Zatímco sultán bojuje ve válce v jedné daleké zemi a je plně zaneprázdněn velením armádě, vezír Jaffar se rozhodne ukrást jeho místo, provést puč a chopit se moci. Jediný, kdo mu stojí v cestě za vytouženým cílem, je sultánova dcera. Jaffar ji tedy nařídí, aby si ho vzala za muže a společně vládli. Ta samozřejmě odmítá, a tak ji vezír zamkne do komnaty a dá jí hodinu na rozmyšlenou. Až hodina uplyne, bude sultánova dcera popravena.
Sultánova dcera má ovšem bezejmenného milého, který je hlavním hrdinou hry. Toho Jaffar nechá zajmout a uvězní ho v hlubokých podzemních kobkách, aby měl od něj pokoj. Hlavní hrdina se však nevzdává a rozhodne se kobkami probloudit až do paláce, Jaffara zastavit a zachránit princeznu. Na to má však pouze onu hodinu, takže je nutné sebou hodit! Hlavní hrdina se však bude muset postavit ještě většímu nepřáteli, než je Jaffar - sám sobě.
Taková je zápletka kultovní DOSovky Prince of Persia z roku 1989. Ona tedy nevyšla pouze pro MS-DOS, ale i na celou řadu dalších různých platforem - včetně Amigy, Game Boy, Master System, NES, SNES, Genesis atd. Ta úplně původní byla na Apple II. Nicméně jednotlivé verze se od sebe dost liší a třeba taková SNES verze má i trochu jiný obsah. Nás bude zajímat hlavně DOSová verze, protože to je ta, kterou všichni v dětství hrávali, a která pomohla hru ve zdejším českém rybníčku proslavit - už jen proto, že v Česku byla vždy spíše DOSová PC kultura.
Každopádně úkolem hry je projít dvanáct levelů a stihnout to během šedesáti minut. Prince of Persia je žánrově spíše plošinovka, kde hlavní hrdina dělá parkour, skáče, běhá, vytahuje se na různé plošinky, přeskakuje sem a tam. A tak dále. Taktéž se musí vyhýbat různým nástrahám, bodákům, gilotinám a dalším různým pastem. U toho je občas trochu nutné zapojit mozek a vykoumat, že se musíte postavit na tuhle nášlapnou plošinu, abyste otevřeli tuhle nebo támhletu mříž, popř. na ni musíte shodit nějaké kamenné trosky, abyste ji zatížili.
Prince však není jen plošinovka, ale také akční hra. Jsou tu šermířské pasáže, kdy hlavní hrdina musí vytasit svůj meč a dát si souboj s protivníkem, co mu stojí v cestě.
Obě stránky hry bych rád rozebral podrobně.
Prince of Persia není úplně tradiční plošinovka ve stylu Maria nebo Sonica. Hlavní hrdina se pohybuje víc "lidsky", tj. musí se pomalu rozběhnout, a když se rozběhne, je trochu obtížné ho zase zastavit. Během běhu hlavního hrdiny je cítit jistá dynamika, nebo jak to říct. Prostě je v tom poznat mírný odpor a jistá fyzická náročnost celé věci.
Ovládání a principy pohybu je nutné si nejdříve trochu osvojit. Například může být matoucí, že princ běhá po trochu delších úsecích, a ty jsou dané. Může se tedy stát, že budete chtít udělat třeba jen dva kroky, ale princ místo toho uběhne nějakou delší část, klidně skočí do propasti a zabije se. Pokud se chcete pohybovat po krocích, musíte držet shift a takto opatrně našlapovat.
Problematické je také přeskakování větších propastí, protože se musíte rozeběhnout a pak stisknout skok - vy ho ale musíte stisknout zhruba někde na předposledním políčku, jelikož z dřívějších políček nemusíte doskočit tak daleko a na posledním políčku se zase stane, že princ neskočí vůbec a prostě žuchne do propasti. Aspoň mně se to stávalo, ale dle videí na YT se zdá, že to jde nějak i z okraje.
A pokud je jáma opravdu opravdu veliká, je ještě nutné během skoku stisknout a držet shift, aby se princ chytil za protější okraj. Shiftem je také možné se spouštět z některých plošinek, abyste nemuseli skočit prudce dolů, jelikož v téhle hře je překvapivě fall damage.
O pohybech a ovládání by se toho dalo říct ještě spoustu, ale nechci vás unudit k smrti, takže přejdeme k akční stránce.
Když princ narazí na protivníka, tasí meč a započne souboj. Tohle tasení meče mě osobně docela štvalo, protože je to vteřina zpoždění, během které má protivník šanci vás trefit a sebrat vám 1 HP. Souboje probíhají tak, že shiftem útočíte a šipkou nahoru můžete vykrýt útok. Lze také popojít krok kupředu nebo dozadu. Přiznám se, že mi to moc nešlo, protože když jsem udělal krok dopředu, obvykle jsem ihned jednu schytal. Když jsem udělal krok dozadu, tak jsem jednu schytal taky. A když jsem se pokoušel zaútočit, nebyl jsem dost blízko. Porazit nepřítele je prostě trochu pracné a člověk musí trochu zjistit, jak na to.
Princ má na začátku tři hitpointy a v dungeonech se nachází lahve s elixírem, které vždy jedno HP doplní v případě, že nějaká HPčka ztratíte. Lze také narazit na elixíry, které naopak jedno HP berou, tak pozor! Pijte jen ty červené, nikoliv ty modré.
Pak jsou tu takové větší lahve, které nejen, že kompletně doplní zdraví, ale trvale zvýší jeho celkovou kapacitu o jedno HP. A nakonec je tu ještě zelený elixír, co obrátí celou obrazovku vzhůru nohama - ehm, no fakt - asi je v tom LSD nebo něco. Nějaké nové typy elixírů přináší pak Mega Drive verze.
Za zmínku ještě stojí, že hra se dá ukládat, ale ne tak úplně libovolně. Dejme tomu, že jste třeba v levelu č. 5 někde uprostřed, dáte CTRL + G, a ve spodní části obrazovky se napíše GAME SAVED. Pokud při dalším spuštění hry na úvodní obrazovce dáte CTRL + L, spustí se level č. 5 - nikoliv však od místa, kde jste uložili, ale úplně od začátku. Bohužel to také uloží váš čas a to ve chvíli, když jste stiskli CTRL + G. Proto je dobré levely ukládat hned na začátku a ne někde v půlce, protože pak budete mít časové ztráty. Připomínám, že na celou hru máte pouze jednu in-game hodinu.
Rád bych také zmínil, že celá hra je - ale to už snad každý ví - velice brutálně a nemilosrdně těžká. Nejen, že si musíte zvykat na to, jak se hlavní hrdina ovládá, jak správně skákat, šplhat, dělat různé věci plus také na to, jak správně šermovat mečem... Až se to naučíte, stejně budete pořád dělat různé hloupé chyby a neustále někde umírat. K tomu nesmíte zapomenout, že na celou hru máte jen šedesát minut, a samozřejmě tvůrci do jednotlivých levelů dali hromadu slepých uliček a různých trollingů, aby vás co nejvíce zdrželi. Je tu také celá řada různých velice krutých pastí, které se nedají moc předvídat - např. se někde najednou propadne podlaha nebo šlápnete na téměř neviditelnou nášlapnou plošinku, která vám zabouchne nějakou mříž, abyste nemohli projít. Grrrr.
Velice matoucí je také orientace v jednotlivých levelech. K dispozici není žádná mapa a hra vám nijak nenapoví, kam máte vlastně jít a co máte dělat. Kromě toho ve hře neexistuje scrolling a jednotlivé levely jsou rozdělené na menší části, které se vám vždy zobrazí jen jako malá výseč. Díky tomu můžete snadno zabloudit, protože třeba nevíte, že máte nad sebou plošinku, jelikož není v dané výseči vidět.
Jen tak mimochodem - osobně nemám ke hře moc nostalgický vztah. Jako dítě jsem si ji párkrát zkoušel a nevěděl jsem, co se po mně chce. Pořádně jsem se do ní ponořil až v roce 2024 a stála mě hodně nervů, slz a vytrhaných vlasů. A také spoustu sprostých slov. Osobně bych hru ani nedohrál, kdybych si nevygooglil mapy jednotlivých levelů, a nekoukal do nich celou dobu. Plus jsem si googlil různé situace, kdy jsem nevěděl, co mám dělat. Bez toho by mi asi hráblo.
Obtížnost hry je také o memorování jednotlivých pasáží. Spousta milovníků téhle hry ji v dětství hráli pořád dokola a naučili se zpaměti, kdy a kde se co stane, a jak se tomu vyhnout. Někteří to do dnes umí dohrát i se zavázanýma očima.
Navzdory velké obtížnosti hodnotím Prince of Persia pozitivně - ona ta obtížnost je totiž jednak součástí žánru a jednak byla v tehdejší době zcela běžná. Celkově je to velice zajímavá hra, mám k ní respekt i bez nostalgického vztahu, a uznávám její důležitost v herní historii. Taktéž obdivuji její originální nápady a na svou dobu neuvěřitelně plynulé animace. A ještě se mi líbí její orientální prostředí.
Současnému hráči bych ji ale úplně nedoporučil - kdybych chtěl přesvědčit moderního hráče, co hraje pouze moderní hry, že staré klasiky mají stále co nabídnout, vybral bych něco trochu přístupnějšího - Prince of Persia by ho mohl spíše vyplašit... Takže tak!
Mimochodem, když jsem to dohrál, zbývalo mi do vypršení časového limitu 7 minut a 27 sekund.
Už jste viděli tohohle prince ve 3D na enginu Wolfensteina. Je to pecka.
https://youtu.be/BMnirXfNy4s
Trochu jsem doufal, že na toho ručníkáře v 2:27 vytáhne bouchačku :)) Jinak samozřejmě „WOW“ efekt je značný, ale jak pomine okouzlení z textur, není vlastně moc o čem psát domů. Prokletí všech FPS, co jsou technologicky na téhle úrovni, v takto omezeném enginu se prostě nedá vymyslet nic skutečně zajímavého, sranda začala až od Dooma :)
Přitom Doom byl vlastně taky v podstatě 2D ;-) (minimálně co se map týče). 3D byl až Duke Nukem (v Doomovi nešlo udělat mapu s „mimoúrovňovou křižovatkou“).
Duke3D / BUILD byl téměř stejně omezený jako Doom, tyhle hrátky s místnostmi nad místnostmi apod. byly hnusné hacky a triky. Nějak to sice fungovalo, ale… :) BUILD rozhodně nebyl 3D engine.
Jestli ti přijde PoP1 obtížný, tak určitě nehrej dvojku Protože jednička je oproti PoP2 procházka růžovým sadem…
Bohužel jsem profík pisálek pro High Voltage, takže tomu budu muset dát šanci… :)
herne priserne, iba som pozeral ako to niekto hraje, klasika doby kamennej.
Chtěl bych vidět co lepšího by jsi pustil na PC XT 4,7MHz.
Jednoducha odpoved. Ak niet co hrat, tak nehrajem to najslabsie co je dostupne. V preklade – aj ked na XT neboli ziadne hry, tak to neznamena, ze sa budem sadomaso trapit s PoP.
PoP potrebuje hlavne totalne prepracovat animaciu postavy, nie v zmysle jej plynulosti, ale jej vztahu ku prostrediu. V klasickej podobe je to iba technologicka ukazka s hroznou hratelnostou.
Jasně, taky bych to totálně přepracoval. Chtělo by to 3D kameru, vylepšit stíny, naanimovat pohyby, vylepšit systém animaci protože přece pokaždé když někoho bodnu, tak ten panáček udělá stejný pohyb. Když už to tedy není dostatečně realistické tak mohli udělat těch animací úderu aspoň třeba 500 a ty mezi sebou točit. To samé běh a chůze. Pokaždé dává nohy stejně.. Trapné. Mohli by tam přidělat že občas zaškobrtne. Taky mimika je dost bída. Vůbec mu není vidět rysy v obličeji, takže není vidět, jestli se mu ten boj líbí, nebo ne. Jak mám pak poznat, jestli se mu to pobíhání vůbec líbí, nebo ho to nebaví ? Protože kdyby byla vidět mimika, tak bych mohl poznat že ho to nebaví a hru raději vypnout, abych nediskriminoval jeho právo se svobodně rozhodnout, jestli v tom levelu chce být ? :O
A která hra na PC do roku 1989 je tada podle vašich představ?
Dungeon Master myslím zestárl o dost líp, dokonce bych řekl se ukázal být dost nadčasovej.
Nevím teda, jestli DM jel na XT.
Ale na XT teda Princ taky nebyl nic moc, IIRC minimálně na PP 06 byl dost zpomalenej, neplynulej a hrálo se to špatně, i když je možný, že na originále by šel líp.
Pokud to byla reakce skutečně na mně a ne jen missclick, tak musím podotknout, že ten můj komentář byl velmi silný sarkasmus, který měl poukázat právě na to, že princ byl na svou dobu naprosto dokonalá hra a já si ho dodnes stále rád zahraju
PC som zacal brat ako komplexnu hernu platformu az po roku 1993/1994, dovtedy to bol proste neohrabane programovany kancelarsky stroj. Osembity uz boli v roku 1989 pase a aj extremne vykonovo poddimenzovane ZX Spectrum toho zvladalo o rad viac ako „herne“ PC v 1988/89. To PC vtedy som bral ako decko po mozgovej obrne a velmi som to neriesil. Ked som teda v 1989 zahral PoP na PC, tak som to pre mna bola posahana technologicka ukazka s hroznou hratelnostou. PoP1 je aj na tom ZX Spectru, uz ked chcem velmi tlacit na pilu.
https://youtu.be/g-C7FqR0fYc?t=28
Právo se rozhodnout, zda chce být v levelu, začne být zajímavé, až se do her nasadí pokročilejší AI a ukáže se, že má vlastní vědomí :-)
Názor respektuji, ale nerozumím mu – Prince byla první hra, kde animace postavy začala připomínat reálný pohyb. Do té doby byly pohyby postav nemotorně umělé, jen lepší či horší variace Manic Minera (čímž MM nechci nijak shazovat, na svou dobu to byl též hit). Se současností nelze tehdejší hry srovnávat, ale ve své době byl PoP špička.
Souhlasím s Jarz. Páni zapoměli, že jsou na webu retro her.
co tak sa najprv naucit citat text s porozumenim.
Prvenstvi v pokusu o realistickou animaci cloveka patri hre Pitfall od Activision.
V roce 1989 jsme to hráli v práci na Commodore PC10.
Je ale krátká, kdo to zná za hodinu to projde celý.
FlashBack z 1992 mě bavil víc.
MilasPce – poslal jsem na discordu žádost o přátelství
Tam nechodím ani nikam jinam.
A nějaké jiné spojení by se nenašlo?
Jedině email. Napiš mi SZ na fóru. Odkud jsi?
Mě za mlada ta hra přišla hrozně krutá a bál jsem se. Asi to bylo tím promakanym pohybem. Bodáky, pády z výšky, pády z výšky na bodáky a nejhorší věc – sekáčky. Brrr. Hrůza. Bylo mi sedm a pamatuju si to jako dneska.
Podobné pocity, ale hráli jsme to hodně. Nic moc lepšího nebylo, bylo to akční a vydrželo to. Dostal jsem se asi do devítky, už nevím. Strašnej kouř nám dávali tlustí šermíři a neustálé pády někam. Klidně bych si to zahrál i dnes, grafika mi úplně stačí, ale tu obtížnost bych už psychicky nedal ;) Za prvé jsem starej a línej, za druhé má člověk nyní oproti roku 1989 nekonečně více možností, jak využít tu trochu volného času.
velice brutálně a nemilosrdně těžká.
Dohrál jsem to poctivě, i dvojku. Takže to zas tak moc těžké být nemohlo, je spousta her, které nezvládám a obtížnost není moje hobby.
Jelikož se tu diskuze točí kolem vysoké obtížnosti, tak připomínám profláknutý parametr z command line „prince.exe megahit“.
Kdyby jen „megahit“.
Pamatuji si, jak někdy kolem roku 2000 nějací rodiče chtěli žalovat tvůrce hry, protože jejich syn spáchal sebevraždu a oni tvrdili, že to bylo tou hrou, jak v jistém okamžiku má Princ bonus létání. Ale už si nepamatuji více.
Já měl radši plošinovky, které sice neměly tak skvělou animaci, ale zase byly akčnější. Třeba BioMenace.
Já jsem nedávno hru testoval s emulátorem Roland MT-32. Doporučuju otestovat, protože profi zvuk ji opět o něco posune. Správně funguje prý jen verze 1.3.
Nechápu, že Princ tady dostává takovou bídu. Přitom patřil mezi to nejlepší, co se na PC dalo do té doby zahrát. Animace byly revoluční a hratelnost taky dobrá. Hry té doby neměli propracovanější herní mechaniky, takže za mě kritika není ani náhodou na místě. A že to šlo dohrát za hodinu? V té době o moc delší hry většinou nebyly (když se je člověk naučil).
Ono, to že to šlo dohrát za hodinu bylo součástí herní mechaniky :) každopádně naprosto souhlasím a tím co píšeš ;)
Přesně! Taky nechápu tu sodu. Na mém PP-06 (PC/XT s CGA grafikou) se to byla jedna z nejlepších pařeb. A šermování je tam skvělé i dnes. Daly se tam, a v bojích s lepšími bosy musely, vymýšlet různé strategie boje. Kombinace úderů, krytů, nákroků dopředu a zpět a dokonce výměna pozice s oponentem, to není málo. A v případě prohození pozice s oponentem byla zajímavá varianta prostě zasunout meč a utéct.
Parametry pro oba prince, kdybyste si chtěli pohrát se zvukem nebo grafikou nebo kdybyste si chtěli prince zahrát třeba s joystickem:
https://www.popuw.com/parameters.html
Kdysi jsem chtěl také o Princi napsat, ale Pollux mě „předběhl“ a zase skvěle. Navíc to dohrál, fakt respekt!
Existuje i port pro Windows.
https://github.com/NagyD/SDLPoP?tab=readme-ov-file
Modří vědí, modří tuto stránku znají, ale pro jinobarevné:
https://www.popot.org/