I přes celkovou oblibu jiných žánrů jsem za svůj život hrál a dohrál poměrně velké množství akčních her, které využívají pohled z první osoby, dne se tomu říká FPS nebo také archaičtěji doomovky. Měl jsem chuť podělit se o svůj top 10, a trošku s vámi prodiskutovat, která hra z tohoto žánru je pro vás ta nejlepší. Tak jdeme na to, tady je mých 10 her.
10) Bioshock (2007)
Bioshock byl pro mě velkým zjevením, krásná hra odehrávají se v utopickém městě pod vodou. Titul vás staví do role ne až tolik neobyčejného týpka, který se shodou náhod (v rámci příběhu tomu budeme takto říkat, jelikož vše je trošku jinak a složitější, než se ze začátku zdá) ocitá v Rapture, podvodním městě určeném pro elitu, která měla jediný sen, žít v dokonalé společnosti. Jak už to s utopickými projekty bývá, něco nebo někdo se pokazí a Rapture již dávno není podvodní idylkou, ale nebezpečnou pastí, kde vám po krku půjdou šílení lidé, roboti a vlastně téměř všechno. Bioshock je nepřímým pokračovatelem legendárního System Shocku, a na hře je to vidět. Skvělá akce, nádherné interiéry i exteriéry, trocha magie, výborné zbraně, strašidelná až tísnivá atmosféra a parádní příběh, kdy se hra může pyšnit několika legendárními zvraty, které se zapsali do herní historie. Perfektní záležitost.
9) Return to Castle Wolfenstein (2001)
Ach ta nostalgie. Nástupce legendárního Wolfa, jedné z prvních FPS. Pamatuji si na návrat do hradu, bylo to super, mělo to šťávu, nacisté padali po desítkách, hra pracovala s mystikou a okultismem (i takové jsou legendy o nacistické touze zvítězit za každou cenu), což přinášelo netradiční nádech, kdy na začátku hra předvádí poměrně zdařilou realističnost a postupem času se začnou objevovat nepřátelé, které v reálném světě jen těžko potkáte (přestože v pražských uličkách by se nějaký ten alkoholový zombie našel). Hra dobře vypadala a ještě lépe se hrála. RtCW jsem nainstaloval a rozehrál již mnohokrát, a i dnes se k Wolfovi čas od času vracím.
8) Doom (2016)
Tohle už začíná být pořádná váha. Doom z roku 2016 předčil všechna očekávání a vrátil nejslavnější akční značku na vrchol žánru. Frenetická akce, parádní zbraně, desítky nepřátel a velmi zdařilý soundtrack. Ta hra má prostě všechno, a pokud jste ji nehráli, máte rádi střílečky, pak všemi deseti doporučuji. Po poměrně vlažném Doom 3 (dohráno i s datadiskem) se návrat sakra vydařil.
7) Half-Life (1998)
Krásné vzpomínky, ve své době jasný král. Střílečka, která kromě skvělé akce přinesla příběh, což nebylo pro střílečky z první osoby tehdá, tedy v éře klasických doomovek, typické, každý si určitě vzpomene na Carmackův názor na příběh ve střílečkách. I přes svoje stáří a grafický kabátek, který už není bóh vie čo, stále jedna z mých nejoblíbenějších. (A existují mody, které z hry dělají poměrně dobře koukatelný zážitek.) Krásné vzpomínky, hráli jsme to dokonce v multiplayeru, rozuměj jeden střílí a druhý chodí.
6) Call of Duty: Modern Warfare (2007)
Svěží vítr do gigantu jménem Call of Duty přinesl odklon od dění druhé světové války a zasadil akci do moderního světa, což je určitě jeden ze zásadních důvodů, proč je právě Modern Warfare pro mnohé tím nejlepším z celé série. Audiovizuálně byla hra skvělá a přinesla velké množství neokoukaných mechanismů a poměrně svižný a zajímavý příběh, díky kterému jste se podívali do současných míst a mohli jste si vychutnávat akci v její nejryzejší a nejlepší podobě.
5) Superhot (2016)
Možná překvapení, ovšem své místo v první pětce si Superhot zaslouží. Jedná se o originální přístup k akčním hrám - zatímco v jiných střílečkách je nutné neustálé se pohybovat, vyhýbat se nepřátelům a reagovat v reálném čase určenými postupy, je v Superhot tenhle systém zcela překopaný. Obrazovka se totiž hýbe pouze v momentě, kdy se hýbete vy. Pokud vaše postava stojí, stojí také nepřátelé. To nabízí prostor pro taktizování a vymýšlení strategií k tomu, abyste jednotlivé úrovně hry zvládli co nejlépe. Na začátku je hra poměrně jednoduchá, pozdější levely dokáží velmi potrápit a je nutné se nad jednotlivými pohyby a akcemi zamyslet. V případě, že máte rozmyšleno, je na řadě frenetická akce, kde kromě střelných zbraní využíváte obyčejné předměty povalující se po úrovni, jako jsou pánve, pálky, hasicí přístroje a další. Perfektní hra na několik minut či příjemně strávené odpoledne. I příběhově má hra co nabídnout, je potřeba jí dohrát do konce, kdy právě konec příjemně překvapí svým vyvrcholením.
4) Doom 2 (1994)
Je složité vybrat si mezi prvním a druhým dílem. Po delším přemýšlení jsem si vybral díl druhý, a to na základě dvouhlavňové brokovnice, která byla do druhého dílu přidána a je fantastická. Je zvláštní, že u tak staré hry je pocit ze zbraní a střílení prostě dobrý, čehož nedosahují některé novodobé hry. Pocit střílení je u stříleček sakra důležitý, logicky. Jinak asi není nutné představovat hru, podle které se vlastně celý žánr FPS jmenuje. Řekne se doomovka a hned všichni vědí, co za hru to bude. Dodnes mám Dooma rád, je to hra, která stále žije i díky moderské komunitě, která neustále vydává nové přídavky a nové mody. Takový Brutal DOOM je parádní, ale existuje celá řada jiných skvělých her, které vycházejí ze stařičkého Doom enginu, schválně potrapte Google a uvidíte.
3) Crysis (2007)
Fíha, Crysis na třetím místě. Asi zaslouženě, jelikož se jedná, alespoň pro mě, o stále jednu z nejlepších her, která kdy spatřila světlo světa. Nádherná grafika, skvělé zbraně, revoluční oblek s možnostmi ovlivňující nejen obranu, ale také způsoby útoku, poutavý příběh (já prostě tyhle béčka miluju) a mnohé další. Je pravda, že hra je u mnohých chválena pro svou revoluční vizuální stránku a engine, ale já si stojím za tím, že se jedná o kvalitní FPS ve všech směrech, Far Cry na steroidech.
2) System Shock 2 (1999)
Ale ano! System Shock 2 je na druhém místě. Naprostá fantazie, kterou si zahraji rád i dnes. Sci-fi v nejlepší formě, příběh je super. Přestože již znám všechny zvraty a překvapení připravená zlotřilou AI jménem SHODAN a slyšel jsem jednotlivé zprávy od mrtvých členů posádky několikrát dokola, i po těch letech jsem přikovaný k monitoru a žeru to. Mám to prostě rád. Jen já a zdevastovaná loď, které zdánlivě vládne jeden z nejlepších záporáků ve hrách vůbec. Ta tísnivá atmosféra hry je prostě i téměř po 25 letech neuvěřitelná.
Ještě než se podíváme na vítěze, je fér připomenout několik čestných a skvělých stříleček z první osoby, které se do listu TOP 10 nedostaly. Za mě se jedná především o první Medal of Honor na PC (vyšly ještě díly na Playstation, které byly také skvělé, ježíš to jsou vzpomínky), s parádním vyloděním na Omaha Beach. Dále bych zde rád zmínil Borderlands, zejména první a druhý díl, poté Quake 1 a 2 (druhý díl hraný na Playstationu), Painkiller, F.E.A.R a nakonec Star Wars: Republic Commando. Tak a číslo jedna tedy je, no ono to asi nebude takové překvapení...
Half-Life 2 (2004)
Asi netřeba slov. Prostě král akčních her z první osoby. Jedině snad, kde sakra je ten třetí díl, VALVEee??!!
Nudný Halflife 2 jako král ????? Ale no tak ,co za děcko tohle sepsalo že tam vidím i volání dutin? Doom ,Duke Nukem 3D, Blood ….A kde k čertu je Quake3 ?
Super komentář, díky, holt každý má trošku jiné preference. Já si pamatuji na Half-life 2 jako jeden z nejlepších herních zážitků. Možná se ti to nelíbí, ale svět se netočí jen kolem tebe. Děcko je slušný útok, ale vůbec to se mnou nic nedělá, pokud se mělo jednat o útok osobní. Každopádně ti přeji hezký den, a smiř se s tím, že ne každý má stejný názor jako ty, pokud to neuděláš, budeš to mít v životě hodně těžké.
bruh
To fakt byla přehnaná reakce hele :) A v každém případě můžeš sepsat svůj TOP10, rád zveřejním ;)
Mám rád vyhrocenou rétoriku. Nač chodit kolem horké kaše ;). Právě, že takhle nějak si přesně představuji žebříček někoho,kdo zasedl k hernímu počítači až po miléniu. Je mi naprosto jasné ,že sepsat 10 nejlepších FPS je hovadina . 10 je tak akorát na 10 mému srdci nejmilejších čili málo tomu , abych žánru smekl poklonu . Vždycky tam budou zásadní hry chybět a vždycky tam někdo práskne HalfLife2 jako by mělo jít o nějakou zasadní revoluci ( fakt jen ten Steam byl revoluční ) . Zastavil jsem se nad smyslem podobných žebříčků s tím , že v těch nejlepších hrách budou vždy ty nejvíc provařené a známé . Když žebříčky ,tak ty nejlepší z těch ,co skoro nikdo nehrál …( Jako Marathon nebo Halo na PC ;D ) Něco co do mne zasekne drápek a přitáhne mne k tomu, abych se ještě o tu vykopávku zajímal ;)
Jak říkám, je mi celkem jedno co si o tom myslíš, já to mám prostě takto, a že ty to máš jinak je dobře, aspoň o tom můžeme debatovat. Proto jsem to také sepsal, rád se bavím o tom, co komu přijde nejlepší, nechápu proč napadáš můj top 10, mám to prostě takhle, jak jinak tvořit top 10 než podle toho, jaký máš na ty hry vzpomínky, co ti bylo nejmilejší, třeba se mi k tomu vztahuje nějaké blbé období, kdy mě ta hra vytáhla ze sraček (každý to má prostě jinak). Já se třeba u Half-life 2 dobře bavil (vážně si myslíš, že je to špatná hra?). Že to tak nemáš je fajn, ale napadat mě kvůli tomu, nejsme přeci děti, jak ty říkáš. Můžeme se bavit normálně. Tak trošku tolerance a řekni mi, které hry to jsou pro tebe, možná mi dáš nějakou inspiraci, rád si zahraji dobrou hru, novou či 30 let starou.
Kdyby to aspoň byla kritika, tak by tam byly argumenty a dalo by se právě diskutovat. Takhle to je opravdu jen útok.
Já z toho výčtu asi polovinu her neznám a zbylé jsem tak nemusel, ale je dobře, že každý rád něco jiného. Je vidět, že hodně argumentuješ audiovizuálem. Jsem zvědavý na ty hry, kde zmiňuješ hratelnost. Pro mě v tomto smyslu nejvíce bodují buildovky, No one lives, Outlaws, dobře se hrál i Call of Juarez a před pár dny jsem koupil HROT, který má nakročeno.
Už jsme to párkrát řešili se Sledgem. Každopádně děkuji za inspiraci.
Třeba to tak nemyslel, nevím, ale je to zbytečné. Ale k tvému příspěvku, nechci dávat vizuální zážitek nad ten hratelnostní, čím jsem starší tím opravdu více uznávám a užívám si spíše tu hratelnost, což je vidět i na mé lásce ke starším hrám. Na druhou stranu si moc dobře vzpomínám na to, jak jsem s otevřenou pusou koukal na Half-Life 2, Crysis nebo Bioshock a říkal si, jak to vypadá prostě skvěle. Navíc se i ty hry podle mě velmi dobře hráli, což je nejlepší mix. Můžu se zeptat, jaké hry jsi z té top 10 ještě nehrál?
Není vůbec zač, příště třeba bude někdo inspirovat mne :)Je pravda, že Outlaws byla svého času parádní, měl jsem snad demo, takže jen první level v té vesnici. Call of Juarez jsem hrál, ale bohužel mne to příliš nechytlo, Na hrot se chystám – je to vážně tak dobré, aby to stálo za to, tady se musím přiznat, že právě ten vizuál není příliš atraktivní pro mě, a to že mám retro grafiku rád
Začnu od konce, HROT jsem hrál dva levely, mám ho opravdu jen pár dní. Hraje se to parádně, ale nějaká bomba to není. Toť zatím první dojmy. Retro grafika s českými reáliemi je pěkná, ale je to trochu na efekt. Spíše to je mišmaš, protože to neodpovídá ani 50., 60., 70. či 80. létům. Opravdu největší pozitivum je hratelnost, která mi víc než Quaka (podle grafiky) připomíná Duke Nukem (což je pro mě dobře :-)).
Grafiku nelze úplně opomíjet. Mě třeba ty úplně dřevní staré hry nenadchnou, pokud k nim nemám nějaký nostalgický vztah. Stejně tak mě nenadchnou nové retrografické hry, které zase nemají tu hratelnost a sázejí právě na takovou „pseudonostalgii“.
Když na to tak koukám, tak jsem vlastně z Tvého žebříčku nedohrál žádnou hru. Hrál jsem samozřejmě Dooma, načal Half Life (ale nebavil mě), místo System Shock mě zasáhnul Deus Ex (co se komplexity týče asi nejlepší – ale to snad ani není žánr střílečka, ten jsem hrál dokonce i novou verzi) a možná jsem i dohrál Return to Castle Wolfenstein, ale moc si to nepamatuji (to je třeba hra, kterou bych zkusil oživit, ani nevím, jestli ji mám v GOG knihovně). Určitě jsem dohrál ten první Medal of Honor. Jinak to je na mě prostě opravdu moc nový :-)
Deus ex je posvátný pro mnoho hráčů, já si ho prostě neužil. Ale je pravda, že například Human Revolution mě zase dost bavil, bylo to jiné a sedlo mi to (stále skvělý je trailer na hru, ten mám v hlavě pořád „I never asked for this“ to je pořád super).
Hrot bohužel nechám být, už z videí jsem věděl, že to není pro mě
Ale je pravda, že nebýt určitě nostalgie třeba u Castle nebo Half-Life, asi by v mém top 10 také možná nebyly, jak říkám, je to každého názor, a každý má jiné preference, což je fajn a dá se o tom krásné debatovat :)
Mne Deus Ex minul a ač mám rád tento retro web, tak osobně už nejsem schopen najít potěšění v takto prastarých hrách. Čili se k DEx nevrátím, ale co jsem vyrozuměl, tak je to něco jako mnohem menší Cyberpunk 2077, ale s míň tropickým letním městem a všudypřítomným nepořádkem a více studenými serverovnami a sterilními zákoutími.
HROT odmítám pro grafiku hrát, ale je to škoda, mysteriosní thriller z období normalisace zní jako skvostný námět.
Half life mne nikdy nechytil. Jednička pro neustálou nutnost přesně skákat, dvojka prostě nevím. Ale na enginu HL2 běžel výborný Vampire Masquerade, ten mne chytl velmi.
Military hry typu Volání Dutého mne neberou, stejně jako obecně druhá světová (a tedy i Wolfensteini, ale ti si to zejména u těch nových z alternativního světa 60. a 80. let pokazili zoufale těžkopádnou postavou, na rozdíl od DE. Být BJ, nebo jeho dcery v pokračováních aspoň zčásti pohyblivý jako Slayer, byly by to luxusní hry).
Bioshocky mám strašně rád pro ten nesmírně melancholický pocit všudypřítomné beznaděje a zároveň pro zasazení do historického období.
Mysteriózní thriller, to vážně je HROT, bych ani nečekal, příběh je aspoň trošku dobrý?
Já musím říct, že jsem prvního moderního Wolfensteina dost užil, druhý díl už nebyl tak dobrý a ten díl s těma holkama, to jsem ani nezapnul
Tak ono mezi námi děvčaty, on i zmíněný System Shock 2 není čistokrevná FPS, naopak je řadím s Deus Ex do RPG. Komplexitu má Deus Ex nebo SS2 prakticky stejnou, největší rozdíl je v tom, že SS2 se odehrává na uzavřené stanici a je rozhodně více hororový, než Deus Ex. :)
Vypadáš jako inteligentní člověk, co má problém tolerovat jiný názor. Pro tebe jsou zásadní hry jiné než ty moje, to je přeci úplně normální
Ta jak dlouho budeme ještě čekat na tu tvojí desítku ?
Jediná věc „tohohle typu“, co jsem hrál, je Morrowind :D
Quake 3 je reálně jen arénovka (multiplayer akce only). Q1/Q2 má alespoň „nějaký“ příběh, ehm.. platí pro druhý díl. Duke Nukem 3D, Blood a Shadow Warrios jsou fajn, ale proti Half-Life, Unreal se nechytá ani jeden, a že jsem dohrál všechny z nich několikrát (rozuměj tak 2-5x) i v coop mode, kdysi dávno v devadesátkach.
Ach to byly časy kdy jsem přenášeli těžké bedny, a hlavně monitory!. :)
Já bych tam měl ještě No one lives forever a Battlefield 1942, možná ještě někde na konci i první díl Red Faction. Doom, Quaky, Duka a spol jsem „objevil“ až díky tomuhle webu.
Já nikdy nebyl na Quake, ale je pravda, že jsem druhý díl dohrál na PlayStationu a bylo to dobré. Red Faction mne nezaujal, dostal jsem se k němu asi pozdě, ničitel e prostředí bylo fajn. No one pověs forever není vůbec špatný pravda, bylo by to určitě v Top 15
… A to asi netušíš ,že jsi na PlayStation ani nehrál skutečný Quake :D.
Monolith s LithTechem by si fakt zasloužili zářez v síni slávy za víc než Medal of Honor ;)
Koukám, že ty toho o mě víš víc, než já. Vím, že to nedosahovalo grafických možností PC verze, bylo tam méně levelu, ale klobouk dolů, co dokázali, PlayStation nebyl žádný převratný hardware, kór na 3D. Vypadalo to dobře, PC verzi jsem nikdy nehrál, to až toho tvého Quake 3, který byl dobrý, ale já mám prostě oblíbenější hry. Blood byl taky originální a dobře se hrál, ale vždy mě to po pár levelech začlo nudit. Od monolithu jsem vzpomněl FEAR :) Pořád mi dáváš své názory, což je fajn, ale nepřesvědčuj mě o tom, že je Blood lepší než Half-Life.
Battlefield série, neslavnější byla svého času BF2, ale dnes už ji dávno překonala BF3, a aktuálně je stále nejlepší (a zatím to vypadá že dlouho bude) BF4 plus Battlefield: Bad Company 2.
BF 1942 to vše začal, o tom žádná, ovšem dnes už beznadějně zastaralá hra v každém směru.
HL2 – to je doba tu hru som hral zalubeny do alyx pocas pisania diplomovky :)
Nastastie skolu som skoncil
Mám to podobné, já se tehdy zamiloval do hratelnosti a samozřejmě audiovizuální stránky, bylo to skvělé
A co Deus ex, ikdyž jsem třeba nikdy nehrál System shock tak mám do dnes pocit, že hry jsou v něčem stejné.
Je pravda, že Deus ex je také spíše RPG z první osoby, já Deus ex rozehrál několik, dostal jsem se na sochu svobody a vždy skončil, nevím proč, bylo to dobré, ale nějak jsem se k tomu musel nutit hrát dál. System shock mě uchvátil zasazením, opuštěná vesmírná loď a Horová atmosféra to je moje (doporučuji film horizont událostí, to je můj guilty pleasure)
Deus Ex je srovnatelný s System Shock 2, obě hry jsou akční RPG (vždy jsem preferoval SS2), v mnoha ohledech s velmi podobnými možnostmi.
System Shock 1 je spíše akční hra, ve své době s revolučním ovládáním. :)
Ano je to spíše RPG, ale do žebříčku v RPG se mi SS2 nedostal, tak jsem ho vmacknul aspoň sem :)
Chválím výběr, za mě je SS2 jedna z nejlepších her vůbec!
Mám to stejně, SS2 je v mnohých věcech stále nepřekonaný titul, přestože také není bez chyby
Tak za mě jsou králem klasický Doom a Duke Nukem 3D. Return to Castle Wolfenstein bych přiznal třetí místo.
Co se týče příběhu a atmosféry, zařadil bych Vietcong jako 4. Unreal tournament/Americas army pro mě špica online. Ještě bych zmínil původní Aliens vs Predators, to má občas atmosféru, kterou můžete krájet.
Samozřejmě všechny ty hry z mé TOP 10 patří mezi to nejlepší, a je vážně těžké rozhodnout, zda Return to Castle dám na devítku nebo trojku, ale souhlasím s tvými hrami, také jsou to velmi dobré kousky :)
Za mě určitě do podobných žebříčků HL2 patří, pak bych dal ještě Quake 2, vybral bych mezi Medal of Honor: Allied Assault a Call of Duty (1-2), dal bych jednu buildovku Duke 3D nebo Blood, povinnost je Doom a asi i Future Shock.. Z novodobých si teď nejvíc vybavuju sérii Metro, takže nejspíš jeden z dílů. Naproti tomu mě zas tak nikdy moc nebavil RTCW ani Bioshock.
Souhlasím, tebou jmenované hry patří mezi to lepší v tohle žánru. Ještě tedy mám problém s tím Metrem. První díl super, druhý průměr, ale Exodus je pro mě velké zklamání, nevím čím to je, hra vypadá fantasticky, ale po hodině jsem jí prostě vypnul :(
Future Shock ty jo, nikdy jsme nehrál,. viděl jsem videa
Call of Duty je super, když o tom zpětně přemýšlím, možná by se mi na desítku dotal
Bioshock byl za mě velká jízda, parádní prostředí, jeden z nejsilnějších plot twistů ke konci hry, dobrý pocit ze střílení
za mě je Half-Life 2 i s prvním dílem prostě boží záležitost
Metro nejsem schopen hrát ani jedno, mne neskutečně irituje, že tam FURT jdete s někým, či více lidmi a furt se něco řeší. Já chápu, že je to svébytná revoluce v podání příběhu, ale furt jsem čekal, kdy to jako abnormálně dlouhý prolog skončí a já si budu hrát po svém a prd. Třeba jsem měl hrát ještě kousek, ale když jsme došli do nějaké stanice a průvodce zmizel a já teď nevěděl co ve spřátelené stanici se ode mne čeká, tak jsem toho nechal. V druhé díle jsem měl zase spolu s jakýmsi stereotypně odporným rudoarmějským komunistou prchat, to taky bylo o rozum poslouchat to jeho nekonečné tavarišč.
Tak ono záleží jaké hry preferuješ. Mě všeobecně baví právě SP příběhovky a to co popisuješ je pro mě naopak většinou plus hry, protože mě pak dokáže víc vtáhne do děje. Naopak takové ty zběsilé akce, jako Serious Sam, mě moc neberou. Na základě skvělé atmosféry, zajímavého námětu, jsem si pořídil i knížky. Ale chápu, že to nemusí být pro každého a jak se říká, každé zboží má svého kupce :)
Doporučuju zkusit Redux verze, které napravují některé mechanismy. Původní Metro 2033 mne vůbec nezaujalo, když jsem se k němu vrátil díky Redux verzím z Epicu, dohrál jsem je skoro jedním dechem.
Doporučuji všem, před hraním jakékoliv Metro hry, nejprve si přečíst knihy na základě kterých hry vznikly. Posléze člověk zjistí nakolik se hry liší od knih Metro 2033 Redux na Xbox One S zaujalo, hlavně stealth, lidští nepřátelé se dají likvidovat potichu, jde to i bez poplachu, jen na to člověk musí přijít.
Jinak atmosféru má hra od samotného počátku skvělou. Vykreslení VDNCH stanice je působivé.
No s tím Metrem, dohrál jsem všechny tři, protože je to moje oblíbená herní série, ale jednička a dvojka za mě lepší než trojka. Právě proto, že tvůrci umí dobře udělat tu atmosférickou koridorovou část v podzemí. Na trojce byly paradoxně nejlepší právě ty uzavřené části hry.
Future Shock jsem hrál taky až před pár lety a když si uvědomím, že to vyšlo v roce 1995, nechápu.. To předběhlo svou dobu. Bohužel ji srazily bugy.
Call of Duty 1+2+3 jsem nedávno dohrál na Xbox One S, bez auto-aim, obtížnost střední. Parádní zážitek! Nyní mám téměř dohranou na ovladači COD World at War. :)
Kdysi jsem si neuměl představit hrát FPS bez myši a klávesnice, nyní rozdávám headshoty (samozřejmě ně vždy) v MP Battlefield 4 na XOS. Hrát FPS na ovladači má něco do sebe, na K+M to umí každý. :)
Terminator Future Shock a Skynet jsou fanj hry, ale s výhradami.
Jaké výhrady například, že mě už je to hra, na kterou se podívám, ale myslím, že hrát bych ji nechtěl. Ještě jeden dotaz, má ta hra příběhově společného něco s filmy?
Ne s filmy jako takovými oba Terminátor hry nemají nic společného, tedy až na námět a hnutí odporu. :)
Výhrady lze mít k jinak tehdy revolučnímu ovládání, a např. divného pocitu ze střelby. Roboti vždy vybuchnou jako bych střílel z 10mm pistole, je v podstatě jedno jakou zbraň použiješ. Dále bych měl výhrady k samotnému enginu, použitý u TES Dagerfall, není problém se někde zaseknout na hraně. :)
Škoda, bylo by zajímavé nějakým způsobem propojit příběh, ale asi by to bylo nad síly scenáristy. Už tak je příběh, dost zamotaný, nemluvě o tom, jak dopadly poslední filmové díly, od trojky to šlo strmě dolů, přestože díl s Christianem Balem měl něco do sebe a je velká škoda, že se na ně nenavázalo, což bylo myslím také v plánu.
Daggerfall, to mi připomíná ty časy, strašně dobrá hra, kterou snad ani nejde dohrát,tedy já se vždy v té velikosti světa po pár hodinách ztratil, což je také důvod, proč jsem se nedostal nikdy příliš daleko
To se Ti rozhodně nestane v TES Morrowind, Oblivion a Skyrim. :)
Pokud máš rád Terminátor filmy, tak poměrně nová a dobrá hra je https://store.steampowered.com/app/954740/Terminator_Resistance/ Atmosféru to má výbornou.
Všechny tři od Morrowindu dohrány, mám to rád, i ten daggerfall je zábava, ale už se do něj nemůžu tolik dostat,jsou prostě staré hry které můžu dokončit stále dokola, a pak jsou zajímavé hry, které mi prostě nejsou hrát, natož dohrát
Po patchích by měl být TES Daggerfall hratelný ve smyslu, že jej lze dokončit, ale uznávám, je to složité a ten svět je obrovský.
Mám to stejně, taky mě dělá problémy některé hry dohrát, a to i opakovaně. :)
Vím, je i dokonce nový engine na daggerfall, který vypadá moc pěkně.
Je to tak, například takový Fallout 1 můžu hrát a dohrávat donekonečna, minimálně jednou za dva roky se do světa pouštím, a nevylezu dokud nemám hru dokončenou :)
Zkusím nastudovat
Ten efekt vybuchování může přijít po chvílí otravný, to je pravda.. Ale k samotnému ovládání teda výhrady nemám, tehdejší hry měly mnohem krkolomnější ovládání.
Ta hra byla revoluční v mnoha směrech – otevřený svět, možnost chodit do všech budov, mouse look. Samozřejmě to chce brát trochu s rezervou.
Nejhorší byly bugy, které dokázaly znemožnit dokončení mise. To vidím jako jedinou zásadní chybu.
Téma je samozřejmě stejné.. Hráč tam přijde do kontaktu s Connorem i Reesem. Jsou tam T-800 a myslím i T-600. Řeší se tam cestování časem, ale příběh jako takový na filmy přímo nenavazuje, už jen proto, že se hraje za neznámého mariňáka.. Jinak novější Terminator Resistance, jak už bylo zmíněno, je taky super.
Za mne:
Hratelností:
1. Doom Eternal
1.5 Povedené klony DE – Shadow Warrior 2, Necromunda
2. Bioshock Infinite
3. Bioshocky podmořské
Příběhem a designem:
1. Bioshocky komplet (asi dnes už není spoiler, že jsou propojené)
2. Doom Eternal
3. Cyberpunk 2077
čestná brambora – série Necrovision a Painkiller – dnes už zběsile zastaralé, ale líbíl se mi ten metalový mix hororu, pekla, Velké války a paropunku.
Za mě je třeba nový Cyberpunk hra roku 2021. Strašně mě to celé bavilo, to zasažení, hratelnost, přestože nebyl hlavní příběh vůbec špatný, paradoxně mě více zajímaly menší postranní příběhy a úkoly, tam se dají najít vážně skvělé věci, Oni ty hry prostě umí (o tom, v jakém stavu CD Project tu hru vydal se bavit nebudeme, já ji hrál na PC a kromě pár glitchu jsem neměl vážnější problém). Fakt pěkný zážitek, srovnatelný s výborným filmem nebo knížkou. Fakt, že studio nestíhalo, a mohlo být vše ještě lepší, větší je pro mě mindblowing. Bioshocky jsou fajn pravda, dohrál jsem všechny a nelituji
Cyberpunk je neskutečné dílo. Obrovité uvěřitelné město i s okolím, tolik aut, zbraní a doplňků co mění styl hry (kyberdeck/berserk/sandevistan). Tolik příběhů a úkolů, nejen typu ukradni/zlikviduj, ale i celé navazující příběhy co jsou lepší než ten hlavní (např. Jefferson)
Má své mouchy, osobně za největší považuju levelování. Celý RPG systém bych vyhodil a nechal jen prestiž a perky, ať je to akční hra v otevřeném světě. A pro mě osobně je relativně málo cyber, je překvapivě současně působící, ale to je detail.
Já hrál až poslední patch letos a na PC, věděl jsem proč počkat.
Souhlasím, Cyberpunk je boží, asi nejlepší otevřený svět vůbec. je pravda, že to mělo své mouchy, a ten postup ny vyšší úrovně nebyl dokonalý, ale i tak otevírání nových možností, zjména v rámci augmentace byl fajn. Keanu reeves byl taková třešnička. Těším se na další věci od CD Project, přestože je to studio, které bylo v posledních letech vláčeno pěknou špínou
Jo jo, Cyberpunk 2077 je skvělý, a dokonce vypadá dobře (konečně) i na starších konzolích. Nedávno jsem to hrál na Xbox One S a překvapilo mě jak CDP na tom zapracovali, na scéně je stejný počet objektů jako na Xbox Series X/PS5/PC (soudím by oko), jen je to cele více blurry v pozadí, pochopitelně v nižším rozlišení, a lze si všimnou výrazných propadů fps, především u „kochacích“ scén na město samotné, za plného provozu.
Nicméně i přes ty propady fps, je to hratelné. :) A město konečně žije!
Zajímavý pohled. Já ty doomovky moc nehrál, ze zmíněných her jsem si oblíbil jen Half-Life 1 (a k tomu jsem se dostal hodně bokem – na střední se hrál po síti a já v rámci tréninku s boty zkusil i single player a hle – bavilo mě to) a nabízím můj pohled na první tři místa:
1 – Heretic – miluji fantasy, ale RPG jsou moc složitá a dlouhá; líbí se mi nápad “instantní akce” ve fantasy prostředí
2 – Wolfenstein 3D – hrál jsem ho v šesti letech chvíli potom, co vyšel – nezapomenutelné
3 CoD united Offensive – datadisk k jedničce. Hodně čtu o letcích druhé světové a tam je zajímavý příběh člena posádky bombardéru. Pro mě nejsilnější zážitek z moderních stříleček.
Díky za inspiraci. Ten HalfLife 2 si říkám tak deset let, že bych měl zapařit:-D
Určitě to zkus, pokud tě bavil první díl, pak tě bude bavit i ten druhý. Jinak Heretic byla jedna z prvních FPS, kterou jsem hrál u kamaráda na počítači, je pravda, že zasazení do fantasy světa tomu slušelo. Hodně jsem se divil, když jsem tehdy viděl v časopisu level recenzi na Heretic 2, který byl úplně jiný.
Chlapci hadate sa tu ako male deti a pritom vsetky menovane hry pre mna NIC neznamenaju. Ja som totiz aj s partiou donekonecna hral len dve oldschool fps hry.
Prvou bol prvy Soldier of Fortune, Odstrelovanie koncatin, hned uvodnu misiu som hral snad 100x, tazke maso a druhou bol Kingpin: Life of Crime. Jedna z prvych hier ktora konecne implementovala korektne zasahove zony, partaka, drogy a nasilie tak ako sa patri.
Kazdemu vyhovuje nieco ine a ja osobne povazujem vsetky tie Doomy, Quaky, Wolfensteiny a aj HalfLify a co ja viem co za tazky podpriemer. Hral som to vsetko a nic z toho ma nebavilo. Z Doomu mi bolo ako z jedineho furt na grcanie. Mohol za to asi maly FOV.
Soldier of Fortune jsem tehdá nainstaloval jako plnou hru jako součást časopisu Score. Bylo to, no normální, nic převrátného, ustřelování končetin byla asi fajn věc na tu dobu, to je tak vše. Ale hra má určitě svou fanouškovskou základnu a tu já respektuju, přesně jak říkáš, každému vyhovuje něco jiného.
Kingpina nemůžu řešit, neznám
Kingpin byl zajímavý, bylo to z soudobého (98?) zločineckého podsvětí, ale
– graficky patřil k generaci Quake 1. Stísněnosti prostředí, tedy zadních uliček, průchodů a podobných domén zločineckých mlátiček to nevadilo, vlastně ani krabicózním postavám holohlavých bezkrkých kriminálníků ne.
– byl nesmírně obtížný a nepřátel bylo málo, ale silných, stejně tak munice do zbraní. Hodně prosazoval kontaktní zbraně.
Tím se lišil od ostatních her typu hrdina vs neskutečná horda, semtam boss.
Určitě jsem na to někde narazil, starý časopis, video na internetu, ale nikdy jsem se to neodvážil pustit. Podle tvého popisu to nemuselo být vůbec špatné, zase něco malinko jiného
Kingpina jsem nehrál, ale Soldier of Fortune mě znudil po hodině hraní, ty srandičky s ustřelováním končetin rychle vyčpí, a pak je to taková obyčejná FPSka v nezajímavém zasazení :)
Tak co si budeme nalhávat Soldier of Fortune zaujal hlavně těmi ustřelenými končetinami, jinak se jedná o průměrnou fps.
Kingpin je z toho pohledu lepší ale mě to nikdy moc nezaujalo.
Dělat žebříček doomovek u mě nemám smysl, protože by byl chronologický, když jsem začínal na Wolfenstein 3D a bavil jsem se i u dalších následujících populárních řežeb :-) Ale jedna přesto trochu u mě vyčnívá a tou je Outlaws. Měla dobrý animace, hudbu i příběh a prostě taková jiná v té době.
Ten outlaws byl jiný, to je pravda, pamatuji si demo na školních počítačích
Slušně rozjeta diskuze, divim se, ze nekdo vubec reaguje na slovo „děcko“ to spis vypada jako by se ho to opravdu dotklo, ja bych se v tom nepitval. S zebrickem nesouhlasim, ale to je naprosto v poradku, protoze ho mame kazdy jiny, irelevantni pocin, jedine anketa by ukazala zebricek a obavam se ze takto by urcite nevyoadal. Sto lidi, sto chuti, kazdopadne diky za inspiraci.
Nechápu dnešní dobu, že je snaha vysvětlit někomu, že zbytečně útočí, bráno jako slabost. Slovo děcko se mě nedotklo, jen jsem mu slušně vysvětlil, že není vůbec potřeba takhle reagovat na někoho, kdo má jiný názor.
Nepřijde mi to irelevantní, já jsem tu dostal pár dobrých tipů, což je často k nezaplacení. Nechtěl jsem, aby mi někdo rozporoval mých top 10, to ani nejde, spíš jsem se chtěl dozvědět, jaký má kdo názor a dozvědět se, co má rád a proč to má rád v rámci žánru.
Každopádně zkus alespoň svých top 3, třeba dostanu další tipy
To jsem se zase jednou nachytal a na neco reagoval, nenapsal jsem, ze reakce na „decko“ je slabost, nybrz jen to, ze ja bych reagoval jinak, jsem linej. Mas v nadpisu „muj“ a to je bez diskuze, je otazka jestli na to diskutujici na konci uz nezapomneli. Za inspiraci jsem ti nakonec podekoval. Ja bych takove reakce na informaci „mych top 10“ jednoznacne ocekaval. Ale kaslem na to, zapomen na moje komentare zbytecne me to vytrhava z prokrastinace. Do pristi hodiny doporucuji precist si, Čirou radost a Cestu k lasce od A. de Mello. Jo a ja nemam top3 mam jen rad stary videohry.
Asi jsme se prostě nepochopili. Přeci musíš mít oblíbené hry, nemyslel jsem to vůbec špatně, právě naopak. To já mám také rád staré hry, ale občas není špatné zamyslet se nad topem, holt to asi není téma pro tebe. Já mám takové žebříčky rád, i přesto, že je to čistě subjektivní verze žebříčku.
Ale máš recht, taky většinou tyhle komenty přehlížím a mávnu nad nimi rukou. Asi jsem byl prostě jen ve špatném rozpoložení :)
Moje top jsou
DOOM
DOOM II
Duke Nukem 3D
QUAKE
Tohle je klasika všech klasik, je pravda, že ty hry jsou nadčasové a jsou skvěle hratelné, s možností MÓDŮ, i dnes
Kvůli DOOMovi jsem vlastně kupoval PC, když jsem to viděl u kámoše, do té doby jsem měl ATARI 1024 STFM. Wolfa jsem až tak nehrál, ale DOOM to bylo něco, hlavně když jsme potom ještě zprovoznili síť a hráli ve 4 proti sobě. A taky DESCENT, ten tady nikdo neuvedl, není to sice klasická střílečka z pohledu osoby, ale i tak dobrý.
Descent znám, nehrál jsem, i proto tu není, vím, že jsem tu hru viděl ještě v pořadu Kybernet, znáš?
Kybernet se přiznám neznám, teď jsem hledal na googlu a youtube o co jde, ale nějak mě to v té době minulo. Nevím kde to vysílali a to jsem měl satelit už od doby jeho analogového vysílání :-)
Jelo to tuším na SuperMaxu, vždy jednou v týdnu ráno, vím to, protože to jelo těsně před odchodem do školy v 7:30
Descent měl i parádní hudbu :-) https://www.clous.cz/descent-1-pentium-83mhz/
Já bych tam asi vměstnal i Shogo: MAD. Výborná, dosti nedoceněná FPS. Svého času jsem se u ní výborně bavil.
A ta hudba. https://youtu.be/l_cCOBF9KZ8
Nikdy jsem nehrál, ale vím o téhle hře, že byla celkem zapomenutá, ale ne vůbec špatná
No vidíš, jak to, že nemáš v žebříčku první Unreal? Taková pecka to tenkrát, a ještě dlouho poté byla…jenže poté přišlo demo na Half-Life 1 a všem spadli čelisti. :) A když už jsme u toho nevidím žádnou legendární Star Wars střílečku v seznamu: dle mnohých co hráli všechny je nejlepší SW: Jedi Knight + datadisk.
Bude to asi hereze, ale já nikdy Unreal nehrál, v době vydání jsem neměl PC, jen PlayStation, a u kamaráda prostě jel Half-life. Mám tam star wars republic commando jako čestnou vzpomínku, jestli znáš
Znám, nicméně nehrál jsem. Ony hlavně všechny ty klasické FPS z SW světa, tzn. SW Dark Forces, SW Jedi Knight: Dark Forces II, SW: Jedi Outcast, SW: Jedi Academy maji stejně laťku kvality.
Nicméně uznávám, že vybrat do TOP 10 žebříčku vše co by člověk chtěl může být obtížné. :) Už teď bych musel dělat značné optimalizace.
Unreal doporučuji, dvojku ne, ale původní Unreal je skvělý i dnes, rozhodně výrazně lepší, než Quake 1/2, ale nutno dodat horší než Half-Life.
Musím se přiznat, že k takovému retru, které jsem nikdy nehrál, rozuměj nemám vztah, tak už se těžce vracím. Unreal znám z videí, znám i celkově příběh a lore, ale už se k němu nikdy nedokopu. Je to také spojené s tím, že si hry vybírám, děti, tréninky a práce zabere dost času :)
Shogo: MAD jsem hrál plnou hru z přiloženého CD Gamestaru. :) Každému se nejspíš líbí něco trochu jiného, mě osobně to moc nezaujalo. Unreal byl mnohem lepší. :)