Každý má rád dobré příběhy, ať už v knihách, filmech či právě ve hrách. Dnes tu máme jednu z adventur s příběhem poutavým a silným, ve které je ukryto mnohem více, než jenom vezmi, choď, použij...
Ale hezky od začátku.
Beneath a Steel Sky se odehrává v blízké budoucnosti v Austrálii. Planeta je zamořena nukleárním oblakem a pouze v určitých částech země je možné žít bez hrozby radioaktivity.
Začátek příběhu je vyprávěn komiksem, který si můžete stáhnout např. na Steamu. Komiks je parádně nakreslený a vypráví o mladém muži jménem Robert Foster, který byl jako malý po havárii letadla nalezen a adoptován australským kmenem. Robert netuší odkud pochází, ale za svou rodinu bere svůj kmen, který jej naučil všechny dovednosti pro přežití. Robert se tak o sebe dokáže velmi dobře postarat, navíc má u sebe svého věrného robota jménem Joey, kterého si sám vyrobil. Joey je vlastně váš pomocník, kamarád, rádce a v nejedné situaci ve hře vám pomůže nebo dokonce zachrání život. Na druhou stranu, vy toho pro něj uděláte také dost.
Foster je v kmeni spokojený a vše vypadá jako idylka až do chvíle, kdy se v poušti objeví vojáci Union City, jednoho z přeživších městských států, který si nárokuje absolutní moc v oblasti. Náš hrdina je z nejasného důvodu unesen v helikoptéře, jeho kmen zničen a obyvatelé kmene zabiti. Těsně před koncem cesty stroj exploduje a zřítí se do průmyslové části města. Foster jako jediný havárii přežije, dokáže dokonce zachránit řídící jednotku svého přítele Joeyho, kde jsou uloženy všechny jeho myšlenky a osobnost. Je na čase zjistit, o co sakra jde, proč kvůli vám trpěli lidé a co se to ve městě vůbec děje. Příběh je parádní a povede vás celou hrou. Právě vyprávění a rozkrývání tajemství města a jeho obyvatel je ten důvod, proč si tuhle 28 let starou hru zahrát.
Je na čase zhostit se role Roberta a jeho věrného přítele robota a všemu přijít na kloub. Ovšem nebude to vůbec jednoduché. Jste uprostřed nepřátelského území, policisté na každém rohu, oblast, kam helikoptéra havarovala je uzavřená, pátrá se po vás. Žádné pěkné vyhlídky to opravdu nejsou. Jde po vás prakticky celé město, jen několik neutrálních lidí je vám ochotno poskytnout pár slovíček. Každý si žije svým vlastním životem a pokud narazíte na nesprávné lidi v nesprávný čas, začnou problémy. Musíte přemýšlet a opatrně jednat tak, aby jste dostali to, co chcete a nutně potřebujete. Čekají na vás propracované a hlavně i uvěřitelné postavy, dlouhé dialogy s jasnou pointou a sem tam budete řešit vcelku obtížné hádanky. Hlavní dějová linie je občas přerušena překážkami, avšak autoři je tak dokonale vyvážili, že jsou stále zábavné, i když vaši mozkovnu pěkně potrápí.
Po technické stránce je Beneath a Steel Sky point-and-click adventura ze staré školy. Pěkné renderování prostředí, ve kterém se pohybuje vaše 2D postavička, krásný svět... budete se kochat detaily utopického města a prokecávat postavy za doprovodu mluvených dialogů. Což velmi potěší, zejména na takhle starou hru.
Ovládání je zajímavě řešeno, protože na vás nečeká řada příkazů, ale jen kurzor myši. Kurzorem najedete na předmět, se kterým je možno manipulovat, napíše se jeho název a vy ho můžete levým tlačítkem prozkoumat (Robert většinou k tomu řekne svůj, často vtipný, komentář), pravým tlačítkem uchopit, schovat do inventáře nebo hned použít. Nejedná se tedy o nic složitého, zkrátka hledáte předměty, ukládáte do inventáře a zase je používáte na místech, kam patří.
Hratelnost je tedy poměrně svižná, přesto doporučuji velmi dobře poslouchat rozhovory, často v nich najdete nápovědu, kam dál. Občas se mi stalo, že jsem nevyužil všech možností konverzace, což mi poté neotevřelo další postup ve hře. Jedná se tedy o adventuru, kde přehnaně spěchat se nevyplácí.
Co mě příliš nenadchlo byla zvuková stránka a zejména hudba. Hudba je poměrně špatná, aspoň na začátku, tedy pokud se tomu hudba dá říkat, spíše to zní jako indické chorály, do kterých chrčí něco dlouho mrtvého. Ne, hudba není to pravé. Je ale pravda, že postupem času, tím jak se dostáváte ve hře dál a dál, se hudba lepší a některé melodie nejsou vůbec špatné.
Ve hře existuje smrt, vlastně zemřít je velmi jednoduché, proto si dávejte pořádný pozor, kam vstoupíte a co uděláte. Pokud zemřete, vracíte se na místo posledního checkpointu, což není žádná tragédie, ale nějaké minuty navíc to zabere.
Závěr? Jedná se o jednu z mých oblíbených adventur, a i po tolika letech je opravdu skvělým dobrodružstvím a výletem do světa, který svým způsobem může jednou být světem naším. Adventura Beneath a Steel Sky je sice zasazena do ne příliš lákavé doby, je však plná odlehčeného humoru, který číhá na každém kroku. Nejednou jsem nadšeně hltal konverzaci mezi Robertem a robotem (skvělá je např. scéna u doktora, který inhaluje rajský plyn, který má být ale určen pro pacienta na operačním sále a podobně).
Zkrátka je to strašně fajn a svěží i po tolika letech. Hra nepostrádá nic zásadního, potěší pěkným a rychle se odvíjejícím příběhem, jednoduchou ale funkční hratelností a parádně napsanými charaktery. To jsou atributy, které staví i tak starou hru jako je Beneath a Steel Sky do zlatého fondu, a díky kterým je velmi dobře hratelná i dnes. Pokud nemáte zrovna co číst nebo na co koukat na Netflixu, zkuste si zahrát, budete možná mile překvapeni. GOG tuto hru nabízí zcela zdarma.
Tato adventura mi těžce nesedla. Ne, že by byla technicky provedena nějak vyloženě špatně, ale přišlo mi, že se u ní nepatrně nudím už od začátku a jen se to dále stupňovalo. Jakoby to nemělo spád a prvotní návnada v podobě dystopického ocelového města se záhy rozplynula. Nedokázala mě vtáhnout do toho světa tak, jako se to povedlo třeba u série s Texem Murphym od Access Software (Mean Streets a Martian Memorandum a pozdější first person díly Under a Killing Moon a Pandora Directive). Z Beneath a Steel sky cítím prvoplánový projekt na zakázku a tím tak trochu na sílu.
To je celkem vtipný. Měl jsem stejný pocit, když jsem to poprvé rozehrál. všude je to uváděno jako super hra, a já to pustil, a po chvilce si řekl, že to asi není úplně pro mě. Musel jsem tomu dát nějaký čas, a nakonec jsem se do hry ponořil. musím ale říct, že bez návodu bych byl občas ztracený. některé věci dávaly smysl, některé trošku méně. Určitě to není nejlepší adventura na světě, ale některým lidem by mohla sednout :)
Já se pronudil až do konce a celou dobu jsem čekal, kdy mě to ohromí. Ne nějak účelově nadneseně jako – „tak se konečně předveď“ s uspokojeným – věděl jsem, že se nepředvedeš, ale fakt jsem doufal, že mě to začne bavit. Ten vrch toho města ještě měl jakýsi monumentální nádech, ale jak jsem sjel do těch nižších, stala se z toho taková ta nuda malé uzavřené ulice.
Zkoušel někdo tuto verzi staženou na GOG a vypálenou na CD rozjet na DOS PC s CDROM zvukem (talkie) ale zároveň MT32 hudbou? Existuje na to patch, ale nepodařilo se mi to rozjet.
Tato hra byla v mém povědomí na základě youtube videí ze začátku hry, kde se hrdina chytí za dveře a unikne tak pronásledovateli. Článek mě konečně přinutil si hru zahrát (četl jsem až po dohrání, abych se vyhnul případným spoilerům) a hodně mě bavila. Hlavně atmosféra a určité paralely se současností, které člověka nutí k zamyšlení. Plus samozřejmě humor. Jinak hra je stará již kulatých 32 let ;)
Super. Jsem rád, že občas nějaký článek donutí někoho dát hře šanci, a nakonec se líbí. Asi to není hra pro všechny, ale já si ji nakonec dost užil, humor byl fajn, příběh nakonec také dával smysl a měl ten přesah, o kterém mluvíš.
Adventury nejsou můj primární žánr, ale občas neuškodí si nějakou zahrát, za přemýšlet nad hádankami a podobně.