Před časem mi Neny zaslal krátkou stať na téma pařanská doupata a já mu slíbil, že jí nejen zveřejním, ale navíc doplním o svůj dílek do skládačky. Protože i já, ve věku bezstarostném, kdy zadnice dokázala spočinout na židli několik desítek hodin v kuse, jsem si dětský pokojík ladil tématickými malůvkami, herními plakáty a vlastně jakýmkoliv bordelem, který mi přišel pod ruku. Nejprve nechme slovo Nenymu, můj příspěvek následuje dále.
Neny
Určitě si mnoho z Vás kupuje (či jste v mládí kupovali) herní magazíny - časopisy o počítačových hrách. Plakáty byly většinou u každého z nich a tak jsme měli radost, že alespoň něco bylo jako "zadarmo" :-) A tak mě napadlo, napsat tento krátký článek mojí historie, a to z let 1996 - 1998 ...
Našel jsem doma pár fotek, které jsou mojí jedinou vzpomínkou na dětský pojíček, ve kterém jsem vyrůstal. Chtěli jsme s bratrem mít co nejlepší pařanské doupě, řádně hutné a tmavé, a tak nezbývalo nic jiného, než si pokojík doladit a upravit k obrazu svému. Kdyby to šlo, tak jsme snad plakáty zalepili i okna, aby nám dovnitř nevnikalo denní světlo, které rušilo hlavně o prázdninách při celodenních pařbách.
Na první fotce je šikmo focena stěna pokoje se vstupními dveřmi. Strop jsou bílé kazety, dveře jsou ohraničeny tmavě hnědými futry, klika dveří byla vidět jen tak tak a proto byla oblepena červenou samolepkou. Jsou vidět převážně dobové plakáty z časopisů SCORE a LEVEL, nějaké vtipy od "Pivrnce". Na dveřích je i bílá čtvrtka s dětskou malbou našeho v té době 4 letého bratra, který se samozřejmě zůčasňoval našich pařeb od ranného věku a vyrostl z něj řádně vycvičený a tuhý pařan :-)
Jsem rád, že jsem tenkrát moc nešetřil focením (fotky jsme měli zadarmo, sousedka pracovala ve Fotolabu :-)), a tak druhá fotka byla pořízena mimo naše pařanské doupě, a to zvenčí. Dveře byly původně prosklené, sice ozdobným sklem, ale i tak šlo zbytečné světlo do pokoje. Dalším důvodem úprav byla hlavně estetika, dveře měli nezvaného hosta vyděsit! Ozdoba "plnícího pokoje krví a vnitřnostma" by snad někojo odradit mohla - a to jsme chtěli :-)
Můj dobový popis dveří zapsaný na druhé straně fotografie:
"Dveře do našeho pokojíku. Z druhé strany nalepené veliké čtvrtky a ze strany z chodby
upravené jako, že se v místnosti... Prostě se místnost pomalu plní krví, vnitřnostma... Samolepka BEDLAM naznačuje: vše dopředu. "
Konec popisu.
Tenkrát se nám takto upravené dveře velmi líbily a podle nás vzbuzovali respekt :-) Bohužel jak jde čas, tak tyto fotky zůstaly jen jako vzpomínka na dětství. Při našem odstěhování přišly plakáty ze zdí nevím kam , dneska určitě by měli pro mě velikou hodnotu. Nechtěl jsem Vás nějak tímto článkem nudit, ale třeba jste měli podobné "úchylky" a nakládali s plakáty stejně jako já před 15 lety...
Sledge
Tak tedy dobrý večer. Pohodlně se usaďte, vaše jízda pokojíkem hrůzy právě začíná!
Na rozdíl od Nenyho jsem při zdobení kutlochu nenásledoval plán, jednoduše jsem občas čapnul libovolný kus odpadu, potřel ho lepidlem a vtisknul na vhodné místo na tapetě. Obrázky vystřižené ze SCORE, ofocené obálky SCORE, kalendáře s polonahými ženštinami, obaly od čokolád, nefunkční střeva z PC, pivní tácky, diskety, plakáty, malůvky... je tam všechno!
Fotodokumentace je z pozdního období, kdy jsem doupě už dávno opustil, ale zuby nehty bránil jeho původní podobu vzdor mladší sestře. Ta po mém vylétnutí z rodného hnízda pochopitelně neváhala, kutloch obsadila a prohlásila za svůj, celá lačná natřít ho na růžovo a vyzdobit obrázky květin. Nevkus. Remízu se mi podařilo několik let uhájit, leč nakonec mi k dalšímu boji došly síly.
Dnes je pokoj natřený na růžovo a vyzdobený obrázky květin.
Fotografií by bylo víc, leč většina z nich zařvala při zdechnutí harddisku. Zálohujte přátelé, zálohujte!
Jako bonus přikládám foto z období dřívějšího, kde jistý Filda, dnes úspěšný podnikatel, študuje tajemná zákoutí Borland Pascalu (nebo Norton Commanderu, na tý fotce je prdlačku vidět ;) Ta růžová gay lahev je samozřejmě jeho!
A co vy a vaše herní doupata? Pochlubte se v komentářích, dodejte fotografie, ať minulé, či současné! Jsem zvědavý, jestli měl někdo na stěně víc nesmyslů, než já :)
safra a už je to venku, jdu číst :-)))
Fotky z pokoje jsou dobry,. Jeste ted je mam v zive pameti.
My měli jen jedno společný PC v obýváku – http://album.jabbim.cz/kotyz@jabber.cz/kotyz#pc_experti.jpg
Takže žádný doupě, ale zase byly boje o to kdo u něj bude sedět. Sice bylo něco jako rozvrh, ale furt se přetahoval čas a nechtělo se uvolňovat místo. Pak docházelo i ke shazování ze židle a mávaní vidličkou a nožem před ksichtem :-D Jo a na net se mohlo až po sedmý, to bylo „mimo špičku“ a běda jak přišel účet za telefon přes tisícovku, byla držková. Si pamatuju jak sem ještě na původnim napsteru tahal mp3 mezi jednou a třetí ráno, když všichni spali :-D
Jojo PC v obýváku to je ta nejhorší možná věc co se pařanovi může stát :) Alespoň jsme toho Playstationa jsme měli v pokojíku!
Mimochodem co tam vy experti luštíte? Chtěli jste si tisknout tisícovku přes jehličku? ;)
To byly nějaký peníze s ksichtama postav ze Star Trek Voyager. Tisknutý na barevný inkoustovce. Ještě to mam schovaný v deskách s uměnim a obrázkama letadel a raketoplánu :-D
Vlastní PC v pokoji bylo až pozdějc, když se vyhandlovali za pár peněz nebo zadarmo nějaký šroty s Pentiem I na 90 MHz. Já ten svuj nakonec vyupgradoval až na 166 MHz, 128 MB RAM, ATi Rage XL do PCI akorát disk byl furt ten malej 6 nebo 8 GB. Měl sem k tomu i luxusní 15″ monitor s odklápěcim filtrem. Akorát to bylo bez netu, byl akorát spojenej kříženym kabelem (prvotně vyvěšenym z okna, potom už skrz husí krk ve zdi) s bráchovo poněkud slabší konfigurací. Ale Total Annihilation sme na tom po sítí pařili jen jednou, bylo to nekonečný, proti počítači je snadnější vyhrát. Brácha tam pak měl ještě ty svoje FallOuty a Diablo I ale tomu sem já na chuť moc nepřišel. Místo toho sem na tom přečet celýho Rámu a Vesmírnou Odyseu v PDF a eště mi k tomu zvučely empétrosky a mody z amigy :-D
Ještě fotečky z alba (muj masostroj a nějaká 386 vedle) – http://album.jabbim.cz/kotyz@jabber.cz/hardware#moje-pentium.JPG + http://album.jabbim.cz/kotyz@jabber.cz/hardware#386ka.JPG ;-)
kotyz: taky pěkný ! ! :-)
Teď už tu mam zase 3 starý notebooky zadarmo – pentium mmx, pentium II, celeron m. To by bylo skvělý na retrogaming, aspoň ty první dva, třetí sem chtěl na internetování do hospody, ale tam stejně normálně nechodim a wifi to nemá a ty karty co sem dokoupil se taky nepřipojí a grafika funguje jen občas (ale už vim kam se musí praštit aby se vzpamatovala). Pak mam eště takový ultramobilní tabletpc který se ale dá používat jenom jako desktop s externim monitorem, klávesnicí a myší. Samý krámy, ale užitečnýho nic moc. Je to tak na hraní si s rozcházenim různejch systémů na tom po večerech. Ještě si možná znova složim naše první pc, ikdyž už tam nebude kromě desky a skříně nic původního – přecijenom víc mega je lepší…