Fallout 1, část šestá – Necropolis

Podpořit high-voltage.cz na STARTOVAČI

16 patronů přispívá částkou 1758 Kč měsíčně

Je to malé pade pro čtenáře, ale velká vzpruha pro HV! ;)

Minulé toulky pustinou jsem ukončil v křížem krážem prošmejděném Hubu, na řadě byl výlet do tajemné Nekropole.

I am the bringer of death. Fall to your knees and beg for mercy... Or give me a sandwich, I'm pretty hungry.

Město je zdá se obydleno výhradně ghúly, kteří, ač původně lidmi, byli radioaktivitou proměněni v hroudy tlejícího masa, ovšem jakýmsi zázrakem zůstali při smyslech. Víceméně. Nebožáci, leč agresivní! Stačí se špatně podívat a už vzduchem létají krvavé cáry. Naštěstí ghúlové nepředstavují velkou hrozbu a ochotně si nechají ustřelit ohnilé palice.

Fallout 1, část šestá – Necropolis

Ač je místo pojmenované honosně, Necropolis, první dojem je nevalný. Je to především změť krtkokrysami zamořených kanálů a hrstka rozpadlých ruin. Hned po vstupu do stok jsem konečně narazil na ghúla, který místo útoku raději konverzoval. Díky umění diplomacie vyšperkované trochou zastrašování jsem z něj dostal cenné informace.

Celý tenhle tlející cirkus vede ghúl Set a jeho banda nevrlých poskoků. To oni kontrolují zdroje pitné vody, které jsou v zásadě dva. Vodní pumpa, toho času nefunkční, a čistička vody ve starém Vaultu, obsluhovaná vodním čipem. Vodním čipem! Chudák ghúl má samozřejmě strach, že mám na vé-čé zálusk (to je to tolik vidět?), musel jsem mu tedy odpřisáhnout, že před extrakcí čipu nejprve opravím vodní pumpu. Holt poslední spravedlivý v semeništi zla.

Abych pumpu opravil, musím se vydat do stok a najít náhradní díly. Ghúlové se o hledání pokoušeli taky, ale na krtkokrysy prostě nestačí. Pro mě pochopitelně nejsou zmutovaní obyvatelé kanálu sebemenší překážkou, nabíjím hromovou hůl ráže .223 a vyrážím na lov.

Drobný úspěch zaznamenávám poměrně záhy a nalézám plasmovou pistoli. Sice dál zůstávám věrný střelnému prachu, ale doufám, že plasmovka půjde v Hubu dobře zpeněžit.

Další postup stokami se mírně komplikuje a já jsem donucen vylézt na povrch, kde potkávám skupinku supermutantů pod vedením mutanta Harryho. Vypadne z něj, že mutanti mají nakázáno zajmout kohokoli, kdo nevypadá jako ghúl. Snaha o diplomatické řešení sporu, kdy jsem se snažil tvrdit, že ghúl jsem, jen módně oblečený, se nesetkala s úspěchem. Harry bohužel začal střílet. Pro mou skupinku distributorů střelného prachu naštěstí není pár supermutantů neřešitelným problémem. Sice to stálo pár stimpacků, ale za pár chvilek bylo hotovo a připraveno k pohřbu.

Fallout 1, část šestá – Necropolis

Level 7!

Fallout 1, část šestá – Necropolis

Jak se ukázalo, mutanti hlídali budovu s onou vodní pumpou, kterou mám za úkol přivést k životu. A jak mi prozradil zde uvězněný ghúl, v jedné z menších místností se nachází i vstup do podzemního Vaultu.

Fallout 1, část šestá – Necropolis

Neváhám a vyrážím na průzkum. Dva svítící ghúlové u vstupu mě zdrželi jen nepatrně, nastupuji do výtahu a postupně prohledávám obě patra. V patře posledním je to, co hledám - počítač s funkčním vodním čipem! Opatrně vytahuji čip z útrob archaického stroje a... zapojuji ho zase pěkně zpátky. Slib je slib. S povzdechem se vracím zpět do stok a dále hledám potřebné náhradní díly.

Fallout 1, část šestá – NecropolisFallout 1, část šestá – Necropolis

Hledání naštěstí netrvá příliš dlouho, pile of junk nalézám rychle. Zpět k pumpě, a nyní ten zrezivělý krám pomaloučku a opatrně zmeggajvrovat. Daří se, kolesa se točí, čerpadlo saje! Zdroj pitné vody pro blaho místního ghúlstva je zajištěn a já se mohu vrátit zpět do útrob Vaultu 12 pro poklad nejcennější, vodní čip.

S čipem v batohu a s úsměvem na tváři si to štráduji ven z Necropolis, když tu náhle cvaklo mi, že jsem vůbec nenarazil na místního Capo di Tutti Capi, ghúla Seta. Zjevně nebyl k celému procesu nezbytný, ale stejně ho po chvilce hledání ctím svou návštěvou. Po úvodních zdvořilostech se pochlubím, že mutanti hlídající vodní pumpu zemřeli na otravu olovem, načež získávám drobnou odměnu. Na další pokusy o konverzaci Set s ohledem na pokročilou denní hodinu nereaguje, balím si tedy svých pět seschlých švestek a peláším zpět do Vaultu 13.

Fallout 1, část šestá – Necropolis

Vyhledal jsem dozorce a poslušně odevzdal drahocennou komponentu. Nadřízený má pochopitelně radost a nešetří chválou, nicméně po mém podrobném reportu toho, jak se věci mají na povrchu, rychle přejde do chmur. Je znepokojen tempem, jakým se supermutanti množí. Dle jeho výpočtů je jediným možným důvodem jejich zvýšeného počtu fakt, že někde sjíždějí z výrobní linky. Prostě a jednoduše nějaký velehnusák supermutanty pěstuje! Je tohle vysvětlení oněch mizejících karavan?

Co čert nechtěl, z celého Vaultu 13 jediný já mám dostatek zkušeností na to, abych odhalil zdroj nových mutantů. Tak tedy once more into the breach... No jo, ale kam přesně?!

Level 8!

Fallout 1, část šestá – NecropolisFallout 1, část šestá – Necropolis

P.S. Pokud snad kvalita textu trochu kolísá, tak se omlouvám, ale kvůli novému přírůstku do domácnosti (codename řvousenka) jsem toho za poslední týden moc nenaspal. A myslím, že toto zřeknutí se odpovědnosti bude platné do odvolání ;)

Autor: Sledge

DOS, 486, retro! Sběratel starých počítačů, her a konzolí. Profesně webový desetibojař a dělník informačního věku.

Přidej komentář (přihlášení / registrace)

(Komentáře s více jak 2 odkazy musí počkat na schválení.)

Podpořit finančním příspěvkem »
Shadow bazar, retro herní džungle