Postal 2 po dvaceti letech

Postal 2 si pamatuje snad úplně každý, protože ve své době vzbudil dost pozornosti. Lidé si jej pamatují kvůli jeho extrémní brutalitě, včetně možnosti někoho polít benzínem, zapálit, ubít lopatou a následně si s hlavou kopat jako s míčem. Všichni si také pamatují, že hlavní hrdina může kdykoliv jen tak rozepnout poklopec a libovolně pomočit kolemjdoucí. A ano, také si jistě pamatujete tu věc s kočkou, kterou snad ani nemusím popisovat. Inu, takový Postal 2 prostě je - zvrhlý, úchylný a nechutný.

Též se jedná o velice provokativní hru, kde hned v jedné z prvních misí potkáte partu, která demonstruje proti násilí ve videohrách a vy je můžete třeba rozstřílet kulometem, (později se budou snažit rozstřílet kulometem oni vás, takže jste si kvit:)).

I ti hráči, které obsah neuráží, ani nijak nepohoršuje, si jen pomysleli, že je to prostě jedna z těch her, které se za každou cenu snaží být hrozně politicky nekorektní, “offensive” a “edgy”, čili nuda na entou.

“Hi there! Would you like to sign my petition?”

Otázkou však je - má Postal 2 i jiné kvality mimo to, že se snaží všechny urazit a zhnusit? Je to dobrá a zábavná hra? Povedla se? A jak si vůbec vede po dvaceti letech? Je to opravdu taková ptákovina, jak působí na první pohled? Inu, pojďme si to rozebrat do detailu.

Opět se vrací hlavní hrdina z prvního dílu - Postal Dude. Postal Dude žije v karavanu se svou ženou (která se prostě jmenuje “The Bitch”), v malém městečku jménem Paradise.

Hra v podstatě nemá žádný příběh. Úkolem hlavního hrdiny je plnit různé jednoduché mise, jako „jít do sámošky a koupit mléko“ nebo „vrátit zapůjčenou knížku do knihovny“, přičemž každý úkol se vždycky strašně zvrhne a skončí brutálním masakrem. O tom ale později.

Oproti prvnímu dílu je tu pár změn. Za prvé, první díl byl z izometrického pohledu, ale dvojka je regulérní first person shooter. Za druhé, první díl byl vážná hra, kde Postal Dude byl duševně nemocný člověk, ovšem dvojka je čistě humorná záležitost a hlavní hrdina je spíše pohodový týpek. Občas mi přišlo, že druhý díl ten první tak trochu i záměrně paroduje.

Velice často se v souvislosti s Postal 2 objevují screenshoty z jedné mise z jatek jakožto ukázka, že Postal 2 je strašně brutální hra.

A za třetí to nejdůležitější. Druhý díl je open-world hra. No vážně! Městečko Paradise je vám k dispozici a vy si v něm můžete dělat, co chcete. Hra je rozdělena do pěti dnů (od pondělí do pátku), kdy každý den plníte jiné úkoly. S každým dnem se vám ve městě zpřístupní další a další místa. Bohužel, Unreal engine, na kterém hra běží, není na open-world tak úplně vhodný, takže tvůrci město rozdělili na hromadu menších částí, mezi kterými proběhne (na svou dobu hodně zdlouhavý) loading.

Rád bych se pro začátek vrátil k tomu, že je Postal 2 velice brutální a násilná hra. Ona je to paradoxně možná nejméně násilná hra všech dob, protože k tomu, abyste celou hru dohráli, nemusíte vůbec nikoho zabít. Dokonce je za to achievement, když se vám to podaří. Je to zajímavý kontrast s prvním dílem, kdy jste museli zabít určité procento lidí, abyste mohli pokračovat do jiného levelu.

A hele, Gary Coleman má autogramiádu! Mimochodem, Gary Coleman tehdy opravdu nadaboval sám sebe jakožto postavu v Postal 2.

Dokonce to vypadá, že vás hra za vraždění lidí nijak zásadně neodměňuje (mimo to, že z lidí po smrti vypadávají peníze či jiné itemy), a nijak vás k tomu ani nenutí. Na začátku vás dokonce upozorní, abyste ve městě schovali zbraně a nemířili na ostatní, jinak po vás půjde policie, popřípadě se vás lidé budou bát a reagovat podle toho (někteří se dají na útěk, jiní také vytáhnout zbraně a začnou po vás střílet). Nebo vás hra upozorní, abyste nelezli na soukromé pozemky.

A když na vás na ulici někdo vytáhne bouchačku a začne střílet jako první, aniž byste mu cokoliv provedli a poblíž bude stát policista, bude vás bránit a snažit se vám pomoct. Zkrátka a dobře, Postal 2 je v tomhle ohledu naprosto geniální, protože se drží hesla: „Hra je tak násilná, jak jen vy jste násilní.“

Maskotem hry je šourek Krotchy

I každý úkol se dá vyřešit bez násilí. Dejme tomu, že váš první úkol je jít do sámošky a koupit tam mléko. A vy ho můžete normálně koupit, tj. vystát frontu, zaplatit a hotovo. Nebo ho můžete ukrást (tj. vezmete ho z regálu a odejdete bez placení), ale to povede k tomu, že prodavač vytáhne brokovnici a bude se bránit.

Vyhnout se násilí však není vždy snadné. V jedné misi musíte vrátit knížku do knihovny a před vchodem narazíte na partu demonstrantů, kteří protestují proti knihám. Křičí “burn a book, save a tree” a naznačují, že knihy jsou neekologické. Vy vystojíte frontu, vrátíte knihu, ale tu najednou ona parta vběhne dovnitř do knihovny, všechno tam polijí benzínem, zapálí a postřílí všechny živé. Vy se musíte dostat ven. Jelikož si parta začala, je celkem eticky přijatelné se bránit a prostřílet se ven. Zároveň se však bránit nemusíte, můžete prostě proběhnout a před každým útočníkem utéct.

Screenshot zachycující běžný život ve městě Paradise. Tenhle je z posledního, tedy pátečního dne.

Za celé pojetí (ne)násilnosti tvůrce chválím.

Pochválit bych je chtěl i za to, že se o hru docela dobře starali. Nejdříve se vyskytl datadisk Apocalypse Weekend, který přinesl hromadu nového obsahu, včetně různých zbraní a tak dále. V rámci jednoho pozdějšího updatu tam také přibyly nějaké nové lokace, jako třeba tajná základna Tora Bora. Když srovnám současnou verzi na Steamu a původní CD verzi z doby vydání, je to obrovský rozdíl.

Aktivisté bojují proti knihám s cedulkami jako "Hitler napsal knihu" a "vzdělání je pro komouše" nebo "pryč s gramotností"

Ale abych tvůrce zase nepřechválil, musím zmínit, že i v současné době mi hra občas crashla do Windows. Následně jsem byl vyzván, abych tvůrcům vyplnil a poslal bug report, ale bug report při odeslání hodil bug a odeslat prostě nešel. Bohužel už jsem neměl možnost poslal bug report o tom, jak crashnul předchozí bug report, smůla. A url, na který tenhle bug report vedl, vrací 404 error, čili tvůrci se možná dřív hodně snažili, ale v poslední době na Postal 2 celkem kašlou.

Ještě jsem chtěl zmínit dvě věci, které se v Postal 2 moc nepovedly.

První z nich je akční stránka, která je prostě nic moc. Možná je to záměr a tvůrci chtěli, aby hráči sahali po násilí co nejméně, ale... většina zbraní je taková divná. Brokovnice vydává podivný kovový zvuk a pokud jste od protivníka dál než jeden metr, prakticky díky velkému rozptylu ani nefunguje. Kulomet zase vydává podivný chrastivý zvuk, jako by to byla hračka.

Na severu města se nachází skládka toxického odpadu.

Raketomet střílí naváděné rakety, které samy hledají cíl, aby ho eliminovaly. Jako teorie to zní dobře, ale v praxi to znamená, že raketometem na 90 % zabijete hlavně sami sebe. Plus exploze působí dost nepřirozeně. Jelikož je Postal 2 brutální akční hra, asi byste si pomysleli, že když střelíte raketometem do davu lidí, tak je výbuch roztrhá na kusy a vzduchem budou stříkat kýble krve. Nikoliv! Při výbuchu jen odletí jako figuríny a žuchnou na zem. Celá akční stránka působí jako prototyp - jako první verze engine, kterou někdo zapomněl dokončit. Navíc exploze vypadají trochu jako by to byly 2D sprity (možná i jsou).

Akční stránka je prostě dost nic moc.

V jedné pozdější misi bude nutné utéct z továrny, kde došlo k malé nehodě, díky čemuž všechno začalo vybuchovat a hořet.

Druhá věc je, že město stojí celkem za nic. Je to sice open-world, ale Paradise působí dost divným, nepřirozeným dojmem. Spousta silnicí začíná a končí nikde. Je tu hromada industriálních oblastí, které vypadají dost prázdně. Možná v tom byl záměr, že tvůrci chtěli vytvořit mírně depresivní atmosféru, ale úplně to na mě tenhle dojem nedělá. Spíše to vyvolává pocit jisté nedotaženosti.

Kromě toho, že město vypadá dost nerealisticky a nesmyslně, byste si mohli pomyslet, že to aspoň dobře funguje jako hra, ne? Je fuk, že silnice nikam nevede a končí úplně random, hlavně, že se to hraje příjemně, ne? Popravdě, ne. Design je značně nepřehledný a na některých místech jsem se prostě ztrácel, bloudil a z mapy jsem toho také příliš nevyčetl.

Tvůrci později v jednom updatu přidali leprikóna, který nás může zavést na konec duhy, kde je hrnec plný peněz.

No, nic, popojdem a mrkneme na datadisky.

Apocalypse Weekend

Zatímco Postal 2 se odehrává během pěti dnů - od pondělí do pátku - Apocalypse Weekend přináší další dva víkendové dny (jak plyne z názvu). Ale pozor, tenhle datadisk se neodehrává ve městě Paradise jako původní hra. Tentokrát navštívíte různá další místa. A také se v podstatě mění žánr, jelikož původní hra je open-world, tady už je to čistě FPSka, ve které musíte projít hromadu různých lineárních levelů.

Postal Dude se probudí v nemocnici (snad nebude příliš velký spoiler, když prozradím, že na konci Postal 2 byl hlavní hrdina střelen do hlavy). Jeho prvním úkolem je se z nemocnice dostat. Jelikož má poškozený mozek, občas bude mít různé děsivé halucinace, které vypadají skoro jako by si je tvůrci vypůjčili ze Silent Hillu. Jakmile se dostanete ven, brzy zjistíte, že město zaplavily zombie a nastala apokalypsa (proto Apocalypse Weekend).

V jednom táboře, kde se skrývají islámští teroristé jsou na každém kroky tyhle arabské nápisy. Akorát je to ve skutečnosti hebrejština a neznamená to nic, protože jsou to jen náhodná písmena bez jakéhokoliv smyslu.

Následují různé další mise. Jedna třeba v tajné základně Talibánu (něco takového samozřejmě nesmí chybět, že...), další ve vojenské základně a tak dále a tak dále. Jednotlivé mise jsou celkem nápadité, přecpané humorem, sem tam trochu bizarní a celkově si nemám na co stěžovat. Navíc tenhle datadisk přináší i nový obsah do původní hry, jak jsem zmínil výše.

Nevýhoda je snad jen to, že tady už se to bez násilí řešit nedá. Tady je spousta postav, které musíte pro další postup zabít.

Final bossem celé hry je tenhle démon.

Paradise Lost

Tenhle datadisk se objevil v roce 2015 (tedy o deset let později než Apocalypse Weekend), a začíná velkým výbuchem atomové bomby (tím také končí Apocalypse Weekend, takže to na něj dějově navazuje - oops, další spoiler). Postal Dude jede po poušti se svým pejskem jménem Champ. Champ zahlédne z auta kočku, proskočí okýnkem ven a začne ji pronásledovat. Bohužel zmizí úplně z dohledu a Postal Dude se ho musí vydat hledat.

Dude a jeho pejsek Champ

Cesta ho zavede pochopitelně do města Paradise... A ano, v tomhle datadisku se vracíte do Paradise z původního Postal 2. Přichází řada nových úkolů (všechny klasicky totálně bizarní, ujeté a vtipné) a opět je celá hra rozdělena do pěti dní od pondělí do pátku. Tak jako tak očekávejte, že je tenhle datadisk rozsáhlý jako původní Postal 2, možná i o chlup víc. Plus každý den je zakončen nějakým tím boss fightem.

Protože město zasáhla atomová bomba, přichází velice dystopická atmosféra. Celý datadisk je skoro jako taková parodie na Fallout nebo jak to říct.

Paradise Lost je skoro takový Fallout

Toho nového obsahu je tu tolik, že by si Paradise Lost možná zasloužil i samostatný článek. Mám ho napsat? Dejte vědět do komentářů :) Dodám jen, že jsem byl příjemně překvapen. Tvůrci tentokrát ze sebe vydali maximum a překonali sami sebe.

Závěr

Jak to tedy shrnout? Inu, nerad to přiznávám, ale Postal 2 je nakonec vlastně super hra. Jasně, spoustu lidí odradí přehnaná brutalita a nechutné vtipy. Podle mého názoru jde v téhle hře o mnohem víc, než jen o tohle. Úchylná stránka hry je to první, co je vidět a co každého trkne do oka. Téměř každý si pomyslí, že je to úplná ptákovina. Vtip je v tom, že Postal 2 ani sám sebe nebere úplně vážně, což má svoje kouzlo. Trochu pokulhává akční stránka a design města Paradise. Ocenit ale můžete jistou originalitu úkolů a nakonec si myslím, že i ten humor v rámci možností funguje dobře a těch vtipů je tolik, že si téměř každý hráč v tom najde to svoje.

Zajímavý pohled na celou věc měl také Hleiks ve své recenzi.