Nedávno Sledge psal shortku o tom, že na GOGu se vyskytla stará adventura Příhody z Galské země, avšak jen původní polská verze. Jak se zdá, o existenci té české snad ani neví. Co mě však zaujalo, byla zmínka tom, že je to fakt hodně špatné a podprůměrné dílo. To mě lehce překvapilo, protože jsem to jako malý několikrát hrál a nevzpomínám si, že by to byla fakt taková s*ačka.
Jako jo, nebylo to dílo století, o kterém se bude mezi hráči mluvit ještě za padesát let, ale že by to byla taková hrůza? Vážně?
A tak jsem si řekl, že si sednu a znovu si ji celou od začátku do konce projdu, abych zjistil, jak na tom je. Přesně jak jsem pravil, tak jsem učinil, a musím říct, že potvrzuji. Bylo to skutečně dost slabé. Ale na druhou stranu úplně nemůžu souhlasit s hodnocením 2/10, které udělilo Score a které bych čekal u něčeho spíše nehratelného, zabugovaného a nedodělaného, což tenhle případ určitě není.
Každý kus oděvu jde vzít a nacpat do inventáře. Otázkou je, jestli je opravdu všechny budete potřebovat (?)
Příběh je prostý. Malou galskou vesničku se snaží dobýt (ano, píše se to s tvrdým Ý, ačkoliv se ve hře všude vyskytuje "dobít") jacísi zbrojnoši a podařilo se jim sabotovat studnu s vodou, což má donutit všechny obyvatele vesničky se vzdát. Avšak dva hlavní hrdinové jménem Kajko a Kokoš se rozhodnou vše zachránit, najít kouzelný strom Matičku Přírodu a s ním vodu do studny navrátit.
Hned na začátku si můžeme všimnout dost podivného inventáře, který není úplně adventurní, ale vypadá spíš tak, jako by přišel z nějaké RPG hry. Předměty se tam totiž nehází automaticky, ale při jejich sebrání se změní kurzor myši na daný předmět a vy ho musíte do inventáře vložit. Lze ho zase z inventáře vzít a zahodit. Předmět dopadne na zem a leží tam - podobně jako třeba v Diablu. Chci říct - k čemu je tohle všechno nutné? Zvláště u adventury?
Inventář je navíc omezený. A aby to bylo dokonalé, tak ne všechny předměty, co posbíráte, budete skutečně potřebovat. A aby to bylo ještě dokonalejší, tak skoro každá blbost se dá sebrat - každá jahoda, každá houba, každý kámen, všechno. A vy prostě nevíte, co budete potřebovat, a co naopak ne. Nevíte, co máte vzít a co máte zahodit. Pokud navíc zahodíte nějaký absolutně důležitý předmět, tak smůla - hra se stane nedohratelnou. To se může stát i tehdy, když některé předměty použijete ve špatném pořadí. Předměty se nedají ani klasicky kombinovat v inventáři, ale musíte je vyházet na zem a kombinovat je tam.
Hra vám každopádně ani nedá nijak vědět, že jste ji pokazili, a už nejde dohrát kvůli tomu, že jste zapomněli sebrat důležitý předmět, který vypadá jako jeden pixel někde v rohu lokace, do které se už nemůžete vrátit.
V tomhle ohledu je tato adventura fakt špatná. Jenže na její obranu, já jsem hrál stovky adventur, včetně různých top titulů, a téměř všechny věci z konce osmdesátých a začátku devadesátých letech obsahovaly takový styl adventuření, ovládání a hádanek, že to prostě musíte hrát s návodem, pokud to nechcete hrát sto let. Vždyť i v Tajemství oslího ostrova jsou takové ty věci, jakože při špatné kombinaci předmětů hlavní hrdina sní párek a tak dále.
Spoustu těchto chyb bych této hře klidně odpustil. Jenže co se mi odpouští hůř, je odfláknutý scénář. Existuje celá řada adventur, které stojí po technické stránce za prd - krkolomné ovládání, nic moc animace, celkové zpracování, kde víte, že to dělala parta nadšenců a ne megakorporace. Ale…
Jen v této lokací je asi 2456 příležitostí tuhle hru zkazit tak, že už nepůjde dohrát.
Všechny tyhle adventury se to zkouší zachránit dobrým scénářem, kdy se tvůrci snaží přinést buď zajímavý příběh, humor, zábavné dialogy, nebo se prostě pokouší hráče zaujmout nějakým dobrým nápadem. Tajemství oslího ostrova je pojaté jako parodie na Monkey Island, 7 dní a 7 nocí přineslo lechtivý humor, Agent Mlíčňák (který také pochází z Polska) zaujal pubertálně absurdními vtipy a tak dále.
Oproti tomu Příhody z Galské země obsahují jen vtipy ve stylu: "Ty Kokoši, nesedej si na tu židli. Jsi moc tlustý a židle s tebou nevydrží." AHA HA HA HA HA HA HA. Ne.
A co je nejhorší, je to, že to prostě mělo potenciál. Později při putování v hlubinách lesa potkáváte různé lesní tvory, některé i celkem zajímavé, a všem pomáháte s různými problémy, které jim způsobil zlý tvor jménem Bugi. A hle, máme zápletku, která není úplně marná, a myslím, že kdyby se scénárista trochu rozepsal a přidali tam trochu více rozhovorů, kde by se lépe vysvětlil děj, přidalo se nějaké to lore, víc zápletek, víc emocí, větší hloubka postav, prostě něco, co si hráč zapamatuje, tak by to bylo fajn.
Takže když to shrnu, jasně, je to technicky trochu podivně zpracovaná adventura s nesmyslně pojatými adventurními prvky, krkolomným ovládáním a nelogickými hádankami. Vem to ale všechno čert - všechno bych odpustil, kdyby to mělo aspoň dobře napsaný děj, postavy a zápletky. Jenže scénář je odfláknutý natolik, že vás osudy postav vlastně ani moc nezajímají. O to víc to člověka štve, protože tam vidí ten nevyužitý potenciál, kdy stačilo málo k tomu, aby to byla další adventurní klasika.
Na závěr tedy této adventuře uděluji 93 bodů z 300.
Je to drzost, stále od nich nemám žádnou reakci na mou poznámku, že to nevyšlo jen v Polsku, jak tvrdí v popisku, ale i u nás. Přitom jde o informaci s nejvyšší důležitostí! :))
u Agenta Mlíčňáka to samý :D
Pardon, ale napíšu to natvrdo. Hru jsem měl doma jako originálku. Skoro vše jsem v té době dopařil a vůbec se u toho nevztekal, i když to bylo plné pixelhuntingu a slepých konců nebo příšerného ovládání (ano, včetně všech titulů, o kterých autor píše)
Ale něco tak neskutečně dementního jako Příběhy z Galské země se jen tak nevadí. Jako by nestačilo, že grafika svou stylizací připomíná kýčovité obrázky z polských sladkostí, tak je to celé naprosto nevtipná a nezajímavá vykrádačka Asterixe a Obelixe. Postavy nemají žádné vlastnosti kromě těch fyzických. Rozhovory jsou o ničem, gameplay nudnej a bez motivace se snažit o cokoliv, dabing je naprosto příšerný a fyzicky bolí.
Jako obdivuju kohokoliv, kdo to dohrál, já to po letech zkusil a prostě to nejde, tahle hra zůstane u mě nepokořena
A srovnání s Agentem Mlíčňákem bolí, protože ten se bez problému hraje i po letech (což už se o TOO nebo 7D7N teda říct nedá, ale raději bych je dohrál znova než tuhle galskou rychlokopírku). To už i lehce autistický Sfinx nebo amatérský Dr. Šílenec je v kategorii „polská adventura z 90. let“ lepší.
2/10 jsou v situaci, kdy se to v obchodech prodávalo za stejnou cenu jako Kyrandia nebo Monkey Island (pravda, že šlo už o budgety, ale i tak) je ještě hodně mírné.
Nie przeginaj. Przeżywasz to jak mrówka okres. Nie jest to gra najlepsza, bo pisali ją zakute pałe albo cymbałe (niech ich piorun trzaśnie!).
Mně stačilo už varování od Sledge, Kokoše fakt ne…
Jak Vám ujede u jezera kláda tak jste se hrou skončili. Logiku v používání předmětů nehledejte, žádná není. Scénárista po prvních deseti lokacích vyhořel a začal k tomu něco silnějšího brát, jak jinak si nedokážu představit druhou polovinu hry kdy psal stylem…máme lokaci a namalovanej strom co s tím uděláme….dáme tam létajícího prasoanděla s narvalím rohem a hořící kouzelnou větví, to se bude líbit. A vůbec nejhorší je kurzor myši, který se změní pouze v určitém konkrétním místě, většinou o dva centimetry od skutečné pozice, ať už místo něj máte tyč přes půl obrazu nebo jen chcete odejít po cestě ven z lokace, takže snadno přehlédnete nějakou zásadní akci. Zlatým hřebem je milion zbytečných věcí, které Vám v inventáři zabírají místo. Bez návodu a pravidelného save je to vlastně hra nedohratelná. 2/10 bylo ještě solidní hodnocení na tu slátaninu, tehdejší redaktor Score zřejmě taky přebral, nebo se zamiloval do Polky.