Dovolte mi, abych vás vzal na malý výlet časem. Ne, nebudete potřebovat DeLorean ani žádné pochybné modré telefonní budky. Postačí nám jen špetka nostalgie a vzpomínka na jednu téměř zapomenutou éru. Éru, kdy PC hry byly víc než jen další položka ve vaší digitální knihovně. Mluvím o zlatém věku "Big Box" PC her, o devadesátých letech, kdy jste si z obchodu neodnášeli jenom kód ke stažení, ale rovnou kus nábytku.
Tento trend zmizel na počátku nového tisíciletí, kdy se na pultech obchodů začaly agresivněji prosazovat konzole a prodejci zjistili, že na místo jedné obří PC krabice se vejdou dvě menší krabičky s hrami na PlayStation. A pak přišel Steam a digitální distribuce, která elegantně pohřbila fyzická média do hrobu, ze kterého se už nikdy pořádně nevyhrabala. Dnešní nákup hry je sterilní a efektivní, pár kliknutí a je hotovo. Ale ten rituál, to vzrušení z rozbalování obrovské krabice, ten specifický zápach nového manuálu a plastových disket... to je navždy ztraceno v propadlišti dějin.
A přesně jeden takový artefakt z této slavné éry tu dnes mám: Star Wars: TIE Fighter z roku 1994. Krabici, která je němým svědkem doby, kdy Impérium mělo styl a hry pořádnou hmotnost.

Takhle vypadal "cloud gaming" v roce 1994. Celá galaxie na hromádce plastu, co se vejde do kapsy... tedy, pokud jste měli hodně velké kapsy a pevné nervy při instalaci.
Big Box: Fyzický důkaz vašeho herního závazku
Podívejte se na tu nádheru! Ta krabice nekřičí, ona hřmí imperiálním pochodem. Slíbí vám, že se stanete elitním pilotem Impéria, a vy jí to bezmezně věříte. Uvnitř se samozřejmě nachází hlavně spousta precizně poskládaného vzduchu, aby krabice působila ještě monumentálněji, ale to je vedlejší. To hlavní přichází po otevření: sada 3,5" disket s vysokou hustotou zápisu.

Vnitřní uspořádání krabice: 80% prázdného prostoru pro vaše sny, 15% papíru, který jste si museli přečíst, jinak jste byli ztraceni, a 5% disket, které se modlily, abyste poblíž neměli žádný magnet.

První dávka naděje! Následovaly dávky 2 až 5, které postupně testovaly vaši trpělivost, zdravý rozum a kvalitu vaší disketové mechaniky. Pokud jste tohle přežili bez ztráty kytičky, bitva s Rebely už byla jen třešnička na dortu.
Ano, celá galaxie, bitvy, zrada i povýšení se vešly na pár megabajtů, které jste s posvátnou úctou jeden po druhém vkládali do mechaniky svého počítače. Instalace nebyla jen proces, byl to obřad, který testoval vaši oddanost ještě před prvním výstřelem.
Manuál: Vaše Bible v kokpitu
Součástí balení nebyl jen nějaký trapný letáček. Byl tu manuál a dokonce novela s názvem "The Stele Chronicles". Ta vám představila hlavního hrdinu (vás!) jménem Maarek Stele a dala vám kontext, proč proboha střílíte do ubohých rebelů.

Pohleďte, intuitivní ovládání verze 1994. Mapa klávesnice, kterou jste si museli nalepit na monitor, jinak jste místo přepnutí štítů omylem katapultovali sebe sama přímo do náruče rebelů. CAPS LOCK byl zjevně největší nepřítel.

The Stele Chronicles: Protože v devadesátých letech nestačilo hru jen nainstalovat. Museli jste si taky poctivě přečíst povinnou četbu, abyste pochopili, proč vlastně sloužíte Impériu a že ti rebelové jsou fakt jen banda otravných hipíků.

Strana 33: Moment, kdy si čtete o tom, jak dramaticky jste v úzkých, ještě předtím, než jste vůbec zapnuli hru. "Jsem ve velkých potížích" Což je něco, co si budete opakovat i vy, až budete hledat disketu číslo 4.

Technický nákres TIE Interceptoru. Klíčové informace pro každého pilota, aby přesně věděl, co všechno se mu rozpadne po prvním zásahu od X-Wingu. Absence štítů byla prý "designový záměr pro zvýšení odvahy".
Hra vás totiž postavila na tu "správnou" stranu konfliktu; na stranu Impéria, které se snaží v galaxii plné pirátů, zrádců a fanatických povstalců udržet mír a pořádek. Žádné hloupé řeči o "Síle", jen tvrdá práce, disciplína a občasné povýšení od samotného císaře Palpatina.
Jak se to vlastně hrálo?
TIE Fighter byl vesmírný bojový simulátor, pokračování úspěšného X-Wingu. Jenže tentokrát jste neseděli v rozvrzaném X-křídle, ale v elegantních a smrtících strojích Impéria. Hra začínala krátce po bitvě na Hothu a vaším úkolem bylo plnit mise, které sahaly od eskortování konvojů po likvidaci zrádných imperiálních důstojníků a samozřejmě, lovení rebelské spodiny.

Debriefing, kde vás váš nadřízený s výrazem "právě jsem šlápnul do něčeho měkkého" chválí za excelentní práci. Možnost "dejte mi medaili a týden dovolené" v nabídce záhadně chybí.

Úspěšně zneškodněná rebelská loď. Trup mi sice drží pohromadě jen silou imperiální vůle, takže ještě jeden zásah a letím domů v igelitce. Služba Impériu prostě byla plná benefitů.
Ovládání bylo na svou dobu fantastické, tedy pokud jste vlastnili joystick. S klávesnicí to byl spíše boj o přežití než elegantní tanec smrti. Klíčem k úspěchu bylo dynamické řízení energie mezi motory, zbraněmi a (pokud jste zrovna letěli v něčem, co je mělo) štíty. Létat v klasickém TIE Fighteru bez štítů byla škola života, jedna dobře mířená rána a z vašeho hrdinného pilota byl jen další kus vesmírného smetí. Člověk se rychle naučil taktizovat, využívat své wingmany a hlavně se nepříteli neustále držet za zadkem.
Požadavky na HW aneb rozpláčete se smíchy
A na čem jste si tuhle parádu mohli zahrát? Původní verze z roku 1994 vyžadovala:
- Procesor: Intel i386 DX (mluvíme o rychlosti kolem 33 MHz)
- Paměť RAM: Neuvěřitelné 2 MB
- Místo na disku: Závratných 15 MB
- Operační systém: MS-DOS 5.0

Hardwarové požadavky aneb poezie pro pamětníky. "486 recommended" byla v podstatě jen zdvořilá fráze pro "doufáme, že vaši rodiče jsou bohatí". A 15 MB místa na disku? To je dnes velikost průměrného GIFu s kočkou. Hlavně, že byl "Joystick required", protože praví imperiální piloti nemají čas na nějaké šipky na klávesnici.
Ano, váš dnešní chytrý toustovač má pravděpodobně víc výpočetního výkonu. A to nemluvím o tehdejších radostech s konfigurováním CONFIG.SYS a AUTOEXEC.BAT souborů, abyste z paměti vyždímali každý volný kilobajt pro hru. Dnešní "speciální edice" na Steamu či GOGu si žádá 1.8 GHz procesor a 1 GB RAM, což je stále méně, než potřebuje váš prohlížeč na otevření tří záložek.
Dobové recenze a odkaz legendy
TIE Fighter nebyla jen hra, byl to fenomén. Kritici ji milovali a dodnes je často považována za jednu z nejlepších her všech dob. Recenze chválily poutavý příběh z druhé strany barikády, skvělou hratelnost a na svou dobu i úžasnou grafiku s Gouraudovým stínováním. Na rozdíl od svého nástupce jménem X-Wing vs. TIE Fighter, nabídla hra pro jednoho hráče hluboký a uspokojivý zážitek.

Zadní strana krabice: Mistrovské dílo imperiální propagandy. Slibuje vám, že zachráníte galaxii tím, že se přidáte k chlapíkům, kteří nedávno vyhodili do povětří celou planetu. Ale měli skvělý marketing, to se musí nechat. "The Dark Side Beckons You" zní o dost lépe než "Čeká vás spousta papírování a pravděpodobná smrt v ohnivé kouli".
I po letech si hra drží své kouzlo. Možná grafika dnes působí poněkud... kubisticky, ale hratelnost je stále návyková a pocit, když sloužíte pod velením geniálního velkoadmirála Thrawna, je k nezaplacení. TIE Fighter dokázal něco nevídaného, ukázal nám, že i "ti zlí" mají svou pravdu a že služba Impériu může být vlastně docela zábava. Takže až příště uvidíte starou krabici od hry, nepovažujte ji za odpad. Je to brána do doby, kdy hry měly duši.
A spoustu disket.






Dobrá práce :-)
Tie fighter je super hra, mam krabicu ale tu novšiu verziu, mala aj 640*480 rozlíšenie
Super recenze. Asi si to zase budu muset někdy zahrát :)
c
Škoda, ani po 20ti letech na to nemám HW!
Naprosto souhlasím. Samotnému se mi krabicovky mých oblíbených titulů za posledních 10 let rozlezly na dvě samostatné knihovny z IKEA, čítající pár set krabic. Kdysi jsem tady o tom psal článek, jak jsem nacházel tituly při zahraničních cestách a kupoval krabicovky za cenu šrotu. Jak na mě v obchodech s použitými hrami koukali jak na blázna co kupuje ten PC bordel za 50 centů. Dnes, když se podívám na ceny DOOM, Quake, UT, WOW, Diablo atd.. tak jsem rád že jsem jich po dvacetikoruně vzal třeba 5. Dneska nejenže to stojí majlant, ale je toho v nabídce čím dál méně. Mimochodem jsem se zrovna včera vrátil z Londýna a přivezl si 4 hry za 5 Liber :)
Nedivím se. Mít možnost kupovat hry za tyhle ceny, udělal bych si takové knihovny čtyři
mam, akorat v cd verzi