Syberia – cesta za sebepoznáním

Stát se PATRONEM
high-voltage.cz

17 patronů přispívá částkou 1886 Kč měsíčně

Je to malé pade pro čtenáře, ale velká vzpruha pro HV! ;)

Hlavní hrdinkou této point'n'click adventury je právnička Kate Walker, která přijíždí do vesničky Valadilène nacházející se kdesi ve Francii, a to proto, aby navštívila tamní továrnu, která vyrábí automatony. Kate zastupuje firmu, která chce továrnu odkoupit od současného ředitele, a tím je paní Anna Voralberg. Bohužel se zdá, že Kate dorazila pozdě, protože paní Voralberg mezitím zemřela a továrnu zdědil její mladší bratr Hans Voralberg. Hans je však nezvěstný, čili úkolem Kate je Hanse najít a získat od něj podpis na smlouvu o převodu vlastnictví.

To je příběh Syberia, který je jednoduchý na povrchu. Pod povrchem si však můžete povšimnout, že je děj hry daleko hlubší, než by se mohlo zdát, protože pro Kate bude pátrání víc, než jen pouhá práce. Bude to cesta za jakýmsi sebepoznáním. Kate totiž na cestě potká spoustu zajímavých lidí (a automatonů), kteří ji donutí se zamyslet nad svým životem. Bude hledat odpovědi na otázky jako: Co je doopravdy důležité a čem záleží? Co ji dělá šťastnou? Kdo vůbec je? Kým chce být? Kam kráčí?

Syberia – cesta za sebepoznáním

Syberia je hodně netradiční adventura, protože funguje trochu jinak, než byste očekávali. Za prvé, je tu naprosté minimum aktivních míst na obrazovce a drtivá většina lokací je téměř prázdná. Když budete kurzorem myši prohledávat obrazovku pixel po pixelu, obvykle naleznete jen jednu, maximálně dvě věci, se kterými lze provést nějakou akci a zbytek jsou pouhé okraje obrazovky, kde můžete danou scénu opustit a pokračovat do jiné.

Za druhé, místo toho, abyste měli inventář plný různých předmětů, které jde kombinovat a použít na tisíc způsobů, obvykle se to nese v duchu, že někde u dveří zahlédnete nějaký mechanismus, kterému chybí páka a o kousek dál onu potřebnou páku. Tu pak zasunete do mechanismu, což dveře otevře. Jak prosté.

Z toho tak nějak vyplývá i poměrně nízká obtížnost, kdy až na pár výjimek možná ani nebudete potřebovat návod. Na první pohled Syberia vytváří dojem přesně opačný, protože vás hned na začátku zasype hromadou lokací (hotel, celá vesnička, továrna, nádraží, zahrada, les za vesnicí, atd.) a kopou různých strojů, mechanismů, pák, tlačítek... Avšak brzy pochopíte, že po vás tvůrci chtějí docela jednoduché věci. Tj. uvidíte třeba někde na dveřích nějaký otvor ve tvaru kříže a poblíž najdete klíč ve tvaru kříže, takže si dáte dohromady jedna a jedna a hned je jasné, co je nutné udělat jakožto další krok.

Syberia – cesta za sebepoznáním

Syberia je tedy prostě taková. Nelze ale říct, že je to nutně špatně. Naopak, tenhle styl dělá celé tohle dílo zvláštně osobité a zajímavé.

Za zmínku stojí i grafická stránka hry. Ta je hrozně hezká i dnes po dvaceti letech od vydání. Myslím, že to zestárlo daleko lépe, než třeba The Longest Journey. Lokace vypadají stále dobře a dobře se na ně kouká. I 3D modely nejsou nijak ošklivé, nepřirozené a připadly mi, že dobře sedí do prostředí. Dokonce i cutscény jsou na poměry dnešní doby naprosto fajn. Nevím, jak se to tvůrcům podařilo, ale málo kdy mě něco nepříjemně udeřilo do očí a připomnělo mi, že hraji přes dvacet let starou hru. A to všechny i navzdory tomu, že hra běží v docela nízkém rozlišení.

Syberia – cesta za sebepoznáním

Jedna věc, které mi přišla trochu zvláštní jsou některé dialogy. Např. Kate u objektů, které už k ničemu nepotřebuje říká něco jako “I don't need this any further”, což mi připadá zvláštní. Proč říká “any further” místo “anymore”? Proč to říká tak podivně formálně? Takový obrat bych použil maximálně tak v pracovním emailu. Stejně tak občas říká “at the time being” místo “now”, což je docela nezvyklá formulace.

Někdy u dveří, které nejdou otevřít, říká “No need to go down there”. Co myslí tím “down there”? Myslí si, že se za těmi dveřmi nachází schody, které vedou někam do podzemí? Někdy též u zamčených dveří říká “It's locked, but I still need to get there.”, což vnucuje trochu představu, že za těmi dveřmi je něco důležitého a vy se tam musíte dostat. Jenže to říká i u dveří, které jsou čistě jen dekorace a za nimi reálně nic není a nedá se do nich nijak dostat.

Tyhle generické dialogy mě nejdříve trochu vyděsily a trochu jsem se bál, že scénář bude nic moc. Naštěstí všechny ostatní dialogy, kdy Kate mluví s různými postavami nebo čte texty v různých dokumentech apod. jsou na vysoké úrovni, téměř knižní, beletrické...

Syberia – cesta za sebepoznáním

Jedna věc, která trochu zamrzí je špatná optimalizace pro Windows 10 a 11. Hra nemá tyhle operační systémy moc ráda a zvláště nemá ráda, když máte dva monitory. Někdy jsem se uklikl do toho druhého a okamžitě nastal pád hry. Dlouho jsem měl také problém hru spustit a musel jsem googlit půl hodiny, než jsem našel řešení, které opravdu fungovalo. No, vždycky si nakonec můžete zahrát verzi pro PS2.

Když to shrnu, Syberia je krásná adventura s neskutečně silným příběhem, hromadou zajímavých a dobře napsaných postav. Grafická stránka zestárla natolik dobře, až jsem tomu nemohl uvěřit. Hudební stránka je též na vysoké úrovni. Prostě, Syberia je jedna z nejlepších adventur vůbec.

Navíc jsou v téhle hře vlaky, takže není co řešit...

Autor: Pollux

Rád hraju starší hry a pak o nich sepisuji své dojmy do textů a následně s nimi spamuju internet.

Přidej komentář (přihlášení / registrace)

(Komentáře s více jak 2 odkazy musí počkat na schválení.)

Podpořit finančním příspěvkem »
Shadow bazar, retro herní džungle