Dohráno: GTA San Andreas

Všechno to začalo v roce 1992. Hlavním hrdinou San Andreas je Carl Johnson, přezdívaný CJ, který žije v Liberty City. Jednoho dne mu zavolá jeho brácha Sweet a oznámí, že jejich maminka zesnula. CJ si tedy sbalí kufr a prvním letadlem se vrací do rodného města Los Santos. Do toho Los Santos, kde vyrůstal v pouličním gangu Grove Street Families. Už je to mnoho let, co z tohoto města utekl, ale tentokrát se bude muset své minulosti postavit a zjistit, kdo za smrtí jeho matky stojí...

Určitě jste poznali zápletku veleúspěšné hry Grand Theft Auto: San Andreas. Kolem San Andreas byl tak veliký a šílený hype, že o něm mluvila celá má základní škola ještě před vydáním. Šílený hype se každopádně drží do dnes a stále je řada lidí, podle kterých je San Andreas nejlepší hra všech dob a nejlepší GTÁčko. A názor to není nijak ojedinělý či vzácný - naopak. Viděl jsem i statistiky prodejnosti, kde se San Andreas dostalo mezi TOP 10 nejprodávanějších her v USA a řadu let se drželo na prvních příčkách mezi Tetrisem a Pacmanem. Prostě neuvěřitelně populární věc.

A proto mě celkem mrzí, že jsem vždycky měl k San Andreas poněkud složitější vztah. A proč tomu rovnou nevěnovat celou první kapitolu téhle recenze?

Můj složitý vztah k San Andreas

Ještě před vydáním, když jsem četl previews v herních časopisech typu Score a Level, jsem měl jisté obavy. Tvůrci slibovali hromadu různých možností. Možnost chodit k holiči či do tetovacího salónu. Není problém si nechat udělat pořádný afro a nějakou tu kérku na záda, že jo... Můžeme také chodit po obchoďácích, nakupovat oblečení a převlékat se. Nebo můžeme zajet do posilovny a CJe pořádně nakorbit. Nebo ho naopak vykrmit ve fastfoodu. Nechybí ani možnost si třeba tunit auta, balit holky a tak dále a tak dále a tak dále...

Mně všechny tyhle věci připadaly trochu jako zbytečnosti, které přeplácají celou hru hromadou ptákovinek.

Když jsem San Andreas rozehrál - už v době vydání - brzy se moje obavy potvrdily. Nejen, že jsou to zbytečnosti, ale ještě jsou do hry implementovány dost podivně. Třeba nakupování oblečení - vybíráme ze seznamu z hromady nicneříkajících názvů různých oděvů a pokud je chceme vyzkoušet, musíme potvrdit pravým shiftem, CJ se převlékne a oblečení ukáže. Shiftem můžeme potvrdit nákup, nebo enterem zrušit. Člověk by to trochu čekal opačně - tj. že se enterem bude potvrzovat. Škoda, že z menu nejde rychle vybírat myší a náhled se neukazuje dynamicky a okamžitě. Chápu ale, že je to konzolový port z PS2, čili s podivným ovládáním se počítá.

Nebo je tu třeba možnost tančit na diskotéce (či s vytuněným autem), ale všechno je to ve formě nudných miniher, kdy musíme mačkat šipky ve správnou chvíli. Nuda...

Ale abych nebyl jen negativní, spoustu těchto "super" novinek nám hra ani nijak necpe a maximálně je představí v rámci jedné mise, a pak na ně můžeme zapomenout. Nikdo nás nenutí chodit k holiči či do tetovacího salónu. Navíc některé novinky jsou překvapivě dobré a dávají smysl - třeba RPG prvky, kdy si můžeme vylepšovat různé atributy - schopnost řízení, používání zbraní, staminu a tak dále. To je podle mě třeba dobrý nápad.

Mimochodem, vypadá to, že se historie opakuje, protože jsem teď někde četl, že hráči jsou nahypovaní na GTA VI, protože tam bude možnost rybařit. ...Aha?

Když už jsem skončil tuhle kapitolu celkem pozitivně, co třeba pojmout pozitivně i tu následující?

Novinky, které se San Andreas povedly

Takové ty podivné věci z předchozích dílů, jako třeba že jste se jen dotkli vody a vaše postava se utopila, nebo jste nemohli přeskočit plot, který vám byl pouze po pás, jsou konečně pryč. CJ tentokrát umí plavat (a dokonce se i potápět), stejně tak zvládne šplhat, přeskakovat ploty a tak podobně. Jsou to maličkosti ale potěší, a ve výsledku pak celá hra působí víc profesionálně a domyšleně.

Co se ale fakt hodně povedlo, je akční stránka hry. Možná si vzpomínáte na moje recenze GTA III a Vice City, kde jsem nejvíce kritizoval právě poněkud zvláštní akční pasáže, tj. nulovou AI, nemožnost se krýt, těžkopádné ovládání a tak dále.

Zatímco v předchozích dílech byl zaměřovač na obrazovce neustále, kdykoliv jste drželi zbraň, v San Andreas je defaultně skrytý. CJ zbraní nemíří a jen ji prostě drží. Míření se tentokrát aktivuje pravým tlačítkem na myši. Stačí stisknout, CJ zamíří, uprostřed obrazovky se objeví zaměřovač a kamera se trochu přiblíží, abychom lépe viděli daný cíl.

Konečně se dá tak trochu krýt, protože se můžete skrčit a v podřepu i chodit, což výrazně snižuje šanci nepřátel na to vás zasáhnout. A nepřátelé už také nejsou úplní idioti, co jen stojí na místě a čekají, až je odprásknete.

Líbí se mi, že CJ má i nějakou tu výdrž a neumírá po dvou vteřinách, jak bylo zvykem dříve. Navíc celková kapacita zdraví se dá snadno zvýšit - třeba běháním.

Akční pasáže jsem si vyloženě užil...

Za zmínku určitě stojí fakt, že San Andreas má obecně komplexnější mise, než GTA III nebo Vice City. Je tu běžné, že dostanete misi, která je rozdělená na několik různých částí s hromadou nečekaných dějových zvratů a klidně se může stát, že se automobilová honička promění v přestřelku, následuje honička na lodích a celé to třeba končí honičkou v helikoptérách. Normálka.

A poslední věc, ze které jsem byl nadšen, jsou interiéry. Já vím, že jsem ve své recenzi na Vice City na ně nadával a přišlo mi, že jsou trochu zbytečné, protože v GTA sérii jde hlavně o svět tam venku - ve městě. Nicméně se zdá, že se interiéry trochu zbavily toho prokletí, že „tam musí být prostě proto, aby tam byly“ a tentokrát jsou i docela propracované a detailní, až jsem měl občas pocit, že nehraji GTA, ale regulérní akci z pohledu třetí osoby.

Samozřejmě, že akce pořád nedosahuje takové úrovně jako třeba Max Payne, ale je to samozřejmě nefér srovnání, protože Max Payne je žánrově jinde, že jo...

Každopádně těch interiérů je docela hodně a po celém městě je celá řada budov, do kterých máte možnost vejít.

Stát San Andreas

U GTÁček je zvykem, že se odehrávají v nějakém městě. Liberty City, Vice City... Ovšem San Andreas je rovnou celý stát, který obsahuje tři města - Los Santos, San Fierro a Las Venturas. Popravdě i tohle byla věc, které jsem se trochu obával, už když jsem četl časopisy před vydáním hry. Říkal jsem si, že je to možná zbytečné. Říkal jsem si: „Kdyby radši udělali jedno pořádné město, než tři... Na co tři? Nebylo by lepší se řídit zásadou, že méně je více?“ Mně třeba nepřipadalo, že by Vice City bylo příliš malé, a že potřebuji něco většího.

Tenhle názor se mě držel celkem dlouho, ale postupně jsem ho přehodnotil. Ve skutečnosti to má svoje kouzlo. Takový ten moment, kdy jedete po městě, následně ho opustíte a pokračujete po dálnici, kdy jsou kolem jen lesy a pole... a následně narazíte třeba na nějakou odlehlou vesničku nebo motorest... To je prostě zážitek. Díky tomu na mě svět San Andreas působil dost uvěřitelně a dovedl mě vtáhnout.

Jinak celá hra je rozdělena na šest kapitol a já bych je rád všechny rozebral dopodrobna, když dovolíte:

Los Santos

První kapitola hry se odehrává v Los Santos. Ta se mi popravdě moc nikdy nelíbila a je důvodem, proč jsem měl k San Andreas vždycky takový složitější vztah a trvalo mi se do něj ponořit. Hra se vám na začátku bude snažit předvést všechny možné a nemožné novinky, které jdou ve hře dělat...

Město Los Santos mě obecně ani moc nezaujalo. Nevím proč, ale vždy mi přišlo takové podivně nepřehledné a trvalo mi dlouho se v něm naučit orientovat a nekoukat pořád do mapy (na rozdíl třeba od Vice City, které jsem se naučil už za pár hodin). Také mi přijde takové podivně zmáčklé. Tj. jdete se projít a jste v nějaké obytné zóně, kde je to samý byt a dům. O kousek dál je ale business zóna, kde jsou mrakodrapy a obchoďáky. Ještě kousek dál je pláž a hotely. Jdete kousek na sever a tam je to samá vila. Nebo kousek na jih a tam je zase průmyslová zóna - tj. skladiště, továrny a doky.

Já samozřejmě chápu, že se tvůrci snažili co nejvíce napodobit město Los Angeles a když porovnáte mapu Los Santos s Los Angeles, můžete tam vidět podobný tvar. Tvůrci šli i tak daleko, že některá reálná místa předělali do hry.

Jako neříkám, že je to děs a hrůza, ale první kapitola pro mě vždycky byla tak trochu překážkou.

Venkov Whetstone

V druhé kapitole se podíváme do maloměsta Whetstone. Tahle kapitola je hodně zajímavá a má příjemnou vesnickou atmosféru, kdy po silnicích jezdí traktory a kombajny, v každém autě v rádiu hraje country a jižanskej rock. Je tu třeba super mise, kdy musíte ukrást kombajn - samozřejmě, že můžete vjet do davu lidí a vyrábět balíky mrtvol. :)

Dále za zmínku stojí to, že tu potkáte jednu fakt zajímavou postavu a to je Catalina, kterou znáte už z GTA III. Catalina je opravdu, ale opravdu hodně šílená!

Škoda, že je tahle kapitola celkem krátká.

Mimochodem, někteří mi říkali, že nemají San Andreas moc rádi kvůli tomu prostředí pouličních gangů... A přitom od druhé kapitoly má hra úplně jinou atmosféru a místy jsem úplně zapomněl, že furt hraji San Andreas.

San Fierro

Město San Fierro mě příjemně překvapilo. Podle mého názoru je to nejlepší část hry.

Město samo o sobě je povedenější, než Los Santos a snaží se vypadat jako reálné San Francisco, včetně ikonického obřího červeného mostu. Je to prostě takové hezké a roztomilé městečko. Trochu mi připomínalo Liberty City z GTA III a to nejen tím, že má podobný layout, ale i atmosféru.

Mise, které tu CJ plní, se už konečně trochu osvobodily od potřeby přinášet samé novinky, a už je z toho víc cítit klasické úkoly z předchozích GTÁček. A když se tvůrci přece jen pokoušeli předvést něco nového, vždy to bylo něco spíše zábavného, než frustrujícího. Konečně je tu také více akce a přestřelek.

Tady mě San Andreas začalo pořádně bavit a docela jsem se do něj zažral, ovšem...

Bone Country

...následuje kapitola v poušti. Poušť je sama o sobě hodně pěkná a má svou osobitou atmosféru. Rozhodně jsem si tohle místo užil. Jenže se v ní vyskytuje jedna taková mise, o které mi hodně lidí říkalo, že díky ní San Andreas úplně vzdalo a už ho nikdy nehrálo. Někteří z toho mají i naprosté trauma a jen při pouhé zmínce o téhle misi si začnou trhat vlasy.

Ano, myslím samozřejmě leteckou školu - misi Learning to Fly.

Je to mise, kde se musíte naučit ovládat různé druhy letounů, jako běžná letadla s vrtulí ve předu, helikoptéry, vojenská bojová letadla a tak dále. Problémem celé mise je zkrátka a jednoduše to, že se tahle letadla strašně špatně ovládají a celé je to neuvěřitelně frustrující. A pokud máte za úkol třeba proletět několika kruhy a následně přistát na letišti, může vám to zabrat třeba padesát až sto pokusů, než to úspěšně dáte.

Slyšel jsem argumenty, že ta škola je důležitá proto, aby vás doopravdy naučila létat a zvládli jste různé budoucí mise, kde je nutné ovládat různé letouny. To je sice pravda, ale zároveň je to špatná zpráva, protože to znamená, že ani po splnění téhle mise vám hra nedá s letadly pokoj. Vlastně hned následující mise jsou plné létání. Ach jo!

Navíc ta škola trochu nedává smysl, protože některé mise s letadly se objeví ještě před ní (např. v San Fierro musíte s malým letadýlkem na dálkové ovládání zničit tři dodávky). Dále se tam vyskytují letouny, na které už nikdy ve hře nenarazíte (třeba to, se kterým musíte udělat otočku o 180°) nebo naopak narazíte ve hře na letouny, které se v letecké škole vůbec nevyskytují (např. stíhačky).

Je to tedy ve výsledku fakt podivná mise. Ještě teď mi běhá mráz po zádech, když si na ni vzpomenu. :)

Las Venturas

Město Las Venturas je pro mě trochu zklamáním. Nevím ani proč... Po San Fierru jsem očekával něco víc, ale nevím. Las Venturas se pochopitelně snaží vypadat jako Las Vegas, čili je to velice barevné město (hlavně v noci), kterému dominuje mnoho kasín.

Zkoušel jsem se tam procházet, prohledávat ho a zamilovat si ho. A hle, tu je pirátská loď, tu je egyptská pyramida a tu je středověký hrad. Přišlo mi, že se to město snaží být natolik zajímavé a originální, až je ve výsledku takové hodně podivné a nepůsobí ani jako město. Ani si ho moc neužijete, protože spoustu úkolů, které vám tam někdo zadá, vás spíše zavedou zpátky do pouště.

Navíc se v téhle kapitole vyskytuje nejhorší mise z celé hry a možná i z celé série GTA vůbec - Freefall.

Nevím... Neříkám, že tvůrci udělali něco špatně. Naopak, přišlo mi, že se snažili. Ale prostě mi Las Venturas nepřirostlo k srdci.

Jediná věc, která se mi fakt líbila byl krátký výlet do Liberty City.

Zpět v Los Santos

V poslední kapitole hry se vrátíme zpátky do Los Santos splnit pár finálních úkolů. Tahle kapitola se mi překvapivě docela líbila, protože mi přišlo, že jednotlivé mise jsou fajn, příběh graduje a vyskytuje se hodně povedených přestřelek.

Spoustu lidí tuhle finální kapitolu moc nemusí, protože je hodně orientovaná na války gangů, kdy si po celém Los Santos zabíráte různá území a snažíte se vyvolat válku. Ve výsledku to znamená, že budete muset postřílet stovky gangsterů. Mě to celkem bavilo, ale uznávám, že je to malinko zdlouhavé a stereotypní.

Další dávky negativity

Ano, já vím, jsem hrozný kverulant. Tohle je poslední kapitola, kde bych ještě rád shrnul pár věcí, které se podle mě u San Andreas moc nepovedly.

Samozřejmě je tu stejný problém jako u předchozích GTÁček. Každou misi musíte zvládnout úplně celou od začátku až do konce. Když umřete někde před koncem, je nutné ji kompletně opakovat, včetně toho, že si ji musíte nechat znovu zadat. Nejsou tam žádné checkpointy a nic. (Ačkoliv, některé mise checkpointy mají, třeba úplně poslední.) Je to trochu voprus, protože pak musíte úkol znovu rozehrát, shlédnout znovu všechny cutscény (některé nejdou přeskočit), dojet někam z jednoho konce města na druhý a tak dále.

Nechápu, proč každý úkol není rozdělený na menší části, mezi kterými se prostě uloží pozice... Rozumějte, jak to má třeba Mafia?

U GTA III to nebylo potřeba, protože tam ty mise byly malé a krátké. U Vice City už to bylo trochu na hraně, ale ještě se to dalo pochopit. V San Andreas je to vyloženě průser - zvláště když si člověk uvědomí, že jednotlivé mise jsou tentokrát mnohem komplexnější.

A poslední věc, která je fakt divná je to, že je San Andreas docela dost zabugovaný. Sem tam mi hra crashla nebo zamrzla, takže jsem musel killnout proces GTASA.EXE v task manageru. Stávalo se to na několika různých PC, čili chyba snad není na mém přijímači.

S tím je spojena i jedna věc, o které se domnívám, že je bug, ale možná je to věc zcela záměrná. Občas se mi stávalo, že se život ve městě choval dost zvláštně. Např. stojím se CJem na chodníku. Nedělám žádný bordel, nestřílím po lidech z bazuky, nic... prostě normálně jen tak stojím a hledím si svého. Auta kolem projíždí a lidé chodí po chodníku. - tj. vše je normální a nic zvláštního se neděje. Ale najednou auto vjede na chodník, sejme hydrant a pouliční lampu. Nebo se srazí čelně dvě auta. Nebo přijede policista na motorce, sleze z ní a začne náhodně střílet po lidech. He? Má se takto San Andreas chovat? Je to schválně, nebo...? Chtěli tvůrci zachytit atmosféru města, které je plné kriminality a tak do hry implementovali náhodné výtržnosti? Protože to ve výsledku mnohdy působilo dost divně.

Pokud je to bug, tak to samozřejmě tvůrce neomlouvá... Naopak. Chápu, že je to hodně komplexní hra, takže bug-fixing byl dost složitý. Na druhou stranu, kdyby programátoři trávili méně času programováním holiče a tetovacích salónů, možná by zbylo víc času na úpravu a optimalizaci... Kdo ví. :)

Tak co s tebou, San Andreas?

Jak vidíte, je to pro mě stále velmi rozporuplná hra. Má svoje momenty, které jsou natolik silné, až jsem měl chuť křičet: „Ano, opravdu je to nejlepší hra všech dob!!“, ale zároveň má momenty, u kterých jsem si říkal: „Měl bych to odinstalovat a zapomenout, že to existuje!“

Tvůrci se tehdy snažili o velké věci, ale s tím přišly i velké problémy. Část mě je ráda, že je tohle GTA natolik revoluční a nastavilo laťku hernímu průmyslu takhle vysoko. Část mě by si ale přála, aby San Andreas bylo spíše jako GTA III - minimalistické, jednoduché a s ideou, že „méně je více.“

Co dodat? San Andreas je skvělá hra a nějakým způsobem ji mám hodně rád a zaslouží si můj veliký respekt. Zároveň má v sobě hodně věcí, které prostě budu vždycky nesnášet a proklínat. Sorry...