Warlords 2: Greetings, Warlord!

warlords-01

K Warlords jsem se, pokud si dobře pamatuji, dostal vlastně za trest. Šťastnější pařmeni proháněli na svých pentiích druhý díl Heroes of Might & Magic, já jsem si ale na své pavučinami opředené 386ce mohl leda prohlížet screenshoty. Za předpokladu, že nebyly moc veliké, moje VGA karta s 256kB videopaměti se v rozlišení kolem 640x400 nezmohla na víc, než 16 barev.

Našla se ale nějaká dobrá duše, která po mě hodila hrst disket s Warlords 2 s tím, že jsou to vlastně taky Heroesy. Jen hnusnější a jednodušší. S prvním přívlastkem se souhlasit dá, s druhým ovšem nikoliv!

Že vás série tahových strategií Warlords minula? Inu, představte si libovolný klasický díl HoM&M, přidejte několikanásobně víc měst, ale brutálně jim zjednodušte management, zautomatizujte boje a povolte jednotkám trmácet se po mapě bez přítomnosti hrdiny. Proceďte skrz síto kvůli odfiltrování nežádoucího balastu, jako je těžba zdrojů a sbírání serepetiček po mapě, a za stálého míchání vlijte omezovač barevné palety.

Z výsledného guláše bez milosti vyřízněte jakýkoliv pokus o souvislou kampaň, přidejte diplomacii a přehršel tabulek a statistik a hle, chutná krmě je na světě! Na první pohled možná vypadá dost nepoživatelně, ale stačí se zakousnout, poválet na jazyku a závislost je doma.

V kostce: obsazujte města a stavte armády a opakujte to tak dlouho, dokud nebude obsazeno vše. Jak prosté!

warlords-02

První díl jsem moc nehrál (můžete si u něm přečíst u Dejva), po zkušenosti s dvojkou to pro měl byl až příliš velký krok zpět. Trojka mě pro změnu z nepochopitelných důvodů nechytla, ač je herní systém v zásadě stejný, jen přibyla sexy grafika. Ovšem Warlords 2, to byl slušný zásek. Krví podlité oči bedlivě sledovaly pohyb nepřátelských jednotek a unavená pravačka (z myši!) nejistě rozdávala příkazy rozhodující o osudu celých království. Mazaný počítač doloval z křemíkových čipů další a další zákeřné úskoky, ovšem hmota organická odpovídala důrazně a neméně úskočně!

A co teprve, když se nad partičkou warlordů sešlo lidí víc. Zatímco jeden z vojevůdců posílal své jednotky na místo posledního spočinutí, ostatní ne-vážně-se-ti-tam-nekoukám hráči se pokoušeli zachytit střípky tahů v odrazech lesklých předmětů rozmístěných v zatuchlém herním doupěti.

warlords-03

A to drama, když se hrdina vydal prozkoumávat ruiny tajemného hradu. Promění mě ve sklepení číhající drak na hromádku mastného popela, nebo odejdu s mocným artefaktem a měšcem zlaťáků?

Warlords 2 mají ještě Deluxe verzi, která přidává podporu pro 256 barev (ale upřímně řečeno, budete rádi, když jich napočítáte čtvrtinu) a značně rozšiřuje možnosti pro uživatelský obsah. Čekají vás tak nové mapy včetně přepracované grafiky - od Star Wars, přes Anglii či Středozem, až po souboje dopravních firem (po mapě proháníte náklaďáky).

Například začátek bitvy o Středozem může vypadat i takto:

  • Volím Rohan. Koňáci jsou tak nějak sympaticky při zemi, prosti nadutosti Gondoru, elfů i trpaslíků.
  • První dvě neutrální města padla pod dusoty kopit mých ušlechtilých koní! Jásejte obyvatelé, na ostřích nabroušených kopí vám přivážím civilizaci!
  • Ha! V tajemném chrámu se ke mě připojují tři mocní mágové. Jakýpak další štráchy, jdeme zničit Isengard, dokud si moc nevyskakuje.
  • Stálo mě to dva mágy, ale co, hlavně, že dá Saruman pokoj. Já ti dám skřety, skřete.
  • Dobyto skřetí město. Zábor se nekoná, odporné hnízdo je třeba srovnat se zemí.
  • Uprostřed lesů nacházel se starobylý Entwood. Entíci dostali co proto a nyní budou poslušně produkovat mladé proutí pro mou válečnou mašinerii.
  • Mezitím sir Sledge za doprovodu skupiny mágů řádí jak z řetězu utržený a obsazuje město za městem.
  • Neobsazených měst ubývá, brzy začne být horko.
  • Doly Morie dobyty! Balrogové ve službách dobra. Nečekané!
  • Angren Keep. Ó prokletá Angren Keep! Mohla si mi zajišťovat přísun mocných vlčích jezdců, ale klaďas holt musí být věrný svým principům. Následuji svůj morální kompas a město, bezpochyby plné nevinných, plením do základů.
  • Sličná bojovnice Veerka mi nabízí své služby! Inu, proč ne, nějak už to vymyslíme...
  • A safra. Kde se vzala, tu se vzala, dvojice Nazghůlů poslala mého (hodného!) nemrtváka zpět pod drn. A incident se navíc odehrál až nepříjemně blízko mého území. Nastal čas mobilizace!
  • To vypadá na boj na dvou frontách! Člověk kouká doprava a vlevo mu Gandalf obsadí nehlídané město! Šupák jeden...
  • Jo tak ještě Gondor si začal vyskakovat!
  • Smutný konec potkal Gandalfa Šedého! Rozdrcen větvemi zfanatizovaného Enta. Nu což, lepší, než objímačka s Balrogem, že.
  • Barad-Dur, Minal Morgul, jakožto i Minas Tirith jsou zničeny! Mou rukou, samozřejmě, svatá válka si nevybírá, všechno, nebo nic!
  • Zbytky nepřátel nabízejí mír. Plivu vám do tváře, srabi! Peace is not an option!

warlords-05

Ač na tahové strategie rozhodně nejsem přeborník, nebojím se konstatovat, že hra je téměř dokonale vybroušeným diamantem, skoro až partií šachu ve fantasy hávu. Audiovizuální zpracování bylo zastaralé už v době vzniku (Deluxe verze je rok 1995), ovšem po herní stránce je málo co zlepšovat. Nebo lépe - víc ořezat až na kost hra nejde. Vše zbytečné je pryč, zbývá perfektní celek, kterému k dokonalosti chybí pouhý ždibíček.

Jedním takovým ždibíčkem je přiliš veliká "gumovost" generátoru náhodných čísel. Stane se vám, že ač v bezpečí města za silnými hradbami dlí jednotka značné síly, kolemjdoucí skřet město bez námahy dobude. Řečí čísel je to 5 (plus bonus za hradby) vs 1. Takový souboj by dle mého názoru měl vždy dopadnou naprosto jednoznačně. Slabší povahy, jako jsem já, to svádí k podvádění se save / load. Že jste v souboji přišli o všechny jednotky, ale protivníkovi ještě čtyři zbyly? Netřeba zoufat, zkuste to znovu, může to dopadnout i přesně naopak!

Města bohužel nejdou přepnout do nějakého autonomního režimu. Vždy, když vyprodukují novou jednotku, je třeba jí zadat příkazy, což je často pouhé "bránit město". Když měst obsluhujete 30, může se každé kolo značně protáhnout. Samply by zasloužily nahrát znovu, mluvící hlavě, která na vás sem tam vyskočí s hláškou, téměř není rozumět. Spojování / rozpojování skupin jednotek by také mohlo být řešeno trochu pohodlněji... ale to jsou takové drobné mušky octomilky, které bez problémů zaženete mávnutím ruky.

Já říkám zahrát, pokud možno ještě dnes.

warlords-04

Komentáře k:
"Warlords 2: Greetings, Warlord!"

  • Ftl napsal:

    Ksakru tak to asi tu 3 necham zatim jeste lezet, kdyz pises ze te nechytla :)

  • Vike napsal:

    Warlords je hra, která se řadí mezi „návykovky“. I když nejsem příliš „strategicky pozitivní“ této hře jsem jednoduše propadl. A následně jsem kvůli ní málem prohučel i ve škole, protože se mě dostala pod pařát v době písemek a závěrečných zkoušek. Warlords má totiž tu vzácnou schopnost vás přinutit k dobrovolnému trávení času u PC do čtyř hodin ráno a horko těžko se mezitím dostanete alespoň na WC. No, to už možná trochu přeháním, ale je super, tečka :-)

    • Sledge napsal:

      Ano, jako u všech dobrých tahovek, je tam onen problém s „ještě jedno kolo a fakt už jdu spát!“ :)

      • Harry napsal:

        Přesně tak. Dohrál jsem po nocích jedničku, dvojka byla myslím těžší, ale teď nevím, zda tam také nejde volit obtížnost jako v jedničce. To se autor nepochlubi, zda to nehrál na obtížnost „opice“ ;)

        • Sledge napsal:

          Volba obtížnosti je dost komplexní. Každému z protivníků můžeš nastavit jinou úroveň inteligence, navíc se dá hejbat i s pravidlama :) Bez mučení se přiznám, že většinou hraju na něco lehčího ;)

          • Vike napsal:

            Jednou jsem v titánském opojení zvolil největší obtížnost a během pár kol mě soupeři natrhli prdel takovým způsobem, že mé nebohé ego se z toho léčilo ještě několik následujících dní. Velice rychle jsem se vrátil na zem a raději volil zlatou střední cestu. A to je právě na Warlords skvělé, totiž přesně jak říkáš, volba obtížnosti je komplexní a díky tomu si téměř každý najde svou parketu :-)

            • Harry napsal:

              Jen jestli obtížnost není daná jen tím, že souboje jsou „méně náhodné“, ale třeba s bonusem pro PC. Což mi na celé hře vadilo nejvíc.