Duke Nukem Forever o deset let později

Duke Nukem Forever má za sebou velice složitý vývoj, který trval snad celých dvanáct let. Už někdy kolem roku 2000 se objevovaly první screenshoty, previews v herních časopisech, prezentace na herních veletrzích E3 a tak dále. Nicméně pak se začal odkládat a odkládat, až mu ujel vlak, takže ho museli celý předělat do modernějšího engine. Pak to trochu stálo a nic se nedělo. Celé kolečko se ještě opakovalo několikrát, natěšení hráči už přestali doufat a bylo jim to postupně fuk. Nicméně někdy v roce 2011 přišel nečekaný zvrat. Duke Nukem Forever byl skutečně úspěšně dokončen a šel do distribuce!

A výsledek? Hráči byli tehdy trochu zklamaní. Aspoň jsem měl z online diskuzí a dobových recenzí pocit, že všichni malinko očekávali něco jiného a tak nějak se jim nový Duke moc nelíbil. Nevím...

Každopádně už uplynulo deset let a já se rozhodl k Dukovi vrátit, zahrát si ho od začátku do konce a zhodnotit, jestli je to takhle zpětně pořád taková katastrofa jako tehdy. Nebo je snad možné, že je to jedna z těch her, které zrají jako víno a s odstupem jsou lepší a lepší?

Duke Nukem Forever o deset let později

Inu, tak jsem si ho zahrál a musím říct, že... No, není to tak hrozné, ale bohužel má Duke řadu problémů, které ho tak trochu shazují. Nejvyšší čas je rozebrat podrobně. Ale nejdříve k příběhu.

Hlavním hrdinou je drsný frajer a devadesátkový testosteronový body-builder Duke Nukem. Duke si užívá volno po tom, co se mu podařilo zachránit svět od mimozemské invaze. Jen tak si užívá nabytou slávu, úspěch a peníze. Bohužel se ufouni vrátili a znovu napadli svět. Duke tedy musí znovu tasit bouchačku a jít je vykopat z naší milované planety tam, kam patří.

Začátek hry je celkem povedený, protože je z něj patrné, že tvůrci mají Duka fakt rádi, čili narvali tam řadu skvělých odkazů na předchozí díly, různé easter eggy (například galerie, kde jsou vystavené screenshoty z předchozích dílů jako umělecká díla), dokonce jim nevadí si dělat legraci sami ze sebe, kdy Duke na otázku, jestli je to dobrá hra odpoví: “After twenty fucking years, it should be!”

Duke Nukem Forever o deset let později

A ještě mě zaujala velká interaktivita, kdy můžete rozsvěcovat a zhasínat světla pomocí vypínačů, strkat prsty do zásuvky, dávat různé věci do mikrovlnky, hrát kulečník, pít z pítka, čmárat fixou po tabuli a já nevím co všechno. Je to v podstatě odkaz na původní Duke Nukem 3D, kde se tyhle věci také daly dělat a my si tehdy mysleli, že se z toho stane standard a bude to ve všech budoucích střílečkách... Zvláštní, jak se to v podstatě vytratilo.

Pochopitelně je tu hromada humoru, ačkoliv je to někdy trochu hit and miss. Občas se fakt zasmějete, ale místy se také vyskytne něco, co je trochu víc cringy, plus se tvůrci nebáli i malinko sprostějších vtipů, čili jsou tu úkoly, kdy jedné slečně musíte přinést vibrátor, nebo to, že si ho na záchodcích ve striptýz baru můžete nechat přeblafnout v gloryhole. Jasně, i původní Duke Nukem 3D měl občas různé NSFW věci, ale stejně...

Dejme tohle všechno ale stranou a pojďme se podívat na to, jak si Duke Nukem Forever vede jakožto akční střílečka. A tady bohužel přichází kámen úrazu.

Přirozeně by člověk očekával, že Duke Nukem bude hlavně o tom se pořádně vyblbnout, zastřílet si a dobře se bavit. Jenže je tu pár problémů. Za prvé, omezený inventář. Duke Nukem může totiž mít jen několik málo zbraní a pokud chce vzít další, bude muset ty předchozí zahodit. Inventář se dá malinko zvětšit v nastavení, když aktivujete expanded inventory, ale pořád je to nic moc. Takový nápad se hodí spíše do nějaké hry typu Call of Duty, která se snaží přiblížit atmosféru válečné reality a je zaměřená na opatrnost, ale rozhodně ne do hry typu Duke Nukem. Duke Nukem má být o tom, že máte tuny olova a chcete rozstřílet vše kolem. Moc tomu nepomáhá ani fakt, že věčně nejsou náboje, čili pak musíte uprostřed akce zahodit vaší zbraň a rychle najít nějakou další.

Duke Nukem Forever o deset let později

Další věc, co mě štvala, je extrémně dlouhé přebíjení. Příklad - dojdou vám náboje v brokovnici, takže Duke do ní začne strkat po jednom osm patronů. Trvá to půl hodiny a obvykle to přijde v nejhorší možnou dobu, kdy jste obklíčeni armádou monster. Opět, do Duka tohle nepatří. Nemá to být něco, co je zaměřené na opatrnost a schovávání, ale má to být prostě jen brutální akce.

Celkově to vypadá, že tam tvůrci nacpali věci, které byly moderní v době vydání, což je trochu škoda, protože tím malinko dávají najevo, že Duke Nukem potřebuje následovat trendy, aby se dovedl prosadit. Člověk by čekal, že Duke bude udávat svoje vlastní trendy.

Největší škoda je, že akční stránka hry měla prostě velký potenciál a jsou tu situace, kdy se dobře bavíte, užíváte si přestřelku, ale nakonec jí pokazí nějaká malá blbost, jako to, že vám dojde munice a žádná kolem není, nebo, že některé zbraně jsou neúčinné vůči některým protivníkům, nebo nějaká jiná blbě nadesignovaná ptákovina.

Duke Nukem Forever je také přecpán až k prasknutí hromadou různých nápadů. Ať už jsou tu třeba vehicle mise, kdy Duke nasedne do nějakého vozítka a vy musíte někam dojet. Místy mi to trochu připomínalo Half-Life 2, akorát ten to měl trochu lépe implementované a nadesignované.

Taktéž se tu vyskytuje nápad s takovou plošinou, na kterou když se postavíte, tak vás zmenší na malinkého Duka velikosti krysy. Je to další odkaz na předchozího Duka, kde jste se občas také mohli takto zmenšit za pomocí zrcadla a zmenšovače. Jakožto malinký Duke se pak dostanete na různá hůře dostupná místa a je tu i jedna mise v kuchyni, kde musíte přeskákat po regálech, kredencích a nakonec po hamburgerech a hrncích nad rozpálenou plotnou.

Duke Nukem Forever o deset let později

Těch nápadů je tu hodně a některé jsou skutečně zajímavé, kreativní a hravé. Ovšem ve výsledku jsem měl pocit, že se tvůrci snažili být natolik originální a nápadití, až trochu zapomněli udělat prostě normální zábavnou akční střílečku.

Inu, nyní bych se ještě rád podíval na datadisk (aka DLC).


The Doctor Who Cloned Me

Tohle krátké DLC se dá dohrát za pár hodin a je to takový malý zákusek. Příběh odkazuje na úplně prvního Duke Nukema vůbec, protože se zde vrací záporák Dr. Proton. Ten dostal šílený nápad... Co kdyby unesl Duka, sebral mu DNA a vyrobil si vlastní armádu Duků? Duke mu v tom samozřejmě musí zabránit.

DLC přináší několik nových misí a pár dalších nápadů. Potěší třeba návrat zbraně jménem Expander, což je zvětšovač (opak zmenšovače) co se původně objevil v Atomic Edition v Duke Nukem 3D.

Duke Nukem Forever o deset let později

Tohle DLC je popravdě ale nic moc. Nepotěší ani to, že se drtivá většina misí odehrávají v komplexu Dr. Protona, což by samo o sobě nevadilo, ale vzhledem k tomu, že celá druhá půlka původní hry se odehrávala také v různých podzemních laboratořích, komplexech a strojovnách, je to v tomhle kontextu už trochu nudné. Kde jsou nějaké zábavné městské mapy, tak jako v Duke Nukem 3D?


Celkové zhodnocení?

Duke Nukem Forever ve spoustu věcech selhává a je to celkem škoda. Nejhorší je, že jsou to celkem maličkosti, které by šly snadno opravit a vyladit. Není divu, že to hráči tehdy moc nepřijali, jelikož po dvanácti letech vývoje dostat něco, co vypadá jako by se na tom dělalo pouze rok, je zkrátka trochu nic moc. Co se dá dělat.

Autor: Pollux

Přidej komentář (přihlášení / registrace)

(Komentáře s více jak 2 odkazy musí počkat na schválení.)

Podpořit na STARTOVAČI

12 patronů přispívá částkou 1 202 Kč měsíčně

Podpořit finančním příspěvkem » Podpořit nákupem na e-shopu »
Hrnek plecháč 35DISKETAHrnek plecháč 35DISKETA 222 Kč
Shadow bazar, retro herní džungle