PlayStation klasika – Resident Evil 3: Nemesis

Po velikém úspěchu prvních dvou dílu ze série Resident Evil nám lidé z Capcomu stihli vydat ještě jeden díl na PSX a tím je Resident Evil 3: Nemesis. Jelikož je to poslední díl věrný starým pořádkům, tzn. fixní kamera, předrenderované prostředí, a především ještě neklade takový důraz na akci, je některými fanoušky brán jako poslední skutečný Resident Evil. Poněkud nekompromisní názor, ale každému, co jeho jest.

PlayStation klasika – Resident Evil 3: Nemesis

Již potřetí se vracíme do městečka Raccon City, kde se setkáváme s naší starou známou Jill Valenatine. Jill chce z tohoto smrtí prolezlého města konečně zmizet, to ovšem nebude tak lehké. Krom obligátních zombíků ji zkříží cestu mutanti různých barev a tvarů, zloun s ruským přízvukem a především Nemesis.

Většina hry se odehrává ve zpustošených uličkách Raccoon City, pouze krátce navštívíte některá uzavřenější místa, jako např. nemocnici nebo policejní stanici z RE2. Chvilku po začátku se vám otevře podstatná část města, takže to někomu může nabudit pocit otevřeného světa. Celé městečko je ovšem rozděleno do hromady menších lokací oddělené načítáním s nám již známou animací otevírání dveří. Naštěstí lokací není tolik, aby se v nich dalo ztratit, nebo abyste nevěděli kam jít, vždy otevřete nové dveře, nebo potkáte nějakou postavu, která vám řekne, co dělat dál.

PlayStation klasika – Resident Evil 3: Nemesis PlayStation klasika – Resident Evil 3: Nemesis

Na rozdíl od druhého dílu, který v podstatě nepřinesl do hratelnosti žádný nový herní mechanismus, jich třetí díl přinesl hned několik. S pomocí předmětu reloading tool a třemi druhy střelného prachu si Jill může vyrábět vlastní munici do svých zbraní. V mém případě sloužil tento předmět především na výrobu kyselinových granátů. Znatelnější vychytávkou je přidání možnosti uhýbat útoku nepřátel – dodge. Funguje to poměrně dobře, ale akce je namapována na stejná tlačítka jako akce fire, tedy R1/R2+X, takže se mi několikrát stala situace, že jsem chtěl začít pálit ze své mocné brokovnice po skupince zmutovaných psisek, ale namísto toho jsem poskakoval sem a tam, protože se rozhodli na mě též zaútočí. Kupodivu se mi ale nikdy nestala situace opačná.

Live selection je další nová věc, kterou uvidíte poměrně často. V podstatě je to quick time event, kdy si musíte vybrat jednu ze dvou možností, co bude dělat. Většinou mají vždy spojitost s objevením Nemesis na scéně a vy si musíte vybrat, jak s tím naložit, přičemž nevybrání ani jedné možnosti vždy znamená souboj. Také můžou ovlivnit váš průběh, ale to jen velmi mírně, žádné velké změny se tu nekonají.

PlayStation klasika – Resident Evil 3: Nemesis

Poslední důležitou věcí, o které bych se měl zmínit, je The Mercenaries – Operation: Mad Jackal. Minihra odemčená po prvním dohrání hry, kde máte s jednou z několika postav, které potkáte v základní hře, doběhnout v určeném času na dané místo. Zabíjení zombíků vám přidává čas a můžete zde plnit různé vedlejší minimise. The Mercenaries můžete najít i v pozdějších dílech série již podtitulu. Ale mám za to, že to degradovali na pouhou arénu na vybíjení zombíků a snahu nasbírat co nejvyšší skóre.

Nemesis

PlayStation klasika – Resident Evil 3: Nemesis

Nemesis je bez pochyb hlavní hvězda této hry. Je to příšera stvořená firmou Umbrella, firmou, která může vlastně za všechen nepořádek, co se v Raccoon City stal. A já se stydím a sypu si popel na hlavu, že jsem takhle podstatný fakt zmínil až teď, prosím nebijte mě.

Každopádně, Nemesis má za úkol najít a zneškodnit zbývající členy týmu S.T.A.R.S. (Special Tactics and Rescue Service), kterého je Jill členem. Na rozdíl od Tyranta z druhého dílu se neomezuje pouze na vybrané lokace, ale pronásleduje naši hrdinku (která je mimochodem velmi nevhodně oblečená do apokalypsy) téměř na jakékoliv místo. Setkání s ním dokáže být dost nepříjemné, běhá rychle, v jedné ruce má dlouhé chapadlo, práská s vámi o zem, a když je třeba, vytáhne z kapsy raketomet. Jeho příchod na scénu značí kakofonická hudba spolu s řevem a občasným pronesením „Stááárs“. Musím přiznat, že ta hudba mi zůstane v paměti asi dlouho. Pokud je o lokaci vedle, jsou slyšet zvláštní zvuky podobné kručení břicha, to mě docela zaujalo.

Jeho pronásledování a následný útěk fungují velmi jednoduše, nečekejte žádné schovávání ve skříních nebo podobné věci. Projdete dveřmi do jiné lokace, hra počká, než popojdete dost na to, aby se změnil úhel kamery, tak aby nebyly vidět dveře, kterými jste přišli, a BUM!, Nemesis je opět na scéně. Někdy trochu podvádí, a byť jste ho zrovna měli za sebou, tak už čeká v nové lokaci před vámi. Do teď upřímně nevím, jestli je mu možné utéct jen pobíháním po mapě. Vždy jsem se schoval v save roomu a pak doufal, že vlezu do dveří, kde zrovna nebude. Jednou jsem byl nucen nechat konzoli bez dozoru, přičemž jsem nechal Jill stát na obrazovce s dveřmi, ze kterých jsem přišel, a po návratu jsem zjistil, že po Nemesis už není ani památky, takže tohle je taky asi možnost, jak se ho zbavit.

Tahle hra na kočku a myš trvá do prvního nuceného souboje, kdy již není úniku. Potom se Nemesis ukazuje spíše sporadicky jako boss fight, nebo v live selection volbách. Každé další setkání s ním je v pozdější fázi tak trochu i za odměnu. S tím, jak mu Jill způsobuje větší a větší fyzické škody, mění postupně svou podobu, a tím i mění své schopnosti, takže je to furt zábava s ním bojovat.

Třetí Resident Evil přinesl hned několik zajímavých věcí, a k tomu dopiloval nápady z předchozích dílů. Co je ale na škodu je chybějící druhá kampaň. Tentokrát se druhé hraní za jinou postavu, jak tomu bylo ve dvou předchozích dílech nekoná. Nevím, jestli jsou The Mercenaries dostatečnou záplatou. Furt si ji ovšem můžete zahrát pro vylepšení svého konečného zhodnocení na konci hry, a také pro získání nových částí prologu. Příběh, který je v zásadě pouze o tom, jak se Jill snaží konečně dostat z onoho prokletého města neurazí hlavně díky krátké herní době.

PlayStation klasika – Resident Evil 3: Nemesis

Dle mého je Resident Evil 3: Nemesis nejen hezké rozloučení jedné éry této série, ale především důstojné opuštění původního PlayStationu. Možná je to trochu dovětek k předchozím dvěma dílům, ale jinak je to velmi poctivá hra, o které se bohužel málokdy v rámci této značky mluví.


Řekl bych, že je to podobná situace jako u Silent Hillem 3. Oboje to jsou hry, které tak trochu zastínili jak jejich předchůdci, tak i jejich následovníci. A jen málo kdy slyším o jedné z těchto dvou her mezi hráči nějakou zmínku. Pravda RE3 se nedávno dočkal aspoň remaku, ale zdaleka kolem něho nebylo tak rušno, jako kolem remaku dvojky.

Autor: Hleiks

Dítě 21.století, které hraje a sbírá hry z devadesátek, především big boxy a hry na PS1. No a občasný divák „kvalitní“ kinematografie.

Komentáře k:
"PlayStation klasika – Resident Evil 3: Nemesis"

  • Pollux napsal:

    Resident Evil 3 j jediný díl série, který jsem kdy hrál, ale ani ten moc ne, protože poprvé jsem na začátku vůbec nevěděl, co mám dělat. Nechápal jsem vůbec, jak se to ovládá. Potom jsem přišel na to, že jednou klávesou hrdinka míří a druhou střílí a musí se stisknout oboje. Když jsem byl dítě, přišlo mi to složité, ačkoliv přesně takhle funguje třeba právě Silent Hill :))

    Podruhé jsem to chvíli hrál, ale nedostal jsem se moc daleko, nevím.

    Musím tomu dát šanci teď, když už jsem poměrně zkušený hráč :)

    Díky za recenzi

    • Hleiks napsal:

      Jo rozhodně tomu tu šanci dej. Pokud si hrál sedmý nebo osmý díl a líbilo se ti to, tak tohle se v podstatě hraje úplně stejně, jenom je jiný pohled kamery.

      Já už mám chuť teď si ty hry znovu rozehrát, a to se mi moc často nestává.

Přidej komentář (přihlášení / registrace)

(Komentáře s více jak 2 odkazy musí počkat na schválení.)

Podpořit na STARTOVAČI

14 patronů přispívá částkou 1 552 Kč měsíčně

Podpořit finančním příspěvkem » Podpořit nákupem na e-shopu »
Retro podložka pod myš 2PANELRetro podložka pod myš 2PANEL 230 Kč
Shadow bazar, retro herní džungle