U Maria, podobně jako u Sonica, zná většina lidí hlavně první díl, protože první díl je prostě významné dílo, legenda, důležitý mezník v herní historii... Ovšem u Maria, podobně jako u Sonica, je to právě třetí díl, pro který mám velkou slabost.
Zatímco druhý díl Maria se vydal trochu jiným směrem, než díl první, tj. přinesl tak trochu jiné herní mechanismy a značně experimentoval, třetí díl se zase vrátil ke kořenům a rozhodl se oživit to, co bylo pro Maria typické, ovšem zároveň se to nebál povznést na jakousi vyšší úroveň.
Na jednu stranu je Super Mario Bros. 3 normální hopsačka, kde hrajeme za italského instalatéra Maria, skáčeme po plošinkách, bojujeme proti želvám a jiným potvorám, využíváme potrubí k cestování z místa na místo, sbíráme houby a jiné power-upy a tak dále. Tady je vše při starém.
V poušti narazíte na tohle arogantní sluníčko, co se vás bude snažit zabít
Na stranu druhou, třetí díl také přinesl jakési jednoduché prvky open-world. Tj. Mario tři obsahuje až osm různých světů a v každém můžeme cestovat za pomocí mapy. Na mapě vidíme pochopitelně Maria a očíslované čtverečky, které představují jednotlivé levely. S Mariem si můžeme vybrat daný level tím, že se na něj přesuneme, potvrdíme a začneme hrát. Jednoduché! Většinou budete nuceni hrát mapy v tom pořadí, v jakém to po vás hra chce (nesplněný level vás nepustí při pohybu po mapě dál), ovšem někdy se cesty větví a vy můžete jejich pořadí změnit (či level dokonce úplně přeskočit, ale to dělat nebudete, že jo).
Mapa také obsahuje pár dalších pozoruhodných věcí. Za prvé, občas narazíte na malý domek ve tvaru houby, kde dostanete nějaký ten power-up zdarma. Za druhé se občas vyskytne poletující karta, jejímž sebráním se spustí nějaká drobná minihra, jako třeba skládání obrázků (podobně jako herní automaty v hospodách, kde musíme chytit tři stejné obrázky) a pexeso (fotografická paměť výhodou). Také můžete potkat různé nepřátele. Lze se jim na mapě vyhnout, ale když už se vaše cesty zkříží, objevíte se v malé aréně, kde se utkáte. Pokud protivníka porazíte, získáváte opět nějaký ten power-up jako odměnu a vracíte se do hlavní mapy.
Na konci každého světa budete muset zachránit krále
A poslední věc - v mapě se občas vyskytují levely, které fungují jako pasti. To znamená, že když se na ně přesunete, hra nečeká na to, až potvrdíte tlačítkem, že je chcete hrát, ale doslova vás to tam vtáhne. Obvykle se jedná o nějaký sakra tuhý level. A na jeho konci... ano, hádáte správně, zase power-up. (Později jich budete mít tolik, že nebude vědět, co s nimi.)
Jak už jsem zmínil, Mario 3 obsahuje celých osm světů a každý svět má své specifické prostředí. Grass Land, Desert Land (egyptsky laděný svět :)) Water Land, Giant Land (to je svět, kde je všechno dvakrát větší), Sky Land (ten má dvě části, kde v první narazíte na hrad, ve kterém je liána. Po té můžete vyšplhat až vysoko do mraků, kde se odehrává druhá část), Ice Land, Pipe Land (hodně zaměřený na potrubí :)) a nakonec finální Dark Land.
Jednotlivé levely by se daly rozdělit podle mnoha druhů a typů. Nejdříve jsou normální levely, ve kterých není nic zvláštního (tzv. overworld). Pak jsou levely, které se odehrávají v podzemí či v interiérech. Dále jsou tu levely pod vodou, kde si Mario tak trochu zaplave. Je tu také přímý opak - levely, ve kterých budete vysoko na nebi (tzv. athelic). Jednotlivé typy poznáte podle soundtracku, neboť každý typ má svou specifickou hudbu. Mimochodem, pokud vám to malinko připomíná první díl Maria, ve kterém byly jednotlivé levely roztříděné do podobných kategorií, tak to není náhoda, ale skutečně tomu tak je.
Některé levely se odehrávají pod vodou
Na konci jednotlivých levelů je pak čtvereček, ve kterém se mění tři symboly. Hvězdička, houba a kytička. Sebráním symbolu máte level splněný. Hra si také pamatuje každé tři symboly, které jste sebrali, a dá vám za různé kombinace odměnu v podobě extra lives. Za tři hvězdičky získáte až pět extra lives. Symboly se však mění velice rychle, čili není úplně snadné trefit ten konkrétní, který byste chtěli. Vlastně to opět trochu připomíná herní automat z kasina (tahle hra těžce podporuje gamblerství, srsly).
Ještě se tu vyskytuje další typ levelu, a tím je strašidelný hrad. Tam na konci obvykle potkáte bosse ve formě velké želvy, kterou porazí až tři zásahy. Těchto želv je několik typů (některé umí skákat, jiné i létat), ale vizuálně všechny vypadají stejně (je to pořád ten stejný sprite).
Následně na konci každého světa je enormní palác, jakožto velké finále. Možná byste čekali, že tam se daný level bude odehrávat, ale nikoliv. Mario tam prostě nakráčí, aby si promluvil s králem, který danému světu vládne, ale jak se ukáže, krále někdo kouzlem proměnil v nějakou věc (např. v hada nebo kytku) a vy musíte sehnat kouzelnou hůlku, kterou ho proměníte zpátky.
Během hry získáte velkou sbírku různých power-upů
Level se pak odehrává na jakési velké bitevní lodi, která pluje někde vysoko na obloze. Tu s Mariem musíte celou projít a na konci je samozřejmě boss. Jakmile ho porazíte, vymlátíte z něj kouzelnou hůlku, proměníte krále zpět do normální podoby a on vám za to dá vzkaz od princezny. Super, máte hotový celý jeden svět a můžete pokračovat do dalšího.
Mimochodem, docela často jsem tu zmiňoval power-upy, ale o co se vlastně jedná? Inu, nejdříve je tu klasická houba, která promění malého Maria na velkého. Velký Mario je silnější a když dostane damage, tak neumře, jen se promění zpět v malého Maria. To přece znáte z prvního dílu, takže to nestojí za řeč. Kromě toho je tu kytička, která Mariovi umožní házet po protivnících firebally a tím se jich zbavovat.
Dále je tu lístek. Sebráním lísku Mariovi naroste mývalí ocásek, s ním lze švihat protivníky, a tak se jich zbavovat. A navíc, když s ním budete rychle mávat, můžete plachtit, tedy zpomalit pády a dostat se tak na vzdálenější plošinky. Sice to vůbec nedává smysl, ale to je jedno. :)
Nejvýraznějším prvkem hry je mapa, kterou můžete cestovat mezi jednotlivými levely
Kromě těchto základních power-upů je jich ještě další celá hromada (jeden vás promění v žábu, tanukiho, mráček nebo vám umožní házet kladiva). Nechybí tu ani hvězda, díky které je Mario dočasně nesmrtelný. Ty power-upy, které seberete uprostřed levelu, se aktivují ihned. Ty, co dostanete jako bonus, ty můžete aktivovat na hlavní mapě ještě před vstupem do levelu.
Doufám, že už se v tom malinko neztrácíte. Z mého popisu to zní jako hrozný chaos, ale přímo při hraní je to všechno docela jasné a snadno pochopitelné. Mario 3 je ve skutečnosti docela jednoduchá a minimalistická videohra, kterou pochopí i dítě. Zároveň se však jedná o poměrně rozsáhlou a komplexní záležitost.
Čeká vás také spoustu boss-fightů
Zajímavostí také je, že tu občas budete muset použít mozek. Možná byste si řekli, že je to pouze tupá skákačka, kde všechno vyřešíte jen hopkáním po plošinkách, ovšem není tomu tak. Jsou tu momenty, kde třeba dojdete na konec podzemí a je tam trubka. Vlezete dovnitř a ona vás vyplivne zase na začátku celého levelu. Ouha? Úkolem je zjistit, jak daný level dohrát. Možná budete muset trochu myslet "outside of the box" a zneužít pravidla hry ve svůj prospěch. Ale rychle, jelikož je každý level časově omezen!
Kdybych měl zmínit i nějaká negativa, tak snad až zbytečně vysoká obtížnost, která nepředstavuje zase takový problém v dnešní době, kdy můžete použít funkci quick save/load v emulátoru, nicméně obecně je třetí Mario velice krutá, neférová a nemilosrdná záležitost, která neodpouští žádné chyby. A když si člověk uvědomí, že se to původně hrálo v osmdesátkách na NES, žádné ukládání pozice neexistovalo a hráč to musel projít od začátku do konce... téměř z toho běhá mráz po zádech.
Finální level ve strašidelném hradu je docela tuhý
Kdybych to měl uzavřít, tak dle mého názoru je Super Mario Bros. 3 opravdu geniální hra. Vzala prvního Maria a oživila vše, co na něm bylo skvělé, ovšem zároveň všechny herní mechaniky pozvedla na ještě vyšší úroveň, přidala hromadu dalších skvělých nápadů a vůbec. Je to velice inteligentní, rozsáhlá, propracovaná a promyšlená skákačka. Navíc položila základy, na kterých vyrostla ještě geniálnější hra - Super Mario World - ale o ní si povíme zase příště.
Nejnovější komentáře