Můj top 10 – tahové strategie

Jsem typem hráče, který si spíše libuje v hrách, které nevyžadují rychlé reflexy, ale jsou spíše zaměřené na taktiku, mikromanagment jednotek a logické rozhodování. Mezi můj vůbec nejoblíbenější žánr patří bezesporu turn-based strategie, tedy strategie na tahy. Rád přemýšlím o tom, jaké jednotky nakoupit, jaké vybavení těmto jednotkám poskytnout, jak s těmito jednotkami pohybovat po bitevním poli. Libí se mi ten pocit uspokojení při každém správném rozhodnutí, naopak je super retrospektivně vnímat své chyby, zkusit se z nich poučit a být příště o něco lepší. Před rokem 2000 jsem hrál převážně tituly spojené s tahovými souboji a RPG prvky. Chtěl bych se tak s Vámi podělit o mých 10 nejoblíbenějších retro hrách z žánru tahových strategií.

Číslo 10 – Fantasy General

Kolik já jen strávil času s touto hrou. Fantasy General je tahovou strategií spadající do rodinného klenotu společnosti Strategic Simulations a funguje jako odnož známější a mainstreamovější série Panzer General. Hra vyšla v roce 1996 a zaznamenala poměrně značný úspěch. Pro mne se stala legendou zejména díky propracovaným bitvám, skvělému vylepšování jednotek a také svým FANTASY zasazením, které je mi poněkud blíž, než doba druhé světové války. Hra si ve své době vysloužila pozitivní recenze a ohlasy, díky skvělé hratelnosti, jež vyžaduje od hráče strategické myšlení a logické uvažování.

Číslo 9 – Heroes of Might & Magic

První díl legendární série, která se vyvinula jako spin-off RPG série Might and Magic, doplňující její lore i celkový příběh. Hráče se postaví do role lorda Ironfista, který při útěku před zrádci objeví portál do zcela nové země Enroth, jíž nevládne žádný panovník. A právě vaším cílem je ovládnout celou zemi a založit jednotné království. Hra vyšla v roce 1995 a své mechanismy převzala ze starší hry Kings Bounty, za níž stojí, stejně jako za touto sérií, společnost New World Computing. Zhostěte se jednoho ze čtyř hradů, prozkoumávejte svět, verbujte vojsko a porazte své soupeře v tahových soubojích, okořeněných mocí a magií.

Číslo 8 – Warlords 4: Heroes of Erathia

Jedná se o poměrně novější titul, vyšel v roce 2003 z rukou Infinite Interactive, který ovšem musím zmínit, jelikož jsem u něj strávil opravdu velké kvantum času. Hra je svým způsobem velmi podobná předešlému titulu, ovšem jde si svou vlastní a originální cestou. Popisovat hratelnost a systémy této hry by vyšlo na několik stránek. V rámci hry dobýváte jednotlivá území, získáváte hrady, z nich verbujete svá vojska, která samozřejmě posíláte do bitev. V bitvách si pouze vybíráte jednotku pro boj, jednotlivé souboje pak probíhají na tahy bez přičinění hráče, který tak sleduje počínání svých bojovníků. Do bitvy může promlouvat pouze výběrem jednotky pro boj a kouzlením. Hra má krásnou grafiku i líbivé ozvučení. Pro tahové retro maniaky výborná hra na několik desítek hodin.

Číslo 7 – Civilization 3

Předně musím říct, že miluju hry od Sida Meiera a jeho série Civilization je pro mne opravdovým herním nebem. Myslím, že pro mnohé není ani potřeba popisovat hru. Zkrátka se ujmete jedné z civilizací a za pomoci několika klíčových faktorů, se snažíte rozvíjet svá města, objevujete nové technologie a vynálezy, verbujete svá vojska, dobýváte území, využíváte diplomacii ke svému prospěchu a se svými poddanými prosperujete až do takové míry, kdy že své civilizace uděláte tu nejmocnější sílu na světě. Nebo také ne, protože proti vám stojí velké množství dalších počítačem ovládaných vládců, kteří mají naprosto stejný úkol. Třetí civilizace z roku 2001 má skvělé mechaniky a úžasný grafický kabátek. Nelze jinak, než jen doporučit.

Číslo 6 – King‘s Bounty

King‘s Bounty byl první, jedná se vlastně o předchůdce slavné série Heroes of Might and Magic, která šla samozřejmě vlastní, lepší a na mechanismy širší cestou. Za hrou stojí společnost New World Computing a světlo světa spatřila v roce 1990. Přestože jí bude za nedlouho 30 let, je i v dnešní době velmi dobře hratelná, pokud jí samozřejmě odpustíte zastaralé ovládání a grafiku. Zhostíte se role rytíře, jehož úkolem je najít 25 kusů mapy, jež skrývá návod k získání Žezla řádu, to vše předtím než král Maximus, vládce a ochránce dobra, zemře. Jednoduchá premisa, kdy verbujete vojska, prozkoumáváte svět skládající se ze 4 velkých kontinentů, svádíte souboje s armádami chaosu a postupně odkrýváte posvátné místo, kde je Žezlo řádu uloženo. V případě, že nedokážete skousnout archaické zpracování původního dílu, je k dispozici moderní verze, jež vyšla v roce 2008 a rozhodně stojí za to.

Číslo 5 – Heroes of Might & Magic II

Přestože za nejlepší díl celé série je obecně považovaný až Heroes 3 (skvělý díl, miluju rozdělení hradů a vyváženost jednotlivých stran, až na Inferno, to je vážně strašně špatný), pro mne je absolutním favoritem právě druhý díl, který přinesl, oproti prvnímu dílu, hezčí grafiku, svižnější hratelnost, větší počet hradů i rekrutovatelných příšer a příběh hratelný za dvě znesvářené strany, každou se svými vlastními úkoly, hrady a hrdiny. Heroes of Might and Magic II vyšel v roce 1996 a ihned se stal absolutním hitem, kdy se jeho prodejní čísla vyšplhala ke 2 milionům kopií. Pro fanouška tahových strategií absolutní nutnost.

Číslo 4 – The Settlers 2

Vím, že se spíše jedná o budovatelskou strategii, přesto jsem ji zde chtěl uvést, jakožto mou oblíbenou hru, u které jsem strávil doslova stovky hodin, a žádná jiná hra, ani novější díly z této série, mi tolik nepřirostli k srdci. The Settlers II vyšla v roce 1996 z dílny Blue Byte Software. Na starosti budete mít vlastní osadu, která potřebuje jíst, bydlet, bavit se a bojovat. Jednoduchá premisa, ovšem neuvěřitelná zábava, při níž je potřebné přemýšlet, zejména jak sestavit co nejefektivnější řetězec, jež dokáže z pokáceného stromu přinést kusy dřeva vhodné ke stavbě, nebo z farmy prasátek vyrobí chutnou klobásku. Výborná hra, u které si skvěle odpočinete. K dostání je dneska na GOGu za pár korun ve zlaté edici, která je spustitelná i na nových systémech Windows.

Číslo 3 – Disciples 2: Dark Prophecy

Přestože jsou mechanismy poměrně rozdílné, jedná se o přímého vyzyvatele série Heroes a musím říct, že Disciples II tuto bitvu, alespoň u mě, bez výhrady vyhrálo. Tahová strategie, ve které ovládáte své město, zde rekrutujete hrdiny, vojska, s kterými dobýváte území, získáváte zkušenosti, navyšujete úrovně svých jednotek, sbíráte důležité zdroje, které dále využíváte pro stavbu nových budov a výzkum silnějších kouzel. Na výběr jsou celkem 4 základní rasy a velké množství jednotek, hrdinů, výzbroje a artefaktů. Velmi povedená hra, krásná grafika, skvělá hudba a taktické tahové souboje dělají z této hry opravdový klenot. Jednoznačně doporučuji, je nutné si ovšem vymezit dlouhé večery, hra je velmi rozsáhlá.

Číslo 2 – X-Com: Terror from the Deep

Neskutečně návyková, často frustrující, ale přesto hra, kterou bych si s sebou vzal na opuštěný ostrov, pokud bych si měl vybrat jednu hru, kterou budu hrát do konce života. Jedná se o druhý díl série, jež vznikl v roce 1995. Přestože jde vlastně o reskin prvního dílu, přesto přidává hra velké množství jemných vylepšení, které ji posouvají blíže k dokonalosti. První díl jsem dohrál několikrát, stejně jako tuto hru. Ujímáte se skupiny mariňáků, kteří mají před sebou nejednoduchý úkol. Z vody se vynořují mimozemské nepřátelské síly, které usilují o naprosté zničení celého lidstva. Organizace X-Com je zpočátku velmi špatně vyzbrojená, zbraně jsou velmi neúčinné v porovnání s mimozemskou technologií. Právě na Vás je se s touto situací vypořádat, zapojit správnou taktiku boje, zkoumat lepší výzbroj, spravovat finance a zachránit celé lidstvo před zkázou. Hra je rozdělena na dvě části. V té první, globální, spravujete své základny, zadáváte nové výzkumy, rekrutujete vojáky, vyzbrojujete své lodě a hlídáte, odkud se vynoří další nepřátelské plavidlo, které je nutné potopit. V případě úspěšného potopení přichází na řadu druhá část hry, lokální, kde na taktické mapě podvodního světa ovládáte své vojáky, dáváte jim různé rozkazy, které jsou omezené pohybovými body. Každá akce (pohyb, střelba, přikrčení) bere určité množství pohybových bodů, je tak nutné takticky přemýšlet, kam svého vojáka přemístit, odkud střílet tak, aby měl dobrou palebnou pozici a zároveň byl dobře krytý před nepřátelskou střelbou. Boje jsou těžké, je proto opravdu nutné nebýt zbrklý. I když je pravda, a to zejména ze začátku hry, že je hra až nespravedlivá a vaši vojáci umírají nepříjemně často. Jakmile si ovšem hru osaháte a naučíte se její pravidla, budou síly vyrovnané a vy si tak budete užívat skvělou hru. V případě, že neholdujete vodnímu prostředí (přestože jsou zde i mise na souši), doporučuji první díl Ufo: Enemy unknown. V případě, že chcete podobný zážitek s lepším technickým zpracováním, nelze než nedoporučit XCOM: Enemy unknown z roku 2012, ale to už do retra příliš nezapadá.

Číslo 1 – Civilization 2

Civilization 2 je pro mne nejlepší tahovou strategií vůbec. Vznikla v roce 1996 ve společnosti MicroProse a zaznamenala fenomenální celosvětový úspěch, kdy prodala více jak 3 miliony kopií. Musím se přiznat, že jsem hru hrával nejdříve na Playstationu, až poté jsem se dostal k verzi pro PC. Přestože pozdější fáze hry byly na Playstationu prakticky nehratelné a načítání tahu počítače byl opravdu velmi dlouhý, přesto jsem u té hry seděl a neskončil jsem, dokud jsem nebyl poražen nebo se stal absolutním vládcem celé, počítačem vytvořené, planety. Stejně jako v jiných dílech série Civilization ovládáte svůj národ, který se snažíte co nejlépe spravovat a dovést ho ke slávě. Na výběr je velké množství civilizací se svými bonusy, které hráli velkou roli, zejména na začátku každé hry. Výzkum byl skvěle promakaný a lehce pochopitelný, bitvy přehledné a statisticky jasné. Grafika byla na tehdejší dobu kouzelná. Možná ze mě mluví troška nostalgie, ale pro mne je to ta nejlepší tahová strategie.

A jaké jsou vaše oblíbené tahové strategie? Klidně dejte vědět do diskuze, tady ještě jedno malé video, obsahující výše zmíněné hry.