Clive Barker’s Undying – horror od známého spisovatele

A kdože je Clive Barker? To je britský spisovatel, scénárista a také tvůrce známé hororové série Hellraiser. A jedno herní studio se ho rozhodlo najmout, aby jim napsal příběh pro jejich PC hru (a rovnou narvali jeho jméno do názvu).

A tak vzniklo Undying (dosl. neumírající). Undying je hororová FPSka s lehce adventurními prvky a poměrně zajímavým příběhem (aby taky ne, když ho psal profík).

Příběh však působí značně béčkově, protože koneckonců Clive Barker je spíše béčkový spisovatel, který prostě má své specifické publikum. Undying je totiž založené na starém dobrém klišé o prokletém rodu - konkrétně rod Covernantů, kteří žili v obrovské vile kdesi v Irsku.

V úvodním intru vidíme hlavního hrdinu Patricka Galloweye, jak pluje na lodi a přemýšlí... Jeho starý kamarád z první světové války Jeremiah Covernant mu napsal dopis, kde jej žádá, aby ho navštívil, protože nutně potřebuje jeho pomoc...

Duch Aarona vás bude strašit na každém rohu

Duch Aarona nás bude "trollit" a strašit poměrně často. Naštěstí se ho dá zbavit zlatým talířkem

Pomoc okultního a nadpřirozeného charakteru.

Mimochodem, děj se odehrává roku 1923, kdyby to někoho zajímalo.

Patrick tedy navštíví Jeremiaha a ten mu prozradí, že jeho sourozenci jsou již mrtví... a přesto živí, protože ve vile řádí ve své démonické formě.

Na rod Covernantů totiž padla kletba, když Jeremiah před lety našel v knihovně svého táty nějaký starý grimoár a společně se sourozenci vyrazili k nedalekému posvátnému místu, kde jsou monolity rozestavěné do prstence a tam z knihy četli pár veršů. A následně se rozbouřilo moře. Přišly hromy a blesky... A od té doby se začaly dít zlé věci.

Během toho je ještě nutné najít chlápka jménem Otto Keisinger. Hlavní hrdina Patrick byl v minulosti vyhoštěn z Irska za vraždu přítelkyně Gwendolyn. Tu však nespáchal on, nýbrž právě Otto Keisinger. A proto Patrick Ottu nesnáší a chce se mu pomstít. O to větší překvapení pro něj bude, když zjistí, že Otto se s rodinou Covernantů znal a může za celou řadu velice podivných a zlých věcí (vraždy, okultismus).

Mimo jiné také otevřel bránu do pekelného světa jménem Oneiros.

Oneiros – pekelná dimenze zla

Cílem veškerého zla rodiny Covernantů a Otty však není jen zlo samotné – jejich cílem je probudit něco, co se jmenuje Undying King (neumírající král).

A tak je naším úkolem najít Lisbeth, Ambrose, Aarona a Bethany a zabít je. To však díky jejich démonické podobně nejde konvenčními zbraněmi.

Takže je ještě potřeba sehnat kouzelnou kosu Scythe of the Celts, která je však plná zla.

Příběh pak budeme postupně rozkrývat také čtením deníkových zápisků, které jsou roztroušeny… vlastně úplně všude.

Navzdory tomu, že se většina hry odehrává v obrovské vile rodiny Covernantů, navštívíme i spoustu míst v okolí – maják, mauzoleum, pirátská jeskyně, klášter… Také navštívíme peklo Oneiros, (které je trochu podobné peklu v Doom 3). Dále se bude cestovat časem, tak se podíváme i do minulosti některých známých míst. A na závěr navštívíme sféru Ethernal Autumn .

Navštívíme mnoho různých podzemí, katakomb, stok, jeskyní, sklepení a prostě vše, co bych od hororové hry čekal. Nutno podotknout, že atmosféra v Udying je prostě povedená. Každé místo je patřičně “creepy”, tajemné a strašidelné. Žádné laciné lekačky. Osobně to považuji za jednu z nejlepších hororových her, co na PC vyšly, aspoň co se týče atmosféry.

Malá ukázka, jak funguje Scrye. Stojíme na nějakém místě a uslyšíme see a tak aktivujeme kouzlo

Kouzlo pak odhalí něco z minulosti.

Scrye také umí odhalit skutečnost… Tohle je portrét Lisbeth

A tohle je současná démonická podoba Lisbeth

No, ale teď k tomu, jak se Undying vlastně hraje. Takže… za prvé je to normálně střílečka, čili se všemi zombíky a vlkodlaky se bojuje po doomovsku. Tj. kulka mezi oči, molotov pod nohy a brokovnicí mezi lopatky. A asi v půlce hry se nachází zmíněná keltská kosa, která je tak silná, že většinu nepřátel při potkání ihned rozpůlím vedví jako by byly z papíru.

Trochu zajímavé je, že hlavní hrdina je levák… Nebo spíše v pravé nic držet nemůže, protože ji potřebuje ke kouzlení.

A tím se dostávám ke kouzlům. Patrick umí totiž kouzlit, ačkoliv ze začátku má jen jedno kouzlo, co se jmenuje Scrye. Scrye je schopnost vidět do minulosti nebo vidět (popř. slyšet) jaké věci doopravdy jsou.

Jdeme třeba kolem šibenice a pomocí Scrye se můžeme podívat, jak tam někdo dříve visel. Nebo v klášteře si takto můžeme prohlédnout modlící se mnichy. Dále je díky tomu možné vidět některé skryté věci… Jo a také to funguje jako schopnost vidět po tmě. Na místech, kde si můžeme něco prohlédnout z minulosti nás upozorní šepot říkající See nebo Scrye.

Rodina Covernantů (Z leva – Lisbeth, Ambose, Jeremiah, Bethany a Aaron) (Počeštěně taky, Eliška, Ambrož, Jeremiáš, Bětuška a Áron).

Co se týče dalších kouzel, postupně se dá získat třeba schopnost střílet plasmu, vykouzlit si štít, střílet explodující lebky (taková fantasy náhrada za raketomet) nebo rychlejší běh.

Na kouzlech je super jejich originalita a celkově je díky nim Undying zábavnější. Nevýhodou je však fakt, že jich většinu člověk využije tak jednou, dvakrát... Kupříkladu kouzlo, kterým se anulují silová pole.

Každé kouzlo čerpá manu. Ta se však sama ihned dobíjí. Dokonce se dá během hry několikrát najít předmět Mana Well, který permanentně zvyšuje celkovou kapacitu many.

Večerní procházku po Irském pobřeží dovede pokazit jen hnusný létající démon... ještěže mám svou kosu a explodující lebky

Kromě kouzel a zbraní je tu i zcela běžný inventář s předměty, ve kterém lze mít třeba dynamity, speciální zlaté misky, kterými se zahání zlí duchové (hlavně Aaron, který neustále straší na různých místech během celé hry), amplifier (ten zvýší úroveň vybraného kouzla). A kromě běžných předmětů obsahuje inventář také příběhové předměty, které jsou prostě nutné pro další postup...

A to jsem ještě nezmínil nepřátelé - je tu prakticky skoro vše, na co si člověk vzpomene. Netopýři, vlkodlaci (jmenují se Howlers), různé druhy démonů, zmutované kytky, zlí mniši a také Trsanti, což jsou arabští vojáci (zkoušel jsem ten název googlit a podle všeho si ho Clive Barker vymyslel).

Tajemný klášter se nejdříve musí projít v podobě staré ruiny, ovšem později navštívíme jeho podobu o pár stovek let dříve, když otevřeme portál na cestování čase,...

Co se týče nějakých slabších stránek Undying, připadá mi divné, že věci ze stolů často nejdou brát (třeba munice, lékárničky) a tak musím na ten stůl vyskočit a pobrat to chozením po stole (jaká to realističnost, co?). Také mi přišlo nefér, že se někdy nepřátelé objevují za mými zády, aniž bych to tušil. A občas se mi Undying škubal (viděl bych to prostě na nějakou chybu engine... Jo mimochodem, běží to na Unreal enginu).

Clive Baker's Undying se ve své době prodával velice špatně. Bylo zrušeno pokračování, byly zrušené také konverze pro konzole. A nepomohlo ani jméno známého spisovatele v názvu. Proč? Popravdě netuším... asi špatná reklama, špatný marketing, bůh ví co...

Co ale důvodem nízké prodejnosti nebylo zcela jistě? Že by byl Undying špatnou hrou! Undying je velice zábavná, promyšlená a intenzivní záležitost s nádherně ponurou a mrazivou atmosférou. Máte-li rádi netradiční herní mechanismy, propracované temné příběhy a skvělý design, je Undying pro vás...

Momentálně se dá docela levně pořídit na GOGu, plus existuje skupina, která momentálně pracuje na předělávce celého Undying do HD. Takže stále je spoustu příležitostí si tuhle záležitost vyzkoušet!