Haunted Castle – overkill Castlevania pro hrací automaty

Když začne level jedna, možná byste mohli očekávat, že to bude jako v jiných videohrách, kdy stojíte někde v klidu, v bezpečí, abyste se mohli rozkoukat a zjistit co a jak. No, omyl – level 1 začne tak, že proti vám letí netopýr a jde po vás kostlivec, takže musíte rychle zareagovat 😀

Už první level je tak trochu nervy drásající. Hlavní postava Simon je totiž příliš veliký, což znamená veliký hitbox, což znamená, že dostane velice snadno damage, což znamená brzkou smrt. Mimoto je také pomalý, reaguje trochu opožděně a dost zdlouhavě se otáčí. Když vás tím pádem něco napadne zezadu, potřebujete se rychle otočit, což to tu jaksi taksi nejde.

Nápis „Game Over“ budete mít před očima docela často, jestli se rozhodnete Haunted Castle hrát

Průběh jednotlivých levelů je každopádně trochu moc hrrr, jelikož každou chvíli náhodně z nějakého směru vyletí netopýr, duch, oční bulva nebo hořící lebka a dají vám damage. Prakticky se nemáte jak bránit. A i když stihnete švihnout bičem něco, co na vás letí zleva, stejně ihned něco přiletí zprava. A když se stihnete otočit, abyste švihli to, co letí zprava, stejně zase znovu něco letí zleva. Téměř každý damage bere cca 1/2 veškerých HP. A to je… trochu moc.

Já vím, že to zní hrozně a rád bych napsal „ve skutečnosti to tak hrozný není“, ale ono je…

Každopádně k obtížnosti hry by se dalo říct „it’s not a feature, it’s a bug“, což je dané tím, že je ta hra prostě blbě naprogramovaná a nevybalancovaná. Skoro to vypadá, jako kdyby tvůrci hru netestovali. Někdy, i když přeskočíte nějaký fireball, co na vás letí a úspěšně se mu tak vyhnete, stejně dostanete damage. Celkově to vypadá, že engine divně vyhodnocuje kolize a pokud švihnete bičem něco moc zblízka nebo zdálky, tak to proletí skrz a dostanete damage.

Stala se mi také jedna zvláštní věc – v jedné mapě jsem nechal žít tři nepřátelé – kostry – přeskočil je a pokračoval dál. A když jsem na konci vedl fight s bossem, tak se tyhle tři kostry najednou objevily. Prostě je hra nijak „nevymaže“ – ony furt jdou napříč celou mapou až ke mně…

Moc také nepotěší, že máte jen tři continue a pak game over. K tomu všemu ještě běží v jednotlivých levelech čas a není ho mnoho.

Některé momenty vypadají velice dobře na to, že je Haunted Castle z roku 1988

Ona ta obtížnost je prej schválně, protože už tehdy fungoval koncept pay to win. Prostě je ta hra designovaná tak, abyste museli do herního automatu házet znovu a znovu další mince. Dokonce jich tam můžete naházet víc a mít větší health bar – tedy více zdraví. Ale tím zase ztrácíte continue – takže jedna jediná smrt znamená game over. (V emulatoru „insert a coin“ funkci nahrazuje libovolně zvolená klávesa).

Lze také hrát japonskou verzi – ta je oproti americké mírně jednodušší (nepřátelé dávají menší damage + se doplňuje zdraví na začátku levelu + je vystřižená jedna past s netopýry v druhém levelu).

Nebo Playstation 4 verzi, která má neomezený počet continue.

Malá citace z Wikii (http://castlevania.wikia.com/wiki/Haunted_Castle)
—
Haunted Castle was not considered a success in arcades by Konami.[1]

The game has a very poor reputation among the Castlevania fan-base, with numerous reviews by fans giving the game poor ratings.[2][3][4]

Criticism includes the main character being rather large when compared to other Castlevania games‘ characters, and thus an easy target for enemy and obstacle hits, poor hit-detection, and most prominently the game’s difficulty.[2] A major point of criticism is the limited amount of continues, which is considered unfair to the player and also drives away sales from players who would otherwise be willing to purchase more continues.

Haunted Castle has been cited as being one of the most difficult Castlevania games in existence.[2] Reasons for this are said to be an overwhelming amount of enemies attacking the player, and the limited amount of continues the game allows.[2]
—

Tak ale už bylo dost řečeno o tom, jak je to těžký a jdeme se podívat na to, jak se to hraje.

Ve třetí mapě hraje na pozadí skladba Bloody Tears a tenhle obraz nám to tématicky připomíná 🙂

Inu, musíte projít šest levelů, na konci každého je boss. Jak bývá v Castlevanii zvykem, máte bič Vampire Killer, kterým šviháte monstra. Lze však během hry najít také meč a řemdih. Z nepřátel po smrti někdy vyskočí srdíčko (a pokus ho sebrat vždycky znamená chvíle nepozornosti, takže vás někde něco sejme). Srdíčka fungují jako munice pro sekundární zbraň – to je opět taková klasika v Castlevaniích. Sekundární zbraně jsou však trochu jiné, než obvykle. Starý dobrý nůž, bumerang, svěcená voda… nic z toho tu není. Místo toho je tu bomba, bumerang (vypadá trochu jinak, než ten původní), louč a kříže. Vrátily se jen kapesní hodinky, co na chvíli zastavují čas.

Koncepty všudepřítomných svíček, ze kterých vypadávala srdíčka, a možnost zvyšovat účinnost biče, se v Haunted Castle nenachází a bylo od toho pro tentokrát upuštěno.

A to je vše, co potřebujete vědět, abyste hrou prošli od začátku do konce, (což se vám stejně nepovede).

Kdybych měl zmínit nějaké kladné stránky hry, tak musím říct, že je Haunted Castle na svou dobu docela hezká hra – myslím graficky. A také docela dobře zestárla, protože i dneska je k světu. Hry z konce osmdesátých let a začátkem devadesátých jsou mnohdy daleko škaredší. Dokonce i některé Castlevanie, co vyšly po Haunted Castle, vypadají o něco hůř.

Některé věci pochopitelně vypadají zvláštně optikou dnešní doby. Hlavní hrdina chodí, jako by měl zácpu. Někteří bossové nemají ani animaci své smrti a jen vydají nějaký zvuk a konec levelu. Animace měly ve své době vypadat strašidelně a creepy. Po třiceti letech vypadají ještě víc strašidelně a creepy.

Poslední věc – hudba. Hudba jako vždy je skvělá a nejenom to – ona byla použita znovu i v budoucích dílech Castlevanie, což znamená, že čas prověřil její kvality. Soundtrack je určitě kvalitní a doporučil bych si je poslechnout na Youtube.

Takže to je asi tak všechno – Haunted Castle stojí za vyzkoušení. Já jsem se dostal nejdále do pátého levelu, což bych vlastně ani nedělal, kdyby mě nevyhecoval kamarád Martin, který to mimochodem dohrál. Já na to ty nervy ale nemám. Každopádně mám k Haunted Castle respekt. Určitě má v herní historii své místo, stejně tak mezi Castlevaniemi.