkat starších her, které nijak nevyužívají pokročilé schopnosti novější architektury, viz Doom. Ale jak do toho vlítne Quake a jeho pro Pentium optimalizovaní kamarádi, je zle :)
Zajímavost: srovnal jsem v několika testech nastavení 120MHz (40MHz FSB) vs 133MHz (33MHz FSB) a s rychlejší FSB i přes nižší frekvenci Am5x86 překvapivě často boduje výše. Ne vždy, ne o mnoho, v průměru obě nastavení vypadají více méně rovnocenná.
Technická: použité základní desky nemají možnost manuálně upravit PCI clock vůči FSB, předpokládám tedy, že PCI běží ve všech případech na výchozích 33 MHz. Konkrétní modely záměrně neuvádím, beztak to jsou obojí neznačkové šunky, berme to jako reprezentativní vzorek laciné průměrnosti a obyčejnosti, tzn. desky, které bylo možné v obyčejných sestavách běžně potkat.
P.S. Pořád to mám na stole, napadne-li vás další test, napište do komentářů, rád doplním.
Co nějakou FMV hru, to je kolikrát větší zátěžovka než ten Quake. :)
Myslím, že takový Gabriel Knight 2 a Tex Murphy: Under a Killing Moon by na tom frčet měli jak diví.
No, ale najít nějakou FMV s vestavěným benchmarkem / ukazatelem FPS bude asi oříšek :)
Ještě dneska zkusim doplnit Descent 2…
Edit: Tak nedoplním, framerate i v úvodní scéně děsně lítá, to se nedá změřit. A timedemo tam samozřejmě není.
I Terminal Velocity je na tom podobne. FPS lieta ako dive.
Ale mozno v tunely by sa FPS ustalila. Chcelo by to najst niekde miesto, kde by FPS bola viac stabilna.
„P.S. Pořád to mám na stole, napadne-li vás další test, napište do komentářů, rád doplním.“ – But can it run Crysis? :D
Hezkej test, tohle mě vždycky zajímalo, díky za to.
Akorát si neodpstim rejpnout do úvodního odstavce. Myslim, že kdo měl v době prvního výskytu Pentia na stole486ku, tem by si klidně moh to Pentium taky pořídit. U nás se tehdá začínaly šířit 286ky a myslim že ani ve světě nebyla tenkrát 486ka ještě standardem.
V dobe P75 uz byly 286ky davno mrtve i u nas. To uz byl 95.-96.rok. V ty dobe jsem kupoval 5×86 za cca 28k (z penez za amigu a z brigad)
Jo v době P75 jo. Ale Sledge píše o prvnim zjevení Pentií, což byly slavný 60 a 66 MHz verze co úspěšně odhadovaly místo výpočtů :-) A v tý době byla i ta 486ka drahá jako prase.
Ale P75 bylo zlomový, pamatuju že přišlo tak nějak s Woknama 95 a PC se dost začaly šířit i po domácnostech u nás.
Sledge porovnává P75 s 5×86 stejně, jako jsme to kdysi dělali my. Takže se bavíme o roce 95, možná 96…
P75, vidím-li správně, uvedeno na trh 7.7.1994. Tou dobou valná většina tuzemských ceníků začínala deskama s 386, pravda – dvaosmšestkám odzvonilo, ale nebylo to tak dlouho.
Musis se mrknout, kdy vysla 5×86, pridej par mesicu a muzes se bavit o porovnavani s P75
Tak znova – Sledge píše o zjevení prvních Pentiíí. To je dle wiki 23.3.1993
Moc se zaměřuješ na něco, co je jen taková úvodní okecávka ;)
Krtek ma pravdu. :) V 1993, kto mal 486tku (doma), bol poloboh. My sme nemali nic, az do 1996, a to sme boli v triede pomaly prvi, co mali PC. A samozrejme sa na tom chodili hrat kamosi, co pocitac este nemali. A bola to 486tka. Takze kto mal v marci 1993 486tku, tak bol fakt king. Pretoze vacsina ak vobec mala pocitac, mala fakt nejaku 286tku, aspon v nasich koncinach. Lebo my sme to tu mali neskutocne drahe prve roky po 89tom. Ale 90% ludi nemalo doma nic, ani amigu v tom case. Preto boli tak rozsirene automaty, aj ked to bolo drahe. Decka sa nemali na com hrat, tak museli drankat od rodicov drahe mince do automatov.
Cize, „lid“ bol na nicom. Ani na 286tke nebol lid, pretoze 90% ludi nemalo doma PC ziadne, ani len 286tku. V amerike to ale mohlo vyzerat tak , ako pise prvy odstavec, oni si to s tymi platmi mohli dovolit, navyse neboli prirazky za dovoz, ako u nas.
V Pentiu 75 sa zas zmylil, to prislo fakt v druhej polovici roku 1994. A pomerne rychlo aj odislo, pretoze uz v 1995 prisla nova generacia, najprv Pentium 120, povodne vyrabane este 0.6 mikronami, no postupne zmensene v polke 1995, s prichodom uz plne 0.35 mikronoveho Pentia 133, ktore otvorilo eru Pentium Clasicc, ktore si konecne postupne mohli dovolit aj ludia v mainstreame. Ale verim, ze v 1995 kvoli cene Pentia 75, ale aj 90, ktore tym urcite kleslo, a aj pocas 1996, mnoho ludi Pentium 75 este aj tak kupilo, namiesto 486tky, 66 Mhz, alebo 100 Mhz. A urobili podla mna mudro, kedze cena nebola az o tolko vyssia. Hlavne, ak volili neskorsiu dosku Socket 7, ktora potom umoznovala upgrade na vyssie Pentia alebo na Pentium MMX. Kto volil 486tku, mohol akurat tak vystupat na predrazeny Intel Pentium overdrive, co ako vieme, nebolo bohvie co. Cize, to, ze 1995-1996 bola doba Pentia 75, je aj zaroven nieje pravda, zalezi, z akeho uhla pohladu sa na to pozre. Pretoze, vela ludi P75 nakoniec volilo, oproti 486tke. My sme bohuzial volili 486 DX2, co bola chyba. Lepsie by bolo vtedy priplatit za Pentium 75, co bolo uz zaciatkom 1996 a bol to nas prvy pocitac. Ako vidno, bolo to tak drahe, ze este aj v januari 1996, si bezny lud kupoval len 486tku ako prvy pocitac, za neskutocne peniaze (rodicia setrili 2 roky na to). Ak si dobre pamatam, stalo to okolo 50000 SK (takych 42000 KC odhadom,neviem aky bol kurz)
Ako tak pozeram dobove cenniky, podla mna rodicia nevolili az tak dobre, pretoze vidim tam za podobne ceny aj Pentium 75 obcas. Neviem, mozno zvolili drahu firmu. Vtedy bolo male povedomie o pocitacoch, nebol internet, asi sa robil zle prehlad obchodov, ziadna heureka nebola, teraz je to jednoduche. Takze kopu ludi tieto montovacie firmy podla mna osalili, ze to predavali s neskutocnou marzou, pritom komponenty netvorili ani 60% ceny. Vyuzivali to, ze malokto vtedy rozumel pocitacom tak, aby si to mohol skladat s komponentov. Navyse, kedze to bolo tak drahe vtedy, ludia sa aj bali do toho rypat, ze spravia chybu a odpalia si komponent. Schvalne, ked to preratame tie „ludove ceny“ , teda uz len take mainstream pocitace, ako 486tka v 1996, na dnesne peniaze, tak to dosahuje po zaratani inflacie, aj 3000-3500 euro na dnesne peniaze. A to sa jednalo o mainstream (486tka v 1996). Kto by si dovolil do toho rypat, a skladat to z komponentov, pokial to nema dopodrobna nastudovane a nejake skusenosti? V tej dobe, to bolo len pre tech nerdov. Ktorych nebolo tak vela. Cize drtiva vacsina ludi kupovala poskladane zostavy. Hlavne ak kupovala prvy pocitac. No a aj so 486tkou v januari 1996, sme boli v skole tusim ze prvi, co sme mali pocitac PC, nejaki dalsi dvaja spoluziaci mali Amigu. Potom koncom 1996 sa pridali dalsi, no a boom nastal v 1997, ked prislo Pentium MMX 166 Mhz, tak sa veselo zacalo kupovat pocitace vo velkom. Po 1997 uz kamosi prestali chodit na navstevu hrat sa na 486tke. :) Vacsina mala ako prvy pocitac v 1997 uz rovno Pentium, bud Pentium 120, 133, 150, alebo Pentium MMX 166. Ktore som vtedy spoluziakovi zavidel. Sice mal prvy pocitac neskor, ale my sme este stale boli na 486tke, ked on uz mal Pentium 166 MMX. Co uz. Uz dalsi rok prisiel Celeron, a trebalo upgradovat znova. :) Alebo skocit na AMD K6-2 300-500, a supersocket 7 zostavu (co povazujem za chybu, Volit Slot 1 s Celeronom bola lepsia volba. Spravili sme ju aj my, a s odstupom, mal som priplatit za Slot 1 system na BX platforme, jednoznacne. Upgradovat by sme mohli cez adapteri este v 2001/2002 na Tualatini, nie ako sunka supersocket 7, v 2001 uz bola zastarala, Giants: Citizen Kabuto neutiahlo ani AMD k6-3 500 bez sekania a nedalo sa upgradnut len procesorom. )
Sorry za dlhy a obsiahli koment, mal som nostalgicky zachvat o druhej v noci.
Tezka nostalgie, moje prvni PC po amize byla prave 5×86. Opravdu se vsude srovnavala s P75. Nataktoval jsem ji na 160 MHz (stacil jeden jumper na MB) a vykon ve hrach jsem tenkrat povazoval za srovnatelnej s P90, nenataktovana s P75. Byla to vyborna masina, cenove uplne jinde nez pentium…
Presne ako píšeš. Kupoval som AMD 486 DX5 133MHz, pretaktované na 160MHz koncom roku 1996 v Bratislave za 17.000SK bez monitoru. CD-ROM a zvukovku som kupoval neskôr, taktiež 14″ analógový monitor bol môj budget. Keď som ten monitor kupoval, pozeral som v predajni na úžasný 17″ na ktorom im tam vtedy bežal Need fór Speed.
Jaké je to pls Timedemo v DOOM?
Je to z toho balíčku z Philscomputerslab :)
aha, já používám demo3, je náročnější na FPS a tak nemůžu porovnat. Tak pls DOOM.EXE -timedemo demo3 dík :-D
Tak tohle srovnani jsem presne zazil nazivo pred lety kdyz jsme meli nasi 486DX5 133 a soused is koupil P75, hrali jsme C&C , Doom ale jak prislo na Quake bylo opravdu zle. Neverili jsme tomu z toho duvodu protoze do te doby se rychlost udavala a primou umerou dale merit v kmitoctu. Od 286 se takt zvysoval a s nim i vykon. Proto jsme neverili jak muze neco co bezi na skoro polovicnim kmitoctu predcit nasi naslaplou 486. Quake nam vsem otevrel oci, to jak to bezelo na tom P75 totalne znicilo a zastinilo jak to bezelo na nasich PC. Ve spouste hrach nebyl do te doby citit rozdil, ale Quake do toho hodil vidle. Naprosta pravda….
Asi jak kdo, mě by nikdy nenapadlo srovnávat různý generace CPU. Už na Amigách se vědělo že 68040/25 MHz je dvojnásobná palba oproti 68030/50 MHz.
Na intelu stačilo kounout – 286 – 16 bit, 386 – 32 bit, 486 – 32 bit + FPU, Pentium 64 bit datová sběrnice + superskalár + super FPU. To prostě porovnávat jenom frekvencí nešlo. Dneska nějaká blbá Core i5 – i9 nevim kolikátá generace jsou prakticky pořád to samý.
Budeš se divit, ale tenkrát to napadlo kdekoho, kdo na P75/P90 neměl, ale měl dostatek peněz na 5×86.
A jak správně podotýká Sedge, AMD na tom dokonce postavilo marketingovou kampaň. A z mých zkušeností vyplývá, že zas tak daleko od pravdy nebyli… já byl s nataktovanou 5×86 nadmíru spokojenej
@Gaff a kdy si to vlastnil?
Nezapomínejme, že i P75 jde taktovat, to by měl Sledge zkusit :-D
V 96. Nataktovanej na 161 MHz jsme ho považovali za srovnatelnej s P90. Podle mě na něm slušně běžel i Quake, ale to už si nejsem úplně jistej
V tomhle mám Pentia 75-200 rád, nepotkal jsem procesor, který by neběžel o jeden stupeň výš, než jak byl prodáván (samozřejmě kromě případů jako SY022/SL27K, kde byl zamknutý násobič ). P100 jsem provozoval na 120MHZ, P120 pak 133MHz, P150 na 166MHz…
Doplnim, ze Cyrix 5×86 toho quaka zvlada tusim tesne nad 17 fps. A pentium overdrive 83MHz trosicku lepsie ako P75.
Co se 5×86 týče, tak modely od Cyrixu mají rozhodně nejpokročilejší design. Škoda, že tak tak zvládli těch 133MHz, navíc se jich vyrobilo málo a dnes jsou vyloženě blbě k sehnání. A taktování pomalejších modelů (100, 120) je vyloženě problém.
Inak niektoré Intel 486Dx4 100Mhz šli taktovat na 133Mhz(2*66), ale problém je s doskami, malo ktorá má podporu tak veľkého fsb. Veľa intelov ale znesie 120mhz
Největším úspěchem v taktování byly za mě osobně AMD DX-5 ze 133 Mhz na 180 Mhz. Běželo to naprosto stabilně přes rok než jsem sestavu prodal a pořídil upgrade.
No a druhý majstrštych byl můj Slot 1 Celeron 266 Mhz (SL2Y z Philipnes) a Aopen deska AX6BC Pro Gold kde jsem po přelepení pinu tuším 31 odemkl multiplikator a stabilně rozběhal na tu dobu šílených 400 Mhz.
Jooo to byly časy… :)
Hezký článek, který vrací mladá léta
Nechal bych je proti sobě zahrát šachy. Třeba ChessMaster 3000 na oba stroje. Schválně, kdo by vyhrál ;-)
To byly časy AMD 486DX2 80Mhz nahozená na 100Mhz, 4MB RAM a i toho Duka3D jsem na to rozjel (i když už nevím jakou magii jsem při tom použil).
Zkusil bych porovnat výkon FPU. Tady bych řekl, že budou nejvyšší rozdíly ve výkonu. A jestli Quake FPU ždíme, tak je jasné, že AMD prohrávalo.
Akorát tu řešim, že na své chatové oldcomp PC vyměním z DX4/100 za P100. Poslední dobou se hodně zapomíná, že Penťáci už uměly memory interleaving při správně osazených RAM slotech. Tam ten výkon šel taky hodně nahoru. FPU v Pentiích je také na jiné úrovni. Při hraní Quake také hodně udělá PCI zvukovka (vlastně Quake a HL1 jsou dvě hry, které mne přesvědčily, že opustit ISA u zvukovek je docela dobrý nápad).
A musí se říct, že 486/133 s PCI zvukovkou a Voodoo2 kartou tak nějak nakope težce prdelku Petiu až 133Mhz s normální grafikou a zvukárnou. Ale to je jasné.
Kde přišel autor na 150MHz? 5x86ka ma snad 4x nasobic tak fsb33=133, 40=160, 50=200
Jde ale nastavit i 3x, tedy 3x50MHz.
Ano, to je pravda ale podle výsledků mi to přijde ze cpu bezel celou dobu na 4x uz jen to ze pri údajných 120 na 40 daval lepsi výsledek nez na 133 na 33 je zvláštní, rychlejší sběrnice je jistě výkonu prospěšná ale aby vykompenzovala 13MHz zpomalení cpu a ještě dala výkon navíc?
Proto i má otázka kde autor přišel k těm frekvencím :-) , jestli si si jistý ze si nasobic shodil na 3x
Nezdá se mi to, budu si muset udelat i vlastní testy :-D
I kdyby nebylo jisté nastavení násobiče, tak nastavení FSB je na beton, těch 50 MHz tam prostě bylo, a kdyby byl násobič pořád na 4x, znamenalo by to 200MHz, a to bych tedy vyhrál pořádnou CPU loterii, kdybych zrovna narazil na nejraritnější z raritních kusů, který to rozdýchá ;) A vím jistě, že tuhle loterii jsem nevyhrál, jelikož stejný CPU ve stejné desce na 160 MHz neběžel (4×40). Ale další testy pro srovnání samozřejmě uvítám, o tom to je! :)
133@33MHZ FSB je rychlejší než 120@40MHz. Není to překvapivé, ale vyplývá to z toho, že většina instrukcí je na více taktů a teprve potom se to souká ven po FSB. Vnitřní kmitočet je tedy více podstatný než FSB. Bude-li instrukce na deset taktů bude uvnitř CPU 120MHz trvat 83nsec. a uvnitř CPU 133MHz jen 75ns. Takže to vyleze i na pomalejší sběrnici dříve. Procesor místo čekání na výsledek už natahuje další instrukci, takže když už ta deseti taktová instrukce skončí má volnou sběrnici pro výsledek operace a přitom už ví co bude dělat jako další krok. Teda to je řečeno zjednodušeně, jinak je to složitější.