Jsem si plně vědom faktu, že podobně jako většina ostatních duševních nemocí, je i má chorobná závislost na Star Treku pro okolí obtěžující. Leč nedá se svítit, nějak už to budete muset zvládnout. A pokud takový kapitán Kirk zvládl souboj s Gornem, a to prosím bez poloviny trička, tak to zvládnete téměř určitě. Věřím vám, stejně jako maskéři Williama Shatnera věřili v sílu lepidla na toupé při vodní scéně na konci Star Trek IV: The Voyage Home. Tedy absolutně.
Dnešním kartónem, tentokrát s příchutí dilithia, je krabice se vesmírným simulátorem Star Trek: Starfleet Academy. Hra samotná je vyloženě pro trekkies, všichni ostatní si radši zastřílí v TIE Fighterovi, ale v rámci Star Trekových her jde nepochybně o jeden z povedenějších kousků.
Lingvisté a nešťastníci, kteří viděli seriál Kobra 11 v originále, si okamžitě všimnou, že jde o vydání pro nadřazený trh germánský. Jazyk s melodií hromadné autonehody cisteren s metanem je naštěstí přítomen jen na obalu a v manuálu, hra samotná je v angličtině. Okamžitě si všimněme jednoho pozoruhodného detailu - na obrázku vpravo uprostřed je Hikaru Sulu a Pavel Chekov, níže vidíme loď třídy Constitution, možná jde o samotnou Enterprise 1701-A, ale kde je největší hvězda, která se v Starfleet Academy objevila, tedy James Tiberius Kirk? Zlé jazyky tvrdí, že uprostřed focení Shatnerovi povolil korzet, hrdinný kapitán a protřelý svůdce mimozemšťanek se tak do záběru nevešel celý.
Nejde o nejbohatší herní balení - pakl s CDčky a manuál (nějaké to drobné papírování se možná ztratilo). Nicméně jedna chuťovka tu je, ostatně jde o důvod, proč jsem tuhle krabici vybral. Připraveni?
Ano, nešálí vás senzory, skutečně - leporelo! Stylová nápomocná tentononc se základními klávesovými zkratkami, kterou si složíte do samonosného hranolu a položíte za klávesnici. No sledujte tu loďku, jen odletět! Pane Sulu, warp 10 a ať se práší za gondolou!
Zpět k obsahu krabice. Manuál je nemastný neslaný, navíc z té němčiny mi slézají nehty. Chtělo by to barevné obrázky, víc nákresů lodí a uprostřed skládací plakát spoře oděné orionské otrokyně. V limitované edici by pak dokonce mohl být plakát spoře oděného Williama Shatnera!
Placek je celkem 5, připravte se na nadsvětelné žonglování. Fanouška podráždí Secret of Vulcan Fury, konkrétně "coming soon", které nikdy nepřišlo. Proklatě, Jime, jsem doktor, a ne herní vývojář! A navíc jsem si v šedesátkách dal trochu moc LDS!
Znal jsem jednoho Briana. Složili o něm písničku, bylo to nějak takhle: "Brian. The babe they called Brian. He grew... grew, grew, and grew... Grew up to be, grew up to be... a boy called Brian." Chytlavá věc, ještě chytlavější než "Oooooom". Chytlavější už je jen "The hero of Canton, the man they call Jayne!" Prosím? Wasteland? Nevim, dál.
Interplay! By gamers, for gamers.
A řítíme se za horizont událostí, přímo do středu černé díry, tedy do finiše! A ve finiši nesmí chybět minimální hardwarové nároky. Vaše strojovna musí být vybavena minimálně Pentiem na 90MHz, jinak warpové jádro vyhasne a nikdy více neblafne. Leda by byl po ruce nějaký miracle worker... 16MB operační paměti zajistí relativně klidnou kosmoplavbu, čtyřrychlostní CD-ROM roztočí datové nosiče takovou rychlostí, že je ani klingonský Bird-of-Prey nedohoní. Zvukovka se šikne, a to i přesto, že ve vesmíru vás nikdo křičet neslyší. SVGA grafika s 1MB zajistí dokonalý filmový prožitek, nutnost spouštět hru pod Windows 95 zajistí dokonale prasklou cévku. A pod DOSem (což je nová třída klingonských lodí, Duck-of-Snail (to bylo slabší)) to nefunguje.
Celkově slušná krabice, ale mapa opět citelně chybí, přitom stačilo na kus černé A4ky naťupkat pár bílých fleků a prohlásit je za hvězdy. Uvítal bych též figurku Jamese T. Kirka - výsledná vyboulina na kartónu by navíc přitahovala pozornost v regálech, tudíž by zvedla prodeje.
Ale kdo jsem já, abych radil kapitánovi Enterprise...
Tvle, leporelo epesní. Jen technická, warpem 10 se tušim lítat nedá?
Výborná poznámka! ;) Je tomu tak, warp 10 je skutečně standardními prostředky nedosažitelné maximum, cokoli nad je transwarp, nicméně to platí jen pro TNG / post-TNG éru . v TOSce byla desítka mnohdy překračována vlivem externího působení (čti emzáci / cokoli si zrovna scénárista vymyslel) :)
Ve voyageru bylo striktne ze se warpem 10 cestovat neda a v jednom dile se desitkou letelo a byli v jednu chvili na vsech mistech ve vesmiru a pak se z nich stali mloci.
V tng se obcas co si pamatuju desitkou letalo (napr.borgove). Maji v te desitce celkem bordel.
Ona vůbec všechna pravidla kolem warpu jsou taková… ohebná :) Třeba omezení warpu (na pětku / šestku myslím?) kvůli poškozování subprostoru – v jedné epizodě ohromný problém, v další už si frčeli sedmičkou, pak to ještě jednou dvakrát zmínili, načež to vyšumělo do ztracena a v DS9 se to snad neřešilo vůbec :)
To poškozování vyřešily nějakou úpravou technologie motorů. Ale nevím jestli to bylo v seriálu nebo v nějaké knížce.
Tak jsem trochu hledal, kanonické vysvětlení neexistuje, nekanonické vysvětlení je možné najít v nevydané publikaci Star Trek: Voyager Technical Guide, kde je uvedeno, že to zachránil pokročilý technobabble, tedy „because of the variable geometry pylons, warp fields may no longer have a negative impact“ :)
Parádní kousek, jen ta němčina by mě vadila.
Opet jsem se bajecne pobavil. Pripomina mi to jak si kdysi muj spolubydlici z nostalgie objednal kompletni rady Star Treku a koukal na to vzdy kdyz behal na pasu. Nejvtipnejsi bylo kdyz tvrdil ze to stalo jen par babek, pak jsem pochopil proc…. v garazi nam pristalo nekolik mega krabic a v nich opravdu vsechny dily, na VHS kazetach :D :D ;D. Specialne si kvuli tomu poridil video prehravac z mistniho pawn shopu a opravdu to vsechno poctive skouknul a zhubnul u toho spoustu lipidu ktere pak dohanel statecne piveckem po vecerech haha.. jojo, stary dobry mladenecky casy.
VHSky! Nejhorší z audiovizuálních nosičů, a to počítám i tabulky uplácané z hlíny a trusu! Mám na VHSkách odporně dabovanou trilogii Indiana Jonese a fakt nevím, co s tím :)