Dohráno: Rage of Mages – sám sobě trýznitelem

1701.cz - retrogaming merch

Blíží se Vánoce, a tak je čas na plnění starých slibů. V období do roku 2000 jsem zbožňoval Diablo a hrál všechna akční RPG, co mi přišla pod ruce. Bylo to také období, kdy internet byl výsadou buržoazie, a alespoň ve Zlínském kraji se informace o hrách předávaly převážně ústně a z herních časopisů. Nadšení z Diabla by se dalo krájet a jakákoli zmínka o čemkoli, co vypadalo jako Diablo nebo se hrálo jako Diablo, vzbuzovala ve mne a mém okolí velké očekávání, většinou následované velkým zklamáním.

Jednou z her, co měly tuto "jako Diablo" auru, byla také hra Rage of Mages (dále už jen RoM) od ruského studia Nival Interactive. Ještě abych zasadil tuto hru do časového rámce, tak první Diablo vyšlo v lednu 1997, zatímco RoM vyšlo v Evropě v dubnu 1998. Už tento fakt, že RoM je asi o rok a tři měsíce mladší, nastavuje jisté očekávání.

RoM se ke mne dostal někdy krátce po vydání a jeho estetiku (barvy, hudbu, interface) mám navždy zažrané do paměti. Moc dobře si ale také pamatuji, že tato hra byla pekelně těžká. Jakože tak těžká, že jsem v pozdějších levelech nevěděl jak pokračovat a tehdy jsem si slíbil, že se k RoM jednou vrátím a dohraju ji. No a stačilo sotva něco přes 21 let a slib svému mladšímu já jsem splnil.

Dohráno: Rage of Mages – sám sobě trýznitelem

RoM je top-down realtimové akční RPG. Máte svou hlavní postavu a jedno ze tří povolání. Na výběr je klasická trojkombinace válečník, lučištník nebo mág, a jelikož já se raději vyhýbám experimentům, tak vždy jako první hraju za pořádnou tankovací mašinu na zabíjení plnou testosteronu, tedy za válečníka.

Ve univerzu RoM dopadla na Zemi kometa a způsobila zkázu po celém světe. Čtyři mocní mágové ale kolem svých věží pomocí magie vytvořili ochranná pásma, a tím v podstatě rozdělili svět na čtyři samostatné ostrovy, mezi kterými se dá cestovat jenom pomocí magických portálů. Vaším domovem je království Kania, kde jste vy a vaši tři společníci povoláni k císaři, který vám dá za úkol projít portálem do království Umoier, a tam splnit veledůležitý úkol. Nicméně při průchodu portálem se něco zvrtne a vy se ocitnete v Umoieru, každý na jiném místě, čímž může začít vaše dobrodružství. Záhy se dostanete do hlavního města Plagat, které bude výchozím bodem pro všechny vaše výpravy.

Celá hra se skládá z 28 misí (některé jsou nepovinné) a máte do jisté míry svobodu, kam půjdete jako první. Každá mise se odehrává na samostatné mapě různé velikosti, kde musíte splnit jeden hlavní úkol, a už tady je na místě RoM velice pochválit. Každá mapa je takový malý open-world, který si můžete procházet jak chcete. Buď budete následovat stezku a zpravidla dojdete k hlavnímu úkolu co nejdříve, a nebo začnete prozkoumávat okolí a plnit sidequesty, za které dostanete nějaké hezké vybavení, nebo vám NPC pomůžou v plnění hlavního úkolu. Členové vaší družiny občas komentují okolní dění vtipnýma hláškama, což je příjemné zpestření. Rád bych vyzdvihnul, že RoM opravdu odměňuje vaši zvědavost. Každý kout mapy, každý tábor goblinů nebo hnízdo komárů skrývá nějakou odměnu.

Například v jedné misi máte za úkol dobít tábor banditů, který je tuze bráněný. Když se ale trochu porozhlédnete po okolí, narazíte na draka, který vás požádá, abyste našli kouzelný lektvar, který je v jiné části mapy. Když mu ho donesete, tak sám zaútočí na bandity a vy už pak jenom posbíráte loot z ohořelých ostatků.

Dohráno: Rage of Mages – sám sobě trýznitelem

Po každé misi se vracíte do Plagau, kde můžete prodat a nakoupit vybavení či najmou v hospodě žoldáky. Různých tříd zbraní a zbrojí jsou opravdu mraky a neodbytný pocit, že má cenu hromadit zlato a nakupovat, máte až do konce, což si myslím, že by mělo patřit ke každému pořádnému RPG. Stejně tak důležité je najímání žoldáků, bez kterých je hraní v podstatě nemožné. Pokud třeba hrajete jako já za válečníka, tak si najmete čtveřici lučištníků, jejichž pomoc v boji opravdu oceníte.

V RoM totiž neovládáte pouze svou postavu, ale i další členy své družiny, kteří se k vám postupně přidávají, a také najaté žoldáky. Rázem tak máte skupinu třeba deseti postav, které musíte v bojích ovládat v reálném čase. Jedním z hrdinů, kteří se k vám hned ze začátku přidají, je například válečník Brian, mezi jehož záliby patří boj s obouručním mečem a stání na místě jako dement, když do něj střílí nepřítel ze 2 metrů!

Ano, má jízlivá poznámka slouží jako oslí můstek, abych přešel od chválení k těm méně hezkým věcem (a nebuďme slušní, řekněme přímo ohavnostem), co na vás RoM bude páchat. Umělá inteligence se totiž moc nepovedla. Ne, to přeháním - umělá inteligence je naprosto otřesná. Je to asi jako když se v C&C: Red Alert snažíte poslat skupinu jednotek přes most. První přejde normálně, druhý dojde do půlky a zastaví se, třetí začne zmatkovat a hledat cestu přes opačný konec mapy, čtvrtý chodí jenom doleva a doprava. Takto se chová AI v RoM, i když chcete jednotku posunout o dvě pole vedle. Někdy kliknete a jednotka nezareaguje vůbec, jindy se vydá náhodným směrem, pak se vrátí na místo a zůstane stát. Máte i možnost dát jednotkám pokyn automaticky útočit na nepřátele, ale to jim vůbec nebrání stát a nechat do sebe řezat.

Já jsem měl trochu pocit, že tento špatný pathfinding a občasné nereagování na příkazy jsou zapříčiněné experimentováním s 3D terénem. Ačkoli to není na první pohled znát, tak terén je ve skutečnosti 3D, po kterém se pohybují 2D postavy. Když pak chcete přesunou jednotku na rozhraní polygonů, tak jsem měl pocit, že hra nezareaguje. Ovšem problém s ovládáním máte, i když chcete po svém mágovi, aby neútočil na nepřátele, ale healoval, protože vaše hlavní postava je na pokraji smrti. Jenomže to by bylo moc jednoduché, tak si mág ještě dvakrát vystřelí, popojde o jedno pole dopředu, pak dozadu, chvíli stojí a když už se milostpán uráčí, že by teda mohl začít healovat, protože na něj klikáte asi už po stopadesáté, tak váš hrdina padne v boji a musíte loadovat.

Dohráno: Rage of Mages – sám sobě trýznitelem

Je libo grilovaného ogra?

Aby toho nebylo úplně málo, tak RoM má obrovské rozdíly v obtížnosti. Několik prvních misí projdete jako nůž máslem, ale obtížnost pak začne rychle kolísat od trapně jednoduchých až po brutálně obtížné. Záhy se tak stane, že v misi narazíte na ogra, který vašeho vypiplaného válečníka zabije na dvě rány. S ním tedy nemůžete napřímo bojovat a musíte se uchýlit k nějaké léčce. Například já jsem vzal válečníka, nalákal na něj ogra a běhal s ním kolem stromu, zatímco můj mág po ogrovi střílel z bezpečné vzdálenosti.

Říkal jsem si, že takhle to přece nemůžu hrát, a že musí být nějaký elegantnější způsob. Po chvíli hledání jsem našel neoficiálního průvodce hrou, kde popisují, že máte nalákat ogry mezi stromy, kde se zaseknou a vy je pak ustřílíte. V tomto momentu se mi vybavily vzpomínky na své první hraní RoM, kde jsem kvůli obtížnosti nevěděl jak dál a už chápu, proč jsem RoM nedohrál. Stejně tak rozeznáte zrno od plev v hodnocení na GOGu, čímž myslím ty, co na RoM jenom vzpomínají, od těch, co se jej pokusili po letech hrát. A to podotýkám, že jsem teď hrál na střední obtížnost.

Dohráno: Rage of Mages – sám sobě trýznitelem

...po deseti minutách kroužení kolem stromu

Na podobné souboje pak narazíte v každé misi. Buď jsou to ogři, drak, skupina mágů nebo skupina goblinů. Rozsekají vás během několika sekund a smrt jakékoli hlavní postavy znamená load. Velmi rychle jsem tak zjistit, že moje kochání se rozmanitostí výzbroje je úplně k ničemu. Rozdíl mezi nejlepší a nejhorší výbavou je asi ten, že vás ogr zabije na tři rány místo dvou.

To se však přehoupne ve chvíli, kdy se vaši mágové naučí kouzla jako "stone wall", "stone curse" a "fire wall". Všechny bitvy se pak omezí jenom na to, že vyčarujete kolem nepřátel kamenou hradbu a pomalu je upálíte pomocí firewallu. Kde bojujete s mágy, kteří mají větší dostřel než je váš dohled, jsem musel hledat kličky, jak se třeba teleportovat podél okraje mapy a pomocí firewallu nepřátele naagrovat na sebe a zablokovat pomocí kouzlení "stone wallů". Zbytek vaší družiny s tím nejlepším dostupným vybavením pak stojí opodál a kouká po krajině.

Dohráno: Rage of Mages – sám sobě trýznitelem

Vlastně jsem se přistihl, že místo toho, abych se snažil porazit nepřátele, tak jsem se snažil porazit herní mechaniky tím, že je nějak přechytračím. RoM je asi první akční RPG, kde jsem měl pocit, že postava, kterou jsem si vytvořil, je úplně k ničemu. Je to vlastně takový CEO celé družiny, který cestuje po světě, nic neumí, ale má peníze, aby zaplatil dobrodruhy, kteří to za něj odmakají.

Asi až v půlce hraní jsem zjistil, že můžu zpomalit čas ve hře pomocí "+" a "-" na numerické klávesnici, což sice pomohlo, ale nejde hru pauznout, naplánovat postavám akce a zase pustit podobně, jako to jde třeba v Baldur's Gate. Přitom takový soubojový systém by hře slušel mnohem víc. Já jsem tedy umírněný člověk, na silnici dávám přednost chodcům i vozidlům MHD, třídím odpad a volím středové politické strany, ale během hraní jsem měl chuť něco rozbít.

Dohrání RoM mi trvalo celkem asi 20 hodin s tím, že některé souboje jsem opakoval snad 50x. Říkám si, jestli bych měl chuť pustit se i do RoM2: Necromancer, když vím, že je to akorát další nálož toho samého, a tím vám i první RoM doporučit - a vlastně nechtěl.

Rage of Mages dělá hodně věcí velice dobře, nebál bych se říct, že až skvěle. Nicméně to, co dělá špatně, dělá tím nejhorším možným a frustrujícím způsobem, a proto pokud se chcete do RoM pustit dnes, tak počítejte s tím, že budete trpět.

Komentáře k:
"Dohráno: Rage of Mages – sám sobě trýznitelem"

  • Doomtrooper napsal:

    Pekne napsano Jezevec. Palec nahoru. Valecnicka abilita stat jako dement a nechat do sebe rezat na dva metry me pobavila :D Taky jsem prochazel Diablo clone fazi, asi jako vetsina hracu sveta a ustavne narazel na zbidacene pokusy ktere necim totalne zkazily jinak slibne vypadajici projekt. Jedna z her ktera me dost bavila byl Ravenant a ten zase byl tak zabugovany ze to neustale padalo do windows vsem ktere znam a bez patche ktery by tohle resil… proto taky nikdy nedohrano. Proste Diablo se povedlo a vytezilo maximum z nahodne dobre naprogramovane tahove mechaniky ktera se skvele preklopila v real time rpg. Naopak spousta projektu ktere se pak o RT Rpg snazili, meli uzit tahove mechaniky a vsechno by fungovalo skvele :) No a zbytek je historie.

  • Guldy napsal:

    Je dvojka naloz toho sameho? Neni tam zadny posun, zlepseni? To by me prave zajimalo.

    RoM se mi vizualne libi. Nevzpomenu si uz, jestli je utrpeni to hrat. Hral jsem to totiz jen pred 20+ lety. Rikam si, jestli bych si to nemel osvezit..

Přidej komentář (přihlášení / registrace)

(Komentáře s více jak 2 odkazy musí počkat na schválení.)

Podpořit na STARTOVAČI

11 patronů přispívá částkou 996 Kč měsíčně

Podpořit finančním příspěvkem » Podpořit nákupem na e-shopu »

Shadow bazar, retro herní džungle