Jaká je přenosná konzole Odroid GO Advanced V2

Nedávno jsem přemýšlel, že si pořídím nějakou ruční konzoli AKA handheld, protože život je plný různého zdlouhavého čekání. Čekání na zastávkách, nádražích, na úřadech a na dalších místech. A protože se člověku vždy nechce číst nebo prokrastinovat na sociálních sítích, ruční konzole se zdají jako dobrá volba.

Trochu mě ale odrazoval fakt, že tyhle konzole jsou závislé pouze na hrách, které pro ně vyšly, a hráč se musí omezit pouze na ně. Nebo ne? Udělal jsem si malý research, zeptal se lidí na Facebooku, jak to vlastně je, a padla řada doporučení - od Bluetooth gamepadů pro Android telefony až po různé další geekovské nápady. Někdo doporučil zařízení jménem Odroid, nejčastěji mi však bylo doporučováno Sony PSP. Nemohl jsem se rozhodnout, kterému z těchto dvou handheldů dát přednost, a tak jsem si nakonec koupil oba dva. A když už jsme u toho, nebude na škodu, když popíšu, jaký na mě udělaly dojem.

Ale porovnání to bude značně neférové, bereme-li v potaz, že obě zařízení jsou z jiné doby a mají trochu jiné zaměření. Ale obojí umí něco, co jsem hrozně chtěl - totiž možnost emulace. Tj. můžete hrát videohry z NES, SNES, Genesis, PSX, Game Boy a jiné. To je přesně to, co mě zaujalo. A právě z tohohle pohledu je budu hodnotit - jak moc dobře tato zařízení uspokojí retro hráče, co chce mít v kapsy ty největší klasiky od Maria až po Sonica a Dooma?

Podotýkám, že to budou mé dojmy, můj názor. Přiznávám také, že jsem se do příliš mravenčí práce nepouštěl. Pokud mi třeba nefungoval nějaký emulátor od konzole, která mě zase tak moc nezajímala, tak jsem to vzdal a hlubší troubleshooting neproběhl. Takže... to berte s rezervou.

Každopádně, začneme Odroid GO Advanced V2!

Tohle zařízení funguje na podobném principu jako počítač Raspberry Pi. Pointa je především v tom, že se jedná o malý počítač ve formě čipu. K němu dostanete display, baterku, repráček, plastový obal a tlačítka. Tuhle skládačku si můžete sestavit pomocí dodaného šroubováčku… anebo si můžete - jako já - koupit zařízení složené, obzvlášť pokud máte obě ruce levé.

Nutno podotknout, že plastový obal a tlačítka mají takový levný cheap-ass feeling. Je na nich poznat, že jsou takový nic moc. Jako stačí to, ale je to prostě nic moc. Nicméně člověk si ten čip může dát, do čeho chce, a může si vyrobit vlastní obal či tlačítka. A také komunita kolem tohoto zařízení je velice kreativní a fanoušci jsou schopni vytvořit a vytunit téměř cokoliv.

Po spuštění zjistíte, že tento přístroj vůbec nic neumí a nic v něm není. Je na vás, abyste vzali SD kartu, nainstalovali na ní nějaký operační systém, emulátory, hry a píchli to do vašeho Odroidu. Podle všeho ta věc rozjede celou řadu OS, včetně různých linuxových distribucí - např. Arch Linux nebo věci založené na Debianu. Důležité jsou však OS vytvořené speciálně pro Odroid.

Nejdříve jsem si nainstaloval Retro Roller, ale ten na mě moc hezký dojem neudělal a nefungovala mi s ním tlačítka R1 A L1. Zformátoval jsem to a zkusil Batocera. I to se mi příliš nelíbilo.

Oba OS navíc defaultně neuměly rozjet žádné hry. Když tam hodíte třeba romku pro Segu Genesis a ta má koncovku .smd, tak to neumí rozjet. Musíte vytvořit textový soubor, kde zařízení řeknete, že koncovku .smd musí rozjíždět v emulátoru Segy Genesis (v praxi to znamená, že to copy-pastnete někde z nějakýho Odroid fóra). Pokud však má romka koncovku třeba .SMD (ano, je to case-sensitive) nebo třeba .bin, tak to nepozná, dokud to do toho texťáku nedopíšete. Další věc je, že musíte sehnat pro každou druhou věc bios, aby fungovala.

Každopádně jsem to vzdal a nainstaloval další OS, tentokrát Emulec. Ten vyřešil všechny moje problémy. Má od začátku nainstalovanou hromadu biosů a definované všechny koncovky. Stačí na něj nahrát romky her a můžete rovnou hrát.

Akorát pozor, je to Linux! A protože ve Windowsech funguje souborový systém NTFS, zatímco v Linuxu ext4, tak soubory nejde jen tak přetáhnout. Je nutný nějaký software třetích stran, co to umí převádět - třeba od Paragon Software. Ten naštěstí funguje, i když vám vyprší trial.

Jak se dostanete dovnitř do souborů Emulec, najdete tam obrovskou hromadu složek, které se jmenují podle konzole: "genesis", "nes", "snes", "playstation", "atarijaguar" atd. a do těch můžete naházet roms / romky.

Emulec má dvě prostředí - Emulationstation a RetroArch. Emulationstation funguje jako seznam her, které jsou roztříděné dle konzole, dle abecedy nebo dle čeho chcete. Pokud složka spadající pod nějakou konzoli zůstane prázdná, v seznamu se tato konzole vůbec neobjeví. Třeba máte prázdnou složku "nes" a v zařízení v seznamu se NES vůbec nevyskytne. Nicméně, jakmile tam hodíte třeba soubor castlevania.nes, pak se v seznamu objeví sekce NES her a bude tam jedna položka - Castlevania. A pak už stačí jen spustit a hrát.

Při spuštění se zapne RetroArch a hra běží pod ním.

Každopádně jsem si postupně Odroid zamiloval a hraje se mi na něm suprově. Zkoušel jsem různé konzole - NES, SNES, Genesis, Game Boy atd... A všechno funguje naprosto v pohodě a na jedničku. RetroArch si můžete nastavit třeba i tlačítka, kterými budete chtít mít quick save a quick load, restart, fast-forward a tak dále. Já jsem poprvé ani nevěděl, jak se dostat z té hry zpět do nastavení, ale postupně jsem na všechno přišel, a bylo to fajn.

Odroid v pohodě zvládá i PSX hry. Rozjel jsem Exhumed a Silent Hill a šlape to jako hodinky. Akorát jsem nezvládl rozjet Doom PSX, ale ten i v emulátoru na PC vyžaduje specifický OpenGL plugin, aby se rozjel, takže s ním je to trochu složitější.

Dále se mi rozjedou i hry pro Sony PSP, akorát ten emulátor, pod kterým to běží, je optimalizovaný spíše na PC, takže v nastavení vám tam někde skočí kurzor myši. Ten se navíc přilepí někam, kam nemá, a je to vopruz. Je složité ho někam dostrkat a podobně.

Rozjel jsem i Nintendo 64, ale opět je problémem třeba takový Doom. Doom 64 funguje, ale zatraceně pomalu! Možná že N64 je maximum, které tohle zařízení zvládne. Nevím.

Zkoušel jsem třeba i Sega Saturn nebo Atari Jaguar, ale zařízení mi vůbec nerozpoznalo romky, a nevím, jak tyhle věci rozjet. A tady přišla ta lenost, o které jsem mluvil na začátku. Nechtělo se mi to řešit, tak jsem to vzdal. No jo, no jo, jsem mizerný recenzent!

Každopádně RetroArch podporuje i Dooma. Normální PC verzi Dooma. Stačí na SD kartu hodit doom.wad soubor a rozjet ho. Zařízení ho normálně rozpozná a spustí. Ale pozor, musí to být legální kopie. Mně fungují jen .wad soubory ze Steamu. Různé shareware verze mi házely chybové hlášky. RetroArch Dooma pouští pod enginem PrBoom, kde se soubor prboom.wad považuje za bios. Teoreticky to znamená, že by neměl být problém na něm rozjet třeba Zones of Fear. :)

Inu, co by vás ještě mohlo zajímat? Baterka vydrží asi dva dny, ale těžko se to měří, protože člověk obvykle hraje spíš nahodile než pravidelně. Také záleží na podsvícení. Na přímém slunci je na tom vidět totální h**no a musíte si dát podsvícení na maximum, což ale žere baterku. Čili tu je stejný problém jako u mobilů.

Pokud jde o kvalitu displaye, ten na pohled vypadá suprově, ale nejsem žádný odborník a znalec. Jednu věc však displayi musím vyčíst. Měl jsem Odroid v batohu na procházce, a když jsem ho doma vytáhl, zjistil jsem, že mám na displayi rýhu - bohužel trvalou. To byla má první procházka, kdy jsem s sebou Odroid vzal! Je pravda, že se ke všem svým zařízením nechovám moc hezky. Tahám to různě po kapsách a válí se mi to úplně všude, ale všechny věci mi vždycky přežily ve zdraví... Odroid ale nezvládl bez poškození ani první týden, což mě trochu nakrklo.

Tak jako tak mi Odroid přirostl k srdci. Baví mě na něm hrát a rád si jej s sebou všude beru. Doufám, že se bude tahle věc stále vylepšovat a budou vznikat ještě novější verze operačních systémů. Doufám, že to v budoucnu také bude mít Bluetooth, aby si člověk mohl zapojit třeba bezdrátový sluchátka. Jakože, není to dokonalé, ale předčilo to má očekávání. Je to opravdu kvalitní geekovina!

A příště si zase povíme o Sony PSP.