Druhý díl série Turok vyšel krátce po tom prvním, roku 1998, a stejně tak vznikl původně pro Nintendo 64. Nicméně port pro Windows přišel až v roce 1999. Obě hry se dočkaly remasteru od NightDive Studios a byly přepracované do Kex Engine. Ok, možná je trochu zvláštní říct "obě hry", protože remasteru se dočkala koneckonců i trojka, ale o té někdy příště.
K tomu bych rád dodal, že jsem hrál pouze remaster verzi a jak Turok 2: Seeds of Evil vypadal původně netuším. Takže to nebude tak úplně nostalgická recenze. Hru jsem chytl na Steamu, když měla nějakých 90 % slevu nebo kolik, což vedlo k tomu, že jsem si ji zahrál a dohrál.
Hlavním hrdinou je Joshua Fireseed, který je Turok. Turok je bojovník, jehož posláním je chránit hranici mezi dvěma světy. Tentokrát si ho k sobě přivolala kouzelná bytost jménem Adon. Ne, nepleťte si to s anglickým slovem "addon" - je tam jenom jedno D. Každopádně Adon Joshuovi vysvětlí, že vesmíru hrozí nebezpečí - podivný tvor jménem Primagen se svoji armádou se chystá zničit pět kouzelných totemů, čímž zanikne vše živé. Joshua se mu tedy musí postavit. Celá hra vznikla vlastně podle stejnojmenného komixu, ve kterém je podobný děj.
Druhý Turok se svým stylem přirozeně podobá tomu prvnímu
Některá místa jsou zajímavá
Stejně jako první Turok i druhý díl je založený na tzv. hub systému. Tj. obsahuje šest epizod, které jsou složené z několika levelů, a ty jsou různě propojené portály. A vy mezi nimi budete různě pobíhat sem a tam. Těchto šest epizod pak spojuje jeden hlavní hub, který se doslova jmenuje "The Hub". V něm pak můžete mezi epizodami libovolně cestovat a odemykat si další.
Ačkoliv se tenhle systém objevil už v prvním díle, zde je dotažený na vyšší úroveň, až to připomíná spíše Hexena. Možná jsem teď trochu od hraní odradil ty, co nemají tenhle systém tak úplně rádi, ale nezoufejte. Není to tak komplikované jak to zní. Celkově hra "vede za ručičku" - ne v tom smyslu, jak vedou za ručičku moderní hry, ale obecně jsou levely spíše menší a plynule na sebe navazují. Stejně tak se nemusíte trápit nad tím, že třeba přehodíte nějakou páku a ono se stane někde něco v úplně jiném levelu a vás čeká frustrující backtracking a zmatené hledání. Reálně se většinou stane někde něco poblíž. Prostě a jednoduše je tu celkem hezká rovnováha mezi "linearitou" a "komplexitou", takže nebudete mít ani pocit, že jdete stále za nosem, nýbrž máte k dispozici určitou svobodu a možnost prozkoumávání okolí. Zároveň to není takový chaos, že byste se v tom naprosto ztratili.
Samozřejmě nebudu lhát - pozdější levely už jsou trochu složitější a už je tu určitá šance, že malinko zabloudíte, něco někde přehlédnete nebo budete muset použít Youtube. Nehledě na to, že se tam často vyskytují takové ty prvky level designu, které byly kolem roku 2000 ve hrách populární, jako je copypaste a jistá "chodbovitost."
Hlavní hub, který propojuje všech šest epizod se jmenuje "The Hub"
Druhá epizoda se odehrává v bažině
Jednotlivé epizody obsahují také nějaké hlavní úkoly, který musíte splnit. Ty vám před každou epizodou vysvětlí Adon a ještě je vám to ukázáno ve formě cutscény. Úkoly se většinou nesou v tom duchu, že musíte třeba v každé epizodě najít tři různé věci a zničit je. Nebo eliminovat tři nějaké silné obludy a tak dále. Ač tyhle úkoly vítám a myslím, že jsou fajn, existuje určité šance, že se vám je nepodaří splnit, protože je prostě v daném levelu přehlédnete. To znamená, že když se dostanete na konec celé epizody, napíše vám to mission failed, máte splněn jen jeden úkol ze tří, takže smůla. To vás následně teleportuje na samý začátek celé epizody.
Vy tedy musíte projít epizodu znovu a splnit to, co jste nesplnili. Hra bohužel není přespříliš explicitní v tom, kde se daný úkol má plnit. Tj. vy sice víte, že musíte zničit super počítač na lodi ufounů, ale nevíte KDE je. Nevíte ani, který je to konkrétní level v té dané epizodě... Stačí přehlédnout místnost, kde se počítač nachází a máte problém.
Naštěstí se ve hře nachází takové ikonky, které vám ukazují a zvýrazňují důležitá místa. Já jsem si tedy docela dost jist, že původně v Turok 2 nebyly a nejspíše je zaimplementovali až v remasteru... A nejspíše je zaimplementovali proto, že původně měl Turok 2 v dobových recenzích pověst přespříliš složité hry... Jsou to takové vykřičníky, které jsou vidět i přes zeď a ty vám ukazují důležité věci, jako páky, klíče, tlačítka, předměty a tak dále. Já to samozřejmě zcela vítám - lepší než bloudit. Na druhou stranu můžou být někdy malinko zavádějící, protože třeba uvidíte jeden přes zeď a myslíte si, že ji stačí jen nějak obejít nebo tak něco, ale reálně se k němu dostanete až později nějakou větší oklikou. To vás může zmást. Doporučuji se tedy na ně příliš neupínat.
Tahle tři monstra budete muset porazit
Na svou dobu hezky vypadající chrám
Zmíněné hlavní úkoly výše jsou sice také zvýrazněné vykřičníky, ale ty jsou vidět, až když jste k nim dostatečně blízko. To na jednu stranu chápu - vidět je všechny naráz by byl chaos, takže to tvůrci omezili jen na nějaký rádius. Na druhou stranu ty hlavní úkoly, co v epizodě musíte splnit, bych klidně uvítal, kdyby byly vidět aspoň z trochu větší dálky... Nebo aspoň v tom konkrétním levelu, kde se dají splnit. A také, kdyby byly vizuálně odlišené nějak jinak od toho zbytku. Stačila by mi třeba jen jiná barva vykřičníku.
Jinak později budete moct sbírat určité schopnosti. V každé epizodě s výjimkou té první je někde schované kouzelné pírko. To ale není všechno - ještě je potřeba najít tajný oltář. K tomu je potřeba odemknout schovaný portál a ten ještě odemknout nějakým tlačítkem poblíž, které je obvykle také schované. Prostě se celá hra snaží být tajemná jak hrad v Karpatech. Jakmile máte hotovo, můžete u oltáře pírko obětovat bohům a dostanete nějakou schopnost. Dejme tomu, že třeba získáte schopnost chodit po lávě, což znamená, že vás pak láva nemusí trápit, ale také to, že se dostanete na místa, které byla před tím nepřístupná.
V podstatě Turok 2 obsahuje určité prvky metroidvanie podobně jako Exhumed pro PS1. Mně osobně se tenhle nápad líbí, ale je takový trochu nevyužitý. Jednak tyhle schopnosti nemůžete využívat libovolně, ale pouze na místech označených specifickou destičkou na zemi, a jednak to využijete spíše až úplně na konci celé hry, kdy budete mít projitých všech šest map a akorát se do nich musíte vrátit, abyste ještě našli jeden ze šesti klíčů, které odemykají závěrečnou arénu s final bossem.
Jelikož je to střílečka, určitě by neuškodilo rozebrat i akční stránku hry. Turok 2 obsahuje velkou řadu zbraní. Protože je hlavní hrdina vlastně indián, tak má pochopitelně u sebe luk se šípy. Kromě normálních šípů jsou i další typy, jako třeba výbušné šípy a tak dále. Zajímavé je, že si je můžete posbírat zase zpátky... vytahat je ze zdí a z mrtvol nepřátel a tak dále, čili v podstatě máte neomezenou munici. Kromě luků jsou tu i běžné bouchačky jako pistolky, brokovnice, rotační kulomet a tak dále. Nechybí ani nějaké sci-fi věci, co střílí různé druhy paprsků, elektřiny a tak podobně.
V jednom levelu budete moct jezdit na dinosaurovi, co má na zádech dvě bazuky
Když obětujete pírko bohům na tajném oltáři, dostanete nějakou schopnost navíc
Byl jsem za ty hromady zbraní rád, ale je tu i několik věcí, které jsou natolik originální, až jsou vlastně trochu nepoužitelné. Je tu třeba zbraň, která vytvoří na zemi takový kruh a znehybní nepřátele, kteří se v něm octnou. Nebo je tu uspávací pistole, co, ehm, uspí nepřátele. Ačkoliv zní dobře na papíře, reálně je člověk moc nevyužije. Je pochopitelně možné, že na vyšší obtížnost může fungovat Turok 2 dost odlišně a můžete se dostat do situací, kdy tyhle obskurní zbraně budete potřebovat... nevím.
Velice zajímavou zbraní je "Cerebral Bore", což vystřelí takového robůtka, který se protivníkům přisaje na hlavu a vrtákem jim udělá otvor skrz lebku až do mozku. Fakt roztomilá věc.
Původní Nintendo 64 mělo značně omezené ukládání pozice. Ve hře jsou na některých místech takové speciální portály, které vás vezmou do vesmíru. Tam se objeví Adon a zeptá se, co potřebujete. Bohužel "chci se pomazlit" vybrat nejde. Nicméně si můžete od ní nechat doplnit zdraví a střelivo. A tady se právě původně ukládala i pozice. V PC verzi také nešlo libovolně ukládat, ale později vyšel nějaký patch, který to umožnil. Remaster dokonce přinesl i možnost se mezi těmihle portály neomezeně teleportovat napříč celou hrou, což znamená, že si občas můžete výrazně zkrátit cestu.
Když to shrnu, je Turok 2: Seeds of Evil naprosto fajn střílečka, která mě bavila. Přišlo mi, že má příjemné tempo, určitou "flow" i navzdory neoblíbenému hub-systému, místy je téměř návyková a dovede vtáhnout. Estetika kombinující pravěkou planetu se sci-fi prvky, jaká byla už v prvním díle, tu stále funguje. Celkově je ve hře vidět velká kreativita a nápaditost. Nepřátel tu potkáte velikou hromadu druhů a typů. Jednotlivé epizody se od sebe výrazně liší a přináší zcela odlišný zážitek. A také musím zmínit hudbu, která je překvapivě na dost vysoké úrovni a Darren Mitchell do toho dal opravdu všechno.
Za trochu slabší stránku považuji především pozdější levely, kde jde snadno minout důležitá místa, na kterých musíte splnit nějaký hlavní úkol. Též jsou tu trochu nevyužité metroidvania prvky, které měly podle mého názoru mnohem větší potenciál a mohly posunout celou hru ještě na vyšší úroveň.
Poslední levely jsou hodně ve sci-fi stylu
Mám takový pocit, že se blíží boss fight
Nejnovější komentáře